VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Haifa

⇱ Haifa – Wikipedie

Přeskočit na obsah
Haifa
חיפה
Poloha
Souřadnice32°49′9″ s. š., 34°59′57″ v. d.
Nadmořská výška475mn.m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátIzrael👁 Izrael
 Izrael
DistriktHaifský
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha57km²
Počet obyvatel282831 (2021)[1]
Hustota zalidnění4 961,9obyv./km²
Správa
StarostaJona Jahav
Vznik1761
Oficiální webwww.haifa.muni.il
Telefonní předvolba+9724
PSČ31096
👁 Logo Wikimedia Commons
 multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haifa (hebrejsky חֵיפָה 👁 zvuk
Chejfa, arabsky حيفا 👁 zvuk
Hajfa) je největší severoizraelské město, hlavní město Haifského distriktu a třetí největší město vIzraeli s celkovou populací 281100 obyvatel.[2][3] Město leží na izraelské pobřežní planině, přiHaifském zálivu na celkové ploše 63,7km². Nachází se 90kilometrů severně od Tel Avivu a je hlavním regionálním centrem severního Izraele. Má smíšenou židovskou a arabskou populaci. Je domovem Světového centra Bahá'í, které je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO pod položkou „Bahá'istické svatyně v Haifě a západní Galileji“.[4]

Haifa je hlavním a největším izraelským přístavem[5] a centrem izraelského průmyslu a technologií.[6] Nachází se zde množství hi-tech parků, mezi nimiž je inejvětší a nejstarší park vzemi (průmyslová zóna Matam).[7] Dále je zde průmyslový přístav a ropná rafinerie. Dříve bylo město koncovou stanicí ropovodu zIráku.[8] VHaifě se rovněž nachází dvě uznávané akademické instituce: Technion a Haifská univerzita.

Vznik Haify, která byla vystavěna při úpatí hory Karmel, se datuje do biblických dob. Nejstarší známé osídlení vsousedství bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam založené vpozdní době bronzové (14.století př.n.l.).[6] Ve 3. stoletín.l. byla Haifa známá jako centrum výroby textilních barviv. Po následující století bylo město pod nadvládou Byzantinců, Arabů, křižáků, Osmanů, Egypťanů a Britů. Od založení Státu Izrael vroce 1948 je město spravováno haifským magistrátem.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Původ jména Haifa není jasný. Podle historika Alexe Carmela může pocházet zhebrejského slovesa חפה (chafa– skrýt, zakrývat), ve smyslu, že se Haifa skrývá za Karmelem.[9] Další možný výklad názvu je odvozenina zarabského slova حفَّ (chafa), což znamená „pláž“ nebo slovo حيفة (chajfa), mající význam „předměstí“ či „část města.“ Jindy je název Haify spojován shebrejským slovem חוף (chof– pláž) nebo חוף יפה (chof jafe– krásná pláž). Někteří křesťanští poutníci věří, že je město pojmenováno po jeruzalémskému veleknězi z Ježíšových dob Kaifášovi nebo po sv. Petru, jehož jméno je varamejštině כפא (Kefa).[9]

Starověké osídlení

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Pravoslavná ikona proroka Elijáše

První osídlení voblasti dnešní Haify, kterým bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam, pochází již zpozdní doby bronzové (14. stoletípř.n.l.).[6] Řecký geograf Skylaks z Kariandy jej popsal, jako místo „mezi zálivem a Diovým útesem“ (pravděpodobně narážka na Karmel). Během období helénismu se zdejší starý přístav přesunul kvůli zanášení pískem jižně, do místa dnešní čtvrti Bat Galim.[10] VTalmudu je Haifa zmíněna až zhruba ve 3.století n.l., jako malá rybářská osada a domov rabiho Avdimose a dalších židovských učenců.[11][12] Haifa se nacházela nedaleko Šikmony, která byla centrem výroby tradičního textilního barviva techelet, užívaného při výrobě oděvů pro velekněze Chrámu. VBibli Haifa zmíněna není, nachází se vní však zmínka o hoře Karmel iořece Kišon.[13] Na vrcholu Karmelu se nachází Elijášova jeskyně tradičně spojována sprorokem Elijášem a jeho učněm Elíšou. Nejvyšší vrchol karmelského hřbetu se varabštině nazývá Muhraka (doslova „místo pálení“), což odkazuje kzápalným obětem vkanaánských a raně izraelitských dobách.[14]

První zdejší osídlení bylo voblasti současné Rambamovy nemocnice a židovského hřbitova v ulici Derech Jafo.[15] První obyvatelé se zabývali rybolovem a zemědělstvím.[15]

Byzantská, arabská a křižácká nadvláda

[editovat | editovat zdroj]

Od 4. století spadala Haifa územně pod Byzantskou říši, pod jejíž nadvládou nadále vzkvétala, avšak nikdy nedosáhla velkého významu.[16] V7.století bylo město dobyto Peršany. Po perské nadvládě byl na blízkém východě ustanoven chalífát, kterému vládli volení chalífové. V9.století byly za Umajjovců a Abbásovců zahájeny obchodní styky segyptskými přístavy a vHaifě došlo krozvoji loděnic. Zatímco měl chalífát kontrolu nad vládou a civilní správou, Arabové a Židé se zabývali různými druhy obchodu, včetně námořního, a Haifa až do 11.století prosperovala. Nejlukrativnějším odvětvím průmyslu té doby byla výroba skla a produkce textilních barviv zmořských plžů.[17]

Prosperita města skončila rokem 1100, kdy byla Haifa obklíčena křižáckými vojsky, která zdejšímu židovskému obyvatelstvu hrozila útokem, pakliže nepřistoupí na křesťanství.[18] Poté, co Židé odmítli, byla Haifa dobyta vnelítostné, téměř měsíc trvající bitvě mezi křižáky a zdejšími židovskými a muslimskými obyvateli, při které bylo město zničeno a obyvatelstvo takřka vyhlazeno.[18] Za křižácké nadvlády byla Haifa malou rybářskou a zemědělskou obcí, jež byla součástí Galilejského knížectví vrámci Jeruzalémského království.[17]

Vroce 1155 byl v Haifě podle tradice Bertoldem Kalabrijským založen křesťanský řád karmelitánů,[6] který na hoře Karmel nechal postavit kostel.[19] Vroce 1265 bylo město dobyto Mamlúky.[20] Definitivně se pod muslimskou nadvládu dostala Haifa vroce 1291 po pádu Akka.[21] Karmelský kostel byl pod arabskou nadvládou přestavěn na mešitu a později se stal nemocnicí. V19.století byl obnoven jako Karmelitánský klášter, který se nachází nad Elijášovou jeskyní.[22]

Mamlúcká, ajjúbovská, osmanská a egyptská nadvláda

[editovat | editovat zdroj]

Zdejší křižácká pevnost byla zničena vroce 1187 sultánem Saladinem po porážce Jeruzalémského království vbitvě u Hattínu.[10] Vroce 1265 město dobyla armáda mamlúckého sultána Bajbarse a zničila městské opevnění a většinu zdejších domů, aby zabránila návratu křižáků.[23] Po většinu mamlúcké nadvlády během 13.až 16.století město pustlo.[20] Informací ztohoto období je velmi málo.[20]

Vroce 1761 nechal Daher el-Omar, beduínský vládce Akka a Galileje, město zbořit, znovuvybudovat na vhodnějším místě a opevnit jej hradbami.[18] Tato událost se pokládá za začátek moderních dějin Haify. Lokalita této raně novověké Haify a skromné zbytky původní zástavby se dochovaly v dnešní čtvrti Chejfa el-Atika. Po el-Omarově smrti vroce 1775 bylo město až do konce první světové války vroce 1918 pod osmanskou nadvládou, svýjimkou dvou krátkých období: vroce 1799 Haifu dobyl vrámci svého palestinského tažení Napoleon Bonaparte, který se ale ještě téhož roku stáhl, a vletech 1831–1840 měl tuto oblast pod kontrolou egyptský místokrál Muhammad Alí.[24][25]

