Casus belli [kázus belí] je latinský výraz z mezinárodního práva, který označuje incident, událost nebo skutečnost postačující jako důvod, záminku nebo příležitost k vyhlášení války.[1]
Příklady
[editovat | editovat zdroj]- Třetí pražská defenestrace vroce 1618 byla na počátku třicetileté války.
- Obléhání Fort Sumter vojsky Konfederace bylo rozbuškou americké občanské války
- Sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este vedl Rakousko-Uhersko kvyhlášení války Srbsku a počátku první světové války.
- Fingované přepadení vysílačky v Gliwicích bylo oficiálním důvodem napadení Polska a začátku druhé světové války.
- Uzavření Tiránské úžiny vroce 1967 bylo válečným aktem, který rozpoutal šestidenní válku mezi Egyptem a Izraelem.
- Irácká invaze do Kuvajtu roku 1990 pro USA a jejich spojence představovala casus belli kválce vPerském zálivu
- Incident v Račaku a etnické čistky ze strany Srbů v Kosovu se stal důvodem pro letecké útoky NATO na Svazovou republiku Jugoslávie vroce 1999.
- Teroristické útoky 11. září 2001 se staly důvodem kválce proti terorismu.
Operace pod falešnou vlajkou
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článkuOperace pod falešnou vlajkou.
Operace pod falešnou vlajkou se dá označit za takové casus belli, které byly provedeny jednotkami agresora proti vlastním cílům s cílem získat záminku pro napadení protivníka. Rozdíl je tedy v přímém úmyslu válku vyvolat, zatímco v ostatních případech je válka „nechtěným“ následkem. Přepadení vysílačky v Gliwicích je příkladem zdokumentované operace pod falešnou vlajkou.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Chabers 21st Century Dictionary. [s.l.]: Allied Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN978-81-8424-329-1. S.219.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 👁 Image
Encyklopedické heslo Casus belli v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
