VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Izmir

⇱ Smyrna – Wikipedie

Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Izmir)
Smyrna
İzmir
👁 Image
Poloha
Souřadnice38°24′46″ s. š., 27°8′18″ v. d.
Nadmořská výška2mn.m.
Časové pásmoUTC+03:00
StátTurecko👁 Turecko
 Turecko
RegionEgejský
Provincieİzmir
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha944km²[1]
Počet obyvatel4493242 (2024)
Hustota zalidnění4 759,8obyv./km²
Správa
StarostaAziz Kocaoğlu
Vznik3.tisíciletí př.n.l.
Oficiální webwww.izmir.bel.tr
Telefonní předvolba232
PSČ35000–35999
Označení vozidel35
👁 Logo Wikimedia Commons
 multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smyrna (tureckyİzmir,[2] starořeckyΣμύρνη, Smyrné) je město vzápadním Turecku, na pobřeží Egejského moře. Ve městě žije přibližně 4,49milionu obyvatel a je správním střediskem provincie İzmir.

Smyrna je jedno z nejstarších středomořských měst. Bylo založeno ve třetím tisíciletí př. n. l. a už v té době bylo jedním z center kultury na anatolském poloostrově. V období okolo roku 1500 př. n. l. se dostalo pod vliv chetitské říše. V prvním tisíciletí př. n. l. se začali do Smyrny stěhovat Řekové, z této doby se dochovala keramická a hrnčířská díla. Řekové opředli město mnohými pověstmi. Za dob iónské kultury byla Smyrna velmi důležitým přístavem a získala si zpět svoji slávu. Město leželo na podkovovitém poloostrově, obklopeno hradbami až osmnáct metrů vysokými. Síť domů a ulic byla čtyřúhelníková, ale velká část obyvatelstva žila v domech mimo vlastní opevněný areál města.[3] Sláva města trvala jen do doby, než město spadlo pod vliv Lýdie a perské říše, kdy se z něj stala časem zapomenutá malá vesnice. V časech Alexandra Velikého bylo vybudováno město znovu, na svazích hory Kadifekale (Pagos). Po ustanovení římské vlády, v prvních stoletích našeho letopočtu začala další éra Smyrny jako významného města, Smyrna se dokonce stala prvním křesťanským městem, kterým zůstala až do roku 1415, kdy byla dobyta osmanskou říší a křesťanství oficiálně vystřídáno islámem. V samotné Smyrně ale zůstalo početné řecké pravoslavné obyvatelstvo. Před první světovou válkou představovali Řekové polovinu z asi 300000 obyvatel města. Roku 1919 město obsadila řecká armáda a mělo být na základě Sèvreské mírové smlouvy s velkou částí západní Anatolie přičleněno k Řecku. Řecké tažení však bylo v létě 1922 obráceno na ústup a v září téhož roku vstoupila do města turecká armáda. Město zčásti lehlo popelem a na 200000 Řeků z obavy o svůj osud uprchlo do Řecka. Mnozí se usadili v Aténách, kde založili čtvrť nazvanou Nea Smyrni (Νέα Σμύρνη), tj. „Nová Smyrna“. Smyrna, od té doby zvaná İzmir, zůstala součástí Turecka.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Dnes je město vyhledávaným turistickým cílem s mnoha památkami (mešity ze 16. a 17. století). Centrum města žije západním způsobem života[zdroj?]. Město má i svoje muzeum a univerzitu.

Památky a turistické cíle

[editovat | editovat zdroj]
  • Agora – antické řecké shromaždiště se sloupy
  • Kadifekale (řecky Pagus) – hrad
  • Kemeraltı – bazar a Hisarova mešita
  • Balçova – termální lázně
  • Belkahve
  • Asansör
  • Teleferik – lanovka
  • Kültürpark
  • Kolosální hlava prezidenta Atatürka, vytesaná ve skále
  • Efez
  • Meryemana evi (turecky) – Úmrtní dům Panny Marie
  • Pergamon (Bergama)
  • Fókaia – antické město

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN978-80-86918-64-8. S.71, 175.
  3. ↑ BARTONĚK, Antonín. Odysseové na mořích historie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 405s. (Kolumbus; sv.75). Kapitola Maloasijští Řekové v perské době, s.169, 170.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Turecko – Türkiye – (TR)
Provincie a jejich hlavní města

Adana (Adana) • Adıyaman (Adıyaman) • Afyonkarahisar (Afyonkarahisar) • Ağrı (Ağrı) • Aksaray (Aksaray) • Amasya (Amasya) • Ankara (Hlavní město Ankara) • Antalya (Antalya) • Ardahan (Ardahan) • Artvin (Artvin) • Aydın (Aydın) • Balıkesir (Balıkesir) • Bartın (Bartın) • Batman (Batman) • Bayburt (Bayburt) • Biledžik (Biledžik) • Bingöl (Bingöl) • Bitlis (Bitlis) • Bolu (Bolu) • Burdur (Burdur) • Bursa (Bursa) • Çanakkale (Çanakkale) • Çankırı (Çankırı) • Çorum (Çorum) • Denizli (Denizli) • Diyarbakır (Diyarbakır) • Düzce (Düzce) • Edirne (Edirne) • Elazığ (Elazığ ) • Erzincan (Erzincan) • Erzurum (Erzurum) • Eskišehir (Eskišehir) • Gaziantep (Gaziantep) • Giresun (Giresun) • Gümüşhane (Gümüşhane) • Hakkâri (Hakkâri) • Hatay (Antakya) • Iğdır (Iğdır) • Isparta (Isparta) • Istanbul (Istanbul) • Izmir (Smyrna) • Kahramanmaraş (Kahramanmaraş) • Karabük (Karabük) • Karaman (Karaman) • Kars (Kars) • Kastamonu (Kastamonu) • Kayseri (Kayseri) • Kırıkkale (Kırıkkale) • Kırklareli (Kırklareli) • Kilis (Kilis) • Kırşehir (Kırşehir) • Kocaeli (İzmit) • Konya (Konya) • Kütahya (Kütahya) • Malatya (Malatya) • Manisa (Manisa) • Mardin (Mardin) • Mersin (Mersin) • Muğla (Muğla) • Muş (Muş) • Nevşehir (Nevşehir) • Niğde (Niğde) • Ordu (Ordu) • Osmaniye (Osmaniye) • Rize (Rize) • Sakarya (Sakarya) • Samsun (Samsun) • Siirt (Siirt) • Sinop (Sinop) • Sivas (Sivas) • Şırnak (Şırnak) • Şanlıurfa (Şanlıurfa) • Tekirdağ (Tekirdağ) • Tokat (Tokat) • Trabzon (Trabzon) • Tunceli (Tunceli) • Uşak (Uşak) • Van (Van) • Yalova (Yalova) • Yozgat (Yozgat) • Zonguldak (Zonguldak)
Kategorie:
Skryté kategorie: