| Odra | |
|---|---|
| 👁 Řeka protékající Ostravou-Koblovem Řeka protékající Ostravou-Koblovem | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 854km |
| Plocha povodí | 118 861km² |
| Průměrný průtok | 535m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 2-01-01-001 |
| Pramen | |
| Oderské vrchy 49°36′48,3″ s. š., 17°31′12,5″ v. d. 634 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Štětínského zálivu 53°36′6″ s. š., 14°35′23″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
| Česko👁 Česko Česko (Olomoucký, Moravskoslezský kraj), Polsko👁 Polsko Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), Německo👁 Německo Německo (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry (Česko 6%, Polsko 89%, Německo 5%) | |
| 👁 Povodí řeky na mapě Povodí řeky na mapě | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
| 👁 Logo Wikimedia Commons multimediální obsah naCommons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odra (německyOder; slezsky Uodra; polskyOdra; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem. Patří k hlavním přítokům Baltského moře, podle české nebo německé hydrografie má parametry veletoku. Největším městem na Odře je Vratislav, vČesku Ostrava.
Odra je 854km dlouhá řeka, z toho 113km je v Česku, 742km v Polsku (včetně 187km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118861km², z toho 106056 v Polsku (89%), 7217 v Česku (6%) a 5587 v Německu (5%). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramen
[editovat | editovat zdroj]Pramen Odry je v sedle pod Fidlovým kopcem a Přemkovým zákoutím (poblíž obce Kozlov a zaniklé vesnice Varhošť) v Kozlovské vrchovině v Oderských vrších na Moravě (okres Olomouc, Olomoucký kraj).
Tok řeky v Česku, Polsku a Německu
[editovat | editovat zdroj]V Česku nejprve protéká přes Vojenský újezd Libavá (zde je řeka veřejnosti většinou nepřístupná), pak přes město Odry, českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.
Poté, co Odra opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3km na 10 až 20km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.
Ve vzdálenosti 84km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.
Obvykle jedenkrát ročně, může být horní tok Odry u prameniště a jeho okolí (tj. ve vojenském újezdu Libavá) přístupný veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.
Geomorfologické jednotky na Odře seřazené podle směru toku
[editovat | editovat zdroj]Přehled geomorfologických celků a jejich řazení, je uveden v následující tabulce nebo např. v referenci[1][2]
Města
[editovat | editovat zdroj]
Největším městem na Odře je Vratislav.
- přímo na Odře – Odry, Studénka, Ostrava, Bohumín (jako poslední město na Odře v ČR), Ratiboř, Kandřín-Kozlí, Krapkowice, Opole, Brzeg, Oława, Jelcz-Laskowice, Vratislav, Brzeg Dolny, Ścinawa, Szlichtyngowa, Hlohov, Bytom Odrzański, Nowa Sól, Krosno Odrzańskie, Eisenhüttenstadt, Frankfurt nad Odrou, Słubice, Kostrzyn nad Odrą, Cedynia, Oderberg, Schwedt, Vierraden, Gartz, Gryfino, Štětín, Police
- na březích průlivu Dziwna (mezi ostrovem Wolin a polskou pevninou) – Wolin, Kamień Pomorski, Dziwnów
- na březích průlivu Svina (mezi ostrovy Wolin a Usedom) – Svinoústí
- na březích průlivu Peena (mezi ostrovem Usedom a německou pevninou) – Usedom, Lassan, Wolgast
- na březích Štětínského zálivu – Nowe Warpno, Ueckermuende
Větší přítoky
[editovat | editovat zdroj]Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava uKostřína. Vmístě soutoku je delší než samotná Odra.
Přítoky Odry na území Česka
[editovat | editovat zdroj]Existuje řada bezejmenných přítoků a v následujícím textu jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější.
