Voozh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jeho Svatost Pius VI.
250. papež
👁 Portrét z roku 1775 Portrét z roku 1775
Církev	římskokatolická
Zvolení	15. února 1775
Uveden do úřadu	22. února 1775 (intronizace)
Pontifikát skončil	29. srpna 1799
Předchůdce	Klement XIV.
Nástupce	Pius VII.
Titulární kostel	Sant'Onofrio al Gianicolo
Heslo	„Floret in domo domini“ „Kvete v domě Páně“
Znak	👁 Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1755
Biskupské svěcení	22. února 1775 světitelGiovanni Francesco Albani 1.spolusvětitelHenry Benedict Stuart 2.spolusvětitelCarlo Rezzonico
Kardinálská kreace	26. dubna 1773 kreovalKlement XIV.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	kardinál-kněz vSant'Onofrio al Gianicolo (1773–1775)
Osobní údaje
Rodné jméno	Giovanni Angelo Braschi
Datum narození	25. prosince 1717
Místo narození	Cesena, 👁 Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí	29. srpna 1799 (ve věku 81 let)
Místo úmrtí	Valence, Francie
Místo pohřbení	papežská jeskyně pod bazilikou sv.Petra
Povolání	katolický kněz
Alma mater	Ferrarská univerzita
Podpis	👁 Podpis: Pius VI.
Seznam papežů nosících jméno Pius 👁 Image multimediální obsah naCommons 👁 Image citáty naWikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pius VI. (vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi, 25. prosince 1717 Cesena – 29. srpna 1799 Valence)^[1] byl italský katolický duchovní, papež od 15. února 1775 až do své smrti.

Narodil se v italském městě Cesena. Po dokončení studií na jezuitské koleji v rodném městě a složením zkoušek z práva (1734) pokračoval ve studiích na univerzitě ve městě Ferrara. V roce 1753 si ho jako jednoho ze svých sekretářů vybral papež Klement XIV. Kardinálem se stal roku 1773 a papežem byl zvolen roku 1775, zatímco ještě nebyl ani biskupem.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia na jezuitské koleji získal Braschi v roce 1734 titul doktor práv. Pokračoval ve studiích na Ferrarské univerzitě, kde se stal osobním tajemníkem Tommase Ruffoa, papežského nuncia. V jeho biskupství Ostie a Velletrie zastával funkci auditora až do roku 1753. Díky svým zkušenostem u soudu v Neapoli získal respekt u papeže Klementa XIV., který jej roku 1753 jmenoval jedním ze svých tajemníků a knězem u svatého Petra. Zřejmě roku 1758 byl vysvěcen na kněze a roku 1766 se stal papežským pokladníkem. Tento úřad vykonával v letech 1758 až 1769. Ti, kteří trpěli pod jeho svědomitým hospodařením přesvědčili papeže Klementa XIV., aby jej 26. dubna 1773 jmenoval kardinálem ze Sant'Onofria, a toto povýšení Braschiho dočasně zbavilo vlivu. Po čtyřměsíčním konkláve, které následovalo po smrti Klementa XIV., přestaly Španělsko, Francie a Portugalsko mít námitky proti výběru Braschiho. Díky tomu byl 15. února 1775 zvolen papežem a vybral si jméno Pius VI. Nakonec se však stal oponentem antijezuitské politiky předchozího papeže. Teprve po zvolení byl Pius VI. 22. února 1775 vysvěcen na biskupa.^[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

1 2 Pope Pius VI (Giovanni Angelico Braschi) [Catholic-Hierarchy]. catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pius VI. na Wikimedia Commons
👁 Image
Encyklopedické heslo Pius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
(anglicky) Pope Pius VI

👁 Pahýl

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Klement XIV.	1775–1799 Pius VI.	Nástupce: Pius VII.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus AlexandrI. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. ŠtěpánI. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.	👁 Image
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas JanI. Felix III. Bonifác II. JanII. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. JanIII. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus JanIV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. JanV. Konon Sergius I. JanVI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš ŠtěpánII. PavelI. ŠtěpánIII. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	ŠtěpánIV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. ŠtěpánV. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. MikulášII. AlexandrII. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. AlexandrIII. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František Lev XIV.
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.

Autoritní data 👁 Editovat na Wikidatech	AbARTP: 8911 Biblio: 2658f3ef-9d5f-43ca-a864-aa691188f8d3 NKC: js20020124014 BIBSYS: 2002713 BNE: XX1167715 BNF: cb12074862m (data) CANTIC: 981058521481306706 CiNii: DA15435197 GND: 118594710 ICCU: SBLV232324 ISNI: 0000 0001 2102 9468 LCCN: n82256873 LNB: 000235742 NLA: 47753454 NLG: 161753 NLI: 987007266532505171 NLP: a0000001197033 NSK: 000391477 NTA: 07248294X PLWABN: 9810659467205606 RKDartists: 456695 SELIBR: 275445 SNAC: w6mp56mr SUDOC: 029038944 Trove: 1488764 ULAN: 500324155 VcBA: 495/49783 VIAF: 89089872 WorldCat Entities: E39PBJfrGjqm4cvdYd4KhqKWXd

Autoritní data 👁 Editovat na Wikidatech