VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Weierstrass

⇱ Karl Weierstrass – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karl Theodor Wilhelm Weierstrass
👁 signatura
signatura
RodnéjménoKarl Theodor Wilhelm Weierstrass
Narození31.října 1815
Ostenfelde
Úmrtí19.února 1897 (ve věku 81let)
Berlín
Příčinaúmrtízápal plic
MístopohřbeníStarý katedrální hřbitov sv. Hedviky (52°32′17″ s. š., 13°22′43″ v. d.)
AlmamaterGymnasium Theodorianum (1829–1834)
Univerzita v Bonnu (1834–1838)
Münsterská univerzita (1838–1840)
Královecká univerzita (do 1854)
Povolánímatematik, vysokoškolský učitel a fyzik
Zaměstnavatelé2nd middle school in Wałcz (1842–1848)
Collegium Hosianum (1848–1856)
Gewerbeinstitut Berlin (1856–1864)
Univerzita Fridricha Viléma v Berlíně (1857–1890)
Oceněníhonorary doctor of the University of Königsberg (1856)
zahraniční člen Královské společnosti (1881)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1885)
Cotheniova medaile (1887)
Helmholtz-Medaille (1892)
…více na Wikidatech
Podpis👁 Karl Theodor Wilhelm Weierstrass – podpis
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Theodor Wilhelm Weierstraß (31. října 1815, Ostenfelde19. února 1897 Berlín) byl německý matematik, často nazývaný „otec moderní matematické analýzy“. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a také asteroid hlavního pásu (14100) Weierstrass.

Otec Wilhelm Weiestraß byl sekretářem starosty v Ostenfelde, později se stal výběrčím daní. Byl to vzdělaný muž se širokými znalostmi v oblasti vědy a umění. Matka Theodora Vonderfost zemřela, když bylo Karlu dvanáct let, otec se znovu oženil. Od roku 1827 byl Karlův otec asistentem hlavního výběrčího daní v Paderbornu, kde Karl vystudoval katolické gymnázium. Exceloval na něm, ačkoliv pracoval na částečný úvazek jako úředník, aby pomohl rodině s financemi.

Ač získal studiem matematické znalosti a byl schopen dát matematické vzdělání i svému mladšímu bratrovi, jeho otec si přál aby studoval finančnictví, a tak Karl nastoupil na Univerzitu v Bonnu studovat právo, finance a ekonomii. Pro kariéru v pruské administrativě by to byla dobrá volba vzdělání, ale Karl nesmírně trpěl rozkolem mezi poslušností k otci a tajným studiem svého milovaného předmětu – matematiky. Výsledkem bylo, že Karl propadl u obého a začal studovat matematiku sám – čtením Laplaceovy mechaniky a poté Jacobiho prací o eliptických funkcích, kterým propadl do konce života.

Weierstraß se rozhodl stát matematikem, a tak dokončil svůj poslední semestr na Univerzitě v Bonnu, avšak nepřihlásil se k jediné zkoušce. Jeho otec byl zklamán, že Karl vzdal svá studia, avšak byl přesvědčen rodinným přítelem, předsedou soudního dvora v Paderbornu, aby synovi dovolil studovat Teologickou a Filozofickou Akademii v Münsteru, takže mohl projít nezbytnými zkouškami a stát se učitelem na střední škole. Na Akademii navštěvoval přednášky Gundermanna o eliptických funkcích, který ho povzbudil v matematických studiích.

V dubnu 1841 prošel nezbytnými zkouškami a začal učit na gymnáziu. Asi od roku 1850 začal trpět sérií vážných nemocí, která trvala asi dvanáct let a značně mu ztrpčovala práci. V roce 1854 publikoval Zur Theorie der Abelschen Functionen, díky čemuž získal místo na univerzitě ve Vratislavi. Publikoval teorii hypereliptických integrálů, což mu vyneslo nabídky mnoha univerzit. Přijal místo profesora na Berlínské univerzitě, sjížděli se za ním studenti z celého světa.

Nesloužilo mu však zdraví. Roku 1861 zkolaboval a trvalo mu rok, než byl opět schopen učit, a poslední roky svého života byl připoután k invalidnímu vozíku. Zemřel na zápal plic.

Přínos matematice

[editovat | editovat zdroj]

Definice limity

[editovat | editovat zdroj]

Weierstraß zavedl „ε-δ“ definice limity, spojitosti a derivace tak, jak je známe dnes.

Související informace naleznete také v článkuLimita#Limita funkce.

Konvergence funkční řady

[editovat | editovat zdroj]

Zavedl srovnávací kritérium pro konvergenci funkční řady, podobné srovnávacímu kritériu číselné řady.

Související informace naleznete také v článkuŘada (matematika).

Kompaktnost metrického prostoru

[editovat | editovat zdroj]

V topologii platí: Metrický prostor je kompaktní, když každá posloupnost má konvergentní podposloupnost.

Slavní žáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Zur Theorie der Abelschen Functionen (1854)
  • Theorie der Abelschen Functionen (1856)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]