| Tatry | |
|---|---|
| 👁 Lomnický a Kežmarský štít Lomnický a Kežmarský štít | |
| Nejvyššíbod | 2654mn.m.(Gerlachovský štít) |
| Délka | 50 km |
| Šířka | 35 km |
| Rozloha | 785 km² |
| Nadřazená jednotka | Fatransko-tatranská oblast |
| Sousední jednotky | Podtatranská kotlina, Chočské vrchy, Podtatranská brázda, Spišská Magura |
| Podřazené jednotky | Západní Tatry, Východní Tatry |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Slovensko👁 Slovensko Slovensko Polsko👁 Polsko Polsko |
| 👁 Tatry v rámci Vnitřních Západních Karpat, vyznačeny červeně Tatry vrámci Vnitřních Západních Karpat, vyznačeny červeně | |
| Povodí | Váh, Dunajec, Poprad |
| Souřadnice | 49°12′2″ s. š., 19°58′26″ v. d. |
| 👁 Logo Wikimedia Commons multimediální obsah naCommons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatry jsou pohoří na severu Slovenska (Žilinský a Prešovský kraj) a jihu Polska (Malopolské vojvodství), součást Karpat. Tatry vznikly spolu s Karpatami během alpinského vrásnění v období mladších třetihor. Do roku 1992 byly nejvyšším pohořím Československa. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska (Gerlachovský štít) a Polska (Rysy). Nejvyšší horou Tater je Gerlachovský štít (2654,4 m n. m.).
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Tatry pravděpodobně pochází z praslovanského slova Tritri, což znamená skály či skalní štíty. Další možností je dovození od keltského slova tamtra (hnědý či tmavý). Pojmenování též připomíná ukrajinský výraz pro kamen či štěrk – toltry. Tatry by pak znamenaly skalnaté hory. První zmínka s tímto názvem pochází z roku 999, kdy český kníže Boleslav II. na smrtelné posteli vzpomíná na dobu, kdy české knížectví sahalo až po „Tritri montes.“ Samotný název Tatry se poprvé objevuje v roce 1086 v listině německého císaře Jindřicha IV., který jí ohraničil pražské biskupství horami „Tritri“. V roce 1125 se v Kosmově kronice vyskytuje název Tatri.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Tatry se nacházejí na Slovensku a v Polsku. Pohoří zaujímá rozlohu asi 785km², ztoho 610km² (77,7%) leží na území Slovenska, a 175 km² (22,3%) na území Polska. Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpínský ráz. Jsou nejvyšším pohořím celého karpatského oblouku a nachází se zde 25 vrcholů vyšších než 2 500metrů nad mořem. Hlavní část Tater byla vymodelována vodou respektive ledovci. Území Tater patří kúmoří Černého moře (řeka Váh) a Baltského moře (Dunajec nebo Poprad).
Rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Tatry jsou součástí tzv. Vnitřních Západních Karpat a zgeomorfologického hlediska se dělí na 2 podcelky:
- Východní Tatry – leží převážně na Slovensku: veSpišském regionu (Prešovský kraj) a dále na území Malopolského vojvodství v Polsku.
- Západní Tatry – leží na Slovensku: Liptově a Oravě (Žilinský a Prešovský kraj) a dále v Polsku, na území Malopolského vojvodství.
Hranici mezi Západními a Východními Tatrami tvoří Tichá dolina na Slovensku a Dolina Suchej vody vPolsku.
Následující mapa a tabulka zobrazují rozdělení Východních a Západních Tater, včetně nejvyšších vrcholů jednotlivých geomorfologických okrsků:
| Geomorfologické členění Tater | ||
|---|---|---|
| ZÁPADNÍ KARPATY • Vnitřní Západní Karpaty • Fatransko-tatranská oblast | ||
| ZÁPADNÍTATRY | Osobitá | Osobitá (1687 m) |
| Sivý vrch | Sivý vrch (1805 m) | |
| Roháče | Baníkov (2178 m) | |
| Liptovské Tatry | Bystrá (2248 m) | |
| Červené vrchy | Kresanica (2122 m) | |
| Liptovské kopy | Veľká kopa (2052 m) | |
| Lúčna | Lúčna (1653 m) | |
| Kasprov vrch | Kasprov vrch (1987 m) | |
| Ornak | Zadni Ornak (1867 m) | |
| VÝCHODNÍTATRY | Vysoké Tatry | Gerlachovský štít (2655 m) |
| Belianské Tatry | Havran (2152 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • (vrchol) | ||
Štíty a vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2654m). Dalšími vrcholy podle výšky jsou Gerlachovská veža (2642m), Lomnický štít (2632m), Ľadový štít (2627m), Pyšný štít (2621m), Zadný Gerlach (2616m), Lavínový štít (2606m), Malý Ľadový štít (2602m), Kotlový štít (2601m), Lavínová veža (2600m) a další.