👁 Image
Starý templerský dům vNěmecké kolonii

Vletech po egyptské okupaci došlo kvzestupu významu města a jeho populace, zatímco nedaleké přístavní město Akko zaznamenalo propad. Vroce 1854 žilo vHaifě 2012obyvatel, ztoho 1200muslimů, 870křesťanů (400řeckokatolíků, 300řeckých pravoslavných, 50římskokatolíků a 30maronitů) a 32Židů.[26] Přelomovým bodem ve vývoji města byl příchod německých templerů vroce 1868, kteří se usadili vmístě dnes známém jako Německá kolonie (ha-Mošava ha-Germanit‎).[25] Templeři vybudovali a provozovali parní elektrárnu, továrny a klíčovou roli vmodernizaci města rovněž sehrála výstavba dlážděné silnice do Nazaretu a ke Galilejskému jezeru a výstavba železnice zHaify do Damašku.[6]

👁 Image
Pohled na Haifu, 1898

První evropští Židé přišli do Haify koncem 19.století zRumunska. Ústřední židovská kolonizační společnost a rumunští Židé zakoupili poblíž města 1000akrů půdy. Rumunští Židé však nebyli příliš zemědělsky založení, a proto ponechali obdělávání půdy na bývalých arabských nájemcích.

Vroce 1909 se stalo město centrem víry Bahá’í poté, co byly do Akka přeneseny ostatky Bába a na hoře Karmel byla vybudována bahá'istická Svatyně. Pro stoupence tohoto náboženství se Haifa stala významným bohoslužebným, poutním a správním centrem. Bahá'istické světové centrum (sestávající ze Svatyně Bába, terasových zahrad a správních budov) se nachází při severním úpatí hory Karmel. Pro víru Bahá'í je Haifa důležitá, jelikož zde byl její zakladatel Báb před svou smrtí vězněn Osmany.[27] Bahá'istická svatyně a zahrady se staly jednou znejnavštěvovanějších haifských památek a vroce 2008 byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.[4][28]

Britský mandát Palestina a válka za nezávislost

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
První elektrárna, která Haifu zásobovala elektřinou, otevřena 1925

Počátkem 20. století byla Haifa průmyslovým přístavním městem a rozrůstajícím se populačním centrem. Vtomto období byly postaveny Hedžaské železnice a Technion.[25] Vroce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála Edmunda Allenbyho,[29] vroce 1919 pak bylo na Pařížské mírové konferenci území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak protektorát Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.[30] Město navštívil 14. dubna 1927 T. G. Masaryk, kdy vystoupil také na horu Karmel.[31] Haifský mandátní distrikt byl domovem přibližně 20tisíců obyvatel, znichž 82% byli muslimští Arabové, 14%křesťanští Arabové a 4%Židé.[32] Počet Židů se průběžně zvyšoval díky imigraci (alija), a to zejména zEvropy.[32] Vroce 1946 již bylo náboženské složení obyvatelstva odlišné: 33% byli muslimové, 20% křesťané a 47% Židé, což vyjádřeno vabsolutních číslech bylo 70910Arabů (41000muslimů a 29910křesťanů) a 74230Židů.[33] Mezi významné mezníky vdobě mandátu patří vybudování přístavu ve 30.letech a napojení na ropovod Mosul–Haifa.[6]

👁 Image
Přeživší zkoncentračního tábora Buchenwald (chlapec je budoucí aškenázský vrchní rabín Jisra'el Me'ir Lau) po připlutí do Haify, 15.července1945

Podle plánu OSN na rozdělení Palestiny zroku 1947 měla Haifa připadnout židovskému státu. Poté, co arabští představitelé plán odmítli, neuniklo město násilí, které se ihned rozšířilo po celé zemi. 30.prosince 1947 vhodili členové Irgunu bomby do davu palestinských Arabů, kteří stáli před branami rafinerií vHaifě, čímž zabili 6znich a 42dalších zranili. Vodvetě zabili Arabové 39židovských zaměstnanců rafinerie a tyto události zkonce roku 1947 vešly ve známost jako masakr zropné rafinerie vHaifě.[34] Židovské ozbrojené složky následující den na tuto arabskou odvetu reagovaly útokem na arabskou vesnici Balad al-Šajch, kde žili někteří zarabských zaměstnanců ropné rafinerie. Při tomto útoku, který se stal známý jako Balad al-Šajchský masakr, útočníci podpalovali a demolovali domy a bylo zabito na 60Arabů.[35] Kontrola města byla kvůli zdejšímu průmyslu a rafinériím považována za klíčový cíl války za nezávislost, která bezprostředně následovala po vyhlášení izraelské nezávislosti.[34] Britové se změsta stáhli 21.dubna 1948. Kontrola nad městem byla získána 23.dubna 1948 při operaci Bi'ur Chamec, které velel velitel karmelské brigády Moše Karmel.[34]

Vprůběhu konfliktu došlo kmasivnímu vysídlení zdejších Arabů. Podle časopisu The Economist z2.října 1948 zůstalo ve města způvodních 62tisíc Arabů ne více než 5až 6tisíc.[36] Benny Morris a další historikové ve svých publikacích píší, že haifští Arabové město opustili kvůli kombinaci sionistických hrozeb, výzev arabských vůdců, a také zdůvodu ostřelování arabských vesnic a čtvrtí.[37][38] Arabové naopak zdůrazňují význam sionistických hrozeb.[39] Zahraniční média zdůrazňovala roli arabského vedení jako motivační faktor uprchlíků. The Economist vysvětlil vříjnu 1948 tuto myšlenku slovy: „Je jen málo pochyb, že nejúčinnější zfaktorů bylo oznámení představitelů Vysoké arabské komise vyzývající Araby kodchodu… bylo jasné, že ti Arabové, kteří zůstanou vHaifě a přijmou židovskou ochranu budou vnímáni jako zrádci.“[36] 3.května 1948 interpretoval tyto událostí časopis Time takto: „Masová evakuace, částečně způsobena strachem, částečně příkazy arabských vůdců udělala zarabské čtvrti vHaifě město duchů… odchodem arabských dělníků doufali vparalyzování Haify.“[36] Většina haifských Arabů utekla změsta prostřednictvím lodí do Libanonu.[39]

Po vzniku Izraele

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Výšková budova Migdal ha-Mifras

Po válce za nezávislost hrálo město významnou roli jako brána židovského přistěhovalectví. Tisíce imigrantů (olim) se během války usadily vopuštěných arabských domech a následně pro ně byly vybudovány nové čtvrtě jako jsou Kirjat Chajim, Ramot Remez, Ramat Ša'ul, Kirjat Šprincak a Kirjat Eli'ezer. Vpoválečném období byla dále ve čtvrti Hadar ha-Karmel postavena Nemocnice Bnej Cijon (dříve Rothschildova) a Ústřední synagoga. Vroce 1953 byl vytvořen dopravní a architektonický plán pro rozvoj města.[40]

Vroce 1959 vypukly nepokoje mezi mizrachim, převážně marockého původu (viz nepokoje ve Vádí Sálib). Rebelové tvrdili, že je stát diskriminuje. Mnoho z nich žilo vdomech dříve patřících haifským Arabům. Jejich požadavek na „chléb a práci“ byl namířen proti státním institucím a proti aškenázským elitám ve Straně práce a Histadrutu.[41]

Zatímco TelAviv získal na významu, došlo k poklesu významu Haify coby regionálního centra. Tento trend ještě umocnilo otevření přístavu vAšdodu). Později došlo také kodlivu turistů poté, co ministerstvo cestovního ruchu upřednostnilo rozvoj Tiberiady, jakožto turistického centra.

