VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Barthou

⇱ Louis Barthou – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Louis Barthou
👁 Image
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická republikánská aliance

Narození25.srpna 1862
Oloron-Sainte-Marie
Úmrtí9.října 1934 (ve věku 72let)
Marseille
MístopohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Grave of Barthou
ChoťAlice Mayeurová
Alma materLyceum Louise Barthoua
Profesepolitik, diplomat, historik a advokát
OceněníŘád Bílého lva s kolanou (1924)
velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče
velkokříž Řádu věže a meče
Podpis👁 Louis Barthou, podpis
CommonsLouis Barthou
👁 Image
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Barthou (25. srpna 1862 Oloron-Sainte-Marie9. října 1934 Marseille) byl francouzský politik třetí republiky.

Barthou zpočátku absolvoval právní vzdělání, ale brzy vstoupil do politiky. V roce 1889 se poprvé stal členem francouzského parlamentu, patřil k pravému středu. Od roku 1894 byl opakovaně ministrem a od března do prosince 1913 byl francouzským předsedou vlády. V této funkci s ohledem na německé zbrojení a proti odporu politické levice prodloužil povinnou vojenskou službu na tři roky. 2. května 1918 byl zvolen do Académie française. V roce 1922 přešel do Senátu. Od roku 1922 do roku 1926 byl předsedou reparační komise.

Od roku 1934 Barthou jako francouzský ministr zahraničí budoval systém smluv se státy východní Evropy (Pacte de l'Est) a zahájil jednání o francouzsko-sovětské smlouvě. Chtěl diplomaticky izolovat „Třetí říši“ i prostřednictvím sblížení s Velkou Británií a Itálií. Kvůli sblížení se Sovětským svazem se dostal do konfliktu s pravicovými kruhy.

Dne 9. října 1934 byl Barthou zabit při atentátu na jugoslávského krále Alexandra I. Ten byl na státní návštěvě v Marseille, a tam ho přijal Barthou. Krátce nato krále zastřelil atentátník Vlado Černozemski. Při přestřelce byl na ruce zraněn i Louis Barthou; protože mu nebyla včas poskytnuta pomoc, zemřel asi hodinu poté v nemocnici v Marseille; vykrvácel. Pohřben je na hřbitově Père Lachaise v Paříži.

  • Thiers et la Loi Falloux, 1903
  • Mirabeau, 1913
  • Lamartine orateur, 1916
  • Amours d'un poète, 1918
  • La Vie ardente de Richard Wagner, 1925 (česky Milostný život Richarda Wagnera, 1996)
  • Danton, 1932

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Barthou na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Vladeta Milićević: Der Königsmord von Marseille. Das Verbrechen und seine Hintergründe. Nakladatelství Hohwacht, Bad Godesberg 1959.
  • Robert Young: Power and Pleasure: Louis Barthou and the Third French Republic. Mcgill Queens University Press, Montreal 1991 ISBN0773508635
    • Pouvoir et passions. Louis Barthou et la troisième republique Trans. Jean-François Saget. Marrimpouey, Pau 2012 ISBN2853021645

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
28. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Henry Roujon
19181934
Louis Barthou
Nástupce:
Claude Farrère
Premiéři Francie

Louis-Jules Trochu (1870–1871) Jules Armand Dufaure (1871–1873) Albert de Broglie (1873–1874) Ernest Courtot de Cissey (1874–1875) Louis Buffet (1875–1876) Jules Armand Dufaure (1876) Jules Simon (1876–1877) Albert de Broglie (1877) Gaëtan de Rochebouët (1877) Jules Armand Dufaure (1877–1879) William Henry Waddington (1879) Charles de Freycinet (1879–1880) Jules Ferry (1880–1881) Léon Gambetta (1881–1882) Charles de Freycinet (1882) Charles Duclerc (1882–1883) Armand Fallières (1883) Jules Ferry (1883–1885) Henri Brisson (1885–1886) Charles de Freycinet (1886) René Goblet (1886–1887) Maurice Rouvier (1887) Pierre Tirard (1887–1888) Charles Floquet (1888–1889) Pierre Tirard (1889–1890) Charles de Freycinet (1890–1892) Émile Loubet (1892) Alexandre Ribot (1892–1893) Charles Dupuy (1893) Jean Casimir-Perier (1893–1894) Charles Dupuy (1894–1895) Alexandre Ribot (1895) Léon Bourgeois (1895–1896) Jules Méline (1896–1898) Henri Brisson (1898) Charles Dupuy (1898–1899) Pierre Waldeck-Rousseau (1899–1902) Émile Combes (1902–1904) Maurice Rouvier (1905–1906) Ferdinand Sarrien (1906) Georges Clemenceau (1906–1909) Aristide Briand (1909–1911) Ernest Monis (1911) Joseph Caillaux (1911–1912) Raymond Poincaré (1912–1913) Aristide Briand (1913) Louis Barthou (1913) Gaston Doumergue (1913–1914) Alexandre Ribot (1914) René Viviani (1914–1915) Aristide Briand (1915–1917) Alexandre Ribot (1917) Paul Painlevé (1917) Georges Clemenceau (1917–1920) Alexandre Millerand (1920) Georges Leygues (1920–1921) Aristide Briand (1921–1922) Raymond Poincaré (1922–1924) Frédéric François-Marsal (1924) Édouard Herriot (1924–1925) Paul Painlevé (1925) Aristide Briand (1925–1926) Édouard Herriot (1926) Raymond Poincaré (1926–1929) Aristide Briand (1929) André Tardieu (1929–1930) Camille Chautemps (1930) André Tardieu (1930) Théodore Steeg (1930–1931) Pierre Laval (1931–1932) André Tardieu (1932) Édouard Herriot (1932) Joseph Paul-Boncour (1932–1933) Édouard Daladier (1933) Albert Sarraut (1933) Camille Chautemps (1933–1934) Édouard Daladier (1934) Gaston Doumergue (1934–1935) Pierre-Étienne Flandin (1934–1935) Fernand Bouisson (1935) Pierre Laval (1935–1936) Albert Sarraut (1936) Léon Blum (1936–1937) Camille Chautemps (1937–1938) Léon Blum (1938) Édouard Daladier (1938–1940) Paul Reynaud (1940) Philippe Pétain (1940)

👁 Image
Premiéři III. republiky