VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Moryń

⇱ Moryń – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moryń
👁 Náměstí
Náměstí
Poloha
Souřadnice52°51′34″ s. š., 14°23′37″ v. d.
Časové pásmoUTC+1
StátPolsko👁 Polsko
Polsko
VojvodstvíZápadopomořanské
OkresGryfino
GminaMoryń
Moryń, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,54km²
Počet obyvatel1 600(2014)
Hustota zalidnění288,8obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.moryn.pl
Adresa obecního úřadupl. Wolności 1, 74-503 Moryń
Telefonní předvolba(+48) 91
PSČ74-503
Označení vozidelZGR
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moryń (německyMohrin) je město ve gmině Moryń v okrese Gryfino vZápadopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. Vroce 2014 ve městě žilo 1600 obyvatel a jeho správní území měřilo 5,54km².[1]

Název Moryń se pro město používá od roku 1946.[2] Po druhé světové válce se město několik měsíců jmenovalo Murzynowice aMurzynno.[3]

Okolí města bylo osídlené již vraném středověku slovanským obyvatelstvem. Ve dvanáctém století, kdy oblast patřila do Pomořanského vévodství, byla na návrší nad jezerem Morzycko založena osada vmístech, kde se zachovala zřícenina hradu. Vlastní tvrz vznikla až ve třináctém století, kdy se oMoryńi objevuje první písemná zmínka vlistině vydané knížetem BarnimemI.[4] Ve druhé polovině třináctého století byla oblast obsazena Braniborskem, které ji připojilo kNové marce.

Není jisté, kdy byla Moryń povýšena na město, ale stalo se to před rokem 1307. Město se potom začalo rychle rozvíjet. Bylo postaveno městské opevnění, rozšířen kostel aotevřen špitál. Od roku 1350 město spravovala městská rada aodeset let později získalo soudní právo. Na poloostrově se začal stavět hrad,[4] jehož posádku tvořilo sedm rytířů stituly purkrabích. Ještě ve čtrnáctém století ho dobylo pomořanské vojsko ahrad již nebyl obnoven.

👁 Image
Kostel svatého Ducha
👁 Image
Městské opevnění
👁 Image
Hrázděné domy
👁 Image
Zřícenina hradu

Vletech 1402–1454 město patřilo řádu německých rytířů avroce 1433 ho vyplenili husité. Ve druhé polovině patnáctého století město získali soukromí vlastníci. Všestnáctém století to byla rodina Schönebecků zGądnie. Vsedmnáctém století město postihly události třicetileté války atři požáry (vletech 1637, 1640 a1688). Počet obyvatel poklesl, takže vroce 1719 zde žilo jen 124 obyvatel. Situace se zlepšila až vprůběhu osmnáctého století, kdy měšťané obchodovali sjezerními rybami ave městě fungoval pivovar, lékárna abylo obnoveno zařízení kostela.[4]

Na počátku devatenáctého století se město vymanilo zpoddanství astalo se střediskem vlastního zemědělské zázemí (kromě dvou panství vGądně aNovém Dvoře mu patřily čtyři zemědělské dvory). Vroce 1877 byla otevřena železniční trať ze Štětína do Kostrzyna se stanicí vnedalekém Przyjezierze. Dobré dopravní spojení umožnilo rozvoj rekreace aturistiky. Před druhou světovou válkou ve městě žilo 1227 obyvatel.[4] Byla zde pošta, základní škola, lékárna, zubař, dva hostince, dvě pekárny, lihovar, dva mlýny (ztoho jeden větrný). Lékařskou péči vykonávali dva lékaři, zdravotní sestra aporodní asistentka.

Na konci druhé světové války město 3.února 1945 město obsadila Rudá armáda. Válečné škody byly malé. Pováleční polští osadníci přicházeli zvýchodního pohraničí, Malopolska aVelkopolska.

Vzáří roku 2008 byla odhalena fontána Velkého raka, která odkazuje na tradici místní pověsti otvorovi žijícím vokolí jezera.[5] Orok později byl otevřen geopark svenkovní expozicí modelů živočichů doby ledové.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel
18011850190019391955198720002005
Obyvatelé 3931 4271 2611 2301 8001 4161 5861 576

Místní správa

[editovat | editovat zdroj]

Město je správním centrem městsko-vesnické gminy Moryń, do které patří vesnice Bielin, Dolsko, Gądno, Klępicz, Mirowo, Nowe Objezierze, Przyjezierze, Stare Objezierze aWitnica.

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě funguje mateřská škola a základní škola Mieczyslawa Majchrzaka a Veřejné gymnázium Jana Pavla II.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Románský kostel svatého Ducha ze třináctého století je postavený ze žulových kamenů na půdorysu ve tvaru kříže. Vpatnáctém století kněmu byla přistavěna volně stojící věž slucernou zroku 1756. Neobvyklý oltář tvořený blokem žuly je starší než kostel apochází ze dvanáctého století. Kromě něj se uvnitř nachází barokní kazatelna zroku 1711 afragmenty gotických nástěnných maleb zpatnáctého století.
  • Městské hradby ze žuly akamenů nasbíraných na polích byly postaveny na počátku patnáctého století. Vytvářejí kolem města kruh oprůměru asi tři sta metrů. Původně je zesilovalo 28 čtverhranných bašt avěžové brány.
  • Obytné domy zosmnáctého adevatenáctého století
  • Budova bývalé restaurace Pod Velkým rakem zdoby po druhé světové válce, jejíž fasádu zdobí řezby vodních organismů alidských postav
  • Zřícenina moryńského hradu ze čtrnáctého století na poloostrově Zamczysko nedaleko města

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moryń na polské Wikipedii.

  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199s. Dostupné online. S.168. (polsky)
  2. Rozporządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 12 listopada 1946 r.. [s.l.]: [s.n.], 1946. 9s. Dostupné online. S.5. (polsky)
  3. Słownik współczesnych nazw geograficznych Pomorza Zachodniego z nazwami przejściowymi z lat 1945–1948. Redakce Tadeusz Białecki. Štětín: Książnica Pomorska w Szczecinie, 2002. 139s. ISBN83-87879-34-7. (polsky)
  4. 1 2 3 4 Moryń (przewodnik wydany w ramach obchodów Dni Dziedzictwa Europejskiego na Pomorzu w 1997. Štětín: Regionalny Ośrodek Studiów i Ochrony Środowiska Kulturowego w Szczecinie, 1997. ISBN83-86334-32-0. (polsky)
  5. Fontanna Wielkiego Raka [online]. Polska Niezwykła [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (polsky)
  6. DOBRACKI, Ryszard; SCHIEWE, Małgorzata. Otwarto centra transgranicznego Geoparku „Kraina polodowcowa nad Odrą“ – Geopark Moryń [online]. Państwowy Instytut Geologiczny, 2012-06-06 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (polsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Okres Gryfino
Města 👁 Image
Městsko-vesnické gminy
Vesnické gminy