Europoslanci

Poslanci Evropského parlamentu ve středu schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území Unie.

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.

V posledních letech to byl především přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k používání práva veta, co ovlivnilo jeho vztah s evropskými představiteli v napjaté době rusko-ukrajinské války. „Enfant terrible“, „diktátor“ nebo „užiteční idioti“ – kontakty Budapešti s Bruselem ale již předtím provázela řada ostrých prohlášení. Vzájemné spory se týkaly protiimigrační politiky či podezření z korupce. Přinášíme ohlédnutí za vztahy mezi Maďarskem a Unií za posledních šestnáct let.

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.

Europoslanci ve čtvrtek podpořili nové návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt. Nová pravidla mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nařízení má rovněž usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Evropský parlament rovněž podpořil obchodní dohodu mezi EU a USA.

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

ANO je přesvědčeno, že příštím předsedou vlády bude jeho předseda Andrej Babiš, uvedla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Argumentovala jak výsledkem voleb, tak dohodou partnerů možné koalice. Poznamenala, že nerozumí prezidentu Petru Pavlovi, který po Babišovi žádá zveřejnění toho, jak se vypořádá se střetem zájmů. Dle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je prezidentův požadavek zcela legitimní. Jde prý o ochranu ústavnosti a zákonů, jmenování premiérem je prý Pavlova zodpovědnost. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Řízek, burger nebo klobása. Názvy, jejichž použitím se nyní zabývají evropští zákonodárci. Europoslanci rozhodli, že budou vyhrazené pro produkty živočišného produktu. Veganské alternativy by měly mít jiná jména. O legislativě ale ještě není rozhodnuto. Lidí, kteří se snaží omezit spotřebu živočišných produktů, v Česku přibývá – před třemi lety to bylo podle výzkumu agentury Ipsos již 39 procent. Maso omezuje nebo úplně vynechává zhruba každý desátý Čech.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

Květnová mise europoslanců na Slovensku odhalila administrativní selhání i oslabení právního státu, uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Kolegům z Výboru pro rozpočtovou kontrolu v úterý představil závěrečnou zprávu z parlamentní mise, kterou vedl. Cílem cesty na Slovensko bylo zejména prověřit ochranu finančních zájmů EU, ale také celkový stav právního státu a fungování kontrolních institucí.

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.

Evropský parlament (EP) většinou hlasů zbavil imunity německého europoslance českého původu Petra Bystroně z Alternativy pro Německo (AfD) v případu podezření z praní špinavých peněz a korupce, napsala agentura DPA. Bystroně minulý měsíc EP již zbavil imunity v případu, v němž jej německá prokuratura viní z propagace protiústavních a teroristických hnutí. Europoslanec veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že proti němu nejsou žádné důkazy.

Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela (STAN) podle informací ČT uspěl při takzvaném grilování před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE), které musí absolvovat každý navržený člen unijní exekutivy. Získal podporu dvoutřetinové většiny DEVE, aby se stal eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. Bývalý ministr průmyslu a obchodu chce posílit partnerství s Afrikou i Latinskou Amerikou a hodlá řešit hnací motory nelegální migrace.

Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liboru Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.