TCG Anadolu (L-400) je víceúčelová vrtulníková výsadková loď stavěná od roku 2016 pro Turecké námořnictvo. Její konstrukce vychází ze španělské výsadkové lodě Juan Carlos I (L-61), přičemž příbuzná je rovněž australská třída Canberra. Plavidlo je vyvíjeno pro čtyři hlavní druhy misí – přepravu a podporu vojenského výsadku, přepravu jednotek do operační oblasti (tzv. force projection), humanitární mise, nebo jako lehká letadlová loď.^[1] Turecko plavidlo klasifikuje jako lehkou letadlovou loď, neboť bude schopna operovat sbojovými letouny F-35B Lightning II.^[3]

Do soutěže na stavbu turecké výsadkové lodě se přihlásilo několik zájemců – turecká loděnice RMK Marine svlastním projektem, loděnice Desan smodifikací jihokorejské třídy Tokdo, loděnice SEDEF smodifikací výsadkové a letadlové lodě Juan Carlos I (L-61) španělské loděnice Navantia. Zpočátku projevil zájem ičínský dodavatel, později však svou účast zrušil. Roku 2013 bylo oznámeno, že plavidlo se španělskou pomocí postaví loděnice SEDEF vzátoce Tuzlay uIstanbulu. Slavnostní první řezání oceli na stavbu lodi proběhlo 30. dubna 2016. Během ceremoniálu turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že Anadolu bude první turecké plavidlo provozující kolmostartující letouny F-35B Lightning II.^[1]

Kýl plavidla byl založen 7. února 2018.^[4] Dne 30. dubna 2019 bylo plavidlo vloděnici SEDEF poškozeno požárem, který vypukl na přídi. Nikdo nebyl raněn.^[3] Plavidlo bylo na vodu spuštěno 4. května 2019.^[5] Anadolu byla uvedena do služby 10. dubna 2023.^[6]

Trup plavidla navržený Navantií bude postaven zoceli, přičemž integraci jednotlivých systémů zajistí turecké zbrojovky Aselsan a Havelsan. Plavidlo ponese několik radarů, například 3D vyhledávací radar SMART-S Mk2 a dva navigační radary. Anadolu bude vyzbrojena dvěma 20mm hlavňovými systémy blízké obrany Phalanx, pěti dálkově ovládanými zbraňovými stanicemi s 25mm kanónem Aselsan STOP a třemi dálkově ovládanými zbraňovými stanicemi s12,7mm kulometem Aselsan STAMP.^[1]

Plavidlo bude mít garáž pro těžká vozidla a náklad (tanky, obrněné transportéry, kontejnery) oploše 1 410 m², garáž pro lehká vozidla (automobily, obrněné transportéry, kontejnery) oploše 1 165 m² a hangár pro leteckou techniku oploše 900 m². Plavidlo ponese několik typů člunů – dva vyloďovací čluny LCVP, čtyři LCM, 27 obojživelných obrněných vozidel AAV, jeden velitelský člun a jeden člun RHIB.^[2] Vyloďovací čluny budou operovat zdoku na zádi.

Zpaluby Anadolu by měly operovat především transportní vrtulníky Sikorsky S-70B, Boeing CH-47 Chinook a bitevní vrtulníky T-129 ATAK-2 (než bude jejich vývoj dokončen, dočasně je zastoupí bitevní vrtulníky AH-1W Super Cobra). Letová paluba má celkem šest startovacích bodů pro vrtulníky a velitelský ostrov na pravoboku. Anadolu zároveň bude schopna provozovat víceúčelové bojové letouny F-35B Lightning II.^[1][2] Export letounů F-35 do Turecka ovšem zablokovaly USA. Jako s náhradou se počítá s nasazením bezpilotních letounů Bayraktar TB3 a Bayraktar Kızılelma.^[7]

Pohonný systém tvoří pět dieselů MAN 16V32/40 a dva elektrické pody SISHIP eSiPOD, každý ovýkonu 11 MW. Manévrovací schopnosti zlepšují dvě příďová dokormidlovací zařízení. Nejvyšší rychlost dosáhne 23 uzlů. Dosah bude 9000 námořních mil při plavbě ekonomickou rychlostí.^[1]

Na palubě plavidla proběhlo první zkušební přistání a následný start dronu Bayraktar TB3.^[8]