VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Statek_Woolmers

⇱ Statek Woolmers – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Statek Woolmers
👁 Image
Základní informace
Slohitalizující architektura
Výstavba1843
Poloha
Adresa658 Woolmers Lane, Longford, 7301,Tasmánie,Northern Midlands Council,Austrálie👁 Austrálie
Austrálie
Souřadnice41°37′30,9″ j. š., 147°8′53,4″ v. d.
Další informace
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Statek Woolmers je zemědělská usedlost nacházející se v Longfordu na ostrově Tasmánie. Usedlost byla založená v roce 1817[1] prominentním pasákem a poslancem parlamentu Thomasem Archerem. Rozkládá se na pozemcích o rozloze 82 ha, včetně dvoudílného panského domu, vozovny (depo pro kočáry), Národní růžové zahrady, rozsáhlých přístaveb a chátrek (ubytovny odsouzených) i formálních zahrad. Hlavní dům je postavený stavební technikou, ve které se cihly používají k zaplnění volných míst v dřevěném rámu celého domu. Postavený byl v roce 1819, s připojenou rozsáhlou přístavbou v italském stylu z let 1842–1843, navrženou australským architektem Williamem Archerem.[2]

Jeden ze dvou hlavních rodových domů rodiny Archerů, Woolmers byl v roce 2010 zařazen do světového dědictví, jako součást australských konviktských míst společně se statkem Brickendon.[3] Je také uveden na seznamu registru tasmánského dědictví a australském seznamu národního dědictví od roku 2007.[4][5]

Stejně jako většina majetku Archerů byl Woolmers pojmenován podle anglického místa nebo budovy – Woolmer's Park, v Hertforshiru.[6]

Národní růžová zahrada

[editovat | editovat zdroj]

Na statku Woolmers se nachází Národní růžová zahrada, která byla založena v roce 1999 a financována veřejnými dary. Má 460 odrůd růží.[7] a více než 5000 samostatných rostlin.[8]

👁 Image
Thomas Archer I.

V roce 1812 připlul Thomas Archer do Nového Jižního Walesu na lodi Guilford s doporučujícím dopisem od lorda Liverpoola,[9] který získal díky vlivu svého strýce, majitele Londýnského kurýra. Dosáhl úspěchu jako státní úředník, nejprve začal jako komisař v Sydney, než byl v listopadu téhož roku jmenován zástupcem asistenta komisaře. V roce 1813 byl přeřazen do přístavu Dalrymple (dnes George Town). V roce 1813 byl soudcem a v letech 1814 a 1816 byl právníkem okresu Cornwall. Ve stejném roce se oženil s Susan Hortleovou. Po několika povýšeních odešel v roce 1821 do důchodu, aby se zaměřil na svou farmu.[10] V roce 1817 získal 800 akrů, které utvořily jádro statku Woolmers. O dva roky později, v roce 1819 byla dokončena první část moderní podoby statku, šindelová část hlavního domu, za použití dřeva natěženého přímo na pozemcích statku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Woolmers Estate na anglické Wikipedii.

  1. DADSON, Manika. Closure spectre hangs over Woolmers Estate. The Examiner [online]. 2012-06-21 [cit. 2014-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Tasmanian Heritage Register Entry - Woolmers Estate [online]. Tasmanian Heritage Council [cit. 2014-09-27]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-09-24.
  3. Australian Convict Sites. UNESCO World Heritage Centre [online]. UNESCO World Heritage, 2007-11-24 [cit. 2014-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
  4. National recognition for two Tas colonial homesteads. ABC News [online]. 2007-11-24 [cit. 2014-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Department of the Environment and Energy. Department of the Environment and Energy [online]. [cit. 2014-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Woolmers Estate. Woolmers Estate [online]. [cit. 2014-09-27]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2014-11-27. (anglicky)
  7. Old Vegies. www.abc.net.au. Australian Broadcasting Corporation, 9 December 2005. Dostupné online [cit. 27 September 2014].
  8. FRANCIS, Liz. Gorgeous gardens of Tasmania ... an island odyssey. [s.l.]: Forty South Publishing, 2013. 137s. ISBN9780987589798. (anglicky)
  9. TRUSTS, Australian Counsil of National. Historic homesteads of Australia.. [s.l.]: Cassell Australia ISBN0726900001. S.16–21. (anglicky)
  10. STILWELL, G. T. Archer, Thomas (1790–1850). Australian Dictionary of Biography [online]. National Centre of Biography, Australian National University, 2014-10-05 [cit. 2019-12-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]