Volně přístupné po turistických trasách jsou ve Vysokých Tatrách následující vrcholy:
- Svinica (2301m)
- Kriváň (2495m)
- Kôprovský štít (2363m)
- Rysy (2503m), hraniční vrchol sPolskem, možný přechod hranice
- Predné Solisko (2093m)
- Východná Vysoká (2429m)
- Slavkovský štít (2452m)
- Velká Svišťovka (2037m)
- Jahňací štít (2230m)
Na Gerlachovský štít, Vysokú (2547m), Ľadový či Lomnický štít se dá vsoučasné době dostat jen vdoprovodu horského vůdce. Na Lomnický štít vede lanovka zTatranské Lomnice přes Skalnaté pleso.
VZápadních Tatrách jsou přístupné tyto vrcholy:
- Bystrá (2248m)
- Jakubina (2194m)
- Baranec (2184m)
- Baníkov (2178m)
- Hrubá kopa (2166 m)
- Plačlivô/Plačlivé (2125m)
- Ostrý Roháč (2088m)
- Volovec (2063m)
- Brestová (1934m)
- Sivý vrch (1805m)
a mnoho dalších menších vrcholů.
Údolí
[editovat | editovat zdroj]
Tatranská údolí jsou jakýmsi protipólem tatranských hřebenů. VTatrách je jich asi 30.
- na slovenské straně, ve Východních Tatrách:
- na polské straně:
- Dolina Chochołowska zJarząbczou a Starobociańskou
- Dolina Lejowa
- Dolina Kościeliska zTomanowou a Miętusią
- Dolina Małej Łąki, Zza Bramką, Strążyska, Ku Dziurze, Białego
- Dolina Bystrej zKondratowou, Goryczkowou, Kasprowou i Jaworzyńskou
- Dolina Olczyska
- Dolina Suchej Wody Gąsienicowej sDolinou Gąsienicowou a s Dolinou Pańszczycy
- Dolina Filipka
- hraniční Dolina Bialky sDolinou Rybiego Potoku, Dolinou Pięciu Stawów Polskich, Doliną Roztoki a Dolinou Waksmundzkou (na slovenské straně patří do Doliny Bialky Bielovodská dolina se svými částmi)
- na slovenské straně vZápadních Tatrách:
Bielovodská dolina je jediné údolí Tater alpského rázu. Je to zároveň nejdelší tatranské údolí. Údolí vZápadních Tatrách jsou méně strmé než údolí ve Východních, jsou ale také hezké a obklopené vysokými vrcholy.
Vodopády
[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejznámější vodopády patří:
- Vodopády Studeného potoka
- Obrovský vodopád na Malém Studeném potoce
- Vodopád Skok vMlynickej doline
- Kmeťov vodopád vKôprovskej dolině – nejvyšší tatranský vodopád
Jeskyně
[editovat | editovat zdroj]
Na území Tater se působením vody vytvořilo mnoho jeskyní, vsoučasnosti je jich 330 zmapovaných. Jde převážně o krasové jeskyně skrápníkovou výzdobou a smalými jezery. Většina těchto jeskyň je pro veřejnost uzavřena. Mezi nejznámější patří:
- nejdelší
- Jeskyně měsíčního stínu – (delka 26555m)
- Wielka Śnieżna – nejdelší (délka 22749m)
- Wysoka – Za Siedmiu Progami (délka 11660m)
- Śnieżna Studnia (délka 11000m)
- nejhlubší
- Wielka Śnieżna – nejhlubší (824m)
- Śnieżna Studnia (hloubka 759m)
- Bańdzioch Kominiarski (hloubka 562m)
- nejnavštěvovanější
- Belianska jaskyňa – nejnavštěvovanější, délka 1752m, přístupných 1275m, (vchod vTatranskej Kotline)
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]
Národní parky
[editovat | editovat zdroj]Na území Tater leží dva národní parky:
- Tatranský národní park (slovensky Tatranský národný park; TANAP) na Slovensku
- Tatranský národní park (polsky Tatrzański Park Narodowy; TPN) vPolsku
TANAP byl vyhlášen vroce 1948 súčinností od 1. ledna 1949, TPN vroce 1954, súčinností od 1. ledna 1955. Území Západních Tater bylo keslovenskému parku přičleněno súčinností k6. únoru 1987. Rozloha TANAPu je vsoučasnosti 1045km², ztoho vlastní území 738km², ochranné pásmo 307km².
