VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mince

⇱ Mince – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav anedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty kdoplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
👁 Image
Prvorepublikový svatováclavský dukát 1923
👁 Image
Filipínské a thajské oběžné mince

Mince jsou jednou z nejstarších forem peněz. Historicky šlo o plechy z drahého kovu, nejčastěji zlata nebo stříbra, stanovené hmotnosti a ryzosti s vyraženým reliéfem nominálu. Hodnota těchto mincí byla pevně svázána s hodnotou drahého kovu, který obsahovaly. Současné mince jsou nejčastěji vyrobeny z obecného kovu, jehož hodnota je obvykle zanedbatelná a mince je tak de facto bankovka vyražená do kovu. Přes velký rozmach elektronických plateb jsou mince dodnes nepostradatelnou součástí měnového systému.

Mince mohou být a někdy jsou zaměňovány za medaile, které mohou být vyrobeny z drahých kovů a mohou být sběratelsky cenné. Nicméně, mezi mincemi a medailemi existují významné rozdíly týkající se jejich právního statusu, využití a hodnoty.

Historicky první formou peněz bylo placení naturáliemi – například obilí, mušle, plátno a podobně. Postupem se jako nejvhodnější komodita pro tento účel ukázaly drahé kovy, jmenovitě zlato a stříbro.[1] Kovy zlato i stříbro bývaly jako platidlo použitelné v jakémkoli stavu (např. zlaté valouny, zlatý prach, zlaté šperky),[2] ovšem z praktických důvodů se časem rozšířily mince, jejichž ražba měla potvrzovat ryzost a hmotnost daného kusu zlatého kovu.[2] První mince se pravděpodobně začaly razit v 7. století př. n. l. v antickém Řecku[3]. Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny. Představovaly vlastně úřední potvrzení mincovnou, že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu.

Emitenty prvních mincí byly soukromé mincovny, později si právo vyrábět mince vyhradil panovník či stát.[4] To dalo panovníkům (nebo pověřeným výrobcům) možnost snižovat v mincích obsah drahých kovů a nahrazovat je kovy levnějšími. Rozdíl šel do pokladny panovníka, který tak získal dodatečný příjem na úkor vlastníků těchto nových zlehčených mincí.[4] Například množství stříbra ve francouzské minci Livre tournois kleslo mezi léty 1200 a 1600 z 98 gramů ryzího stříbra na pouhých 11 gramů.[4] V českých zemích de Wittovo mincovní konsorcium za přispění panovníka snížilo v letech 1622–1623 obsah drahého kovu v mincích o 80% a takto znehodnocenou mincí způsobilo hospodářský rozvrat českých zemí.[5]

Novodobé mince

[editovat | editovat zdroj]

Novodobé mince samy o sobě nemají žádnou hodnotu a pokud by se za ně nezaručil stát, tak by se jednalo o pouhý kus kovu. Nakonec došlo k tomu, že je materiálová hodnota mincí nižší než jejich nominální hodnota. Mince je dnes v podstatě pouze „kovová bankovka“. S postupující inflací však občas dochází u mincí nižších nominálních hodnot k paradoxnímu jevu, kdy jejich výrobní náklady přesahují nominální hodnotu. S další inflací se materiálová cena mincí zvyšuje a většinou poté ustává jejich emise nebo jsou stahovány z oběhu. V případě, že cena kovu mince převýší její nominální hodnotu, mizí tato mince z oběhu sama.[6] Většinou se tak děje při hyperinflaci. Ukládají se do peněženky.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Druhy, tvary, nominály, složení a vzhled dnes používaných mincí jsou stanoveny příslušnými právními předpisy státu, kde platí či platily, případně banky či jiné autority, která má emisní právo. V dnešní době jsou mince většinou ražené, z minulosti však známe i mince lité.

Přední strana mince (líc) se nazývá avers, zadní strana (rub) pak revers. Lícová strana mince je vždy ta, na které je uvedeno, kdo ji vydal, v případě českých mincí tedy ta s českým lvem a nápisem „Česká republika“.

Sbírání mincí

[editovat | editovat zdroj]

Sbírání mincí patří odedávna mezi klasické sběratelské obory. Sbírají se všechny druhy mincí, sběratelé mohou být zaměřeni na určité historické období či jeden konkrétní region. V poslední době[kdy?] se však sběratelství stalo zálibou střední generace, kterou krom uměleckého zpracování zajímá i investiční faktor.[7]

Numismatika

[editovat | editovat zdroj]

Numismatika je základní historická věda (v minulosti byla nesprávně řazena mezi pomocné vědy historické) zabývající se mincemi a medailemi celkově. Tento obor má počátky již v antickém Řecku, avšak opravdový věhlas a prestiž získala až v renesanci. Česko patří k zemím, kde má sběratelství silné zázemí a pamětní mince ražené na českém území jsou oblíbené v řadě zemí.[zdroj?]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Nejcennější a největší zlatou minci světa vyrobila australská mincovna v Perthu. Váží jednu tunu zlata o ryzosti 9999. Mince má průměr téměř 80cm a tloušťku 12cm. Tato mince má totožné téma jako ostatní investiční mince této mincovny a to klokana červeného s nápisem AUSTRALIAN KANGAROO 1 TONNE 9999 GOLD a rokem 2012. Je vydána jako australské zákonné platidlo, s portrétem královny Alžběty II. s popisem ELIZABETH II, AUSTRALIA a denominací 1 MILLION DOLLARS.[zdroj?]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FROUZ Pavel, Sbíráme mince a bankovky, Praha 2015, ISBN: 978-80-7363-694-4
  1. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144s. ISBN80-86389-12-X. S.30.
  2. 1 2 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144s. ISBN80-86389-12-X. S.35–36.
  3. Mince - historie výroby - lití a ražba za tepla a za studena, Historie mincí [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144s. ISBN80-86389-12-X. S.65–67.
  5. kaláda [online]. Encyklopedie Co je co, 14. 3. 2000 [cit. 2017-04-04]. Dostupné online.
  6. http://myego.cz/item/dvoucentove-penny-okno-k-inflaci
  7. Hospodářské noviny Češi začali investovat do starých mincí, ihned.cz, 21. 5. 2008

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]