Visla (polskyWisła, německyWeichsel, latinskyVistula) je nejdůležitější a nejdelší řeka vPolsku. Zároveň je také nejdelším a druhým nejvodnatějším (po Něvě) přítokem Baltského moře. Protéká středem země od jihu kseveru, přičemž zasahuje (nebo aspoň tvoří hranici) na území osmi vojvodství (Slezské, Malopolské, Svatokřížské, Podkarpatské, Lublinské, Mazovské, Kujavsko-pomořského vojvodství, Pomořského vojvodství). Je 1047km dlouhá. Povodí má rozlohu 194424km² (ztoho přibližně 150000km² vPolsku).

Pramení vnadmořské výšce 1106m, na západním svahu Beraní hory vtěšínských Slezských Beskydech jako Bílá a Černá Viselka. Tok Visly se dělí na tři části. Horní tok začíná upramenů a končí uměsta Sandoměř. Prvních 60km vBeskydech má charakter horské bystřiny. Pod Krakovem se díky mnoha přítokům zKarpat stává vodnější. Šířka koryta pod ústím Dunajce už dosahuje 200m a pod ústím Sanu už 600 až 1000m. Vtěch místech začíná střední tok, který vede až ksoutoku sNarwí. Dolní tok pak níže až kústí do Baltského moře. Na středním a dolním toku je Visla typická rovinná řeka, která teče vširoké a místy terasovité dolině. Koryto je členité a místy se dělí na ramena a průtoky. Tvar koryta je nestálý a vyskytuje se vněm množství mělčin a prahů. Pod Toruní je koryto plně regulováno a výše jsou aspoň zpevněny břehy vmístech, kde nejvíce hrozí podemílání. Ve vzdálenosti 50km začíná delta. Nejvyšší bod povodí leží vnadmořské výšce 2655m (Gerlachovský štít vTatrách). Asymetrie povodí (pravobřežního ku levobřežnímu) činí 73:27%.

Vodní režim je ve značné míře ovlivněn přítoky, které stékají zKarpat. Na jaře dochází kvzestupu hladiny díky tajícímu sněhu. Vlétě ivzimě dochází kpovodním. Rychlé a vysoké (až 10m) vzestupy hladiny způsobují někdy až katastrofální škody. Vzimě může také docházet kvzestupu hladiny zdůvodu ucpání koryta ledem. Mezi povodněmi je řeka mělká, což znesnadňuje lodní dopravu. Průměrný dlouhodobý průtok činí vKrakově 84m³/s, ve Varšavě 590m³/s a uTczewa nedaleko ústí 1054m³/s. Ledová pokrývka je především na horním toku nestálá.

Řeka je splavná vdélce 940km od ústí kměstu Brzeszcze. Pomocí umělých kanálů je spojena se třemi sousedními povodími.

• Bydhošťský kanál a řeky Noteć a Warta sOdrou,
• Augustovský kanál a řeka Czarna Hańcza sNěmenem,
• Dněpersko-bugský kanál a řeka Pripjať sDněprem

Nejdůležitější města ležící na řece Krakov, Tarnobřeh, Sandoměř, Puławy, Varšava, Płock, Włocławek, Toruň, Bydhošť (městská část Fordon), Grudziądz, Malbork (na rameni delty Nogatu), Tczew, Gdaňsk (na rameni delty Leniwky).