2. Berlínská Haskala: Salomon Jacob Cohen • David Friedländer • Hartwig Wessely • Moses Mendelssohn
3. Rakousko a Halič: Judah Löb Mieses • Šlomo Jehuda Rappaport • Joseph Perl • Baruch Jeitteles
4. Rusko: Avrom Ber Gotlober • Abraham Mapu • Samuel Joseph Fuenn • Isaac Baer Levinsohn
Haskala (hebrejsky: השכלה), též známá jako židovské osvícenství, byl ideologický směr rozšířený mezi evropskými židy v18. a19.století. Jeho cílem bylo přetvořit židovský kulturní anáboženský život vduchu moderních idejí, integrace doevropské společnosti, nárůst podílu sekulárního vzdělání a výuka hebrejštiny ažidovských dějin.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hlavním představitelem haskaly byl Moses Mendelssohn (1729–1786), pruský Žid, žijící vBerlíně a autor řady významných filosofických prací. Mezi zastánce této myšlenky se řadily především emancipované židovské vrstvy. Voblasti, kde dominovala němčina, patřili osvícenci kodpůrcům jazyka jidiš apožadovali výuku vněmčině a vhebrejštině.
Vevýchodněji položených oblastech (Polsko, Rusko) byla situace jiná.
Za stěžejní prvek haskaly bylo osvícenci považováno školství avzdělání. Kladli důraz na vznik nových židovských škol vestřední Evropě svýukou vněmčině a osvíceneckém duchu. Vevztahu knáboženství byl zachováván umírněný progresivnější postoj (tzn. uznání základních náboženských hodnot, avšak preference rozumového přístupu amoderních vědeckých poznatků).
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299s. ISBN80-7187-013-7.
- PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144s. ISBN80-85608-17-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
