VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Claudio_Magris

⇱ Claudio Magris – Wikipedie

Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Claudio Magris
👁 Image
Narození10.dubna 1939 (86let)
Terst
Povolánínovinář, spisovatel, překladatel, esejista, politik, scenárista, germanista a romanopisec
StátItálie👁 Itálie
 Itálie
Alma materTurínská univerzita
Žánresej
VýznamnádílaDunaj
OceněníGoethova medaile (1980)
Cena Bagutta (1987)
Manès-Sperber-Preis (1987)
Cena za nejlepší zahraniční knihu - esej (1990)
Cena France Culture za zahraniční literaturu (1993)
…více na Wikidatech
Politická příslušnostnezávislý politik
Manžel(ka)Marisa Madieri
👁 Logo Wikimedia Commons
 multimediální obsah naCommons
👁 Logo Wikimedia Commons
 galerie naCommons
👁 Logo Wikicitátů
 citáty naWikicitátech
👁 Image
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claudio Magris ([klaudio]; *10.dubna 1939, Terst) je italský spisovatel, překladatel, germanista a esejista; bývá řazen kpostmoderní literatuře.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ač Ital, jeho velkým tématem je střední a východní Evropa –jeho rodný Terst býval součástí Habsburské monarchie a bývá ke střední Evropě někdy počítán. Proslavil se nejvíce „sentimentálním cestopisem“ Dunaj –románem, který vyšel roku 1986, a vněmž postavil do protikladu Dunaj jako symbol hybridní a kosmopolitní středoevropské kultury a Rýn, zosobnění germánské ideje „čistoty rodu“.

Jeho dalším velkým tématem je němectví a jeho vztah kEvropě. Přednášel také germanistiku na univerzitě vTuríně, nyní je profesorem německé literatury na univerzitě vTerstu.

Český literární časopis A2 zařadil jeho román Poslepu mezi nejlepší světové prózy po roce 2000.[1]

V letech 1994–1996 byl senátorem.

Píše fejetony do italského deníku Corriere della Sera.

Výběr z bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Illazioni su una sciabola
  • Danubio (česky Dunaj, Odeon 1992)
  • Stadelmann
  • Un altro mare
  • Microcosmi (česky Mikrokosmy, Mladá fronta 2000)
  • Mito absburgico nella letteratura austriaca moderna (česky Habsburský mýtus vmoderní rakouské literatuře, Barrister &Principal 2001)
  • Lontano da dove: Joseph Roth e la tradizione (česky Daleko odkud: Joseph Roth a východožidovská tradice, Sefer 2009)
  • Alla cieca (česky Poslepu, Mladá fronta 2011)
  • Non luogo a procedere (česky Pro nedostatek důkazů, Mladá fronta 2019)
  • Trieste (spoluautor Angelo Ara; česky Terst: identita na hranici, Academia 2021)
  • Tempo curvo a Krems (česky Zakřivený čas vKremži: pět povídek, Academia 2022)[2]
  • Polene (česky Oči moře: sochy zlodních přídí, Academia 2022)[3]

Vyznamenání a ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČINÁTLOVÁ, Blanka; ŠPÍNA, Michal. Nejlepší světové prózy od roku 2000. A2 [online]. A2 [cit. 2025-03-29]. Dostupné online. ISSN 1803-6635.
  2. ↑ Claudio Magris: Zakřivený čas v Kremži. Výběr Salonu, knihy. Salon, příloha Práva. Praha: Borgis, 18. srpen 2022, čís. 1290, s. 16. Knihu vybral Jakub Šofar. ISSN 1211-2119.
  3. ↑ LANCZ, David. Pohledy do dálek. Výběr. Orientace, příloha Lidových novin. Praha: MAFRA, 16. červenec 2022, roč. XXXV, čís. 164, s. 20. [cit. 2022-08-14]. ISSN 0862-5921.
  4. ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 9. května 2009, čís. 113, s. 40172. Dostupné online. (španělsky)
  5. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)
  6. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)
  7. ↑ www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reden / Ordensverleihung zum Tag der Deutschen Einheit. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (německy)
  8. ↑ Claudio Magris [online]. Archivy | Autoři. Festival spisovatelů Praha [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
  9. ↑ Italský spisovatel Claudio Magris získal cenu Franze Kafky | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Laureáti Ceny Franze Kafky

Philip Roth (2001) • Ivan Klíma (2002) • Péter Nádas (2003) • Elfriede Jelineková (2004) • Harold Pinter (2005) • Haruki Murakami (2006) • Yves Bonnefoy (2007) • Arnošt Lustig (2008) • Peter Handke (2009) • Václav Havel (2010) • John Banville (2011) • Daniela Hodrová (2012) • Amos Oz (2013) • Jen Lien-kche (2014) • Eduardo Mendoza Garriga (2015) • Claudio Magris (2016) • Margaret Atwoodová (2017) • Ivan Wernisch (2018) • Pierre Michon (2019) • Milan Kundera (2020) • Ivan Vyskočil (2021)
Portály: Itálie | Lidé | Literatura
Kategorie:
Skryté kategorie: