Niue je nezávislý stát volně přidružený k Novému Zélandu, který odpovídá za jeho obranu a zahraniční politiku. Rozkládá se na stejnojmenném korálovém ostrově, který leží v Tichém oceánu ve vzdálenosti 2400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu a východně od Tongy. Ostrov zabírá území 161,46km² v jižní části Tichého oceánu. Většinu ostrovní populace 1681 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Vedle vlastních polynéských Niuesanů zde žije mnoho polynéských přistěhovalců z Tongy a Samoy a též bílí usedlíci z Nového Zélandu, v menší míře i Evropané. Hlavním městem státu je město Alofi.

Ostrov byl objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Od roku 1846 byl pod správou Londýnské misionářské společnosti. Roku 1900 se ostrov stal britským územím, o rok později byl přičleněn k britskému závislému území Nový Zéland. Po osamostatnění Nového Zélandu roku 1907 zůstal pod jeho správou, od roku 1946 jako součást Cookových ostrovů, tehdy rovněž závislých na Novém Zélandu.^[2]

Od roku 1974 se ostrov těší nezávislosti, stále však udržuje dobrovolný svazek s Novým Zélandem. Ten spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Niue nemá vlastní armádu.

Hlavou státu je dle ústavy z roku 1974 britský monacha (tedy Karel III.), zastupovaný novozélandským generálním guvernérem (v současnosti Cindy Kirová)

V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.

Niue, závislé území, Nového Zélandu, užívá vedle novozélandských symbolů i své vlastní.

Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.

V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. V září 2005 bylo oznámeno, že společnost ruší své plány, protože průzkumné vrty neidentifikovaly žádné suroviny k průmyslové těžbě. Australská komise pro cenné papíry následně stíhala dva ředitele těžební společnosti po podezření, že oznámení o zásobách bylo součástí jejich insider tradingu.

Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.^[2]

Oficiální měnou je novozélandský dolar. Kromě toho vydává Niue vlastní mince. Niuský dolar ve světě proslul především díky jednodolarové minci z roku 2001, která na sobě má vyobrazeného Pokémona Pikachu a je tak pravděpodobně jedinou mincí na světě s vyraženou anime postavou. V roce 2001 byla vydána série 5 jednodolarových mincí s postavičkami Pokémonů a v roce 2010 ještě jedna desetidolarová^[4]. Niuský dolar však není používán v oběhu^[5], podobně jako známky jsou mince raženy jako rarity pro sběratele. Licenci ostrova Niue získala také Česká mincovna, která díky tomu razí investiční zlaté a stříbrné mince s motivem českého lva^[6] a portrétem a jménem královny Alžběty II. Tyto mince jsou volně k dostání na českém trhu a mají, jako jiné investiční nástroje, sloužit k uchování hodnoty.^[7]

Celkem 75% obyvatel se hlásí k místní protestantské církvi Eklesia Niue (přesněji Congregational Christian Church of Niue, Kongregační církev Niue). Jak název napovídá, jde o církev kongregačního typu. Založena byla misionáři ze Samoy, pracujícími pro Londýnskou misijní společnost. Plně samostatnou církví se stala roku 1970. Členy má i na samotném Novém Zélandu. Hlásí se k ní aktuálně 75% niuské populace, což činí 1190 členů v 16 samostatných kongregacích (sborech), o něž pečuje celkem 12 pastorů. Hlásí se k ní i zhruba 4,500 Niueanů žijících na Novém Zélandu. Církev je členem Světové rady církví, Pacifické rady církví, Rady světové misie, Světového společenství reformovaných církví, Světové aliance reformovaných církví a Niuského společenství církví.^[8]