Počátkem 70.let dosáhla haifská populace 200 000obyvatel. Masová imigrace ze zemí bývalého Sovětského svazu přivedla do města dalších 35 000lidí.[40]

Za izraelské správy došlo kdemolici mnoha historických osmanských budov ve čtvrti Vádí Sálib a v90.letech došlo kvůli výstavbě městského centra ke zbourání hlavní části Starého města.[40][41]

Vroce 2006 zasáhlo město během druhé libanonské války 93raket Hizballáhu, které zabily jedenáct civilistů.[42] Tyto raketové útoky, při kterých byla zasažena izdejší ropná rafinerie,[43] vedly kdočasnému útěku takřka poloviny obyvatel během prvního týdne války.[42]

Dne 2. prosince 2010 vznikl nedaleko jižního okraje města, na výšinách pohoří Karmel, lesní požár, který se nepodařilo do večera lokalizovat a do 3. prosince 2010 již kvůli němu muselo být evakuováno přes 15 000 lidí, včetně obyvatel haifské čtvrti Hod ha-Karmel. Šlo o největší lesní požár v dějinách státu Izrael. Vyžádal si dle údajů z dopoledne 3. prosince 41 obětí, z velké části šlo o strážné z věznice Damon, kteří při evakuaci nápravného ústavu uvízli v autobusu uprostřed požáru. Při požáru byla těžce zraněna i Ahuva Tomerová z velitelství haifské policie.[44][45]

Související informace naleznete také v článkuLesní požár v Izraeli (2010).
👁 Image
Klimadiagram Haify

Haifa se nachází na izraelské středomořské pobřežní planině, historické spojnici Evropy, Afriky a Asie.[46] Rozkládá se při Haifském zálivu uhory Karmel a je rozvrstveno do tří částí.[47] Nejnižší je centrem obchodu a průmyslu a zahrnuje ihaifský přístav.[47] Prostřední se nachází při úpatí hory Karmel a sestává ze starších rezidenčních čtvrtí, zatímco nejvyšší zahrnuje moderní rezidenční čtvrti.[47] Znejvyšších částí Haify je výhled na oblast západní Galileje směrem kRoš ha-nikra a libanonským hranicím.[47]

Masiv Karmelu člení četná boční údolí a vádí, která prudce spadají směrem k moři. Příkladem takové výrazné terénní rýhy je vádí Nachal Giborim (s přítoky Nachal Vardija, Nachal Tan a Nachal Even), které se svažuje směrem k haifskému přístavu a odděluje centrální části města a východní předměstí. Směrem k západu tečou skrz Haifu vádí Nachal Šikmona, Nachal Alija, Nachal Lotem, Nachal Amik, Nachal Siach, Nachal Ezov, Nachal Achuza, Nachal Amiram, Nachal Ovadja, Nachal Tira a Nachal Neder. K severu a severovýchodu vedou vádí Nachal Ben Dor a Nachal Katija.

Mezi jednotlivými údolími terén stoupá do vyvýšených náhorních plošin, většinou stavebně využitých. Terén se postupně zvedá směrem k jihu, k centrálním částem pohoří Karmel. Na jižním okraji města je to hora Har Tlali s nadmořskou výškou okolo 480 metrů.

Město se nachází 90km severně od Tel Avivu a má velké množství pláží při Středozemním moři.[48] Na rozdíl od Tel Avivu se pláže nacházejí mimo centrum a jsou spíše oblázkové.[49] Mezi nejznámější patří Karmelská pláž, Studentská pláž, či pláž Bat Galim.[49]

Haifa má typické středozemní podnebí shorkými léty a chladnými deštivými zimami (Köppenova klasifikace podnebí– Csa).[50] Jaro přichází vbřeznu s nárůstem teploty ovzduší. Vlétě je průměrná teplota 26°C a v zimě 12°C. Sníh je zde vzácný, ale teploty tu někdy, zejména vranních hodinách, klesnou až na 6°C. Vlhkost vzduchu je díky blízkosti moře celoročně vysoká. Průměrný roční úhrn srážek je 524mm a nejvíce prší vobdobí od října do dubna.[51]

Haifa – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 18,0 17,9 21,1 25,3 25,4 28,5 31,5 31,1 30,3 26,9 23,5 20,8 25,0
Průměrné denní minimum [°C] 10,7 10,5 12,3 15,2 17,4 21,8 24,3 25,6 22,9 12,7 15,3 12,7 16,8
Průměrné srážky [mm] 175 109 41 25 5 0 0 0 3 25 94 185 662
Zdroj: Izraelský centrální statistický úřad[51][52]

Fauna a flóra

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Dub kermesový

Přítomnost rostlinných a živočišných druhů a jejich biologická diverzita je do jisté míry ovlivněna zastavěnou plochou města a významnými ekologickými stresory, jimiž jsou průmyslové továrny podél řeky Kišon, která je vjejich důsledku kontaminovaná.[53] Na druhou stranu se ve městě nachází zachované části přírody, jako například přírodní dubové lesy na hoře Karmel, které jsou součástí zdejšího národního parku (Mount Carmel National Park).[54] Právě karmelská flóra je díky specifickému klimatu, tvořenému zdejšími mořskými proudy, velice bohatá.[54]

Mezi zdejší zástupce flóry patří například dub kermesový (Quercus coccifera), řečík palestinský (Pistacia palaestina), planika obecná (Arbutus unedo), či řešetlák (Rhamnus).[55] Karmelské pohoří je rovněž výjimečné, coby jediná lokalita výskytu borovice halepské (Pinus halepensis) vIzraeli.[55] Zkvetoucích rostlin se zde nachází například lilie bělostná (Lilium candidum) a různí zástupci sasanek (Anemone), bramboříků (Cyclamen) a orchidejí (Orchidaceae).[55]

Na pohoří Karmel se nachází ipřírodní rezervace Karmel Chaj Bar, kde se organizace Chaj bar snaží do volné přírody navrátit rostlinné a živočišné druhy, které se v minulosti volně vyskytovaly vzemi Izraelské či druhy, jež jsou v současné době ohrožené.[56] Mezi zástupce ptactva patří například sup bělohlavý (Gyps fulvus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) či sup mrchožravý (Neophron percnopterus).[57] Savce zastupuje například daněk mezopotámský (Dama dama mesopotamica), gazela obecná (Gazella gazella) a srnec obecný (Capreolus capreolus).[57] Obojživelníky pak třeba mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).[57]

Městské čtvrtě

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Čtvrť Bat Galim vdolní Haifě
Související informace naleznete také v článkuSeznam čtvrtí v Haifě.

Haifa se vyvíjela stupňovitě od moře směrem kvrcholu hory Karmel. Nejstarší čtvrtí je Vádí Salib, označovaná také jako Staré město, která se nachází vblízkosti přístavu. Vminulosti byla rozdělena hlavní silnicí a částečně zbořena kvůli výstavbě vládních budov. Nedaleko se rozkládá další starší čtvrť Vádí Nisnas, která je centrem současného místního arabského života. V19.století došlo pod osmanskou nadvládou kvýstavbě čtvrti ha-Mošava ha-Germanit (Německá kolonie), kterou zbudovali němečtí templeři a která byla prvním plánovitým sídelním okrskem. Některé zbudov byly obnoveny a kolonie se stala centrem nočního života.[47]

O něco výše ve svazích Karmelu leží čtvrť Hadar, kde byly první domy postaveny počátkem 20.století a kde se již výrazně projevovala židovská osidlovací aktivita. Tato čtvrť byla od 20.do 80.let kulturním a obchodním centrem Haify a nachází se vsousedství arabských čtvrtí. Dnešní Hadar se táhne od přístavu, kolem Německé kolonie, Vádí Nisnas a Vádí Sálib.[58] Jsou zde dvě komerční centra obklopená staršími městskými čtvrtěmi.

