Stefan Zweig (28. listopadu 1881, Vídeň, Rakousko-Uhersko (dnešní Rakousko) – 23. února 1942, Petrópolis, Brazílie) byl rakousko-židovský prozaik, esejista, básník a překladatel.

• Cizoložství je vlastně krádež, uchvácení cizího těla. V takových chvílích téměř každá žena vyzrazuje nejskrytější tajemství svého manžela, jenž jej olupuje o to nejlidštější tajemství jeho síly nebo jeho sladkosti.
• Člověk může uniknout všemu, jenom ne sobě samému.
• Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.
• Dlouhé utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.
• Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.^[1]
  — Netrpělivost srdce
• Jediné právo, které člověku zbývá, je právo, aby si směl pojít tak, jak se mu líbí… a aby mu ostatní dali se svou pomocí pokoj.^[2]
• Jsme vděčni velkému muži, ukáže-li nám své slabosti, které ho činí lidským.
• Každá tyranie jediné myšlenky je vypovězením války svobodě lidského ducha.
• Každému, kdo je účasten na cizím osudu, je odňato něco svobody z osudu vlastního.
• Když mají spolu lidé dobře vycházet, je nezbytně nutné, aby si každý zachoval svou svobodu.
• Králové nemilují lidi, kteří je spatřili v jejich slabé chvíli, a despotické povahy nemilují rádce, kteří si třeba v jediném případě počínali chytřeji než ony samy.
• Myšlení ještě žádnému šéfovi neuškodilo.
• Národ nesnáší nic s takovou nevolí jako poplatek, který mu uloží cizí moc.
• Nic není mocnější než úmysl, který změníme ve skutečnost.
• Omyl tisíců uhájí vždy své právo proti pravdě jednotlivce.
• Organizovaná hrůzovláda dokáže vždycky dělat divy.
• Pravdy je možné šířit, ale není je možné vnucovat.
• Strach a pokora se dají vynutit, úcta a vážnost nikoli.
• Svoboda není možná bez autority, jinak by se proměnila v chaos a autorita není možná bez svobody, jinak by se proměnila v tyranii.
• Šťastný člověk nevnímá čas.
• Ze smutku se nezrodí žádný čin.
• Žádná vina není zapomenuta, když o ní ví svědomí.
• Žádný lékař nezná lepší lék na unavené tělo a ztrápenou duši, než je naděje.

• 👁 Image
  Encyklopedický článek Stefan Zweig ve Wikipedii
• 👁 Image
  Kategorie Stefan Zweig ve Wikimedia Commons