Munice

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

V Sýrii byly nalezeny pozůstatky tajného programu pro výrobu chemických zbraní někdejšího syrského vládce Bašára Asada, píše agentura Reuters. Úřady na místě objevily munici podobnou té, která se v zemi používala za dlouhotrvající občanské války při smrtících plynových útocích.

Prohlášení americké administrativy o vojensky pokořeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují americké zpravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku The New York Times (NYT) vyplývá, že íránský režim má přístup k většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel. Kolem Hormuzského průlivu má mít částečný přístup ke 30 z tamních 33 raketových odpališť. Prezident Donald Trump označil zprávy amerických médií informujících o dostatečném vojenském vyzbrojení a akceschopnosti Íránu za zradu a napomáhání nepříteli.

Při zbraňové amnestii odevzdal ve čtvrtek občan v Českých Budějovicích pevnostní minomet M 32 ráže 81 milimetrů. Jde o typ zbraně využívaný při obraně Francie ve druhé světové válce v Maginotově linii. Policie o odevzdání kuriózní zbraně informovala na síti X.

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social v reakci na zprávy amerických médií popřel, že by šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine byl proti tomu, aby Spojené státy šly do války s Íránem. Caine varoval Trumpa a další vrcholné představitele jeho administrativy, že vojenská kampaň proti Íránu s sebou nese značná rizika, včetně obětí v řadách amerických vojáků či uváznutí v dlouhodobém konfliktu, napsaly deníky The Wall Street Journal (WSJ), The Washington Post (WP) a web Axios s odvoláním na své zdroje.

Pokračování české muniční iniciativy, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu napadenou Ruskem, podporuje 62 procent lidí v Česku, naopak proti je 35 procent, zjistila v lednovém průzkumu pro ČT agentura Kantar CZ. Premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové vládní koalice původně plánovali iniciativu zrušit, nakonec do ní ale Česko pouze přestane přispívat penězi.

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.

Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí žongluje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s pojmy muniční iniciativa nebo dodávka letounů L-159, řekl v Interview ČT24 poslanec a bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS). O letounech se ministr zmínil i v SMS zprávě, jejíž znění bylo určené prezidentu Petru Pavlovi. Podle Lipavského by pomoc Ukrajině, zemi napadené Ruskem, neměla být předmětem „politikaření“. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Muniční iniciativa bude pokračovat, zopakoval po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).