VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Visla

⇱ Visla – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Visla (rozcestník).
Visla
👁 Řeka v Krakově
Řeka vKrakově
Základní informace
Délka toku1047km
Plocha povodí194 424km²
Průměrný průtok1054m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Slezské Beskydy
49°36′41,5″ s. š., 19°0′38″ v. d.
1106 m n. m.
Ústí
Žulawy
54°21′37″ s. š., 18°57′10″ v. d.
0 m n. m.
Protéká
Polsko👁 Polsko
Polsko
(Slezské, Malopolské, Svatokřížské, Podkarpatské, Lublinské, Mazovské, Kujavsko-pomořského vojvodství, Pomořské vojvodství)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře
👁 Mapa povodí řeky

Mapa povodí řeky
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
👁 Image
Visla vKrakově
👁 Image
Ústí Narwe do Visly
👁 Image
Visla uměsta Grudziądz

Visla (polskyWisła, německyWeichsel, latinskyVistula) je nejdůležitější a nejdelší řeka vPolsku. Zároveň je také nejdelším a druhým nejvodnatějším (po Něvě) přítokem Baltského moře. Protéká středem země od jihu kseveru, přičemž zasahuje (nebo aspoň tvoří hranici) na území osmi vojvodství (Slezské, Malopolské, Svatokřížské, Podkarpatské, Lublinské, Mazovské, Kujavsko-pomořského vojvodství, Pomořského vojvodství). Je 1047km dlouhá. Povodí má rozlohu 194424km² (ztoho přibližně 150000km² vPolsku).

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Pramení vnadmořské výšce 1106m, na západním svahu Beraní hory vtěšínských Slezských Beskydech jako Bílá a Černá Viselka. Tok Visly se dělí na tři části. Horní tok začíná upramenů a končí uměsta Sandoměř. Prvních 60km vBeskydech má charakter horské bystřiny. Pod Krakovem se díky mnoha přítokům zKarpat stává vodnější. Šířka koryta pod ústím Dunajce už dosahuje 200m a pod ústím Sanu už 600 až 1000m. Vtěch místech začíná střední tok, který vede až ksoutoku sNarwí. Dolní tok pak níže až kústí do Baltského moře. Na středním a dolním toku je Visla typická rovinná řeka, která teče vširoké a místy terasovité dolině. Koryto je členité a místy se dělí na ramena a průtoky. Tvar koryta je nestálý a vyskytuje se vněm množství mělčin a prahů. Pod Toruní je koryto plně regulováno a výše jsou aspoň zpevněny břehy vmístech, kde nejvíce hrozí podemílání. Ve vzdálenosti 50km začíná delta. Nejvyšší bod povodí leží vnadmořské výšce 2655m (Gerlachovský štít vTatrách). Asymetrie povodí (pravobřežního ku levobřežnímu) činí 73:27%.

Geomorfologické jednotky na Visle seřazené podle směru toku

[editovat | editovat zdroj]

Přehled geomorfologických celků a jejich řazení, je uveden v následující tabulce nebo např. v referenci[1].

Název vodního toku Geomorfologický celek Geomorfologická oblast Geomorfologická subprovincie Geomorfologická provincie Geomorfologický subsystémem Země
Biała Wisełka, Czarna Wisełka, Wisla Beskid Śląski (Slezské Beskydy) Beskidy Zachodnie (Západní Beskydy) Zewnętrzne Karpaty Zachodnie (Vnější Západní Karpaty) Karpaty Zachodnie z Podkarpaciem Zachodnim i Północnym (Západní Karpaty) Karpaty Polsko👁 Polsko
Polsko
Wisla Pogórze Śląskie Pogórze Zachodniobeskidzkie (Západobeskydské podhůří)
Dolina Górnej Wisły Kotlina Oświęcimska Podkarpacie Północne (Severní Vněkarpatské sníženiny)
Rów Skawiński Brama Krakowska (Krakovská brána)
Pomost Krakowski
Nizina Nadwiślańska Kotlina Sandomierska
Małopolski Przełom Wisły Wyżyna Lubelska Wyżyna Lubelsko-Lwowska Wyżyny Polskie (Polské vysočiny) Pozaalpejska Europa Środkowa (Epihercynské nížiny)
Dolina Środkowej Wisły Nizina Środkowomazowiecka Niziny Środkowopolskie (Středopolské nížiny) Niż Środkowoeuropejski (Středoevropská nížina)
Kotlina Warszawska
Kotlina Płocka Pradolina Toruńsko-Eberswaldzka Pojezierza Południowobałtyckie (Jiho baltské pojezeří)
Nieszawski Przełom Wisły
Kotlina Toruńska
Dolina Fordońska Dolina Dolnej Wisły
Kotlina Grudziądzka
Dolina Kwidzyńska
Żuławy Wiślane Pobrzeże Gdańskie Pobrzeża Południowobałtyckie (Jiho baltské pobřeží)
Mierzeja Wiślana

Ve vzdálenosti asi 60km od ústí tvoří širokou říční deltu (Žulawy) sněkolika rameny. Dvě hlavní jsou Leniwka (levé) a Nogat (pravé). Prochází do Gdaňského zálivu a Viselského zálivu. Část delty leží pod úrovní hladiny světového oceánu a je chráněna hrázemi.

Do 14. století se ústí Visly dělilo na hlavní východní rameno, Vislu Elbląskou a menší západní rameno, Vislu Gdaňskou. Od roku 1371 se hlavním ramenem stává Visla Gdaňská. Po povodni vroce 1840 se vytváří další rameno, Visla Smělá. Vletech 189095 byl proveden průkop vokolí města Świbno. Vdějinách došlo mnohokrát ke katastrofálním povodním, mj. vletech: 1813, 1844, 1888, 1934, 1960.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim je ve značné míře ovlivněn přítoky, které stékají zKarpat. Na jaře dochází kvzestupu hladiny díky tajícímu sněhu. Vlétě ivzimě dochází kpovodním. Rychlé a vysoké (až 10m) vzestupy hladiny způsobují někdy až katastrofální škody. Vzimě může také docházet kvzestupu hladiny zdůvodu ucpání koryta ledem. Mezi povodněmi je řeka mělká, což znesnadňuje lodní dopravu. Průměrný dlouhodobý průtok činí vKrakově 84m³/s, ve Varšavě 590m³/s a uTczewa nedaleko ústí 1054m³/s. Ledová pokrývka je především na horním toku nestálá.

Řeka je splavná vdélce 940km od ústí kměstu Brzeszcze. Pomocí umělých kanálů je spojena se třemi sousedními povodími.

Osídlení

[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější města ležící na řece Krakov, Tarnobřeh, Sandoměř, Puławy, Varšava, Płock, Włocławek, Toruň, Bydhošť (městská část Fordon), Grudziądz, Malbork (na rameni delty Nogatu), Tczew, Gdaňsk (na rameni delty Leniwky).

  1. KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Warszawa: PWN, 2002. ISBN83-01-13897-1.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (polsky) Ihnatowicz St., Obuchowski An., Turnau Bir., Ogolne koncepcje techniczne zagospodorowania zasobow wodnych w Polsce, "Gospodarka Wodna", 1965, č. 8/9;
  • (polsky) Beć St., System wodny Wisly, "Gospodarka Wodna", 1968, č. 5.
  • (rusky) Lencevič S., Fyzická geografie Polska, ruský překlad zpolštiny, Moskva 1959, (Ленцевич С., Физическая география Польши, пер. с польск., М., 1959)
  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Висла“.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]