VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Milovice

⇱ Milovice – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je oměstě na Nymbursku.Další významy jsou uvedeny na stránce Milovice (rozcestník).
Možná hledáte: Milotice.
Milovice
👁 Kostel sv. Kateřiny
Kostel sv. Kateřiny
👁 Znak města Milovice
👁 Vlajka města Milovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLysá nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíLysá nad Labem
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČesko👁 Česko
Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′34″ s. š., 14°53′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel14270 (2025)[1]
Rozloha28,31km²[2]
Nadmořská výška221 m n. m.
PSČ289 23, 289 24
Počet domů1187 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městskéhoúřadunám. 30. června 508, 289 23 Milovice - Mladá
meu@mesto-milovice.cz
StarostaIng. Milan Pour (ANO)
Oficiální webwww.mesto-milovice.cz
Další údaje
Kód obce537501
Geodata (OSM)OSM, WMF
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
👁 Jak číst infobox
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milovice (německyMilowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží zhruba čtyřikilometry severovýchodně od Lysé nad Labem, dvanáctkilometrů severozápadně od Nymburka. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl a v současnosti zde žije přibližně 14tisíc[1] obyvatel. Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16km² a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16km².[4]

Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má symbolizovat bohatství lesů v regionu.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

V Milovicích se dříve nacházel vojenský prostor v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, bylo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 umístěno velitelství Střední skupiny vojsk, jedna divize pozemní, velení a část divize letecké a další útvary, celkem asi 30 000 vojáků a rodinných příslušníků, kteří zde měli zázemí.[5] Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991,[6] přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a velké množství nově uvolněných bytů ve městě zapříčinil prudký nárůst civilního obyvatelstva.[7] V (bývalém Východním) Německu byl podobným uzavřeným městem, v němž žilo až 75 000 sovětských vojáků s rodinami, Wünsdorf, městečko nacházející se asi 40 km jižně od Berlína.

V obci Milovice (4117obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly vroce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3cukráři, fotoateliér, 5holičů, 4hostince, 3hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2pánské konfekce, 2kováři, 4krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod sobuví Baťa, 4obuvníci, 2pekaři, 2pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8rolníků, 4řezníci, 7obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek vMilovicích, 2obchody se střižním zbožím, švadlena, 4trafiky, 2truhláři, vojenský velkostatek, 2vinárny.

V roce 1991 byl obci udělen status města.[9]

21. století

[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V tentýž den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety jako symbol odchodu sovětských vojsk.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů města Milovice včetně místních částí (Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá)[11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 1 5971 8822 0701 9111 7322 8684 7205 8783 8722 7471 5211 3304 21210 14012 713
Počet domů 2522863333553394144714885705334435685967991 187

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce vroce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky[12]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
  • 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
  • 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky[15]
  • 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, soudní okres Benátky nad Jizerou[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem

Členění města

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotky

[editovat | editovat zdroj]
  • Benátecká Vrutice
  • Boží Dar
  • Milovice
  • Mladá I (ležící v k.ú. Milovice nad Labem)
  • Mladá II (ležící v k.ú. Benátecká Vrutice)[4]

Seznam vedení

[editovat | editovat zdroj]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Vládní komisař

[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Místního národního výboru

[editovat | editovat zdroj]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13.února 1996.[18]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]
  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/332 Lysá nad Labem – Milovice – Krchleby a také silnice II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou – Bělá pod Bezdězem.
  • Železnice – Ve městě končí železniční trať Lysá nad Labem – Milovice. Je to jednokolejná elektrizovaná regionální trať, jako veřejná slouží od roku 1923.
  • Letiště – Na území města leží bývalé vojenské letiště, nyní plocha pro ultralight.