👁 Image
Pohled na Haifu od Rambamovy nemocnice

Nad Hadarem se vdruhé části nachází čtvrť Neve Ša'anan, která je domovem ortodoxních Židů a obyvatel pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. Byla založena ve 20.letech a původně zde stály samostatně stojící patrové domy, které však byly v50.letech nahrazeny novějšími čtyřpatrovými domy apartmánového typu.

Dole při hranici mezi městem a přístavem a západně se nachází převážně židovské čtvrti Bat Galim a Kirjat Eli'ezer (poblíž archeologické lokality Tel Šikmona). Západně a východně od Hadaru jsou arabské čtvrti Abbás a Chalisa postavené zejména v60.a 70.letech.[59] Jižně od karmelského mysu se nachází čtvrti Ejn ha-Jam, Ša'ar ha-Alija, Kirjat Šprincak a Neve David. Dále k jihu Kfar Samir (se hřbitovem Sde Jehošua).

👁 Image
IEC Tower je sídlem energetické společnosti Israel Electric Corporation a nejvyšší budovou ve městě

Nejvyšší a nejmladší je zástavba na vrcholových partiích pohoří Karmel. Nad Hadarem a západně od Neve Ša'ananu jsou to bohaté, převážně židovské čtvrtě. Patří mezi ně Karmel Carfati, Karmel Merkazi, Romema, Karmelija, Vardija, Ramat Golda nebo Hod ha-Karmel (zvaná též Denja). Přestože stále existuje jasný rozdíl mezi židovskými a arabskými čtvrtěmi, lze pozorovat vzestupný trend, kdy se bohatí Arabové stěhují do židovských čtvrtí s lepší adresou.[60] Specifická je čtvrť Kababir, ležící sice na vrcholu Karmelu, ale osídlená převážně Araby. Je zde sídlo Národního vedení izraelské ahmadijské muslimské komunity.[59] Kababir je od čtvrtě Karmelija oddělen hlubokým kaňonem vádí Nachal Siach. Právě boční údolí jako Nachal Siach, jež člení hřbet Karmelu a vytvářejí izolované stavebně využité náhorní terasy, jsou typickým prvkem městské struktury Haify. Hluboká údolí podél sezónních toků zde pronikají i přímo do centra města (Nachal Lotem, Nachal Giborim).

Pro účely statistické, administrativní a demografické je Haifa rozdělena na devět čtvrtí.[61][62] Jde spíše o umělé jednotky. Jsou to čtvrtě:

Rozvojové plány

[editovat | editovat zdroj]

Další čtvrtě se rozkládají severovýchodně od centra města, při pobřeží Haifského zálivu. Jde o Kirjat Chajim a Kirjat Šmu'el, které sice administrativně spadají pod město Haifa, ale urbanisticky jsou propojeny s konurbací samostatných měst při Haifském zálivu zvaných Krajot. Vsoučasné době je bytová výstavba soustředěna právě do oblasti Kirjat Chajim a Kirjat Šmu'el, kde bylo vletech 2002–2004 vystavěno 75tisícm² obytných prostor, Karmel a Ramot Neve Ša'anan, oba po 70tisícíchm².[63] Neobytné administrativní budovy se nejvíce staví vdolní části města (90tisícm²), uHaifského zálivu (72tisícm²) a Ramot Neve Ša'anan (54tisícm²).[63] Kroku 2004 bylo 80% všech staveb ve městě vsoukromém vlastnictví.[63]

Ve čtvrti Vádí Sálib došlo kpřestavbě původních interiérů paláce Paša, tureckého lázeňského domu a hudebního a tanečního klubu, a vsoučasné době slouží jako taneční kluby, divadla a kanceláře.[41] Haifa Economic Corporation Ltd. plánuje postavit na dvou parcelách orozloze 1000m² kancelářské a obchodní prostory, které budou zahrnovat turecké a arabské „stavební prvky,“ a vládní centrum vdolní části města.[64] Jiné vládní centrum postavené ve stejné oblasti v90.letech nedokázalo podpořit ekonomiku tak, jak se očekávalo. Současný projekt je kontroverzní kvůli vystěhování rodin zokolí a plánované demolici historických budov, včetně bývalého domu palestinského intelektuála Emila Toumy.[41]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]
Město Haifa
Populace podle roků[2][65]
18001000
18402000
18806000
191420000
192224600
1947145140
1961183021
1972219559
1983225775
1995255914
2005267800
2008264900
2010268200
2011270300
2012272200
2013273200
2014277100
2015278900
2016279600
2017281100

K 31. prosinci roku 2017 vHaifě žilo 281100 obyvatel (z toho 217600 Židů). 25% populace města tvoří imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu.[66] Podle Centrálního statistického úřadu tvoří Arabové 9%obyvatelstva města a žijí převážně ve čtvrtích Vádí Nisnas, Abbas a Chalisa.[66]

Haifa je často představována jako modelový příklad soužití mezi Araby a Židy, nicméně izde existuje jisté napětí a nepřátelství. Existuje zde množství palestinských organizací bojujících proti diskriminaci, přerozdělování zdrojů, protestujících proti vysídlení haifských Arabů, jejichž domy zabrali Židé a proti destrukci arabského kulturního dědictví voblasti Haify.[67]

Haifa je třetí největší izraelské město a nachází se zde 103tisíc domácností.[3] Vporovnání sTelAvivem a Jeruzalémem populace Haify stárne a vliv na to má především migrace mladého obyvatelstva do centra země za vzděláním a prací a stěhování mladých rodin za Haifu.[60]

Náboženské komunity

[editovat | editovat zdroj]
Vyznání obyvatel Haify
náboženství procent
judaismus 82%
křesťanství 14%
islám 4%
Zdroj: Urban Economics[60]

Vyznání haifského obyvatelstva je z82% židovské, 4%muslimské a 14%křesťanské.[60] Relativně velké množství křesťanské populace vzniklo uzavřením svazků mezi arabskými křesťany a imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Vzhledem ke stárnutí židovské populace, související sodchodem mladých lidí změsta, dochází knárůstu křesťanské a muslimské populace.[60] Vroce 2006 bylo 27%Arabů ve věku 0–14 let, oproti 17%Židů. Tento trend se vyskytuje iuostatních věkových skupin. Celkem 27%Arabů zastupuje věkovou skupinu 15–29let a 23%věkovou skupinu 30–44let. Oproti tomu Židé představují 22% a 18%. Uvěkových skupin staršího věku se trend obrací a skupinu 45–59let zastupuje 19%Židů oproti 14%Arabů. Stejný vývoj je iustarších skupin. Celkem 14%Židů zastupuje skupinu 60–74let oproti 7%Arabů a skupinu starších 75let zastupuje 10%Židů oproti 2%arabské populace.[65]

Vzhledem knárodním standardům je haifská židovská populace relativně sekulární. Kroku 2006 se 2,9%zdejších Židů označilo jako charedim, což je výrazně pod 7,5% celostátní průměr.[65] 66,6% se označilo sekulární, což je naopak nad 43,7% celostátní průměr.[65] Malé množství imigrantů zbývalého Sovětského svazu se nezařazuje do žádné skupiny, neboť často pocházejí ze smíšených manželství sžidovskými předky.[66]

👁 Image
Věže haifské rafinerie

Úsloví „vHaifě se pracuje, vJeruzalémě se modlí a vTelAvivu se baví“ odkazuje na pověst Haify, coby města pracujících.[68] Hlavní průmyslová základna města se nachází na severovýchodě, blízko řeky Kišon. VHaifě se také nachází jedna ze dvou izraelských ropných rafinérií (druhá je vAšdodu). Zdejší rafinerie zpracuje ročně na 9milionů tun (66milionů barelů) ropy.[69] Vdobě britského mandátu byla dvojice chladicích věží rafinérie postavených ve 30.letech 20.století nejvyššími stavbami vzemi.[70]

