Granodiorit je hlubinná vyvřelá hornina spodstatným množstvím křemene. Je blízký žule (granitu), od které je makroskopicky těžko rozeznatelný. Označení zavedl v roce 1893 americký geolog G. F. Becker.^[1]

Granodiority bývají světle šedé. Jejich stavba je všesměrná, obvykle rovnoměrně zrnitá, zřídka porfyrická.

Granodiorit obsahuje vpodstatném množství křemen, plagioklas idraselný živec, přičemž plagioklas nad draselným živcem převládá. Zdalších minerálů bývá často přítomen biotit a amfibol. Muskovit bývá přítomný pouze vzácně, a pokud ano, tak je vždy doprovázen biotitem. Sturmalínem se ugranodioritů, na rozdíl od žul nesetkáváme.^[2]

Granodiority mnohdy tvoří rozsáhlá tělesa. Spolu sžulami jsou nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými horninami. V České republice se vyskytuje hojně např. ve středočeském nebo brněnském plutonu.^[3]

Z granodioritu je také bludný balvan Chudów ve Slezském vojvodství v Polsku.

Granodiorit je těžen a zpracováván vkamenickém průmyslu. Vyrábí se zněho např. dekorační obklady, různé obrubníky a dlažba.

• Tzv. Čertův sloup v Karlachových sadech na Vyšehradě^[4]