Veřejná doprava 2022

[editovat | editovat zdroj]
  • Autobusová doprava – Město obsluhují linky PID do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk.
  • Železniční doprava – Po tratích Praha – Lysá nad Labem a Lysá nad Labem – Milovice vede linka S22 Praha – Lysá nad Labem – Milovice v rámci pražského systému Esko. Na trať do Milovic vyjíždělo vpracovní dny a o víkendech 40 párůosobních vlaků.[kdy?]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Kultura a přírodní bohatství

[editovat | editovat zdroj]

V nedalekém bývalém letištním areálu se každoročně koná festival Votvírák a do roku 2024 se tu konal i největší drum and bass festival na světě Let It Roll.[zdroj?] Dvousethektarový tankodrom Milovice poskytuje prostor offroadovým tratím a střelnici. Také slouží pro prezentaci historické vojenské techniky[19] Ve městě se nachází zábavní park Mirakulum, ten patří mezi největší parky v zemi a navštíví ho ročně zhruba 250 tisíc lidí.[20]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou dvě základní školy (základní škola Juventa a základní škola Masarykova) a tři školky (Mateřská škola Kostička, Mateřská škola Sluníčko a Mateřská škola U broučků).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v letech 1906–1907 při zřizování vojenského výcvikového tábora jako náhrada za rušený kostel stejného zasvěcení ve vysidlované obci Mladá, kam byly Milovice do té doby přifařeny.[21] Neorientovaná stavba v pseudogotickém stylu je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem na severozápadě a s hranolovou věží v jihovýchodním průčelí. V letech 1915–1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela svaté Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy svatého Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami svatého Jáchyma a svaté Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází z pozdější doby.
  • Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) – nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu první světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků.
  • Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904–1918, československé armády za první republiky, německého wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991. [Původní Muzeum Milovicka bylo již před několika lety uzavřeno, avšak v již zmíněném kulturním domě se plánuje otevření zcela nového. Hlavní expozici město chystá v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která bude rozdělena do pěti časových období. Její součástí mají být například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si budou lidé moci prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu.[22]
  • Socha svatého Antonína Paduánského – Replika barokní plastiky světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčka. Originál se nachází v Milovické radnici a Pochází z roku 1738.
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války – sousoší lva a bojovníka z roku 1921 se jmény padlých za světových válek v parku u silnice směrem k Lysé nad Labem.
  • Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9. května 1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci druhé světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května.
  • Pomník generálmajora Antonína Sochora – busta v parku U štábu odhalena v roce 2018.
  • Pod Benáteckým vrchempřírodní rezervace v části bývalého výcvikového vojenského prostoru.
  • Památník rodiny Geigerových – holocaustu – Památník pětičlenné rodiny Geigerových, která žila v Milovicích od počátku 20. století až do začátku druhé světové války. Z pětičlenné rodiny holocaust přežila jen dcera Zdeňka, a to díky tomu že si vzala muže nežidovského původu a vyznání.
  • Památník Emila Zátopka – Byl vystavěn v roce 2022 na počest narození Emila Zátopka. Má také upozorňovat že Emil Zátopek pobýval a trénoval za Armádní sportovní klub v Milovicích, v původním vojenském objektu.

Přírodní rezervace Milovice

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Milovice je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů, zejména velkým množstvím bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích lze například nalézt trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. Ale vyskytuje se zde i chrobák ozbrojený, zvláštní brouk s nápadným nosorožčím rohem na hlavě, který žije v podzemních houbách, například lanýžích. Pestrá je i fauna motýlů. Žije tady modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je silně ohrožený hořec křížatý.[23]

Tůně Josefov

[editovat | editovat zdroj]
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav anedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

V nivě potoka Mlynařice pod Milovicemi realizovalo město v roce 2014 revitalizační stavbu – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Zatím jsou tůně kvůli čistotě vody od Mlynařice odděleny, je však záměrem, až se podaří zlepšit čištění splašků v Milovicích, zavést Mlynařici do soustavy, a tím její odpovídající úsek revitalizovat. Udržování soustavy bude vyžadovat zejména potlačování obnovy javoru jasanolistého.[24]

V roce 2019 byla zahájena druhá etapa revitalizace. Stejně jako v první etapě byl upraven břeh pravý. V rámci této etapy vzniklo sedm nových tůní. Podařilo se propojit oba břehy říčky Mlynařice, čímž byla vytvořena ucelená soustava mokřadních systémů a tůní a obnovena přirozená komunikace vodního režimu v krajině. Tento významný krajinný prvek podporující flóru a faunu je důležitý i z hlediska zadržování vody, kdy Milovice byly na základě projektu Sucho vyhodnoceny jako riziková oblast.

