1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

• 23. ledna – Založení Georgetownské univerzity, nejstarší římskokatolické univerzity ve Spojených státech amerických.
• 4. února – V prvních amerických prezidentských volbách zvítězil George Washington.
• 4. března – Kongres Spojených států amerických se rozdělil na dvě komory.
• 7. dubna – Po 16 letech vlády zemřel osmanský sultán Abdulhamid I. a na trůn nastoupil jeho synovec Selim III.
• 28. dubna – V Tichomoří na anglické lodi Bounty vypukla vzpoura.
• 5. května – Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = poddaní), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhoval třetí stav.
• 17. června – Delegáti třetího stavu, kteří svým počtem převyšovali počet delegátů obou prvních stavů, se prohlásili za Národní shromáždění a vyzvali delegáty obou zbylých stavů, aby se k němu přidaly. Francouzský král reagoval tím, že uzavřel sněmovnu, v níž jednání stavů dosud probíhalo.
• 20. června – Zástupci třetího stavu se sešli v míčovně a přísahali (tzv. Přísaha v míčovně), že se nerozejdou, dokud nedají Francii novou ústavu. Výzvu královského úředníka k rozchodu odmítli. K měšťanstvu se připojila většina duchovenstva (biskup Talleyrand) a část šlechty (vévoda Ludvík Filip II. Orleánský). Tak bylo vytvořeno Ústavodárné národní shromáždění, které požadovalo suverenitu vůči Koruně.
• 12. července – V reakci na posilování vojenské posádky v Paříži narůstaly obavy z puče proti Národnímu shromáždění a ve městě došlo k pouličním bojům.
• 13. července – Pařížané, kteří se sešli na nádvoří Palais Royal (vévody Orleánského), se rozhodli (na návrh Camilla Desmoulinse) vytvořit národní gardu a pověřit jejím velením La Fayetta a požadovat odchod armády z povstalé Paříže.

• 14. července – Útokem na pařížskou věznici Bastila začala Velká francouzská revoluce. Byla ustavena Pařížská komuna.
• 16. července – Povstání v Paříži se stalo podnětem k prvním rolnickým povstáním na francouzském venkově, která v provinciích probíhala do konce srpna. Tato povstání byla příčinou Velkého strachu (Grande Peur) francouzské šlechty a její emigrace ze země.
• 27. července – Bylo zřízeno ministerstvo zahraničí Spojených států amerických.
• červenec – Pražský nakladatel Václav Matěj Kramerius začal vydávat Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny, první noviny v češtině.
• 4. srpna – Francouzské Ústavodárné národní shromáždění zrušilo srpnovými dekrety dosavadní společenské a politické uspořádání, tzv. Ancien régime. Šlechta ztratila privilegia a byla vyhlášena občanská rovnost.
• 22. srpna – Rusko-turecká válka: Ruská armáda porazila osmanskou v bitvě na řece Rimnik.
• 26. srpna – Francouzské Ústavodárné národní shromáždění přijalo Deklaraci práv člověka a občana.
• 25. září – Kongres Spojených států amerických schválil dodatky Jamese Madisona k americké ústavě, které o dva roky později vstoupily v platnost jako Listina práv.
• 5.–6. říjen – Nedostatek potravin vyvolal v Paříži nové bouře, při kterých se ženy z pařížských tržnic vydaly do Versailles a přinutily královskou rodinu, aby přesídlila do pařížských Tuilerií. Do Paříže se přesunulo i Národní shromáždění.
• 8. října – Po třítýdenním obléhání Bělehradu rakouskou armádou pod vedením generála Laudona Osmané město vydali.
• 2. listopadu – Francouzské Národní shromáždění rozhodlo (568 hlasy proti 346) o znárodnění církevních statků (o vydání církevních statků národu).
• Generál Laudon v čele rakouské armády dobyl na Turcích Bělehrad, Novou Ršavu a Požarevac a dostal pod kontrolu větší část Srbska a Malé Valašsko.
• Prusko a Švédsko se v rakousko-turecké válce stali spojenci Osmanské říše.
• Ve Francii byla vydána kniha abbé Sieyése: Co je třetí stav?.
• V Paříži se začalo prodávat rajče jedlé, pěstované dosud v Evropě jen jako okrasná rostlina.
• V Praze na Starém Městě byl zrušen kostel svatého Jana Křtitele.

• Německý chemik Martin Heinrich Klaproth objevil chemické prvky uran a zirkonium.
• Francouzský chemik Antoine Lavoisier vydal své hlavní dílo Pojednání o základech chemie (Traité élémentaire de chimie).
• Francouzský chemik Nicolas Leblanc popsal průmyslovou výrobu sody. Ta se tehdy stala důležitým chemickým výrobkem a byla nezbytná pro textilní průmysl, sklářství, mydlářství (výroba mýdla).
• Britský stavitel William Jessop zkonstruoval kolo s okolkem a nákolkem, čímž zlepšil vedení dvojkolí a zvýšil rychlost vlaků.
• V Čechách se konaly pokusy s hnojením jetele i obilí mletou sádrou.
• V Šumperku se objevily první spřádací stroje v manufaktuře na výrobu manšestru. Byla to první předzvěst počátků průmyslové revoluce v českých zemích.

• Francie – Ludvík XVI. (1774–1792)
• Habsburská monarchie – Josef II. (1780–1790)
• Osmanská říše – Abdulhamid I. (1774–1789) / Selim III. (1789–1807)
• Polsko – Stanislav II. August Poniatowski (1764–1795)
• Prusko – Fridrich Vilém II. (1786–1797)
• Rusko – Kateřina II. Veliká (1762–1796)
• Španělsko – Karel IV. (1788–1808)
• Švédsko – Gustav III. (1771–1792)
• USA – George Washington (1789–1797)
• Velká Británie – Jiří III. (1760–1820)
• Svatá říše římská – Josef II. (1765–1790)
• Papež – Pius VI. (1774–1799)
• Japonsko – Kókaku (1780–1817)

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu 1789 na Wikimedia Commons