TPN má rozlohu 212km².
Ochranářsky nejhodnotnějším je pás Tater 55km dlouhý a 17km široký. Délka Tater je asi 80km.
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Horské svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy, ve vyšších partiích kosodřevinou. Nad pásmem kosodřeviny leží pásmo bohatých subalpínských luk a alpínských trávníků sbohatou vysokohorskou květenou sněkolika tatranskými endemity. Druhově nejbohatší jsou Belianské Tatry.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Mezi typické zástupce tatranských savců patří kamzík horský, svišť horský a medvěd hnědý. Zhorských druhů ptáků zde hnízdí orel skalní, pěvuška podhorní, linduška horská a další.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem v horách, na který se můžete dostat po označených stezkách jsou Rysy, a nejtěžší cesta je Orla Perć.
Na Slovensku jsou stezky v Tatrách nad horskými chatami uzavřeny od 1. listopadu do 15. června. V Polsku jsou stezky otevřené po celý rok.
Nejčastějšími turistickými návštěvníky jsou Poláci, Slováci a Češi a tyto národy také patří také mezi nejčastější oběti těchto hor.[2]
Počasí
[editovat | editovat zdroj]Počasí má převážně horský až vysokohorský ráz. Turisté musí počítat sjeho náhlými změnami, hlavně při výstupech na vrcholy nebo při přechodech dlouhými tatranskými údolími, které trvají většinou 8 až 10 hodin. Průměrná roční teplota vnadmořské výšce 1000m je 5°C, včervenci 15°C. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy vTatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější kvůli nižším teplotám a zároveň je i výborná viditelnost.
Paleontologie
[editovat | editovat zdroj]V Tatrách byly objeveny fosilní otisky stop druhohorních dinosaurů z období pozdního triasu (asi před 222 až 202 miliony let), a to v sedimentech geologického souvrství Tomanová.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KELE, František; LUČANSKÝ, Milan. Tatry. Praha: Knižní klub, 2001.
- ↑ VTatrách našli po šesti dnech tělo zmizelého Čecha. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-8-19]. Dostupné online.
- ↑ Odkaz na studii s popisem ichnofosilií (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 👁 Image
Galerie Tatry na Wikimedia Commons - 👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatry na Wikimedia Commons - 👁 Image
Slovníkové heslo Tatry ve Wikislovníku - (česky) Informace pro turisty na serveru www.tatry.cz
- (česky) Polské Tatry – informace o polské části Tater na DušeKarpat.cz
- (slovensky) Informace pro návštěvníky vzimních měsících na serveru www.laviny.sk
- (česky) Komentované fotografie zVysokých, Nízkých a Západních Tater
| Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách) | |
|---|---|
| Podcelky | |
| Vybrané vrcholy Východních Tater | Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020) |
| Sedla Východních Tater | Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180) |
| Vybrané vrcholy v Západních Tatrách | |
| Sedla v Západních Tatrách | Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917) |
| Slovenské regiony | |
|---|---|
| Abov (Košický region) • Bratislavský region • Dolní Pováží • Dolní Zemplín • Gemer • Hont • Horní Nitra • Horní Pohroní • Horní Pováží • Horní Zemplín • Kopanice • Kysuce • Liptov • Malohont • Nitranský region • Novohrad • Orava • Podpolaní • Podunajsko • Pohroní • Poiplí • Pováží • Spiš • Střední Pohroní • Střední Pováží • Šariš • Tatry • Tekov • Turiec • Záhoří • Zamaguří • Zemplín |
- Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
- Monitoring:Články s identifikátorem NKC
- Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
- Monitoring:Články s identifikátorem LNB
- Monitoring:Články s identifikátorem NLI
- Monitoring:Články s identifikátorem SNK
- Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
- Portál Slovensko/Zapojené články
- Monitoring:Stránky s mapami