čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈɦɲɪs]
dělení
[editovat]- hnis
etymologie
[editovat]Vzniklo ve staročeštině z hnus jakožto měkčí expresívní varianta.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hnis | hnisy |
| genitiv | hnisu | hnisů |
| dativ | hnisu | hnisům |
| akuzativ | hnis | hnisy |
| vokativ | hnise | hnisy |
| lokál | hnisu | hnisech |
| instrumentál | hnisem | hnisy |
význam
[editovat]překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice: Leda, 2009. 794 s. Elektronická PC verze. Heslo „hnis“, s.209.