Na jižním okraji města se nachází průmyslový park Metam (zkrácenina Merkaz Ta'asijot Mada– Vědecké průmyslové centrum), který je největším a nejstarším průmyslovým parkem vzemi. Sídlí vněm množství výzkumných a vývojových izraelských a mezinárodních hi-tech společností, jako například Intel, IBM, Microsoft, Motorola, Google, Yahoo!, Elbit Systems, Zoran, Philips a Amdocs.[71] Kampus Haifské univerzity je domovem laboratoří IBM.[72]

Haifský přístav je předním izraelským přístavem pro osobní dopravu a hlavním izraelským nákladním přístavem.[73]

Ve městě se nachází množství nákupních a obchodních center, mezi které patří Hucot Hamifrac, OC Horev, Panorama Center, Castra Center, Colony Center (Lev ha-Mošava), OC Hanevi'im, Kanyon Haifa, OC Lev Hamifrac a Grand Kanyon.[74]

👁 Image
Celkový pohled na Karmelitánský klášter a školu
  • Světové centrum Bahá'í se zlatou svatyní Bába a přilehlými zahradami je od roku 2008 na seznamu světového dědictví UNESCO. Vletech 2005 až 2006 navštívilo svatyni na 86037turistů.[75]
  • Karmelitánský klášter zvaný Stella Maris („Mořská hvězda“) s Elijášovou jeskyní, zahradami a školou
  • Německá kolonie
  • zoologická a botanická zahrada
  • Muzeum přírodního prostředí (Museum of Natural History), Zoologický institut a Přírodovědné muzeum (Museum of Nature).

Cestovní ruch

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Zahrady Bahá'í a svatyně Bába

ZHaify se kromě památek podnikají výlety do drúzských měst na jihu. Nedaleko Haify se nachází umělecká kolonie Ejn Hod, kde má přes 90umělců a mistrů svá studia a stálé výstavy,[76]

Společnost a kultura

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Emilíana Torrini na Orange Music Haifa, 2005

Navzdory obrazu přístavního a průmyslového města je Haifa kulturním centrem severního Izraele. Během 50.let 20.století vyvinul starosta Abba Huši zvláštní úsilí přilákat spisovatele a básníky do města a nechal založit Haifské divadlo, které bylo vůbec prvním městským divadlem vzemi.[79] Hlavní arabské divadlo sloužící potřebám arabské populace je divadlo al-Midan. Mezi další divadla ve městě patří Kriegerovo centrum a Rappaportovo umělecké a kulturní centrum.[79] Zdejší Kongresové centrum hostí výstavy, koncerty a zvláštní události.[80]

Nový haifský symfonický orchestr založený roku 1950 má více než 5000 abonentů.[81] Za rok 2004 navštívilo jeho koncerty 49tisíc lidí.[78][82] Haifská kinotéka založená roku 1975 hostí každoroční Haifský mezinárodní filmový festival, který se koná během svátku Sukot. Nachází se zde 29kin.[78] Vychází zde místní noviny Jediot Haifa[83] a je zde místní rádio Radio Haifa.[84]

Na území města vminulosti proběhlo několik archeologických vykopávek, vjejichž rámci byly odkryty pozůstatky zbyzantského a raně islámského období.[85][86]

👁 Image
Tikotinovo muzeum japonského umění

Ve městě se nachází přes tucet muzeí.[78][87] Nejpopulárnější je Izraelské národní muzeum vědy, technologií a vesmíru, kam vroce 2004 zavítalo na 150000návštěvníků.[78] Nachází se vhistorické budově Technionu ve čtvrti Hadar.[88] VHaifském muzeu umění se nachází expozice moderního a klasického umění, stejně jako expozice věnovaná historii Haify.[89] Tikotinovo muzeum japonského umění je jediné muzeum na Blízkém východě věnované pouze japonskému umění.[90] Zdalších zdejších muzeí lze zmínit Muzeum pravěku, Národní mořské muzeum, Haifské městské muzeum, Hechtovo muzeum, Dagonovo archeologické muzeum, Železniční muzeum, Muzeum tajné imigrace a námořnictva, Izraelské muzeum naftového průmyslu a Chagallův umělecký dům.[78]

👁 Image
Stadion Sammyho Ofera

Ve městě jsou dva hlavní fotbalové kluby, a to Makabi Haifa a ha-Po'el Haifa (vizraelské Premier League), oba měly domovský stadion Kirjat Eli'ezer. Maccabi vyhrál izraelský pohár desetkrát, zatímco Hapoel pouze jednou.

Ve městě nachází množství klubů působící v oblastních ligách, jako třeba Bejtar Haifa a ha-Po'el Achva Haifa vlize Bet a ha-Po'el Spartak Haifa a Makabi Neve Ša'anan vlize Gimel.

Vroce 1996 město hostilo Světové mistrovství ve windsurfingu.[91] Haifský tenisový klub vjihovýchodní části města patří mezi největší vIzraeli.[92]

Ve městě sídlí profesionální basketbalový klub Maccabi Haifa. Vnedávné době postoupil do nejvyšší divize ligy ha-Al. Tým hraje vbasketbalové aréně Romena, která má kapacitu 3000míst.

Hlavními stadiony vHaifě byl čtrnáctitisícový stadion Kirjat Eliezer a stadion Thomas D'Alesandro. Kirjat Eliezer byl v roce 2014 uzavřen a o rok později zbourán. Atletický stadion Neve Ša'anan má kapacitu 1000míst. V jihovýchodní části města byl naplánován třicetitisícový stadion schválený UEFA, který měl být dostavěn vroce 2009.[93] Otevřen byl koncem srpna 2014, nese jméno Sammyho Ofera.

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Rambamova nemocnice

Lékařská zařízení vHaifě mají celkovou kapacitu 4000lůžek.[94] Největší nemocnicí je vládou provozovaná Rambamova nemocnice s900lůžky a 78tisíci ošetřenými pacienty za rok 2004. Nemocnice Bnej Cijon a Karmel mají každá po 400 lůžkách.[94] Mezi další nemocnice ve městě patří Italská nemocnice, nemocnice Eliša (100lůžek), Choreb Medical Center (36lůžek) a Ramat Marpe (18lůžek).[94] Dále má město 20rodinných zdravotnických center.[94] Vroce 2004 bylo vHaifě ošetřeno celkem 177478pacientů.[94]

Během druhé libanonské války vroce 2006 byla Rambamova nemocnice pod přímou palbou Hizballáhu a byla nucena přijmout zvláštní opatření kochraně svých pacientů.[95] Celá křídla nemocnice byla přesunuta do velkých podzemních krytů.[96]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Rabinova budova,
Haifská univerzita

Haifa je domovem dvou mezinárodně uznávaných univerzit a několika fakult. Technion – Izraelský technologický institut, označovaný jako izraelský MIT, byl založen roku 1924. Má 18fakult a 42výzkumných institutů. Vpůvodní budově univerzity dnes sídlí Haifské vědecké muzeum. První technologická střední škola vIzraeli, Basmat, byla založena vHaifě roku 1933.[97] Haifská univerzita založená roku 1963, se nachází na vrcholu hory Karmel. Univerzitní kampus byl navržen brazilským architektem Oscarem Niemeyerem, který mimo jiné navrhl podobu města Brasília či hlavní sídlo Organizace spojených národů vNew Yorku. Nejvyšší patro Eškolovy věže vkampusu poskytuje panoramatický pohled na severní Izrael. Vkampusu se rovněž nachází Hechtovo muzeum svýznamnými archeologickými a uměleckými sbírkami.

