| Mont Blanc – Monte Bianco | |
|---|---|
| 👁 Mont Blanc Mont Blanc | |
| Vrchol | 4807,81mn.m. |
| Prominence | 4696 m ↓ Kubenské jezero |
| Izolace | 2812 km → Elbrus[pozn. 1] |
| Seznamy | Nejprominentnější hory #11 Ultraprominentní hory Nejvyšší hory evropských zemí Alpské čtyřtisícovky #1 |
| Poznámka | Nejvyšší hora Evropy (na západ od Kavkazu) |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Francie👁 Francie Francie Itálie👁 Itálie Itálie |
| Pohoří | Alpy / Montblanský masiv |
| Souřadnice | 45°49′58″ s. š., 6°51′54″ v. d. |
👁 Mont Blanc
Mont Blanc | |
| Prvovýstup | 8. srpna 1786 |
| Hornina | žula, rula, břidlice |
| Povodí | Arve → Rhôna, Isère → Rhôna, DoraBaltea → Pád |
| 👁 Logo Wikimedia Commons multimediální obsah naCommons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mont Blanc (italskyMonte Bianco, v překladu bílá hora) je nejvyšší hora Alp a západní Evropy, vypínající se v Montblanském masivu na francouzsko-italském pomezí do výšky 4807,81mn.m.[1] Mont Blanc je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy, avšak zdůvodu nejednotné metodiky pro přesné určení evropsko-asijské hranice bývá tento titul připisován i kavkazské hoře Elbrus (5642mn.m.).
Hranice států
[editovat | editovat zdroj]O tom, zda vrchol hory leží na hranicích Francie a Itálie, či pouze na území Francie, panují dosud spory. Mapa francouzského Institut Géographique National de France nicméně zobrazuje vrchol Mt. Blancu zcela na území Francie. Proti tomu se ostře brání italská strana s tím, že hranice procházející přímo vrcholem Mt. Blancu byla výslovně stanovena stále platnou dvojstrannou smlouvou z roku 1860 (jíž bylo postoupeno Savojsko Francii a Mt. Blanc se stal horou hraniční) a potvrzena i Pařížskou mírovou smlouvou z roku 1947 (jíž byly částečně upraveny hranice mezi oběma zeměmi). To ovšem popírá francouzská strana a výzva italských úřadů k definitivnímu vyřešení hraničního sporu se setkala z francouzské strany s mlčením.
Měření hory
[editovat | editovat zdroj]Hornina, tyčící se do nadmořské výšky 4792m, je kryta ledovým příkrovem oproměnlivé tloušťce 14–23 m. Při expertním měření, provedeném vzáří 2009, byla výška hory stanovena na 4810,45 metrů nad hladinou moře.[2] Další měření vroce 2013 ukázalo výšku 4810,02m n. m. a podle měření zroku 2015 se nejvyšší bod nachází ve výšce 4808,73 m n. m.[3] Dle měření z roku 2021 je konsolidovaná nadmořská výška vrcholu 4807,81 m.[1]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Mont Blanc je tvořen horninami krystalinika (žula, rula a břidlice) a je pokryt mnoha ledovci. Největší z nich nese jméno Mer de Glace.
Prvovýstup
[editovat | editovat zdroj]Na vrchol poprvé vystoupili 8. srpna Francouzi 1786 Jacques Balmat (hledač drahokamů) a Michel Paccard (lékař), který právě Balmata přesvědčil, aby získali Horacem-Benedictem de Saussure vypsanou odměnu za výstup. V Chamonix mají sochu.
