Suchý zip (odborně stuhový uzávěr) je spojovací uzávěr, který tvoří dvě části tkané stuhy. Jedna část uzávěru je vyrobena z textilie s čnějícími vlákny-očky, druhá část z textilie s čnějícími vlákny-háčky. Drobné háčky se zachytávají do protějších drobných oček. Zapíná se stlačením stuh lícem k sobě a rozepíná se odtažením obou částí od sebe. Šířka uzávěru je rovna šířce stuhy, délku je možno zvolit. Zpočátku se suchý zip uplatnil v armádě, zdravotnictví nebo při výrobě obuvi.^[1]

Český název suchý zip vznikl zanglického pojmu „dry goods“. Český překlad je suché zboží, ale také textilní zboží. Slovo dry lze použít ve dvou významech.^[2]

Suchý zip vynalezl švýcarský inženýr Georges de Mestral v roce 1948. Inspiraci získal při procházce v Alpách. Všiml si, že se úbory lopuchu přichytávají na jeho šaty i na srst psa. Pokusy a výzkumem se zabýval asi osm let. Georges de Mestral vynalezl jednoduchý mechanismus inspirovaný přírodou, který se snadno spojuje a zároveň i rozepíná. Svůj vynález si nechal patentovat pod názvem „Velcro“, podle francouzského slova „velours“ znamenajícího samet a „crochet“ znamenajícího háček, v roce 1955. Založil také výrobní společnost, kterou pojmenoval Velcro.^[2][3] V jednadvacátém století má mezinárodní společnost Velcro Industries svoje zastoupení v USA, Kanadě, Evropě, ale také v Jižní Americe, na Blízkém východě a snad po celé Asii.^[4]

Na první prototypy suchého zipu se používala bavlna. Ta se později ukázala jako nevhodný materiál. Bavlněné háčky se záhy opotřebovaly a přestaly plnit spojovací funkci. Několik let hledání a zkoušení uzavřelo použití tepelně zpracovaného nylonu, který vykazoval nejvhodnější vlastnosti pro výrobu zipu. Materiál byl tvarovatelný a smyčky a háčky bylo možno udělat v požadované velikosti. Dalším problémem bylo najít nebo vymyslet tkalcovský postup, který by zajistil tkaní nylonu o dané velikosti, tvaru a hustotě. Během dalších deseti let pokusů byla nalezena správná hustota háčků – tři sta háčků asi na 6,5👁 {\displaystyle cm^{2}}
.^[5]

Zpočátku byl suchý zip a jeho vynálezce přijímán spíše s posměchem a nedůvěrou. Například na módní přehlídce v New Yorku byly označovány modely se suchým zipem jako levné a ošklivé. V roce 1960 použil suchý zip Národní úřad pro letectví a kosmonautiku. Zip se stal ideálním řešením pro upevňování předmětů ve stavu beztíže. Osvědčil se také při oblékání objemných skafandrů a upínání přileb. V roce 1968 použila suchý zip při výrobě obuvi společnost Puma. Následovali ji další výrobci jako Adidas a Reebok. Po obuvnickém průmyslu, začal být suchý zip používán v nemocnicích, automobilech i letadlech. Ještě za života vynálezce se prodávalo padesát pět milionů metrů suchého zipu ročně.^[5]

Velcro (stuhový uzávěr) se vyrábí tkaním nylonového vlákna. Používají se také teflonové háčky a polyesterová očka. Jeden díl suchého zipu tvoří tkanina s hustými shluky drobných smyček. Druhý díl tkaniny obsahuje husté shluky drobných háčků, které se vyrábějí půlením smyček. Tkanina se poté zahřeje pod infračerveným světlem a tvary háčků a smyček se tak stabilizují. Takto vyrobený suchý zip se na materiály, kjejichž spojování má sloužit, připevňuje šitím nebo lepením.^[6]

Při přiložení obou dílů, se háčky a očka do sebe zachytí a pevně drží. Spoj je odolný vůči boční síle. Při odtažení se háčky působením vnější síly narovnají a uvolní se ze smyček. Dochází k dočasné pružné deformaci tahem. Když vnější síla přestane působit, vrátí se háčky do původní polohy. Při dlouhodobém používání (odtrhávání háčků) se pružná (dočasná) deformace mění na deformaci trvalou (plastickou). Je prezentováno, že 1👁 {\displaystyle cm^{2}}
suchého zipu obsahuje asi 350 háčků a 6500 smyček.^[7]

Suché zipy se používají všude tam, kde je třeba dočasný spoj. Časté je použití v oděvním průmyslu (bundy, lyžařské kombinézy, sportovní oděvy atd.). Speciálně upravené (např. nehořlavá úprava) se používají na hasičských oblecích. Také se používají v obuvnickém průmyslu, brašnářství (zapínání batohů, peněženek, obalů na notebooky, fotoaparáty atd.), ve zdravotnictví (zapínání ortézy nebo obvazu, manžety na měření krevního tlaku, jednorázových operačních plášťů, atd.) Suchý zip byl použit při první operaci umělého srdce. Lze jmenovat řadu dalších oblastí jako hračkářství, bytový textil, automobilový průmysl nebo sportovní aktivity.^[1]

V jaderných elektrárnách a u vojenských tanků se uchycuje pomocí suchých zipů osvětlení. V armádě lze nalézt suché zipy na uniformách pro nalepení jmenovek a znaků hodnosti. V americké armádě byl vyvinut tzv. bezhlučný suchý zip nebo také tichá verze suchého zipu. Při rozepínání se snížila hlučnost spoje o95%.^[1]

• 👁 Suchý zip na spacím pytli
  
  Suchý zip na spacím pytli
• 👁 Tenisky se suchým zipem
  
  Tenisky se suchým zipem
• 👁 Připevnění obvazu
  
  Připevnění obvazu
• 👁 Použití jako stahovací pásky
  
  Použití jako stahovací pásky

Běžný suchý zip je využíván v domácnostech i v některých oblastech průmyslu. Na Katedře tváření a slévárenství Technické univerzity v Mnichově se na počátku jednadvacátého století začaly vyvíjet suché zipy z pružinové oceli, která spojuje vysokou elastickou deformovatelnost se značnou pevností. Na počítači bylo testováno asi čtyřicet variant. Z testovaných modelů byly vybrány dvě, systém suchého zipu s názvem „Duck Head“ a patentní zapínání „Flamingo“. Jsou odolné vůči chemikáliím a vydrží tahovou sílu až 35tun na metr čtvereční při teplotě až 800°C.^[9]

• Ve filmu Muži v černém tvrdí agent K (Tommy Lee Jones), že suchý zip je technologie mimozemšťanů, kterou muži v černém zabavili. Naráží se tím na fakt, že někteří Američané se domnívají, že suchý zip vynalezli vědci v NASA.
• V seriálu Star Trek se také tvrdí, že suchý zip přinesli na Zem mimozemšťané.
• Hudební skupina ZZ Top nahrála píseň pojmenovanou Velcro Fly.^[4]

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu suchý zip na Wikimedia Commons