VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kakost

⇱ Kakost – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
👁 Jak číst taxobox
Kakost
👁 alternativní popis obrázku chybí
Kakost krvavý (Geranium sanguineum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádkakostotvaré (Geraniales)
Čeleďkakostovité (Geraniaceae)
Rodkakost (Geranium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
👁 Image
Exotický květ kakostu hlíznatého

Kakost (Geranium) je rod jednoletých a vytrvalých rostlin zčeledi kakostovitých, který je tvořen asi 430druhy (včeské přírodě se jich objevuje okolo 20). Vyskytují se hlavně vmírném pásmu, a to na všech světadílech, jisté druhy rostou i vhorách tropických oblastí. Tak široký rod obsahuje druhy srůznými ekologickými nároky, teplomilné druhy vyžadují propustné půdy a slunná stanoviště, stínomilné naopak hlubší a těžší půdy které jsou dostatečně vlhké.

Rostlinu pojmenoval česky „kakost“ Jan Svatopluk Presl, využil při tom staročeské slovo nejistého významu.[1] Slovensky se pak kakostu říká pakost.

Kakosty jsou většinou byliny a jen řídce keře vysoké 10až 70cm, velmi často porostlé různými druhy chlupů. Listy vyrůstají nejčastěji vstřícně, mají palisty, bývají dlanitě dělené až dlanitě laločnaté a ojediněle lichozpeřené. Listy jsou obvykle zelené, ale bývají i šedé, bronzové nebo načervenalé. Přízemní listy sřapíky rostou vlistové růžici. Většině druhů listy na podzim opadají, některé, např. kakost Endressův (Geranium endressii) jsou stálezelené i přes zimní období.

Květy se stopkami jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné a obvykle vyrůstají vterminálních nebo úžlabních dvoukvětých vidlanech, jen řídce jednotlivě. Kališní i korunní lístky jsou volné, korunní jsou obvykle zúžené do nehtíku a mívají barvu modrou, červenou, červenofialovou, fialovou, hnědofialovou, růžovou nebo i bílou.

Vkvětu je deset tyčinek vyrůstajících ve dvou kruzích a svrchní, pětipouzdrý semeník obsahující vkaždém pouzdru po dvou vajíčkách, znichž jedno zakrní a pouze zdruhého se po opylení vyvine semeno. Semeník vytvořený zpěti plodolistů nese zahnutou čnělku rozštěpenou do pěti blizen. U báze tyčinek je pět medových žlázek. Dozrálý zobanitý plod, merikarp, se rozpoltí vpět pouzder obsahující po jednom semeni. Pouzdra se od trvalého středního sloupku oddělují a jsou držena jen obloukovitě napruženými osinami, ty se ve vhodný čas uvolní a vystřelí semena do vzdálenosti několika metrů.

Mnohé druhy jsou již po staletí využívány pro své líbivé květy, dekorativní listy a pokryvný účinek jako okrasné rostliny, např. kakost krvavý, kakost luční, kakost lesní a byly znich vyšlechtěny mnohé kultivary odlišující se habitem neb barvou květů či listů. Populární se stávají i druhy stínomilné, těch se využívá jako půdokryvných pro vytvoření uzavřeného porostu pod korunami stromů, např. kakost oddenkatý či kakost Endressův. Pro suchá výslunná místa, skalky či suché zídky je vhodný kakost krvavý. Původní druhy kakostů se množí semeny a kultivary dělením nebo kořenovými řízky.

Jsou i druhy považované za nepříjemné, zdomácích je to hlavně kakost smrdutý, nepříjemně páchnoucí stínomilná rostlina. Včeské přírodě vyrůstají i druhy hodnocené přímo jako plevelné, např. kakost maličký, kakost dlanitosečný nebo kakost holubičí, vyskytující se vkulturních plodinách.

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Vminulosti byly současné rody kakost a pelargonie řazeny do stejného rodu Geranium. Později byl pro jihoafrické druhy vytvořen samostatný rod Pelargonium sčeským jménem pelargonie, hovorově muškát nebo čapí nos. Oba rody však bývají navzájem zaměňovány. Pelargonie mají oproti kakostům dlanité, téměř kulaté listy, jejich lodyhy vespod obvykle dřevnatí, korunní lístky nemají stejné, jejich spodní lístek vybíhá vtenkou, dutou ostruhu a ztyčinek bývá obvykle plodných jen pět či sedm.

Z celkového počtu okolo 430druhů rodu kakost se vpřírodě České republiky vyskytuje těchto 21druhů.

Mimo tyto recentní druhy existují ještě dva, které zčeského území již vymizely a jsou považovány za vyhynulé:

Některé zuvedených druhů jsou rostliny včeské krajině původní, mnohé se tam dostaly vdobě nepříliš minulé a jsou považovány za neofyty a jiné se vyskytují jen příležitostně po úniku zplaněných nepůvodních rostlin ze zahrad.[2][3][4][5][6][7][8][9]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001, 2012. 752s. ISBN978-80-7335-296-7. Heslo kakost, s.257.
  2. FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Pakost [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2015-11-06]. S.476. Dostupné varchivu pořízeném dne2016-03-04. (slovensky)
  3. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kakost [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-11-06]. S.201. Dostupné online.
  4. RAVENSCROFT, Dean. GardenersHQ: Geranium [online]. Gardeners HQ and Plant-Biology [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
  5. XU, Langran; AEDO, Carlos. Flora of China: Geranium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
  6. COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: Geranium [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Geranium [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 27.03.1998 [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. (švédsky)
  8. Klíc ke kvetene Ceské republiky. Příprava vydání Zdeněk Kaplan. 2.. vyd. Praha: Academia, 2019. 1168s. ISBN978-80-200-2660-6.
  9. Květena České republiky = Flora of the Czech Republic / Hrsg.: Bohumil Slavík. Příprava vydání Slavomil Hejný. Praha: Academia, 1997. 568s. ISBN978-80-200-0590-8.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]