- Smolenský potok, zprava
- Střelenský potok, zleva
- Libavský potok, zleva, ř. km (zhruba) 121,7
- Plazský potok, zprava, ř. km (zhruba) 121,5
- Mastnický potok, zprava
- Lazský potok, zleva
- Podleský potok, zleva
- Tichý potok, zleva
- Oldřůvka, zleva
- Točitý potok, zprava
- Klikatý potok, zprava
- Studený potok, zprava
- Chudý potok, zprava
- Budišovka, zleva, ř. km (zhruba) 104,0
- Něčínský potok, zprava, ř. km (zhruba) 102,5
- Čermná, zleva, ř. km (zhruba) 97,0
- Vítovka, zleva, ř. km 88,8[3]
- Zlatý potok, zleva, 87,8[4]
- Stodolní potok, zprava, 87,6[4]
- Luha, zprava, ř. km (zhruba) 78,7
- Jičínka, zprava, ř. km (zhruba) 63,3
- Husí potok, zleva, ř. km (zhruba) 60,4
- Bartošovický potok, zprava, ř. km (zhruba) 55,1
- Butovický potok, zleva, ř. km (zhruba) 51,6
- Sedlnice, zprava, ř. km (zhruba) 51,6
- Bílovka, zleva, ř. km (zhruba) 40,7
- Lubina, zprava, ř. km (zhruba) 36,2
- Ondřejnice, zprava, ř. km (zhruba) 35,0
- Polančice, zleva, ř. km (zhruba) 30,8
- Porubka, zleva, ř. km (zhruba) 23,6
- Opava, zleva, ř. km 21,6
- Ostravice, zprava, ř. km 14,9
- Vrbická stružka, zprava, ř. km (zhruba) 10,4
- Bečva (Bełk), zleva, ř. km (zhruba) 0,3 (ústí již na území Polska)
- Olše (Olza), zprava, ř. km 0,0 (ústí je na česko-polské státní hranici)
Přítoky Odry na území Polska a Německa
[editovat | editovat zdroj]- zprava – Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Malá Pěna[5] (Mała Panew), Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta (spřítokem Noteć), Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica
- zleva – Psina, Cisek, Olszówka, Stradunia, Osoblaha, Prószkowski Potok, Kladská Nisa, Oława, Ślęza, Bystrzyca, Średzka Woda, Cicha Woda, Kačava (Kaczawa), Ślepca, Zimnica, Dębniak, Biała Woda, Czarna Struga, Śląska Ochla, Zimny Potok, Bobr, Olcha, Racza, Lužická Nisa
Přehrazení řeky
[editovat | editovat zdroj]Na území ČR je na řece Odra pouze Barnovská vodní nádrž poblíže hranice vojenského újezdu Libavá. Řeka je také regulovaná četnými jezy.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především vbřeznu a vdubnu. Vlétě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy vdůsledku dešťů. Vzimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. Vsilných zimách řeka zamrzá.
Průměrný průtok Odry na dolním toku uvsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30km pod soutokem sWartou, činí 547m³/s.[6] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7m a na středním 4 až 5m. Kvelkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo vletech 1348, 1464, 1564 a vroce 1903. Dosud největší povodeň nastala včervenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3640m³/s.[7]
Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:[6] (období 1900–1994)
Vodní režim Odry na území České republiky
[editovat | editovat zdroj]Průměrný dlouhodobý průtok Odry vmístě, kde opouští území České republiky činí 49m³/s. Pod soutokem sřekou Olší činí průměrný průtok téměř 63m³/s.[8] Většina toků vtéto části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají vzimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské sněhovodešťové oblasti smaximálními průtoky od května do července.[9]
Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:[10]
Hlásné profily na území České republiky:[11]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Odry | 81,98 | 411,36 km² | 3,6 m³/s | 199 m³/s |
| Svinov | 19,12 | 1613,73 km² | 12,6 m³/s | 571 m³/s |
| Bohumín | 3,32 | 4663,77 km² | 41,6 m³/s | 1810 m³/s |
Využití
[editovat | editovat zdroj]Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až kústí Opavy a pro velké lodě kměstu Kozlí. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena sřekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.
Mlýny a pily na Odře
[editovat | editovat zdroj]Mlýny a pily jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Eliščiná – Vojenský újezd Libavá, okres Olomouc
- Šindelná pila – Varhošť, okres Olomouc
- Schwarzův mlýn – Varhošť, okres Olomouc
- Novoveský mlýn (vojenský újezd Libavá) – Nová Ves nad Odrou, okres Olomouc
- Drexlerova pila – Vojenský újezd Libavá, okres Olomouc
- Velkostřelenský mlýn – Velká Střelná, okres Olomouc
- Olejovický mlýn – Olejovice, okres Olomouc
- Nový mlýn (vojenský újezd Libavá) – Rudoltovice, okres Olomouc
- Starooldřůvský mlýn – Staré Oldřůvky, okres Olomouc
- Novooldřůvský mlýn – Nové Oldřůvky, okres Olomouc
- Barnovský mlýn – Barnov, okres Olomouc
- Mlýn Lhota – Barnov, okres Olomouc
- Spálovský mlýn – Spálov, okres Nový Jičín
- Vodní mlýn Wesselsky – Loučky nad Odrou, okres Nový Jičín
- Mlýny v Loučkách (Odry) – Loučky nad Odrou, okres Nový Jičín
- Vodní mlýn v Bernarticích nad Odrou – Bernartice nad Odrou, okres Nový Jičín
- Bartošovický mlýn – Bartošovice, okres Nový Jičín, kulturní památka
Historie
[editovat | editovat zdroj]V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obrannou linii německé armády. Sovětská armáda vprůběhu Viselsko-oderské operace vroce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (Praha – Olomouc –) Bohumín – Žilina a zpět.
Jeden z historických názvů řeky Odry byl použit také pro pojmenování bohumínské firmy VIADRUS, která se zabývala slévárenskou výrobou (nejvíce šedá litina, částečně i oceli a neželezné kovy) a do své likvidace v roce 2021 vyráběla zejména litinové radiátory a kotle. Historie této výroby sahala do roku 1890 (litinové radiátory), resp. 1928 (litinové kotle). Tehdy samozřejmě ještě ne jako VIADRUS, ale Hahnovy železárny.[12]
Jméno řeky uvádí Mistr Klaret ve svém slovníku Vokabulář z poloviny 14. století.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 8. Hodnocení současného stavu. atlas.odra.pl [online]. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
- ↑ KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Warszawa: PWN, 2002. ISBN83-01-13897-1.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 813) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.
- 1 2 HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 814) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Český název viz Ottův slovník naučný, str. 640, přítoky Odry
- 1 2 Hlásný profil stanice Gozdowice [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.
- ↑ ZALESKI, Janusz; DENDEWICZ, Stanisław. Changes in the spatial policy after the great flood in Odra river basin in 1997. S.108. rm.coe.int [online]. [cit. 22.7.2020]. S. 108. Dostupné online.
- ↑ Povodí Odry – Hydrologické poměry [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický režim [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Odry – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod za rok 2010 [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné varchivu pořízeném dne2018-11-23.
- ↑ Archivováno 27. 1. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Klaret a jeho družina (Flajšhans) [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1926 [cit. 2026-01-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Одра“.
- ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří – ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 👁 Image
Slovníkové heslo Odra ve Wikislovníku - 👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Odra na Wikimedia Commons - Odra na OpenStreetMap
- Bohumín – aktuální vodní stav
- Foto z pramene Odry v Kozlově
- Seznam vodních elektráren na Odře
- Odra
- Řeky v Nízkém Jeseníku
- Řeky v Moravské bráně
- Řeky v Ostravské pánvi
- Řeky v okrese Olomouc
- Řeky v okrese Nový Jičín
- Řeky v okrese Ostrava-město
- Řeky v okrese Karviná
- Řeky tvořící česko-polskou státní hranici
- Řeky v Braniborsku
- Řeky v Meklenbursku-Předním Pomořansku
- Přítoky Baltského moře
- Vodstvo Ostravy
- Vodstvo tvořící německo-polskou státní hranici
- Povodí Odry
- Vodstvo v Jeseníku nad Odrou
- Vítkov
- Spálov (okres Nový Jičín)
- Heřmánky
- Jakubčovice nad Odrou
- Odry
- Mankovice
- Vražné
- Bernartice nad Odrou
- Suchdol nad Odrou
- Vodstvo v Kuníně
- Životní prostředí v Kuníně
- Hladké Životice
- Pustějov
- Bartošovice
- Vodstvo Studénky
- Albrechtičky
- Petřvald (okres Nový Jičín)
- Stará Ves nad Ondřejnicí
- Vodstvo Jistebníku
- Proskovice
- Vodstvo ve Staré Bělé
- Polanka nad Odrou
- Vodstvo v Ostravě-Jih
- Vodstvo v Nové Vsi (Ostrava)
- Vodstvo Třebovic (Ostrava)
- Hošťálkovice
- Mariánské Hory a Hulváky
- Lhotka (Ostrava)
- Moravská Ostrava a Přívoz
- Petřkovice (Ostrava)
- Slezská Ostrava (městský obvod)
- Šilheřovice
- Životní prostředí v Šilheřovicích
- Příroda v Bohumíně
- Geografie Lubušského vojvodství
- Geografie Západopomořanského vojvodství
- Německo-polská státní hranice
- Oderské vrchy
- Řeky protínající česko-polskou státní hranici
- Geografie Svinova
- Vodstvo vojenského újezdu Libavá
- Řeky ve Slezském vojvodství
- Řeky v Opolském vojvodství
- Řeky v Dolnoslezském vojvodství
- Řeky v Lubušském vojvodství
- Řeky v Západopomořanském vojvodství
- Starý Bohumín
- Vrbice (Bohumín)
- Vodstvo v Kandříně-Kozlí
- Životní prostředí v okrese Kandřín-Kozlí
- Vodstvo v okrese Krapkowice
- Krapkowice
- Vodstvo v Ostravě-Zábřehu
- Gmina Kuźnia Raciborska
- Vodstvo v okrese Brzeg
- Vodstvo ve gmině Nędza
- Vodstvo ve gmině Krzyżanowice
- Monitoring:Stránky s časovou osou
- Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
- Monitoring:Články s identifikátorem NKC
- Monitoring:Články s identifikátorem GND
- Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
- Monitoring:Články s identifikátorem NLI
- Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
- Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
- Portál Slezsko/Zapojené články
- Portál Morava/Zapojené články