VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Kunovice

⇱ Aircraft Industries – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Let Kunovice)
Aircraft Industries, a.s.
👁 Let L-410 Turbolet
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníBrno, 2004
ZakladatelŠkoda
SídloKunovice, Česko👁 Česko
Česko
Adresa sídlaNa Záhonech 1177, Kunovice, 68604, Česko
Souřadnice sídla49°2′45,51″ s. š., 17°26′7,44″ v. d.
Klíčoví lidéTomáš Medřík – generální ředitel
Charakteristika firmy
Oblast činnostiletecký průmysl
Produktyvýroba, vývoj, montáž, údržba letecké techniky
Obrat2,4 mld. Kč (2020)[1]
Provozní zisk340,9mil.Kč (2020)[2]
176,7mil.Kč (2019)[2]
Výsledek hospodaření271mil.Kč (2020)[2]
133,3mil.Kč (2019)[2]
Celková aktiva3,1mld.Kč (2020)[2]
2,4mld.Kč (2019)[2]
Vlastní kapitál1,5mld.Kč (2020)[2]
1,3mld.Kč (2019)[2]
Zaměstnanci874 (2024)[3]
MajitelLET Kunovice a.s.
Poznámky11 letounů ročně (2021)[4]
Identifikátory
Oficiální webwww.let.cz
IČO27174841
LEI315700G6ESSDU1GMJ991
OpenCorporates IDcz/27174841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aircraft Industries, a.s. (dříve Let Kunovice) je český (původně československý) letecký výrobce sídlící v Kunovicích. Známý je hlavně výrobou letounů L-410 Turbolet, kterých bylo vyrobeno téměř 1300 ks a kluzáků Let L-13 Blaník. Firma patří pod českou společnost Omnipol.[5][6] Firma dodnes provozuje šesté největší letiště v ČR a provozuje soukromé střední učiliště.

Československo

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
L-200 Morava
👁 Image
Let L-410 Turbolet byl v minulosti provozovaný ruskou leteckou společností Aeroflot
👁 Image
Prototyp dopravního letounu Let L-610M

Stavba továrny coby pobočného závodu společnosti Avia Letňany (která tehdy byla součásti koncernu Škoda) začala v roce 1936 v bezprostřední blízkosti kunovické železniční zastávky, několik set metrů západně od továrny později vzniklo podnikové letiště. Před a během války fungovala továrna jako letecká a strojní opravna. Po válce byla Avia při znárodnění průmyslu ze Škody vyčleněna.

V roce 1950 byl zde ustaven nový národní podnik LET Kunovice a severozápadně od letiště začala výstavba nového závodu LET 01, dokončeného roku 1953. Souběžně s tím byla zprovozněna i 3,6 km dlouhá železniční vlečka, která byla v místě vrátnic obou závodů opatřena 75 m dlouhými nástupišti a sloužila (do jara 1998) i k osobní dopravě. Jednání se správou ČSD však byla vleklá a k přestavbě zastávky na kapacitní nádraží došlo až po roce 1955, přičemž na začátku vlečky bylo postaveno i rozsáhlé parkoviště a obratiště autobusů pro zaměstnance.[7]

Roku 1957 byl podnik přejmenován na Strojírny první pětiletky (SPP), v roce 1967 se vrátil k původnímu názvu Let. Vyráběly se tu víceúčelové letouny Aero Ae 45 a Aero Ae 145 a v licenci od roku 1953 sovětské cvičné letouny Jakovlev Jak-11 (pod československým označením C-11, pod označením C-11U byly vyrobeny i prototypy s příďovým podvozkovým kolem).

V roce 1957 se začalo s vývojem lehkého víceúčelového a sportovního letounu L-200 Morava a o čtyři roky později s úspěšným zemědělským letounem Z-37 Čmelák. Také se zde vyráběl cvičný letoun L-29.

Po celá léta firma vyvíjela a vyráběla mnoho typů kluzáků – Zlín Z-22, Z 124 Galanka, LF 109 Pionýr, Z 425 Šohaj. Nejúspěšnějším typem byly Blaníky – L-13 Blaník, Let L-23 Super Blaník a moderní pokračovací kluzák Let L-33 Solo.

