Chalífa neboli kalif (arabsky خليفة, což znamená zástupce, nástupce, náměstek; původně chalífat rasúl Alláh – náměstek posla božího) je titul užívaný nástupci proroka Mohameda. Chalífa byl nejvyšší duchovní autoritou islámu (imámem) a do pádu arabského chalífátu vroce 1258 také světským vládcem říše.

• Volení chalífové
• Umajjovci
• Abbásovci
• Fátimovci
• egyptští Abbásovci
• Osmané (počínaje Selimem I.)

Prvním chalífou byl Mohamedův tchán Abú Bakr. Pátý chalífa Mu‘ávija I. založil dynastii Umajjovců. Když 20. listopadu749 přijal Abú-l-Abbás hold jako chalífa a počátkem roku 750 vojensky porazil posledního umajjovského chalífu Marvána II., vlády se ujala dynastie Abbásovců. Poté, co 10.února1258 dobyla mongolská vojska pod vedením Hülegüovým Bagdád a chalífa al-Musta'sim byl popraven, přešel titul stříapůlletou přestávkou 9.června1261 na jeho strýce Ahmada. Toho jmenoval chalífou mamlúcký sultán Egypta az-Záhir Ruknuddín Bajbars. Egyptští Abbásovci byli duchovní hlavou islámu až do roku 1517, kdy osmanský sultán Selim I. dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce al-Mutavakila III. Posledním chalífou byl Abdulmecid II. zdynastie Osmanů. Funkce chalífy byla zrušena 3.března1924.

Vroce 1924 po zrušení chalífátu Tureckou republikou se Husajn bin Alí, tehdejší král Hidžázu (a vládce Mekky a Medíny) zvýznamného rodu Hášimovců (rod odvozující původ od Mohameda) prohlásil chalífou (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci.

Vroce 2014 Abú Bakr al-Bagdádí, vůdce Islámského státu vIráku a Levantě, se prohlásil za chalífu a vyhlásil chalífát Islámský stát.