VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georges_Clemenceau

⇱ Georges Clemenceau – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno hesloClemenceau.Tento článek je ofrancouzském politikovi.Ofrancouzské letadlové lodi pojednává článek Clemenceau (R98).
Georges Clemenceau
👁 Image
RodnéjménoGeorges Benjamin Clemenceau
Narození28.září 1841
Mouilleron-en-Pareds
Úmrtí24.listopadu 1929 (ve věku 88let)
Paříž
MístopohřbeníMouchamps
AlmamaterPařížská univerzita
Povolánípolitik, novinář, lékař, scenárista a romanopisec
Oceněníčestný doktor Lutyšské univerzity (1919)
Řád bílé orlice (1922)
velkokříž Řádu čestné legie
Kříž svobody
Cross of Valour (1920)
PolitickéstranyRadikální strana
Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Nábož.vyznáníprotestantismus
ateismus
deismus
ChoťMary Plummer (1869–1891)[1]
Partner(ka)Rose Caron[2]
DětiMichel Clemenceau[3]
Madeleine Clemenceau-Jacquemaire
Thérèse Clemenceau[4]
RodičePaul Benjamin Clemenceau a Emma Gautreau
PříbuzníSophie Clemenceau, Albert Clemenceau a Paul Clemenceau (sourozenci)
Funkcearrondissement mayor (1870–1871)
poslanec francouzského Národního shromáždění (1871)
poslanec francouzského Národního shromáždění (1876–1885)
senátor Třetí Francouzské republiky (1902–1920)
prezident Rady ministrů (1906–1909)
…více na Wikidatech
Podpis👁 Georges Clemenceau – podpis
Znak👁 Znak
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Benjamin Clemenceau [ʒɔʁʒ klemɑ̃so] (28. září 1841 Mouilleron-en-Pareds24. listopadu 1929 Paříž) byl francouzský politik a žurnalista.

Dvakrát byl francouzským premiérem za Radikální stranu, a to od 25. října 1906 do 24. července 1909, podruhé od 16. listopadu 1917 do 20. ledna 1920. Přimlouval se za obnovení procesu v Dreyfusově aféře a byl zastáncem tvrdého postupu proti Německu po první světové válce.

V roce 1916 navrhl jako první přesun Československých legionářů na Rusi do Francie tzv. „Severní cestou“ (Severním mořem), kterou T. G. Masaryk nejprve přijal (první se uskutečnil z Archangelska 15. 10. 1917), ale později změnil na cestu přes Sibiř. [5]

Dne 19. února 1919 byl na něj anarchistou Emilem Cottinem spáchán atentát. Clemenceau se týden po atentátu zotavil; kulka, která uvízla blízko srdce, však zůstala v jeho těle až do smrti.[6]

Dvě lodě francouzského válečného námořnictva nesou jeho jméno. Jednou z nich byla letadlová loď, která sloužila v letech 19611997.

  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Francouzská národní knihovna: autority BnF. Dostupné online. [cit. 2015-10-10].
  4. WikiTree. Dostupné online. [cit. 2024-09-04].
  5. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN978-80-87173-47-3 , str. 12, 23–24, 34, 84
  6. Kulka z atentátu zůstala Clemenceauovi až do smrti v těle. iDNES.cz [online]. 2019-03-01 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Francouzský premiér
Předchůdce:
Ferdinand Sarrien
Georges Clemenceau
19061909
Nástupce:
Aristide Briand
Paul Painlevé 19171920 Alexandre Millerand
3. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Émile Faguet
19181929
Georges Clemenceau
Nástupce:
André Chaumeix
Premiéři Francie

Louis-Jules Trochu (1870–1871) Jules Armand Dufaure (1871–1873) Albert de Broglie (1873–1874) Ernest Courtot de Cissey (1874–1875) Louis Buffet (1875–1876) Jules Armand Dufaure (1876) Jules Simon (1876–1877) Albert de Broglie (1877) Gaëtan de Rochebouët (1877) Jules Armand Dufaure (1877–1879) William Henry Waddington (1879) Charles de Freycinet (1879–1880) Jules Ferry (1880–1881) Léon Gambetta (1881–1882) Charles de Freycinet (1882) Charles Duclerc (1882–1883) Armand Fallières (1883) Jules Ferry (1883–1885) Henri Brisson (1885–1886) Charles de Freycinet (1886) René Goblet (1886–1887) Maurice Rouvier (1887) Pierre Tirard (1887–1888) Charles Floquet (1888–1889) Pierre Tirard (1889–1890) Charles de Freycinet (1890–1892) Émile Loubet (1892) Alexandre Ribot (1892–1893) Charles Dupuy (1893) Jean Casimir-Perier (1893–1894) Charles Dupuy (1894–1895) Alexandre Ribot (1895) Léon Bourgeois (1895–1896) Jules Méline (1896–1898) Henri Brisson (1898) Charles Dupuy (1898–1899) Pierre Waldeck-Rousseau (1899–1902) Émile Combes (1902–1904) Maurice Rouvier (1905–1906) Ferdinand Sarrien (1906) Georges Clemenceau (1906–1909) Aristide Briand (1909–1911) Ernest Monis (1911) Joseph Caillaux (1911–1912) Raymond Poincaré (1912–1913) Aristide Briand (1913) Louis Barthou (1913) Gaston Doumergue (1913–1914) Alexandre Ribot (1914) René Viviani (1914–1915) Aristide Briand (1915–1917) Alexandre Ribot (1917) Paul Painlevé (1917) Georges Clemenceau (1917–1920) Alexandre Millerand (1920) Georges Leygues (1920–1921) Aristide Briand (1921–1922) Raymond Poincaré (1922–1924) Frédéric François-Marsal (1924) Édouard Herriot (1924–1925) Paul Painlevé (1925) Aristide Briand (1925–1926) Édouard Herriot (1926) Raymond Poincaré (1926–1929) Aristide Briand (1929) André Tardieu (1929–1930) Camille Chautemps (1930) André Tardieu (1930) Théodore Steeg (1930–1931) Pierre Laval (1931–1932) André Tardieu (1932) Édouard Herriot (1932) Joseph Paul-Boncour (1932–1933) Édouard Daladier (1933) Albert Sarraut (1933) Camille Chautemps (1933–1934) Édouard Daladier (1934) Gaston Doumergue (1934–1935) Pierre-Étienne Flandin (1934–1935) Fernand Bouisson (1935) Pierre Laval (1935–1936) Albert Sarraut (1936) Léon Blum (1936–1937) Camille Chautemps (1937–1938) Léon Blum (1938) Édouard Daladier (1938–1940) Paul Reynaud (1940) Philippe Pétain (1940)

👁 Image
Premiéři III. republiky