V průběhu 60. let zde byl vyvinut 19místný turbovrtulový letoun – L-410 Turbolet, který se vyrábí doposud. Tento typ prošel mnoha vylepšením a modernizacemi; L 410 UVP-E20 a L 420 jsou samostatně certifikovány úřady EASA a FAA.[8]

Pokračující, nástupnická společnost LET, a.s. vznikla v roce 1991. Privatizací převzala LET americká společnost Ayres, která však o rozvoj neměla zájem a naopak svou faktickou konkurenci vedla k zániku, což se projevilo mj. podinvestováním a minimální údržbou (včetně faktického rozpadu železniční vlečky až k zániku způsobilosti)[7], takže společnosti hrozil krach již v letech 1995 až 1997[9], konkurs byl na majetek společnosti vyhlášen v roce 2000.[9][10]

Podnik koupila v roce 2001 společnost Moravan Otrokovice (či ZLIN Aircraft),[10] která jej vložila do nové společnosti LETECKÉ ZÁVODY a.s..[11] Na společnost Letecké Závody byl vyhlášen konkurs v roce 2004.[11][12] Podnik koupila v roce 2005 společnost Aircraft Industries.[13] Tuto společnost vlastnila česká společnost PAMCO INT. a.s. podnikatele Pavla Musely, v roce 2008 však 51% podíl v Aircraft Industries prodala ruské společnosti UGMK ruských podnikatelů Iskandera Machmudova a Andreje Kozicyna, zbylých 49% pak v roce 2012.[6] V roce 2018 se 100% vlastníkem stává společnost Ostov ruského podnikatele Andreje Kozicyna.

Dne 10. listopadu 2011 se v areálu firmy stala tragédie, kdy bývalý zaměstnanec firmy Karel Musela zastřelil dva členy představenstva a následně namířil zbraň proti sobě. Postřelil také ředitelku firmy Ilonu Plškovou.[14]

V roce 2022 závod od společnosti Ostov ruského majitele Andreje Kozicyna odkoupila česká společnost Omnipol.[5]

👁 Image
Let L-410 NG
  • Aero Ae-45S a Aero Ae-145 – výroba 1951–1961, vyrobeno 390 kusů
  • Let C-11 – česká verze sovětského cvičeného letounu Jakovlev Jak-11, v letech 1953–1956 zde bylo vyrobeno 707 kusů
  • Let L-200 Morava – výroba 1957–1964, vyrobeno 361 kusů
  • Let L-610 – největší v Česku konstruovaný letoun, vyrobeno pouze 8 prototypů v letech 1988–1997
  • Let L-410 Turbolet – výroba 1971–současnost, vyrobeno více než 1 200 ks
  • Let L-410 NG – nová generace L-410 Turbolet, výroba od 2018
👁 Image
Kluzák Let L-13 Blaník, vyrobený ve více než 3000 kusech
  1. Výroční zpráva Aircraft Industries, a.s. za rok 2020
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 výroční zpráva. Dostupné online.
  3. Výroční zpráva Aircraft Industries, a.s. za rok 2024
  4. Výroční zpráva Aircraft Industries, a.s. za rok 2021
  5. 1 2 Kunovickou Aircraft Industries kupuje od ruského majitele Omnipol. České noviny [online]. Čtk, 2022-04-27 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
  6. 1 2 Výroční zpráva Aircraft Industries, a.s. za rok 2020
  7. 1 2 Lapáček Petr, Ovsenák Petr, Bosáček Josef: Zmizelé koleje, zmizelá nádraží 3, str. 370 až 382. C-Press, Brno, 2022. ISBN 978-80-264-4523-4.
  8. technik.ihned.cz. technik.ihned.cz [online]. [cit. 2007-07-09]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2012-07-17.
  9. 1 2 Úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti LET, a.s., vložka B 238 vedená u Krajského soudu v Brně
  10. 1 2 iDnes.cz: Moravan koupil Let Kunovice
  11. 1 2 Úplný výpis z obchodního rejstříku LETECKÉ ZÁVODY a.s., vložka B 3630 vedená u Krajského soudu v Brně
  12. Konkursní noviny: Nejvíce krachů v regionech s vysokou nezaměstnaností[nedostupný zdroj]
  13. Konkursní noviny: Letecká továrna znovu na prodej. www.konkursni-noviny.cz [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupné varchivu pořízeném dne2016-03-06.
  14. Nová fakta o kunovické tragédii: Musela popravil manažery na útěku!. Ahaonline.cz [online]. 2011-11-13. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.