Kulturní dům Milovice

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Kulturní dům Milovice

Budova kulturního domu vznikla na přelomu 70. a 80. let minulého století. V letech 1981 až 1982 zde výtvarník Radomír Kolář a jeho spolupracovníci vytvořili rozsáhlou kamennou mozaiku, která obsahuje přes 440 000 kamenů. Námětem je bojová družba se sovětskými vojsky, s kosmonauty, vojáky a hrdým pracujícím lidem. Stejně jako další dobové prvky je mozaika v novém kulturním domě zachována. Otevření kulturního domu zahájil 10. 9. 2022 muzikál Freddie – Concert show. Nabízí bohatý program jako je činohra, muzikál, kino atd.

Muzeum vojenské historie

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vojenské historie v Milovicích bylo plně otevřeno v létě 2023. Hlavní expozice je v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která je rozdělena do pěti časových období. Její součástí jsou například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si lidé mohou prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu.[22]Komentované prohlídky jsou k dispozici ve dnech út – ne od 10:00, 12:00, 14:00[25]

Filmy a seriály natáčené v Milovicích

[editovat | editovat zdroj]
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Milovice mají partnerské smlouvy s:[38]

Osobnosti žijící nebo působící v Milovicích:

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16.května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15.prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Územně identifikační registr ČR, heslo Milovice. www.uir.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2019-04-28.
  5. TOMEK, Prokop. Sovětská základna uprostřed Čech. Milovice v době sovětské vojenské přítomnosti na území Československa (1968–1991). S.445. Soudobé dějiny [online]. 2018 [cit. 2023-08-07]. Roč. 25, čís. 3–4, s. 445. Dostupné online.
  6. 20. výročí odchodu sovětských vojsk a ukončení vojenské okupace Československa | ICV. icv.vlada.cz [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2023-07-26.
  7. KRIŠTOF, Roman. Analýza situace a potřeb cizinců (z třetích zemí) ve Středočeském kraji – 2013 [online]. Západočeská univerzita v Plzni, prosinec 2013 [cit. 2018-12-17]. S.37–43. Dostupné online.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha1932, svazekI, str.832. (česky a německy)
  9. Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2020-11-27.
  10. Středočeské Milovice si připomněly 40.výročí okupace Československa [online]. ČT24, 23. 8. 2008. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-09-16.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  12. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  13. Vyhláška ministra vnitra č.187/1937Sb.
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
  15. Nařízení ministra vnitra č.185/1942Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č.121/1945Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-09-28.
  17. Vládní nařízení č.3/1949Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-05-22.
  18. Udělené symboly – Milovice [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  19. O nás «Tankodrom Milovice. www.tankodrommilovice.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2018-01-15.
  20. Navštěvovanější atrakce než Karlštejn se zdvojnásobí, bude jako šest Václaváků. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz. Dostupné online.
  21. kostel svaté Kateřiny Milovice. ceskastopa.webnode.cz [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
  22. 1 2 Milovice dokončují muzeum vojenského prostoru. Otevřít by se mohlo na jaře - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
  23. Přírodní rezervace Milovice | Česká krajina. www.ceska-krajina.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
  24. S.R.O., VIZUS.CZ. Mlynařice. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
  25. Muzeum vojenského prostoru Milovice – Muzeum vojenského prostoru Milovice [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online.
  26. Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  27. Střelec | Před předáním | The Shooter | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  28. Eurotrip | 5. zastávka v Evropě - Bratislava | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  29. Red Tails | Letiště | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  30. Teorie tygra | Vchod na policii | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  31. The filming locations of 'All Quiet on the Western Front'. best-of-netflix.com [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
  32. Díl první | Andrleho nehoda | První republika II | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  33. Díl druhý | Silnice | První republika II | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  34. park Mirakulum, Milovice | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  35. S03E18 Nový život | V hangáru | Specialisté | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  36. 1. Hof a Hof | Vojenský prostor | 1. MISE | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  37. 4. MAESTRO | Shánění televize | Volha | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
  38. Partnerská města: Město Milovice. www.mesto-milovice.cz [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
  39. 1 2 Předání čestného občanství Milovic. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  40. Paterčata - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]