Otto je původem germánského mužské křestní jméno. Pochází ze staré horní němčiny, je zřejmě zkrácenou domáckou formou germánských jmen začínající předponou Aud- (dodnes známé podoby Ottfried nebo Ottokar), která se významově vykládá jako hojnost, bohatství, majetek. Ve staré horní němčině se používaly také varianty Audo, Bodo, Hugo, Odo nebo Udo.

V psaných dokumentech je poprvé doloženo v 7. století u Otta, franského majordoma královského paláce v Austrasii. Jméno také nesl první císař Svaté říše římské, do češtiny překládán jako Ota I. Veliký, a celá jeho dynastie Otonů.

Dalším významným nositelem byl německý kancléř Otto von Bismarck, kvůli kterému bylo jméno spojováno s Německým císařstvím a jeho obliba v mnohých zemích proto začala klesat.

Jméno je oblíbené zejména v německy mluvících zemích; v Německu, Rakousku a Švýcarsku patří do druhé stovky četnosti křestních jmen.^[1] Oblíbené je také v Guatemale.^[1] V čeština se jména používá v původní podobě, ale také v podobách Oto a Ota.

Následující tabulka uvádí četnost jména v České republice a pořadí mezi mužskými jmény v průběhu let, lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména:^[2]

Obliba jména tedy klesá.

• Otto – franský majordomus v polovině 7. století
• Otto Dix – německý malíř
• Otto Freundlich – německý sochař a malíř
• Otto Hanzlíček (1911–1940) – československý vojenský letec
• Otto Král (1904–1943) – český odbojář
• Otto M. Urban (* 1967) – český historik umění
• Otto Šimánek – český herec, Pan Tau
• Otto Tomský – český voják
• Otto von Bismarck – pruský ministerský předseda
• Otto von Habsburg (1912–2011) – rakouský korunní princ a politik
• Otto Wichterle – český vědec a vynálezce

• Otto (rozcestník)
• Seznam článků začínajících na „Otto“

• 👁 Image
  Slovníkové heslo Otto ve Wikislovníku
• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto na Wikimedia Commons