Sabin Polikarpo Arana Goiri, pseudonymem Arana ta Goiri'taŕ Sabin (26. ledna 1865 – 25. listopadu 1903) byl baskický národní buditel, vlastenec, spisovatel apolitik. Je jednou znejvýznamnějších osobností baskických novodobých dějin. Je autorem slov baskické hymny, spoluautorem návrhu baskické vlajky azakladatelem Baskické národní strany. Stál u zrodu moderního pojetí baskického národa, svou činností ale také položil základy baskického nacionalismu.

Narodil se roku 1865 vAbandu, vdnešním Bilbau v baskicky mluvícím prostředí. Celý život prosazoval baskičtinu jako společenský akulturní jazyk Baskicka. Byl jedním zprvních, kteří tuto ideu prosazovali. Sepsal dílo Bizkaya por su independencia (Biskajsko pro svou nezávislost), kde vyjádřil svou myšlenku nezávislosti Biskajska (jak tomu bylo před rokem 1200, dle jeho slov).

Také sestavil návrh spisovné formy baskičtiny avytvářel purismy aneologismy.^[1] Roku 1894 spolu se svým bratrem Luisem Aranou vytvořil návrh baskické vlajky. Pak také na baskickou lidovou melodii napsal slova pro jím zamýšlenou baskickou hymnu.

Roku 1895 zakládá Baskickou národní stranu, která je dodnes hlavní baskickou politickou silou.

Pokusil se poslat telegram americkému presidentovi Theodoru Rooseveltovi, ve kterém ho chválil za pomoc Kubě při válce za nezávislost. To se mu však nepodařilo, byl za to zatčen, odsouzen za zradu auvězněn ve věznici vSukarrietě. Vkrutých vězeňských podmínkách onemocněl, jeho zdravotní stav se tam stále zhoršoval aneléčená Addisonova choroba byla pravděpodobnou příčinou jeho skonu dne 25.listopadu 1903. Bylo mu pouhých 38 let.

Byl vlastenecky, až nacionalisticky založen. Podle jeho původních kritérií pro vstup do Baskické národní strany musel každý uchazeč prokázat, že má výhradně baskické předky, zastával tak poněkud radikální myšlenku národní čistoty. Rovněž se stavěl proti migraci Španělů do Baskicka apronikání jiných kultur ajazyků vůbec. Zároveň byl zarytým odpůrcem otrokářství (které bylo legální aprovozované na Španělskem držené Kubě, iproto se stavěl za její nezávislost). Rovněž se zastával Zulů ajejich práv. Zdnešního hlediska ho tak lze označit za odpůrce multikulturalismu akolonialismu.

V dnešním Baskicku je (zejména ve vlasteneckých kruzích) často brán jako národní idol, k čemuž (vzhledem kjeho autorství baskických národních symbolů ahodnot jako hymna, vlajka, nebo dodnes působící národní strana atakřka mučednické povaze okolností jeho smrti) přirozeně inklinuje.

Jeho kritici mu naopak vytýkají nacionalistické postoje (například tvrzeními, že svou činností umožnil či přímo podnítil pozdější vznik ETA, nebo jeho náklonností ketnocentrismu). Roku 2017 kvůli tomu někteří požadovali přejmenování ulice, která nese jeho jméno.^[2]

Napsal na šest set novinových článků, které byly svým stylem mnohdy nezvyklé, provokativní, šokující. Také měly často propagandistickou povahu.

Roku 2015 byl uveřejněn televizní film Sabin vyprávějící ojeho životě.^[3]

Sabin Etxea (Sabinův dům), sídlo EAJ, na jeho počest nese jeho jméno.