Josef František hrabě Wallis z Carighmainu (německy Joseph Franz von Wallis, 31. srpna 1767 Praha – 18. listopadu 1818 Vídeň) byl rakouský šlechtic z původně irského rodu Wallisů z Karighmainu. Působil jako státník a úředník a krátce také jako moravský zemský hejtman.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z původně irského rodu Wallisů, jehož někteří členové se usadili v 17. století v habsburské monarchii. Byl synem viceprezidenta pražského apelačního soudu hraběte Františka Arnošta z Wallisu a jeho manželky hraběnky Anny Marie Maxmiliány ze Schaffgotsche. Byl synovcem polního maršála a prezidenta dvorské válečné rady Michaela Jana z Wallisu a polního zbrojmistra Oliviera Remigia z Wallisu. Jeho strýcem z matčiny strany byl českobudějovický biskup Jan Prokop ze Schaffgotsche.
Rodina a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1788 byl ženatý s Marií Luisou z Valdštejna, neteří Wallisova předchůdce ve funkci moravského gubernátora Josefa Karla z Ditrichštejna a sekavského biskupa Jana Bedřicha z Valdštejna-Wartenbergu. Měli spolu dva syny Maxmiliána, poslance českého zemského sněmu, Ludvíka a dceru Rosu Barboru Ludoviku.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jeho vychovatel byl teolog Augustin Zippe. Státní službu zahájil roku 1788 u dolnorakouského zemského práva, o rok později se stal císařským komořím, v roce 1795 potom apelačním radou. Roku 1798 byl jmenován dvorním radou u spojené českorakouské kanceláře. V roce 1802 se stal českým nejvyšším sudím a tajným radou, o rok později prezidentem pražského apelačního soudu. Od 1. ledna 1805 do 17. června téhož roku stanul krátce v čele moravskoslezského gubernia, poté byl jmenován českým nejvyšším purkrabím. 15. července 1809 byl jmenován prezidentem dvorské komory, kterým zůstal do 16. dubna 1813, kdy byl jmenován státním a konferenčním ministrem. Během jeho vedení úřadu došlo k v roce 1811 ke státnímu bankrotu a znehodnocení měny. 23. prosince 1817 byl jmenován prezidentem nejvyššího soudního místa, za necelý rok však podlehl mozkové mrtvici.
Na svých moravských panstvích Budíškovice, Moravské Budějovice a Budeč u Dačic se zasloužil o rozvoj ovocnářství, jeho vyšlechtěné odrůdy patřily mezi nejlepší v tehdejší době. Na Moravě dále vlastnil statky Jackov, Krnčice, Knínice, Červený Hrádek a Horní Slatina a v Čechách potom panství Plánice, Němčice a Lovčice.
Pro své zásluhy během francouzské okupace v roce 1805 byl jmenován nejdříve komandérem (1806) a později vyznamenán velkokřížem řádu svatého Štěpána. Byl také vyznamenán řádem Zlatého rouna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Zweiundfünfziger Theil, Vrčevic - Wallner. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1885. Dostupné online. Kapitola Wallis, Joseph Graf, s.265–267. (ger)
| Předchůdce: Josef Karel z Ditrichštejna |
👁 Image |
Moravský zemský hejtman 1805–1805 |
👁 Image |
Nástupce: Prokop Lažanský z Bukové |
- Čeští šlechtici
- Moravští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Rakouští úředníci
- Moravští zemští hejtmani
- Čeští sudí
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Wallisové
- Nejvyšší pražští purkrabí
- Prezidenti rady nad apelacemi
- Narození 31. srpna
- Narození v roce 1767
- Narození v Praze
- Úmrtí 18. listopadu
- Úmrtí v roce 1818
- Úmrtí ve Vídni
- Údržba:Wikidata mají jiný štítek
- Monitoring:Politik s náboženstvím
- Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam
- Monitoring:Články s identifikátorem NKC
- Monitoring:Články s identifikátorem GND
- Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
- Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
- Portál Lidé/Zapojené články
- Portál Česko/Zapojené články
- Portál Morava/Zapojené články
- Portál Politika/Zapojené články
- Muži