VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Matteo_Salvini

⇱ Matteo Salvini – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matteo Salvini
👁 Matteo Salvini (4. prosince 2025)
Matteo Salvini (4.prosince 2025)
Místopředseda vlády Italské republiky
Úřadující
Vefunkci od:
22. října 2022
společně s Antoniem Tajanim
PředsedavládyGiorgia Meloni
PředchůdceLuigi Di Maio a on sám (2019)
Vefunkci:
1. června 20185. září 2019
společně s Luigim Di Maiem
PředsedavládyGiuseppe Conte
PředchůdceAngelino Alfano (2014)
NástupceAntonio Tajani & on sám (2022)
Ministr infrastruktury a dopravy
Italské republiky
Úřadující
Vefunkci od:
22. října 2022
PředsedavládyGiorgia Meloni
PředchůdceEnrico Giovannini
Ministr vnitra Italské republiky
Vefunkci:
1. června 20185. září 2019
PředsedavládyGiuseppe Conte
PředchůdceMarco Minniti
NástupceLuciana Lamorgese
Člen Senátu republiky
Úřadující
Vefunkci od:
23. března 2018
VolebníobvodLazio (2018-2019)
Kalábrie (od 2019)
Poslanec Evropského parlamentu
Vefunkci:
14. července 200922. března 2018
VolebníobvodSeverozápadní Itálie
Vefunkci:
14. července 20047. listopadu 2006
VolebníobvodSeverozápadní Itálie
Člen Poslanecké sněmovny
Vefunkci:
6. března15. března 2013
VolebníobvodLombardie 1
Vefunkci:
29. dubna 200813. července 2009
VolebníobvodLombardie 1
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiga severu

RodnéjménoMatteo Salvini
Narození9.března 1973 (53let)
Milán
ChoťFabrizia Ieluzzi (2003–2010)
Profesenovinář a politik
Náboženstvíkatolicismus
Podpis👁 Matteo Salvini, podpis
CommonsMatteo Salvini
👁 Image
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Salvini (* 9. března 1973 Milán) je italský politik, od prosince 2013 vůdce strany Liga Severu, od března 2018 senátor italského Senátu. Od 1.června 2018 do 5. září 2019 působil jako ministr vnitra a vicepremiér ve vládě Giuseppeho Conteho. Předtím byl v letech 2004–2006 a v letech 2009–2018 poslancem Evropského parlamentu a v letech 2008–2009 poslancem italské Poslanecké sněmovny. Od 22. října roku 2022 je vicepremiérem a ministrem dopravy ve vládě Giorgi Meloniové.

Studium a soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Miláně, které ukončil maturitou v roce 1992, pak pokračoval studiem historie na Milánské univerzitě, které ale nedokončil. Už od roku 1990 byl členem Ligy Severu, a od roku 1992 pracoval pro stranický list La Padania jako novinář.

Matteo Salvini má dvě děti: Vroce 2003 se narodil jeho tehdejší manželce syn Federico. Pak se rozvedl avroce 2012 mu další dítě, dceru Mirtu, porodila jeho nová partnerka.[chybí zdroj]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Salvini je od roku 2013 předsedou strany Liga Severu. Před všeobecnými volbami v květnu 2018 vedl volební kampaň Ligy Severu pod heslem „Italové napřed“, tedy ve znamení odporu proti masovému přistěhovalectví, hlavně ze zemí Afriky na člunech přes Středozemní moře. Tím se postavil proti benevolentnímu přístupu biskupů římskokatolické církve a samotného papeže Františka ktomuto pro obyvatelstvo Itálie palčivému problému. Postoj katolické církve je podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung totiž takový, že je podle ní každý Ital, který by chtěl ijen uvažovat onavrácení „stovek tisíců ilegálních hospodářských migrantů“ do zemí jejich původu aolepším zabezpečení italských státních hranic, vytlačován na okraj nebo již zcela mimo křesťanství.[1] Salvini takto získal tolik hlasů ivoblastech daleko na jih od původního územního ohraničení působnosti Legy Nord, že její podíl na všech odevzdaných hlasech vzrostl proti parlamentním volbám vroce 2013 na čtyřnásobek, a sice na 17,4%.[1]

Po volbách se očekávalo obtížné sestavování nové italské vlády. Ofunkci jejího předsedy se zprvu ucházeli jak volební lídr Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio, tak předseda Ligy Severu Salvini.[2][3] Salvini měl sice příslib od Silvia Berlusconiho, bývalého předsedy vlády a vůdčí osobnosti strany Forza Italia, že jej tato strana bude při jeho snaze získat křeslo předsedy vlády podporovat. Po složitém vyjednávání se však předsedou nové italské vlády stal Giuseppe Conte. V jeho vládě dostal Salvini 1.června 2018 vlivné křeslo ministra vnitra.

Ve vládě prosazoval tvrdou protiimigrační politiku a ostře vystupoval proti posádkám pašeráckých lodí.[4][5] V srpnu roku 2019 chtěl vyvolat předčasné volby[6], ale Hnutí pěti hvězd se dohodlo na spolupráci s Demokratickou stranou a tyto dvě strany tak vytvořily novou vládu bez Salviniho Ligy.[7] Novou ministryní vnitra se stala Luciana Lamorgese.

List Financial Times Salviniho popsal jako „archetyp moderního evropského populisty“.[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Salvini na německé Wikipedii.

  1. 1 2 RÜB, Matthias: „Italiener zuerst“ („Italové napřed“), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6.března 2018, s.1 (německy)
  2. Di Maio und Salvini wollen beide Ministerpräsident Italiens werden (Di Maio a Salvini se chtějí oba stát ministerskými předsedy Itálie). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6.března 2018, s.1 (německy).
  3. RÜB, Matthias: Was Populisten wollen (Co chtějí populisté). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7.března 2018, s.2 (německy).
  4. Loď s migranty porušila italskou blokádu, Salvini chce jejich zatčení. iDNES.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
  5. Nazval mě pirátkou, to je urážka. Německá kapitánka zažaluje Salviniho. iDNES.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
  6. Salviniho promenáda v plavkách. Pro oslovení voličů je potřeba udělat vše. iDNES.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
  7. Italský premiér Conte dostal pověření sestavit vládu, Salvini je ze hry. iDNES.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
  8. JOHNSON, Miles. Matteo Salvini: ‘Italians would not vote for us if we were extremists’. Financial Times [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]