První ženou zdolavší Mont Blanc byla 14. července 1808 Maria Paradisová (1778 – 1839), chudá služebná z Chamonix, která se později horolezectví již nevěnovala. O třicet let později, v roce 1838, na Mont Blanc vystoupila další žena, francouzská průkopnice horolezectví Henriette d'Angeville.[4]
První fotografie na vrcholu Mont Blanku pořídili bratři Louis-Auguste Bisson a Auguste-Rosalie Bisson (1826–1900) v roce 1861. Putovalo snimi pětadvacet nosičů technického vybavení. Museli nahoru dopravit celou temnou komoru včetně kamínek na rozehřátí sněhu, vše okolo 250 kg. Fotografie byly provedeny svyužitím kolodiového procesu na velkoformátové negativy, často až 30×40cm.[5]
Dne 6. června 1955 na vrcholu poprvé přistál vrtulník. Byl to Bell 47G-2 (registrace F-BHGJ), první vyrobený kus této verze. V kokpitu seděl šéfpilot společnosti Fenwick Aviation Jean Moine a horský průvodce André Contamine. Startoval z obce Le Fayet, ležící severozápadně od hory ve výšce 584 metrů. Pro rekordní let byl odlehčen. Pilot nejprve na několik minut přistál na vrcholu Dôme du Goûter a poté na samotném Mont Blancu, kde se po přistání zdržel čtyři minuty. V té době to bylo přistání a vzlet vrtulníku v nejvyšší výšce.[6]
Cesty výstupů
[editovat | editovat zdroj]Na vrchol Mont Blanku je možné vystoupit čtyřmi výstupovými trasami nižší obtížnosti (tzv. normálky) a značným množství horolezeckých výstupů vyšších obtížností. Trasami nižší obtížnosti jsou:
- Cesta přes Dôme du Goûter (obtížnost PD−). V létě nejfrekventovanější cesta výstupu na Mont Blanc, nejčastější cesta vůdců s klienty a zákazníky cestovních kanceláří. Východiskem je Chamonix nebo Saint-Gervais-les-Bains na francouzské straně. Ve vrcholový den se obvykle vyráží z chaty Gouter ve výšce 3817 m n. m.
- Cesta přes Aiguille du Midi (obtížnost PD+). Též zvaná cestou tří Mont Blanků, neboť sleduje hřeben, kde se nachází několik dalších významných vrcholů masivu Mont Blanku[7]. Technicky nejnáročnější ze snadných výstupů, při sestupu se v jednom místě krátký úsek slaňuje. Východiskem je Chamonix, resp. koncová stanice lanovky Aiguille du Midi v 3842 m n. m. Cesta vede přes Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit.
- Cesta přes Grand Mulets (obtížnost F/PD−) je technicky nejsnazším výstupem a z větší části je shodná s cestou prvovýstupců. Obtíže a nebezpečí cesty v letních měsících spočívají v množství ledovcových trhlin a ohrožení pádem seraků.
- Cesta přes Aiguilles Grises (obtížnost PD) je standardní cestou z italské strany.
Z obtížnějších výstupů jsou populární ledové a kombinované výstupy ve východní stěně Brenva nad ledovcem Brenva. Zcela vpravo je Ostruha Brenvy, směrem doleva ledovcová klasika Sentinelle Rouge, dále Major a zcela vlevo Hruška – Poire. Na východní stěnu dále vlevo navazuje Grand Pilier d'Angle s řadou těžkých výstupů, vyúsťujících na předvrchol Mont Blanc de Courmayeur, do jehož stěn se zapsali i čeští a českoslovenští horolezci. Velmi těžké výstupy vedou pilíři stěny Frêney nad stejnojmenným ledovcem a pilíři stěny Broulliard nad ledovcem Brouillard. Výstupy těmito dvěma stěnami jsou náročné svou délkou a odlehlostí a také obtížným návratem při zhoršení počasí, protože už jen přístup ke stěnám Frêney a Brouillard by vydal na ne zrovna lehké horolezecké túry. Při pokusu o prvovýstup Centrálním pilířem Frêney, kde se náhodou sešli ve stejnou chvíli Italové Bonatti, Galieni a Oggioni s francouzským družstvem Mazeaud, Kohlmann, Vieille a Guillaume, došlo ke známé tragédii, kdy při několikadenní bouřce zahynuli čtyři špičkoví horolezci své doby.
