Podcasty

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.

Nedostatek učitelů a konkurence nových technologií. Braillovo písmo, univerzální abeceda, kterou před 200 lety vynalezl Francouz Louis Braille a kterou nyní aktivně používá šest milionů lidí po celém světě, bojuje o přežití, píše agentura AFP.

Po jaderných útocích na konci druhé světové války nabrala výroba atomových zbraní ve Spojených státech na rychlosti. Po pár letech ale Američané o monopol přišli a museli hledat rovnováhu ve světě, kde si najednou zničením hrozily dvě největší jaderné mocnosti.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Když Američané odpálili atomovou bombu nejprve nad Hirošimou a poté nad Nagasaki, nebylo to z nějakého sadismu. Jednalo se o rozhodnutí, které mělo ušetřit lidské životy.

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Brigádní generál Paul Tibbets IV. je velitelem amerického letectva s více než čtyřmi tisíci nalétanými hodinami v kokpitech bombardérů. A je také vnukem Paula Tibbetse, muže, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. V rozhovoru pro ČT24 vzpomínal na svého dědečka.

Dnes je Hirošima symbolem jaderného věku, bývala to ale jen řadová regionální metropole imperiálního Japonska. Enola Gay zase bývalo řadové nepojmenované letadlo s číslem 82. Obě jména se přesně před osmdesáti lety historicky navždy propojila, a to když první jaderný útok v dějinách naplno ukázal sílu nového typu zbraně.

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Promethea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.

Doporučujeme

Německo se snažilo od začátku druhé světové války vyrobit vlastní jaderné zbraně. Nasadilo na to svoje nejlepší experty, přesto ale neuspělo. Proč, vysvětluje seriál Úsvit atomového věku.

Bez dvou talentovaných lidí z Československa by možná USA nezískaly atomovou zbraň včas. Žena z Ústí nad Labem a muž z Brna hráli v Los Alamos v programu Manhattan důležité role.

Šest dnů v týdnu tvrdé práce na jaderné bombě, v neděli výlet do divočiny. Tak vypadal každodenní život v tajném vědeckém centru Projektu Manhattan – na vrcholu stolové hory, víc než 2200 metrů nad mořem, obklopen propastmi a divočinou. Los Alamos bylo místem tajemství, konspirací a také zcela civilního života obyčejných lidí.

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Na Slovensku se málem oženil, přesto si myslí, že by tam nikdy úplně nezapadl. „My Češi jsme takoví Němci střední Evropy, zatímco Slovensko je severní výběžek Balkánu kombinovaný s jižním Polskem,“ říká novinář Deníku Luboš Palata, který už přes třicet let píše o dění v různých evropských zemích. V podcastu Background ČT24 vzpomíná na krizové okamžiky z válek nebo komentuje aktuální krizi v televizi Markíza.