Neovulkanit je magmatická hornina, vzniklá vobdobí výrazné vulkanické aktivity vtřetihorách, spřesahem do čtvrtohor. Název byl poprvé použit roku 1887 H. Rosenbuschem.^[1]

Starší vyvřelé horniny než třetihorní se podle staršího dělení nazývají paleovulkanity.^[2]

Převážně se jedná ovýlevné horniny, vznikající ze sopečného magmatu, které se vylilo na zemský povrch při sopečné činnosti nebo pozvolna utuhlo pod zemským povrchem.^[3] Neovulkanity vytvářejí jak povrchová, tak ipodpovrchová tělesa.^[2] Vyznačují se typickými strukturami, většinou obsahují dvě generace krystalů. Starší generace vznikla ještě před efúzí. Po erupci a výlevech došlo kutuhnutí taveniny, která vytvořila základní hmotu mezi vyrostlicemi. Vyrostlice izákladní hmota jsou často výrazně usměrněny ve směru proudění magmatu. Zbarvení neovulkanitů záleží především na obsahu tmavých minerálů. Tmavší, často až černé, jsou bazické typy, např. čediče a nefelinity, světlejší, méně bazické až kyselé horniny, např. trachyty a fonolity. Nejhojnějšími jsou čediče, které výrazně převažují nad ostatními neovulkanity. Vystupují vnejrůznějších formách, často tvoří lávové proudy. Vněkterých podvodních lávových proudech vznikají tzv. pilow lávy (polštářové lávy).^[3] Čedičové horniny se používají na výrobu drceného kameniva, využívaného zejména vsilničním a železničním stavitelství. Dříve se používaly na výrobu dlažebních kostek, kterými se často dláždila náměstí a chodníky.^[4] Čedič těžený vlomu uSlapan uChebu se taví a firma Eutit ve Staré Vodě uMariánských Lázní zněj odlévaná čedičové výrobky.^[5]

Neovulkanity jsou hojné ve všech geologických útvarech. VEvropě budují mnohá vulkanická pohoří, např. Rhön a Eifel vNěmecku, Auvergne ve Francii. Čediče tvoří např. Havajské souostroví. VČeském masivu budují vulkanická pohoří, zejména Doupovské hory a České středohoří, vZápadních Karpatech Kremnické vrchy a Štiavnické vrchy, na východě Slovenska Vihorlatské vrchy.^[3][6] Kromě pozemských čedičů jsou známy ičediče lunární, pocházející změsíce. Byly identifikovány vmateriálu, který byl odebrán při výpravě Apollo a automatickou sondou Luna. Čediče změsíce pocházejí ztzv. měsíčních moří, mladších než jsou měsíční pevniny a vysočiny.^[4]