Zemský okres Fojtsko (německyVogtlandkreis), část historické země Fojtsko (německy Vogtland), je zemský okres na západě německé spolkové země Svobodný stát Sasko. Na severu sousedí s durynským zemským okresem Greiz, na východě se zemskými okresy Cvikov a Krušné hory, na jihu s českým Karlovarským krajem, na jihozápadě s bavorským zemským okresem Hof a na západě s durynským zemským okresem Sála-Orla. Má přibližně 222tisíc^[2] obyvatel. Okresním městem je Plavno.

Oblast zemského okresu Fojtsko se nachází v jihozápadním výběžku Krušných hor, proto je velká část území hornatá. Nejdůležitějšími řekami okresu jsou Cvikovská Mulda a Bílý Halštrov.

Fojtsko patří mezi vulkanicky nejaktivnější místa Střední Evropy. Svědčí o tom také častá řetězová zemětřesení, horké prameny a výrony plynu. Prameny s léčivými účinky nechaly vzniknout lázeňským městům Lázně Halštrov a Lázně Brambach, která mají nejsilnější radioaktivní minerální prameny na světě. S Mariánskými a Františkovými Lázněmi a Karlovými Vary na české straně pak těchto pět lázeňských měst tvoří tzv. Bäderfünfeck / lázeňský pětiúhelník.

Historické Fojtsko (Vogtlandsko) zasahovalo do tří dnešních spolkových zemí (Bavorsko, Sasko a Durynsko) i do dnešních Čech v okolí Aše. Označení pochází z toho, že území kdysi patřilo pod správu šlechtického rodu fojtů (rychtářů) z měst Weida, Gera, Plauen a Greiz. Friedrich I. Barbarossa roku 1180 propůjčil pánům z Weidenu titul fojta (advocatus). Postupně bylo jejich území rozděleno na čtyři fojtství. Roku 1254 uzavřeli tito čtyři fojtové s míšeňským markrabětem smlouvu o spojenectví, ve které společně vystupovali jako jeden partner. Ve svém dokumentu fojtové píší o zemi markraběte (terra marchionis) a v protikladu o „naší zemi“ (terra nostra). Markrabě pochopitelně pro jejich území použil označení „terra advocatorum“, tedy země fojtů, Land der Vögte. V roce 1317 a později se pak objevovalo označení „woyte lande“ či v různých obměnách, a poté se ustálilo na podobě Vogtland, která je poprvé doložena k roku 1343.

České Fojtsko (das böhmische Vogtland) má vztah k Ašsku. Ašsko bylo dlouho součástí Chebska (Egerlandu). Chebsko bylo původně součástí německé říše, ale ve dvanáctém a třináctém století o něj probíhaly spory, bylo dáno nejprve jako věno a poté do zástavy české koruně, poté se stalo trvale součástí Čech, byť pokusy o odtržení probíhaly i ve 20. století.

Zemský okres Fojtsko vznikl 1. ledna 1996, spojením zemských okresů Auerbach, Klingenthal, Oelsnitz (Olešnice), Reichenbach a Plavno.

Původně, podle návrhu zákona z roku 1992 měly vzniknout sjednocením dva zemské okresy. Z okresů Plauen (Plavno), Oelsnitz (Olešnice) a z části okresu Klingenthal měl vzniknout „Elsterkreis“ (zemský okres Halštrov), a z okresů Auerbach, Reichenbach a druhé části okresu Klingenthal poté tzv. zemský okres „Göltzschtal“. Tento návrh zákona byl v roce 1993 přijat, ale kvůli protestům byl opět zrušen. Přijat a realizován byl až druhý návrh zákona z roku 1995, který navrhoval spojit všechny uvedené okresy do jednoho celku tak, aby vznikl jeden zemský okres s názvem Vogtland.

V rámci saské okresní reformy z roku 2008 bylo až doposud samosprávné město Plavno včleněno 1.srpna 2008 do zemského okresu Fojtsko.

Značné příjmy v zemském okresu Fojtsko pochází vedle turismu také z lázeňství (města Bad Elster a Bad Brambach), a z výroby hudebních nástrojů. V oblasti Plavna je významný také automobilový průmysl.

(Počty obyvatel k 31. prosinci 2021)