Ferdinand Foch [foš] (2.října 1851 Tarbes – 20.března 1929 7. pařížský obvod) byl francouzský důstojník, maršál a národní hrdina z první světové války.

Ferdinand Foch se narodil 2.října 1851 ve městě Tarbes. Již jako mladý se rozhodl, že se stane vojákem. Byl horlivým a přesvědčeným katolíkem.^[3]

Vroce 1871 vstoupil do armády a bojoval vprusko-francouzské válce. Poté se přihlásil na francouzskou armádní univerzitu École de Guerre, kde udělal takový dojem, že dostal nabídku, aby zde zůstal jako učitel. Jeho místní přednášky byly publikovány vknize Principy války. Později, vletech 1907–1911, zastával Foch na této univerzitě funkci ředitele.

Po vypuknutí první světové války byl Foch jmenován velitelem francouzské 9.armády během bitvy na Marně poté, co zaznamenal rozhodující úspěch uměsta Nancy, kdy během této bitvy velel francouzskému protiútoku. Poté byl povýšen ajmenován velitelem severní armády na Západní frontě vříjnu 1914. Vtéto funkci setrval ivroce 1916 během bitvy na Sommě (pro kterou byl obětován jako francouzský obětní beránek aposlán na italskou frontu).

S příchodem hrdiny od Verdunu, generála Philippa Petaina, který vystřídal Roberta Nivelleho, byl Foch povolán zpět ajmenován náčelníkem generálního štábu vroce 1917.

Po intenzivním přesvědčování Georges Clemenceau, francouzského premiéra, byl Foch vbřeznu 1918 jmenován vrchním velitelem Spojeneckých sil, vtéto funkci měl časté spory sgenerálem Pershingem ohledně rozmístění amerických jednotek.

Foch zastavil postup německých jednotek na jaře 1918 vdruhé bitvě na Marně včervenci 1918 azahájil protiútok, zároveň byl povýšen na maršála Francie. Přijal německou kapitulaci vlistopadu 1918 vželezničním vagónu vCompiègne, kde došlo k podpisu příměří. Poté po ukončení války hrál Foch jednu zhlavních rolí na Pařížské mírové konferenci.

V roce 1919 mu byl přidělen městský palác Hôtel de Noirmoutier v 7. pařížském obvodu. Zemřel zde 20.března 1929. Byl mu vystrojen státní pohřeb. Od roku 1937 je pohřben pod kopulí pařížské Invalidovny. Jeho hrobka je dílem sochaře Paula Landowského.^[4]

V kostele sv. Michala v Saint-Brieuc se 5. listopadu 1883 oženil s Julií Bienvenüe (1860–1950). Z manželství vzešly čtyři děti.

• Marie (1885–1972)
• Anne (1887–1981)
• Eugène (*/† 1888)
• Germain (1889–1914)

Jeho rodinný život byl postižený tragédiemi. Starší syn Eugène zemřel v brzy po narození, mladší Germain padl u Ville-Houdlémont 22. srpna 1914. Ve stejný den zemřel u Joppécourtu i jeho zeť Paul Bécourt.

Během druhé světové války zemřel v Alžírsku při cvičném letu na bombardéru Martin B-26 Marauder jeho vnuk Jean Bécourt-Foch (1911–1944).

Byl po něm pojmenován francouzský těžký křižník Foch z 20.let 20.století aletadlová loď Foch ze 70.let 20.století (vsoučasnosti slouží vBrazílii jako NAe São Paulo).

V Praze na Vinohradech po něm byla pojmenována v letech 1920–1940 a 1945–1946 významná dopravní tepna, Fochova třída (nyní Vinohradská).

• 👁 Foch jako plukovník v roce 1903
  
  Foch jako plukovník v roce 1903
• 👁 Foch, Pershing, Petain a Haig
  
  Foch, Pershing, Petain aHaig
• 👁 Podepsání příměří v Compiègne
  
  Podepsání příměří vCompiègne
• 👁 Foch okolo roku 1920
  
  Foch okolo roku 1920
• 👁 „Maršál Ferdinand Foch“; autor: Pavel Vavrys; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ o průměru 85 cm (rok 2015)
  
  „Maršál Ferdinand Foch“; autor: Pavel Vavrys; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ o průměru 85 cm (rok 2015)
• 👁 Jezdecká socha maršála Focha v Pařiži
  
  Jezdecká socha maršála Focha v Pařiži
• 👁 Hrobka maršála Focha v pařížské Invalidovně
  
  Hrobka maršála Focha v pařížské Invalidovně