Pezinok (v místním nářečí Pezinek, německyBösing,^[5] maďarskyBazin) je okresní město ležící na jihozápadě Slovenska severně od Bratislavy. Ve městě žije přibližně 24tisíc^[2]obyvatel.

Území, na kterém se dnes rozkládá město Pezinok, se v písemných materiálech poprvé vzpomíná v listině z roku 1208 jako „terra Bozin“. V následujících stoletích se město postupně změnilo z hornické osady na vinařské městečko po druhé vlně německé kolonizace na počátku 16. století. Snaha měšťanů a obyvatel Pezinku o získání práv svobodného královského města vyvrcholila 14. června 1647, kdy král Ferdinand III. Pezinku tyto privilegia udělil.

V 17. a 18. století zažíval Pezinok svůj největší rozkvět a patřil mezi nejbohatší města Uherska. Jeho sláva a bohatství bylo založeno na produkci kvalitních vín. V 19. století začalo postupné zprůmyslňování města; byla zde založena první továrna na výrobu kyseliny sírové v Uhersku, továrna na výrobu jehel a také velká cihelna. Dočasnou konjunkturu v 19. století způsobilo především obnovení těžby zlata v katastru Pezinku a zavedení železnice, čímž se Pezinok stal nejdůležitějším městem Malokarpatské vinařské oblasti.

První polovina 20. století představovala úpadek města. V této době nebylo v Pezinku většího průmyslového podniku, což zároveň s poklesem vinařské produkce způsobilo masivní vystěhovalectví do Ameriky. Postupné zlepšení začalo až po skončení druhé světové války.

Dnes je Pezinok moderním okresním městem s vybudovaným průmyslem (zejména dřevozpracující, cihlářská a stavební výroba), kvalitní vinařskou produkcí, rozvinutým obchodem a zajímavými historickými památkami. Pro město je charakteristické historické centrum s typickými měšťanskými domy, ulicemi v pravidelném síťovém půdorysu a zbytky původních hradeb. K nejvýznamnějším kulturně památkám patří zámek z 13. století, čtyři historicky i architektonicky cenné kostely a renesanční radnice.

Město leží 18kilometrů severovýchodně od Bratislavy na úpatí Malých Karpat.^[6] Pezinkem protéká potok Saulak (Cajloch) a Rači potok. Okres Pezinok sousedí sokresy Senec, Bratislava, Malacky a Trnava.

Do jihozápadního výběžku správního území města zasahuje část přírodní rezervace Nad Šenkárkou.

• Grinava, dříve samostatná obec, mezi lety 1948 a 1990 se jmenovala Myslenice.^[7]
• Pezinok (Centrum)
• Cajla
• Sídlisko Sever
• Sídlisko Juh
• Sídlisko Muškát
• Sídlisko Starý dvor
• Sídlisko Sahara

Na železniční tratí Bratislava–Žilina je v Grinavě zastávka s názvem Pezinok-Grinava, dále je na této trati železniční stanice Pezinok.

• Farní Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel Proměnění Páně
• Kostel svatého Zikmunda
• Evangelický kostel
• Trojice pomníků padlým v první a druhé světové válce
• Pomník padlým ve Slovenském národním povstání
• Pamětní deska třístého výročí povýšení obce na město
• Městské opevnění
• Pezinský zámek s parkem
• Kapucínský klášter
• Kopie rodného domu Jana Kupeckého
• Radnice
• Fabiánův vodní mlýn s papírnou, Schaubmarův vodní mlýn a Strapákův vodní mlýn
• Socha Ecce homo
• Soubor měšťanských a vinohradnických domů

• Juraj Bindzár, divadelní, televizní a filmový režisér a scenárista
• Eduard Chmelár, politický a mediální analytik, historik a publicista
• Jan Kupecký, barokní malíř
• Karol Pekník, generál, protifašistický bojovník
• Pavel Pukančík, příslušník československé zahraniční armády
• Ľudovít Rajter, dirigent a hudební skladatel
• Richard Réti, rakouskouherský, později československý šachista
• Štefan Sandtner, básník, kněz, představitel katolické moderny
• Dušan Slobodník, spisovatel, literární vědec, překladatel a politik
• Eugen Suchoň, hudební skladatel
• Ján Štohl, astronom

• 👁 Rakousko
  Neusiedl am See, Rakousko
• 👁 Maďarsko
  Mosonmagyaróvár, Maďarsko
• 👁 Česko
  Mladá Boleslav, Česko
• 👁 Česko
  Kyjov, Česko
• 👁 Slovinsko
  Izola, Slovinsko