👁 Image
Fakulta architektury, Technion

Mezi další akademické instituce ve městě patří Gordonova fakulta vzdělávání, Ša'anova fakulta náboženské pedagogiky, akademie WIZO Design a Tiltanova fakulta designu.[98] VHaifě se také nachází fakulta managementu Michlala Leminchal soukromé vysoké školy Open University of Israel.[98] Dále se zde nachází fakulta ošetřovatelství a P.E.T. (Praktická stavební škola).[98]

Mezi lety 2006 až 2007 se ve městě nacházelo 70základních škol, 23středních škol, 28akademických škol a 8odborných vysokých škol.[98] Vměstských školkách bylo 5133dětí, na základních školách 20 081 žáků, na středních školách 7911žáků, na akademických vysokých školách 8072studentů a na odborných vysokých školách 2646studentů.[98] Celkem 86% studentů navštěvovalo školy, kde byla učebním jazykem hebrejština, 14% pak navštěvovalo školy, kde byla arabština.[98] Celkem 5% připadá na speciální vzdělávání.[98] Kroku 2004 měla Haifa 16knihoven s367323knihami.[78]

Správa města

[editovat | editovat zdroj]

Jakožto průmyslové přístavní města je Haifa tradičně silnou državou Strany práce. Díky velkému množství pracovníků vdocích a odborům si město vysloužilo přezdívku „Rudá Haifa.“[99] Mimo to mnoho prominentních Arabů zizraelské komunistické strany, jako třeba Tawfik Toubi, Emile Habibi, Zahi Karkabi, Bulus Farah a Emile Toma byli zHaify. Vuplynulých letech však došlo kposunu vorientaci na politickém spektru směrem ke středu.[99][100] Nejvíce to bylo patrné vparlamentních volbách vroce 2006, kdy zde Kadima získala 28,9% hlasů oproti Straně práce, která se umístila na druhém místě s16,9%.[101]

👁 Image
Soudní palác vHaifě

Před rokem 1948 haifská radnice rozvíjela spolupráci mezi smíšenou arabskou a židovskou komunitou, se zastoupením obou skupin na správě města.[102] Za starosty al-Haje měla městská rada vletech 1920–1927 šest arabských a dva židovské členy a přes celkové arabské vedení, byla rada smíšená.[102] Smíšená spolupráce se ještě více rozvinula během druhého funkčního období starosty Hasana Bej Šukriho vletech 1927–1940, který spolupráci mezi Židy a Araby na vedení města podporoval.[102] Ipřes odlišné zacházení soběma skupinami zhlediska potřeb bylo větší soužití inadále podporováno.[102] Hlavní změna ve vedení města nastala vroce 1940, kdy byl zvolen vůbec první židovský starosta Šabtaj Levy.[102] Židé od té doby již nebyli jako občané druhé kategorie. Levyho dva zástupci byli Arabové (jeden muslim, druhý křesťan) a zbytek rady města byl tvořen čtyřmi Židy a šesti Araby.[102]

Dnes je město spravováno svou vpořadí dvanáctou městskou radou, které předsedá starosta Jona Jahav. Zastoupení vměstské radě je poměrné na základě komunálních voleb. Městská rada je legislativním orgánem města a má pravomoc vydávat městské vyhlášky. Dvanáctá městská rada zvolená vroce 2003 má 31členů a nejvíce zástupců vní má liberální uskupení Šinuj-Zelení (6), následované Likudem (5).[103] Mnohá rozhodnutí městské rady jsou výsledkem doporučení, které ji bylo dáno různými komisemi, kde se orgány mimo městskou správu setkávají szástupci městské rady. Některé komise jsou dobrovolné, jiné naopak závazné, jako například bezpečnostní komise, výběrová komise či finanční komise.[104]

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Osobní a nákladní vlaky vHaifě

Haifou prochází pobřežní železniční trať Izraelských drah zNaharije do Tel Avivu. Vede podél pobřeží Haifského zálivu. Má železniční stanice Chejfa Chof ha-Karmel, železniční stanice Chejfa Bat Galim, železniční stanice Chejfa Merkaz ha-Šmona, železniční stanice Lev ha-Mifrac, železniční stanice Chucot ha-Mifrac a železniční stanice Kirjat Chajim. Železniční stanice Kirjat Mockin leží nedaleko za katastrálními hranicemi města. Dohromady tvoří příměstskou železniční linku Haifa-Krajot („Parvarit“).[105] Přímé vlakové spoje vedou zHaify do TelAvivu, na BenGurionovo mezinárodní letiště, do Naharije, Akka, Kirjat Mockinu, Binjaminy, Lodu, Kirjat Gatu, Beerševy a dalších měst. Přes přestupové uzly Binjaminu a Tel Aviv jsou pak spřestupem dostupné všechny železniční zastávky Izraelských drah.[106] V 1. polovině 20. století vycházela z Haify rovněž železniční trať v Jizre'elském údolí s výchozí železniční stanicí Chejfa mizrach. Po roce 1948 byl provoz na této trati zrušen, ale do budoucna existují plány na její obnovu v historické trase přes Jizre'elské údolí do Afulu a Bejt Še'anu a pak doAmmánu vJordánsku, smožným přípojem do Nazaretu.[107] Rychlodráha spojuje autobusové nádraží Merkazit ha-Mifrac scentrem Nazaretu přes Kirjat Atu, Šefa-'Amr a Nazaret Ilit. Podle plánu by měla mít trasa osmnáct zastávek.

Městská hromadná doprava

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Metro Karmelit

Haifa disponuje dobrou městskou a meziměstskou veřejnou dopravou, autobusy a tzv. sdílené taxi. VHaifě existuje podzemní systém metra zvaný Karmelit. Je to podzemní lanová dráha na kolejích, která má počáteční stanici vdolní části města na Pařížském náměstí a konečnou vGan ha-Em (Matčin park) na hoře Karmel.[108] Jednokolejná trať sjednou výhybnou, dvěma soupravami a šesti zastávkami je jediným metrem vIzraeli, je zapsáno vGuinnessově knize rekordů jako nejkratší metro na světě.

👁 Image
Transparent představující Metronit vKirjat Eliezer

Meziměstskou autobusovou dopravu zajišťuje autobusová společnost Egged, používá

  • ústřední autobusové nádraží ha-Mifrac sousedící svlakovou zastávkou Lev ha-Mifrac
  • ústřední autobusové nádraží Haifa Chof ha-Karmel sousedící s vlakovou zastávkou Chof ha-Karmel

Spoje na sever země využívají autobusového nádraží ha-Mifrac, které pokrývá většinu měst na severu Izraele. Spoje na jih země využívají autobusové nádraží Haifa Chof ha-Karmel. Mezi města přímo dostupná zdruhého zmíněného nádraží patří Tel Aviv, Jeruzalém, Ejlat, Ra'anana, Netanja, Chadera, Zichron Ja'akov, Atlit, Tirat Karmel, Ben-Gurionovo mezinárodní letiště a středně-vzdálená sídla. Egged má také tři speciální spoje, vnichž jsou cestující rozděleni podle pohlaví. Tyto spoje využívané převážně charedim, jsou označované jako spoje „mehadrin“ a jezdí zhaifské čtvrti Ramat Vižnic do Jeruzaléma, Bnej Braku a Ašdodu.

👁 Image
Futuristická haifská lanovka
  • Sdílené taxi jezdí podél některých autobusových linek, nemají oficiální jízdní řád.

