Karyotyp je soubor všech chromozómů vjádře buňky. Vbuněčných jádrech určitého organismu a druhu je konstantní do počtu, velikosti i tvaru chromozómů a jako takový se používá jako druhový znak. Karyotyp je jeden ze základních objektů cytogenetiky.

Ke stanovení karyotypu je zapotřebí preparátu, který obsahuje buňky vmetafázi mitózy. Cytogenetický preparát je fixován a obarven, jsou identifikovány jednotlivé chromozómy a seřazeny do dvojic (u organismů s2n sadou chromozómů vsomatických buňkách) podle přijatých pravidel (sleduje se především velikost chromozómu a uložení centromery). Tento reálný karyotyp se pak může porovnávat sidiogramem, který představuje ideální schematické zobrazení daného druhu. Toto srovnání se používá při moderní šlechtitelské plemenitbě pro vyřazení jedinců schromozómovými mutacemi zrozmnožovacího procesu, vhumánní medicíně pro stanovení diagnózy při podezření na genetickou vadu a při studiu těchto vad, a při studiích zabývajících se mutagenními faktory. Srovnání idiogramů odlišných skupin organismů se často používá pro potřeby taxonomických a fylogenetických studií.

Podmínky pro úspěšné stanovení karyotypu:

• získání dělících se buněk z mitoticky aktivních tkání (např. vzrostný vrchol, kostní dřeň, buňky zplodové vody)
• výroba preparátu sbuňkami ve fázi metafáze (lze dosáhnout po předchozí aplikaci kolchicinu či některých jeho derivátů)
• neshlukovité a nepřekrývající se rozmístění jednotlivých chromozómů vbuňce (pomůže krátkodobé umístění preparátu vhypotonickém roztoku).

• Chromozomová mutace
• Chromozomy
• Centromera
• Telomery
• Ploidie

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu karyotyp na Wikimedia Commons