Kudlov je místní část a katastrální území statutárního města Zlína. K 1. lednu 2016 je v místní části Kudlov evidováno 1983 obyvatel a 597 čísel popisných. K 28. dubnu 2024 je v Kudlově evidováno 701 budov s číslem popisným (z toho dvě budovy mají po dvou číslech popisných a jedna budova tři čísla popisná) a 134 budov s číslem evidenčním (z čehož 10 budov má po dvou číslech evidenčních).

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kudla (totožné s obecným kudla – "zavírací nůž") a znamenalo "majetek podřízený Kudlovi".^[3]

Kudlov se nachází 2,5 km jihovýchodně od Zlína. Leží v nadmořské výšce 394 metrů na rozloze 627 ha. Hranice katastru tvoří na jihozápadě obec Březnice, na západě Zlín, na severovýchodě Jaroslavice a na východě Želechovické paseky.

Kudlov byl založen na území zlínského panství. Jako jeho součást se poprvé připomíná roku 1571 v Olomouckých zemských deskách – je to zápis, ve kterém bratři Fridrich a Burjan Tetourové z Tetova převedli panství Janu Kropáčovi z Nevědomí. Zdejší obyvatelé se roku 1629 dostali do ostrého sporu se zlínskou vrchností na kterou si stěžovali u císaře ve Vídni. Při potlačení valašských povstání roku 1644 byl jeden zdejší obyvatel popraven oběšením. Škola v obci byla vybudována roku 1896. Ve zlínských továrnách za první světové války získávali zdejší obyvatelé zaměstnání a v dalších letech jich stále přibývalo. Od roku 1923 v Kudlově bydlel významný architekt František L. Gahura; jeho dílem je návrh novostavby zdejší kaple zbudované roku 1929. (Z. Pokluda - S. Nováček - J. Kučera, 440 let Kudlova, Zlín 2011.)^[4]

Obec byla založena někdy mezi roky 1550 a 1570. Nejstarší dochovaná zmínka o obci se nachází v Zemských deskách práva Olomouckého z roku 1571. Připomíná se poprvé roku 1589 jako panství Fridricha a Buriana Tetourů.

Zdejší lidé – pasekáři, se po staletí živili chovem dobytka, sušením ovoce, zemědělstvím a drobnou řemeslnou výrobou.

Významným počinem pro malou osadu byla ve dvacátém století stavba Filmových ateliérů Baťa (FAB) v říjnu r. 1935. Byla zde vybudována i malá obytná kolonie převážně pro zaměstnance studia. V pozdějších 50. a 70. letech 20. století se obytná kolonie bytovou zástavbou rozrostla na čtvrt zvanou Švermova, dnes Filmové ateliéry. Význačným datem života obce se stal 20. květen 1938, kdy skončila její samostatnost. Kudlov se stal součástí tehdy budovaného „Velkého“ Zlína. Přispěla k tomu blízkost Baťových závodů, jejich vliv na místní obyvatele a neutěšená světová politická situace, jejímž důsledkem byla 2. světová válka. Kudlov byl osvobozen 2. května 1945 sovětskými vojsky. Ještě jednou se obec nadechla k samostatnosti, a to za socialismu od 17. 5. 1954 do 14. 6. 1964. Po těchto letech se opět stala součásti tehdejšího Gottwaldova a nyní opět Zlína.

Kudlovem prochází krajská silnice III/49026. Městská hromadná doprava je zajišťována především autobusovou linkou 32. Místní částí projíždí také příměstská linka 410 dopravců Arriva Morava a ČSAD BUS Uherské Hradiště vedoucí ze Zlína do Luhačovic.

• Kaple svatého Václava

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Kudlov na Wikimedia Commons
• Kudlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)