Haifa je jedno zmála izraelských měst, kde autobusová doprava funguje iošabatu.[110] Od sobotního rána funguje víkendový režim a autobusové spoje spojují Haifu sNešerem, Tirat Karmel, Jokneamem, Nazaretem, Nazaret Illitem a středně-vzdálenými sídly. Od léta 2008 ve městě fungují noční spoje: vrámci Haify (linka 200) a do Krajotu (linka 210).[111] Během letního období tyto noční linky fungují sedm dní vtýdnu. V zimním období je jejich provoz omezen na čtvrtek, pátek a sobotu, čímž jsou jediným autobusovým spojením, které vIzraeli funguje ivpáteční večer. Haifa je rovněž jediné izraelské město, kde vletním období fungují autobusové linky na pláž ivsobotu. Spoje společnosti Egged jezdí vsobotu ráno na pláže Dado a Bat Galim zmnoha čtvrtí vokolí a odpoledne se jezdí zpět.[112]

👁 Image
Haifský přístav

Námořní a letecká doprava

[editovat | editovat zdroj]

Haifské letiště slouží kvnitrostátním letům do Tel Avivu a Ejlatu a pro mezinárodní charterové lety na Kypr. Zdejší přístav je cílem lodí zEvropy a jiných částí světa, a to jak nákladních lodí, tak turistických trajektů.[5] Do Řecka a na Kypr jsou zHaify pořádány zábavní plavby.[110]

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Doprava mezi Haifou a centrálním Izraelem je možná po hlavní dálnici pobřežní planiny, dálnici 2, která začíná uTelAvivu a končí uHaify.[110] Paralelně sdálnicí 2 vede od Haify směrem na jih dálnice 4 a na rozdíl od dálnice 2 pokračuje dále na sever až khranicím sLibanonem.[110] Počátkem 21. století byly pod horou Karmel zbudovány Karmelské tunely, které by svádějí dopravu zdolní části města.[113] Další připravovanou investicí je dálnice číslo 22, která má spojit centrum Haify se severními předměstími jako je Kirjat Ata, Kirjat Bialik a Kirjat Mockin. Čtyřkilometrový úsek od haifského přístavu k ústí řeky Kišon byl dokončen roku 2005, zbývajících 15 kilometrů ještě zbývá dostavět.[114] Již v roce 2009 ale byly stavební práce zadány na základě výběrového řízení firmě Šafir.[115] Půjde o kapacitní dálniční tah, který nahradí stávající dálnici číslo 4.

