VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Falun

⇱ Falun – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Falun
👁 Image
Poloha
Souřadnice60°36′10″ s. š., 15°39′22″ v. d.
Časové pásmo+1
StátŠvédsko👁 Švédsko
Švédsko
KrajDalarna
KomunaFalun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,16km²
Počet obyvatel39939 (2023)[1]
Hustota zalidnění1 587,4obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.falun.se
Telefonní předvolba+46 23
PSČ791 XX
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Těžba mědi v okolí města Falun
Světové dědictví UNESCO
👁 Image
Smluvní státŠvédsko👁 Švédsko
Švédsko
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iii, v
Odkaz1027 (anglicky)
OblastEvropa
Zařazení do seznamu
Zařazení2001 (25.zasedání)

Falun je město vcentrálním Švédsku. Je správním centrem kraje Dalarna. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Město Falun vyrostlo kolem dolů na měď a obživa obyvatel města byla dlouho na těžbě mědi závislá. Těžilo se zde nepřerušeně přes tisíc let a podle některých pramenů se zde těžilo od 8. století. Podle legendy naleziště mědi objevil ve skutečnosti kozel, který se zatoulal do míst ložiska, vyválel se na zemi a když se vrátil do vesnice, měl rohy obarvené mědí.

Původní těžba probíhala v malém měřítku místními zemědělci. Profesionalizovat se začala až ke konci 13. století. Ve 14. století se vytvořilo malé sídlo, 1641 dostal Falun městská práva. V polovině 17.století bylo dosaženo špičkové produkce kolem 3000t mědi ročně, poté vytrvale klesala až na méně než 300t ke konci 19.století. Další rozvoj města začal po výstavbě železnice a továren. V 20. století se město vyvinulo na administrativní a vzdělávací centrum. V roce 1992 byl zavřen poslední důl. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Ložisko Falun patří k nejbohatším sulfidickým ložiskům Švédska. Ačkoliv jde o sulfidické typy rud, přítomnost magnetitových rud v ložisku indikuje souvislost s železnorudnými horizonty.[2] Rudy jsou masivní, vtroušené a další typ je lokálně zván „sköl“. Tento typ sestává z vtroušených rud a žilek chalkopyritu, pyrhotinu, sfaleritu a galenitu.[2]

Turistická lákadla

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde sportovní areál Lugnet. Jeho součástí jsou dva skokanské můstky. Konala se zde mistrovství světa v klasickém lyžování v letech 1954, 1974, 1993 a 2015. Konají se zde i soutěže v severské kombinaci, biatlon, skoky, lyžování. Město kandidovalo i na zimní Olympijské hry, ale neúspěšně. Dalším lákadlem jsou samozřejmě doly zapsané v UNESCO. A nedaleko se nachází rodiště Carla LarssonaSundborn.

Ve městě sídlí florbalový klub IBF Falun, který v letech 2013, 2014, 2015, 2017, 2020, 2021 a 2022 vyhrál Švédskou Superligu.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

S městem Falun se pojí ještě dva pojmy –⁠ Faluröd a Falukorv.

Faluröd je tmavočervená barva, které je známá z typických švédských domků. Tato barva byla používána na domy od 16. století a v 17. století se rozšířila po celém Švédsku. V průběhu 18. století se stala národní barvou domů a dodnes je oblíbená.

Falukorv je typická švédská uzenka[3], podobná německému salámu Lyoner, případně trošičku i českému točenému salámu. Vznikla zde v 16.-17. století, ale současnou podobu získala až na konci století devatenáctého. Ve Falunu ji po pět generací vyráběla rodinná firma Melkers s obratem 150 milionů švédských korun v roce 2012. Firma zkrachovala v roce 2021.[4]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Statistiska tätorter 2023, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. Statistics Sweden. 28.listopadu 2024. Dostupné online.
  2. 1 2 Vaněček M. (ed.), 1995: Nerostné suroviny světa. Rudy a nerudy. Academia, Praha, 544 str.; str. 55.
  3. LINDGRENOVÁ, Astrid. Děti z Bullerbynu. Praha: Albatros, 2009. Kapitola 26.
  4. Karl Barrsjö. 130 år gammal korvfabrik från Falun går i graven. www.svt.se [online]. SVT Nyheter, 2021-01-11 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (švédsky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Geijer P., 1964: On the origin of the Falun type sulfide mineralization. Geol. Fören Förth., Stockholm, 86 str.; 3 – 27

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.