Vsoučasnosti na vrchol míří asi 25000turistů ročně, ztoho přibližně dvě třetiny bez doprovodu horského vůdce; během sezóny má zájem ovýstup 300až 400lidí denně. Tento počet má být od roku 2019 snížen na 214turistů denně.[8]
Stavby
[editovat | editovat zdroj]V letech 1957–1965 byl pod Montblanským masivem vybudován 11,6 km dlouhý Montblanský tunel, spojující města Chamonix (Horní Savojsko, Francie) a Courmayeur (Valle d'Aosta, Itálie).
Po východním úbočí Mont Blanku vede visutá lanovka z francouzského Chamonix (1030 m n. m.) do italského Courmayeru (1370 m n. m.). Překonává horní část ledovce Mer de Glace zvanou Vallée Blanche celkem v šesti úsecích. Nejvyšší přestupní stanice je na Aiguille du Midi (3842 m n. m.)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]- Mont Blanc a Dôme du Gouter
- Od vesnice Cordon
- Mont Blanc od jihu
- Mont Blanc 3D
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nejbližší vyšší bod od vrcholu Mont Blancu se nachází na západním svahu Elbrusu. Podle webu Peakbagger.com se 350 metrů od toho bodu nachází vyvýšenina Kjukjurtlju (anglicky Kukurtlu Dome), svýškou 4978mn.m. a prominencí 18 metrů od sedla s Elbrusem. Podle jiných zdrojů (např. Mapy.cz nebo Narod.ru) dosahuje Kjukjurtlju jen 4624-4634mn.m. a nejbližším vyšším pojmenovaným vrcholem je tedy Elbrus.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Le mont Blanc a perdu un mètre en quatre ans et culmine désormais à 4807,81 mètres. Franceinfo [online]. 2021-09-29 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ 'Mont Blanc ztratil podle nových měření pár desítek centimetrů' České noviny, 5. 11. 2009
- ↑ 'Mont Blanc ztratil na výšce' Novinky.cz, 1. 10. 2015
- ↑ BROWN, Rebecca A. Horolezkyně. 1. vyd. Praha: Brána, 2005. 218s. ISBN80-7243-242-7.
- ↑ TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. 17-332-79. S.39.
- ↑ SWOPES, Bryan. 6 June 1955 [online]. This Day in Aviation, 2025-06-06 [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Three Monts, popis túry
- ↑ Nejvyšší hora Evropy je přelidněná. Počet turistů mířících na Mont Blanc bude omezen na 214 denně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-06 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mont Blanc na Wikimedia Commons - Přechod nejdelšího hřebene Mont Blanc od Miage k Midi – z Itálie do Francie
- Výstup na Mont Blanc od sedla Midi – z Francie
- Výstup na Mont Blanc přes Gouter – z Francie
- Výstup na Mont Blanc od ledovce Miage – z Itálie
- Mont Blanc z Itálie – popis pokusu o výstup
- Dom apravda onormálce na Mont Blanc – výstup přes Gouter
- Mont Blanc objíždí visutá lanovka – z Chamonix do Courmayeuru a zpět
| Nejvyšší hora Evropy | ||
|---|---|---|
| Země |
| 👁 Mapa Evropy |
| Teritoria, kolonie a zámořská území |
| |
| Území s částečným mezinárodním uznáním | ||
| Zaniklé státní struktury | ||
- Mont Blanc
- Hory a kopce v departementu Horní Savojsko
- Hory a kopce v Údolí Aosty
- Koruna planety
- Hory a kopce v Montblanském masivu
- Alpské čtyřtisícovky
- Hraniční hory a kopce v Alpách
- Horolezecké lokality v Itálii
- Horolezecké lokality ve Francii
- Čtyřtisícovky ve Francii
- Čtyřtisícovky v Itálii
- Francouzsko-italská státní hranice
- Ultraprominentní vrcholy v Evropě
- Údržba:Wikidata mají jiný štítek
- Údržba:Články s neověřenou částí
- Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
- Monitoring:Články s identifikátorem NKC
- Monitoring:Články s identifikátorem GND
- Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
- Monitoring:Články s identifikátorem NDL
- Monitoring:Články s identifikátorem NLI
- Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
- Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
- Portál Francie/Zapojené články
- Portál Geografie/Zapojené články
- Portál Itálie/Zapojené články