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Haifa má následující partnerská města:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haifa na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Izraelský centrální statistický úřad. Dostupné online.
  2. 1 2 POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  3. 1 2 Haifa [online]. Židovská agentura [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-09-26. (anglicky)
  4. 1 2 Tři nová místa zapsaná na seznam památek UNESCO [online]. UNESCO [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  5. 1 2 PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. ISBN978-80-7316-202-3. S.105. [Dále jen: PAULÍK, Ivo. Izrael.]
  6. 1 2 3 4 5 6 ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. ISBN80-7033-541-6. S.106–107.
  7. ↑ Metam Park - Haifa [online]. Gav-Yam.co.il [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  8. ↑ U.S. Checking Possibility of Pumping Oil from Northern Iraq to Haifa, via Jordan [online]. Ha'arec [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  9. 1 2 CARMEL, Alex. The History of Haifa Under Turkish Rule. Haifa: Pardes, 2002. ISBN965-7171-05-9. S.14. (anglicky)
  10. 1 2 Encyclopedia Judaica. Svazek 7. Jeruzalém: Keter Publishing, 1972. Kapitola Haifa, s.1134–1139.
  11. ↑ The History and Culture of the Canaanites and Phoenicians [online]. Qadash Kinahnu [cit. 2009-01-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2002-06-08. (anglicky)
  12. ↑ Haifa [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ 1Kr 19, 9 (Kral, ČEP)
  14. ↑ Haifa [online]. Bahá'í Library Online [cit. 2009-01-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-05-11. (anglicky)
  15. 1 2 Old Haifa [online]. Tour-Haifa.co.il [cit. 2009-01-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  16. ↑ NEGEV, Avraham. Archaeological Encyclopedia of the Holy Land. [s.l.]: Continuum, 2003. Dostupné online. ISBN978-0826415271. S.213. (anglicky)
  17. 1 2 The City of Haifa: Historical Perspective [online]. Haifa Foundation [cit. 2009-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  18. 1 2 3 PAULÍK, Ivo. Izrael. S.106
  19. ↑ Origin of the Carmelites [online]. Carmelite.org.uk [cit. 2009-01-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-05-10. (anglicky)
  20. 1 2 3 The eras of the Mamelukes and the Ottomans [online]. Tour-Haifa.co.il [cit. 2009-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ The Fall of Acre [online]. Templar History [cit. 2009-02-06]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-11-02. (anglicky)
  22. ↑ Stella Maris Lighthouse, Church and Carmelite Monastery [online]. Fromers [cit. 2009-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ Haifa in Middle Ages [online]. Tour-Haifa.co.il [cit. 2009-01-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  24. ↑ Haifa during the British Mandate Period [online]. Tour-Haifa.co.il [cit. 2009-01-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  25. 1 2 3 Modern Haifa [online]. Haifa Tourist Board [cit. 2009-01-27]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  26. ↑ ROGERS, Mary, Eliza. Domestic Life in Palestine. Londýn: Bell and Daldy, 1865. Dostupné online. S.102. (anglicky)
  27. ↑ Baha'i World Center [online]. Baha'i International Community [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  28. ↑ Terraces of the Shrine of the Bab [online]. Baha'i International Community [cit. 2009-01-27]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-23. (anglicky)
  29. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN80-7257-740-9. S.50. [Dále jen: Izrael: Dějiny.]
  30. ↑ Izrael: Dějiny. 57.
  31. ↑ POJAR Miloš: T. G. Masaryk a židovství, Praha, Academia 2016, ISBN 978-80-200-2571-5
  32. 1 2 Haifa and its Past [online]. Haifa [cit. 2009-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-10-12. (anglicky)
  33. ↑ Palestine's Population Distribution Per District as of 1946 [online]. Palestine Remembered [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  34. 1 2 3 Timeline: Israel War of Independence [online]. Zionism Israel [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  35. ↑ MORRIS, Benny. The Birth of the Palestinian Refugee Problem. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. ISBN978-0-521-00967-6. S.101. (anglicky)
  36. 1 2 3 The Palestine Refugee Problem [online]. The Palestine Refugees [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  37. ↑ PAPPÉ, Ilan. The Making of the Arab Israeli Conflict 1947-1951. [s.l.]: I B Tauri, 1992. ISBN1-85043-819-6. S.72. (anglicky)
  38. ↑ MORRIS, Benny. Revisiting the Palestinian exodus of 1948. In The War for Palestine: Rewriting the History of 1948. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. ISBN0-521-79476-5. S.37–59. (anglicky)
  39. 1 2 Haifa [online]. PalestineRemembered [cit. 2009-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
  40. 1 2 3 Haifa Since Israel Foundation [online]. Haifa Tourist Board [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  41. 1 2 3 4 Sifting Through the Ruins: Historic Wadi Salib Under Pressure [online]. Media Monitors Network [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-09-28. (anglicky)
  42. 1 2 In focus: Haifa [online]. BBC [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  43. ↑ Katyusha rocket hit Haifa oil refineries complex during Second Lebanon War - Haaretz - Israel News [online]. Ha'arec [cit. 2009-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  44. ↑ International aid arrives as Carmel fire continues to rage [online]. Ha'arec [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
  45. ↑ Firefighters block flames at entrance to Tirat Hacarmel [online]. The Jerusalem Post [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
  46. ↑ Haifa [online]. Timeanddate.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  47. 1 2 3 4 5 Haifa - obecné informace [online]. Ministerstvo cestovního ruchu Státu Izrael [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-14. (anglicky)
  48. ↑ Road Distances Chart [PDF]. Timeanddate.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-09. (anglicky)
  49. 1 2 PAULÍK, Ivo. Izrael. S.110-111
  50. ↑ Haifa [online]. Encarta [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-11-01. (anglicky)
  51. 1 2 Precipitation [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-07-09. (anglicky)
  52. ↑ Monthly Average of Daily Maximum and Minimum Temperature [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-07-09. (anglicky)
  53. ↑ Israeli ministry plans to poison Haifa Bay [online]. Greenpeace [cit. 2009-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-04-14. (anglicky)
  54. 1 2 PAULÍK, Ivo. Izrael. S.113.
  55. 1 2 3 Mount Carmel National Park [online]. Úřad pro přírodu a parky [cit. 2009-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-03-02. (anglicky)
  56. ↑ IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. S.14.
  57. 1 2 3 Carmel Hai-Bar (Wildlife Preserve) Nature Reserve [online]. Úřad pro přírodu a parky [cit. 2009-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-04-05. (anglicky)
  58. ↑ Haifa [online]. Virtual Jewish Library [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  59. 1 2 Haifa [online]. GoIsrael [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-01-08. (anglicky)
  60. 1 2 3 4 5 Is Haifa Ageing? [online]. urbaneconomics.blogspot.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  61. ↑ פרופיל שכונות [online]. haifa.muni.il [cit. 2011-06-29]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-02-19. (anglicky)
  62. ↑ Geostatistical Division of Haifa [online]. haifa.muni.il [cit. 2011-06-21]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-07-11. (anglicky, hebrejsky)
  63. 1 2 3 Building [PDF]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-09. (anglicky)
  64. ↑ Wadi Salib [online]. Haifa Economic Corporation Ltd [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  65. 1 2 3 4 Demography [PDF]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-09. (anglicky)
  66. 1 2 3 The Arab population of Israel [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-12-01. (anglicky)
  67. ↑ NGO in Haifa [online]. Ittijah [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-01-08. (anglicky)
  68. ↑ Tel Aviv: "Haifa works, Jerusalem prays, and Tel Aviv plays" [online]. The Daily Telegraph [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  69. ↑ Haifa [online]. Global Security [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  70. ↑ Haifa Oil Refinery Cooling Towers [online]. Emporis.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  71. ↑ Israel: MATAM Scientific Industry Center Haifa Ltd. [online]. American University [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  72. ↑ IBM Haifa Labs [online]. IBM Haifa Labs [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-03-08. (anglicky)
  73. ↑ Haifa Port [PDF]. Haifa Port [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  74. ↑ Haifa Shopping Centers [online]. Tour-Haifa.co.il. [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-02-08. (anglicky)
  75. 1 2 Hotels and Tourism [PDF]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-02-26. (anglicky)
  76. ↑ Ein Hod [online]. DD Travel [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-01-19. (anglicky)
  77. ↑ Mount Carmel National Park [online]. Úřad pro přírodu a parky [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-03-02. (anglicky)
  78. 1 2 3 4 5 6 7 Leisure activity [PDF]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-03-30. (anglicky)
  79. 1 2 Culture & Leisure [online]. Tour-Haifa.co.il [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-04-11. (anglicky)
  80. ↑ Congress Center [online]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-11-19. (anglicky)
  81. ↑ Orchestras [online]. Classical Music in Israel [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-12-21. (anglicky)
  82. ↑ About [online]. Haifa Symphony [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-12-17. (anglicky)
  83. ↑ Israel Newspapers [online]. Abyznewslinks.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  84. ↑ Radio Broadcasting Stations [online]. Radiostationworld.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  85. ↑ Haifa, Bat Galim [online]. Israel Antiquities Authority [cit. 2009-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-01-21. (anglicky)
  86. ↑ Haifa (Giv‘at HaKanyan) [online]. Israel Antiquities Authority [cit. 2009-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-01-21. (anglicky)
  87. ↑ Haifa Museums [online]. Get2Israel.com [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-02-29. (anglicky)
  88. ↑ National Museum of Science, Technology and Space [online]. ilMuseums [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  89. ↑ Haifa Museum of Art [online]. ilMuseums [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  90. ↑ Tikotin Museum of Japanese Art [online]. ilMuseums [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  91. ↑ Haifa Foundation [online]. Haifa Foundation [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  92. ↑ Israel [online]. ic-tennis.org [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-01-17. (anglicky)
  93. ↑ Future Stadiums [online]. World Stadiums [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  94. 1 2 3 4 5 Health Services [PDF]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-09. (anglicky)
  95. ↑ Haifa hospital in the firing line [online]. BBC [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  96. ↑ Haifa hospital goes underground [online]. Ynetnews [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  97. ↑ The closing of a dream come true [online]. Ha'arec [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  98. 1 2 3 4 5 6 7 Education [PDF]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-02-26. (anglicky)
  99. 1 2 Haifa through the looking glass [online]. Le Monde Diplomatique [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  100. ↑ 'Red Haifa' in revolt against Labor [online]. High Beam [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-04-05. (anglicky)
  101. ↑ Haifa election results [online]. Jediot Achronot [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (hebrejsky)
  102. 1 2 3 4 5 6 MONTERESCU, Daniel; RABINOWITZ, Dan. Mixed Towns, Trapped Communities: Historical Narratives, Spatial Dynamics. [s.l.]: Ashgate, 2007. Dostupné online. ISBN978-0754647324. S.113–132. (anglicky)
  103. ↑ Members of the 12th City Council [online]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (hebrejsky)
  104. ↑ Municipal Committees [online]. Haifa [cit. 2009-01-18]. Dostupné online. (hebrejsky)
  105. ↑ Railway Map [online]. Izraelské dráhy [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-03-01. (anglicky)
  106. ↑ Israel Railways' schedule [online]. Izraelské dráhy [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-08-22. (anglicky)
  107. ↑ Sheetrit Ordered to Check the Option of Connection Migdal HaEmek and Nazareth to the Valley Railway [PDF]. Ministerstvo dopravy Státu Izrael [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-09. (anglicky)
  108. ↑ The Carmelit [online]. Tour-Haifa.co.il [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-05-04. (anglicky)
  109. ↑ PAULÍK, Ivo. Izrael. S.109
  110. 1 2 3 4 Haifa: Planning a Trip [online]. Frommers [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-04-15. (anglicky)
  111. ↑ Night buses in Haifa & Krayot at the Egged official website [online]. Egged [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2020-06-11. (anglicky)
  112. ↑ Summer routes to the beaches at the Egged official website [online]. Egged [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-05-27. (anglicky)
  113. ↑ Karmelské tunely [online]. Ministerstvo financí Státu Izrael [cit. 2009-01-18]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-07-12. (anglicky)
  114. ↑ נתיבי המפרץ - אתר עיריית חיפה - פרוייקטים [online]. město Haifa [cit. 2010-10-04]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-05-28. (hebrejsky)
  115. ↑ חברת שפיר זכתה במכרז להקמת כביש עוקף קריות , 20 אוקטובר 2009 16:50 [online]. krayot.com [cit. 2010-10-04]. Dostupné online. (hebrejsky)[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CARMEL, Alex. The History of Haifa Under Turkish Rule. Haifa: Pardes, 2002. 220s. ISBN965-7171-05-9. (hebrejsky)
  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192s. ISBN80-7033-541-6.
  • ČTK. V Haifě mají náměstí Václava Havla. Lidové noviny (Praha). 2015, roč. 28, č. 151 (30. 6.), s. 7. (Svět – Zprávy dne). [Náměstí je ve čtvrti Šimon Perez na Karmelu.]
  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. 28s.
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167s. ISBN978-80-7316-202-3.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Město a univerzity

Bahá'í

Křesťanská místa

Cestování

Ostatní

Portály: Izrael
Kategorie:
Skryté kategorie: