| Roger Federer | |
|---|---|
| 👁 Roger Federer podává na vítězném Wimbledonu 2009 Roger Federer podává na vítězném Wimbledonu 2009 | |
| Přezdívka | Federer Express[1][2][3] Fed Express[3][4][5] FedEx[3][6] švýcarský Maestro[3][7] Shredderer[8][9] |
| Stát | Švýcarsko👁 Švýcarsko Švýcarsko |
| Datumnarození | 8.srpna 1981 (44let)[10] |
| Místo narození | Basilej, Švýcarsko[10] |
| Bydliště | Bottmingen, Švýcarsko[10][pozn. 1] |
| Výška | 185 cm[10] |
| Hmotnost | 85 kg[10] |
| Profesionál od | 1998[10] |
| Ukončení kariéry | 24. září 2022 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 130 594 339 USD (2. v historickém žebříčku)[12][13] |
| Tenisová raketa | Wilson Pro Staff RF 97 Autograph[10] |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 1251–275 |
| Tituly | 103 ATP (2. v otevřené éře) 20 grandslamů (3. v historii) |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (2.února 2004) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2004, 2006, 2007, 2010, 2017, 2018) |
| French Open | vítěz (2009) |
| Wimbledon | vítěz (2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2009, 2012, 2017) |
| US Open | vítěz (2004, 2005, 2006, 2007, 2008) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistrů | vítěz (2003, 2004, 2006, 2007, 2010, 2011) |
| Olympijské hry | 👁 Image stříbro (2012) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 131–93 |
| Tituly | 8 ATP |
| Nejvyšší umístění | 24. místo (9.června 2003) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2003) |
| French Open | 1. kolo (2000) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2000) |
| US Open | 3. kolo (2002) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry | 👁 Image zlato (2008) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (2014) |
| Hopman Cup | vítěz (2001, 2018), 2019) |
| Údaje v infoboxuaktualizovány dne 24. září 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_3_cropped.jpg){kind=link}
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| 👁 Roger Federer Roger Federer | ||
| 👁 Olympijské kruhy Tenis na LOH | ||
| zlato | 2008 Peking | čtyřhra mužů |
| stříbro | 2012 Londýn | dvouhra mužů |
.jpg){kind=link}
Roger Federer (výslovnost: [ˈrɒdʒər ˈfɛdərər]IPA, *8.srpna 1981 Basilej) je bývalý švýcarský profesionální tenista, olympijský vítěz vmužské čtyřhře zPekingských her 2008 astříbrný medailista vmužské dvouhře na Letní olympiádě 2012 v Londýně. Mezi profesionály se na okruhu pohyboval od července 1998 do září 2022. Členem elitní světové desítky žebříčku ATP byl nepřetržitě od října 2002 do listopadu 2016, vrátil se do ní po lednovém triumfu na Australian Open 2017 a setrval do října 2021.
Na okruhu ATP Tour vyhrál sto tři turnajů ve dvouhře ačtyřicet devětkrát odešel jako poražený finalista. Ve čtyřhře si připsal osm trofejí azaznamenal šest finálových proher. Jako první v historii získal dvacet singlových grandslamových titulů, čímž v historických statistikách ztrácí čtyři trofeje na vedoucího Djokoviče. Jako jediný muž osmkrát vyhrál Wimbledon. Šestkrát ovládl Australian Open apětkrát US Open, kde v otevřené éře spoludrží rekord. Pařížským titulem zFrench Open 2009 zkompletoval jako šestý hráč historie kariérní Grand Slam. Patří mu řada rekordů. Od Wimbledonu 2005 do Australian Open 2010 se objevil vosmnácti zdevatenácti finále. Zůstává jediným, jenž si bez přerušení zahrál ve dvaceti třech semifinále[14] atřiceti šesti čtvrtfinále. Na Australian Open 2016 završil rekordní sérii 65.grandslamů bez absence. Startem na Australian Open 2018 navýšil rekordní zápis 52.čtvrtfinálem a 43.semifinálem zturnajů „velké čtyřky“. S počtem 369vítězných zápasů zgrandslamové dvouhry zůstává na čele historických statistik. Jako první si připsal více než 65výher zkaždého majoru. Stal se vůbec prvním švýcarským mužem, který získal trofej vjakékoli grandslamové soutěži.
Na Turnaji mistrů vyhrál rekordních šest titulů ve dvouhře anejvyšší počet 59utkání, stejně jako se kvalifikoval do jeho 18ročníků.[15] Vrámci série ATP Masters 1000 si zahrál finále všech devíti aktuálně pořádaných událostí a vybojoval dvacet osm trofejí. V kategorii ATP500 drží rekord 24trofejí. Dosáhl také nejvyššího počtu devatenácti titulů ATP zakcí hraných na trávě asedmdesáti jednoho na tvrdém povrchu.
Na žebříčku ATP byl pro dvouhru nejvýše klasifikován v únoru 2004 na 1.místě a pro čtyřhru pak v červnu 2003 na 24.místě. Na čele singlového žebříčku strávil v pěti obdobích historicky druhý nejdelší časový úsek 309týdnů,[16][17] ztoho mezi lety 2004–2008 opět rekordních237týdnů bez přerušení.[18][19] Osm sezón vřadě (2003–2010) skončil do 2.místa světové klasifikace adeset sezón za sebou (2003–2012) nezakončil hůře než na 3.příčce.[20]
Jako první tenista překročil na odměnách hranici 50[6], av květnu 2015, také 90miliónů dolarů a zůstává první v historické statistice svíce než stopatnácti milionovým výdělkem. Na zahajovacích ceremoniálech Athénské olympiády 2004 aPekingské olympiády 2008 byl vlajkonošem švýcarské výpravy.
Trénoval ho kapitán švýcarského daviscupového týmu Severin Lüthi, snímž spolupracoval od léta 2007.[21][pozn. 2] Vříjnu 2013 tak nahradil Američana Paula Annacona, jenž byl hlavním koučem od léta 2010. Od počátku sezóny 2016 se druhým trenérem stala bývalá světová trojka Ivan Ljubičić z Chorvatska.[22] Vroli fyzioterapeuta působí Daniel Troxler akondiční přípravu vede Pierre Paganini.[10]
Vdubnu 2009 se po téměř devítiletém vztahu oženil sbývalou švýcarskou tenistkou slovenského původu Miroslavou Vavrincovou (*1978). Do manželství se 23.července 2009 narodily dcery, dvojčata Myla Rose aCharlene Riva Federerovy. Druhá dvojčata, synové Leo aLenny, přišla na svět 6.května 2014. Věnuje se také filantropii acharitě. Založil nadaci na pomoc znevýhodněných lidí aza účelem propagace sportu. UNICEF jej roku 2006 jmenoval velvyslancem dobré vůle.
Jako reprezentant země helvetského kříže dovedl tým kvítězství vDavisově poháru 2014. Spolu sMartinou Hingisovou vyhrál Hopmanův pohár 2001 apo boku Belindy Bencicové Hopmanův pohár 2018.
Během své kariéry obdržel řadu ocenění. Pětkrát se stal mistrem světa ITF ve dvouhře mužů aATP Tour jej pětkrát vyhlásila nejlepším tenistou, stejně jako hráčem prvního desetiletí třetího milénia. Pětkrát také převzal cenu pro nejlepšího sportovce Evropy.[23] Jako první vyhrál čtyřikrát sportovní cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa. Výkony na dvorci mu opakovaně zajistily trofej pro nejlepšího švýcarského sportovce avroce 2003 byl zvolen Švýcarem roku.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Dětství a mládí
[editovat | editovat zdroj]Roger Federer se narodil vsrpnu 1981 vkantonální nemocnici švýcarského města Basilej, metropoli historického polokantonu Basilej-město.[24] Otec Robert Federer je Švýcar pocházející zBernecku, obce ležící blízko švýcarsko-rakousko-německé státní hranice. Matka Lynette Federerová, rozená Durandová, je Jihoafričanka narozená vtransvaalském městě Kempton Park, nacházejícím se vprovincii Gauteng. Její předci byli Nizozemci afrancouzští hugenoti.[25][26][27] Rodiče se seznámili na služební cestě, když oba pracovali pro farmaceutickou firmu.[10] Odvacet měsíců starší sestra se jmenuje Diana Federerová (*1979), profesí je zdravotní sestra.[28]
Roger Federer vlastní dvojí občanství– švýcarské ajihoafrické.[29] Srodinou vyrůstal vprostředí severošvýcarských obcí Birsfelden, Riehen aMünchenstein vpohraničí sFrancií aNěmeckem. Plynně hovoří švýcarskou němčinou, francouzštinou aangličtinou. Rodným jazykem je němčina.[24][27][30][31]
Vychován byl vduchu římskokatolické víry. Během turnaje Rome Masters 2006 vykonal audienci upapeže BenediktaXVI.[32] Stejně jako ostatní švýcarští muži měl absolvovat povinnou základní vojenskou službu varmádě. Vroce 2003 byl však od této povinnosti osvobozen, když došlo kjeho zneschopnění pro dlouhotrvající problémy se zády.[33] Namísto toho sloužil v civilní službě a jako náhrada bylo požadováno, aby odvedl 3% zdanitelného příjmu.[34]
Od dětství je příznivcem fotbalového klubu FCBasel anárodního fotbalového týmu.[35] Vmládí vystřídal řadu sportů, když se mimo jiné věnoval badmintonu abasketbalu, při nichž rozvíjel koordinaci oka a motoriky, periferního vidění ataké zlepšil flexibilitu– při tenisových úderech jinak pevného, zápěstí, kterou později využíval při některých svých „zázračných úderech“.[36] Vrozhovorech opakovaně prohlásil, že je nadšeným fanouškem kriketu. Dvakrát se střetl sindickým hráčem Sačinem Tendulkarem, považovaným za jednoho znejlepších kriketistů všech dob. Na adresu míčových sportů uvedl: „Můj zájem se vždycky velmi zvýšil, když byl součástí hry míč.“[36] Během vrcholové kariéry se jeho přítelem stal americký golfista Tiger Woods, považovaný za jednoho znejlepších hráčů golfu vůbec.[37]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]
Roger Federer se 11.dubna 2009 oženil sbývalou profesionální tenistkou Mirkou Vavrincovou (*1978), Švýcarkou narozenou vČeskoslovensku. Svatba se uskutečnila vriehenské Wenkenhofově vile uBasileje, vkruhu několika blízkých přátel ačlenů rodiny.[38] Dvojice se poznala na Letních olympijských hrách 2000 vSydney, kde oba reprezentovali Švýcarsko. Svůj vztah započali poslední den olympiády. Následně jej nemedializovali až do léta 2001.[39] Společně také odehráli Hopmanův pohár 2002. Vavrincová ukončila profesionální kariéru vroce 2002 pro opakující se poranění nohy.[40]
Do manželství se 23.července 2009 narodily dvě dcery, dvojčata Myla Rose aCharlene Riva Federerovy.[41] Dne 24.prosince 2013 manželé oznámili, že vprůběhu roku 2014 očekávají narození třetího potomka[42] a6.května 2014 se jim vCurychu narodila druhá dvojčata, synové Leo aLenny.[43][44][45]
Management
[editovat | editovat zdroj]Vroce 1998, stále během juniorské kariéry, podepsal tenista smlouvu s americkou firmouIMG. Jejích služeb přestal využívat na počátku roku 2003, ještě vdobě před ziskem prvního grandslamového titulu. Obchodní záležitosti následně delegoval na společnost Roger Federer Management pod dohledem právního zástupce, finančního poradce amatky Lynette Federerové. Životní partnerka Miroslava Vavrincová byla na určité období pověřena záležitostmi styku smédii aorganizací cestování.[46]
Poté, co manažer Tony Godsick vroce 2012 opustil společnost IMG Worldwide Inc., získal exkluzivitu na zastupování Federera. Během roku stenistou cestuje na většinu akcí.[46][47]
Filantropie a charita
[editovat | editovat zdroj]Vroce 2003 Roger Federer založil spolu smatkou fond Roger Federer Foundation na pomoc znevýhodněných lidí apro propagaci sportu.[48][49] Vroce 2005 vydražil raketu, sníž vyhrál USOpen, aby výtěžek směřoval osobám zasaženým ničivým hurikánem Katrina.[50] Roku 2006 jej Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) jmenoval velvyslancem dobré vůle.[51]
Před zahájením březnového Mastersu Pacific Life Open 2005 vkalifornském Indian Wells zorganizoval exhibici, do níž se zapojilo několik hráčů ahráček hrajících na okruzích ATP aWTA. Akce nesla název „Výměna na pomoc“ (Rally for Relief). Výnos byl věnován obětem ničivé tsunami po zemětřesení vIndickém oceánu zprosince 2004.[52]
Hráč se také objevil ve veřejných sděleních UNICEF, které měly zvýšit obecné povědomí onemoci AIDS. Vreakci na ničivé zemětřesení, které vlednu 2010 postihlo zejména Haiti, uspořádal sdalšími předními tenisty– Rafaelem Nadalem, Novakem Djokovićem, Andy Roddickem, Kim Clijstersovou, Serenou Williamsovou, Lleytonem Hewitem aSamanthou Stosurovou charitativní vystoupení pojmenované „Úder pro Haiti“ (Hit for Haiti). Na dvorec nastoupili společně místo posledního dne přípravy před úvodním grandslamem sezóny Australian Open 2010. Tenisté vytvořili dva čtyřčlenné týmy, modrý a červený, podle barev haitské vlajky a na kurtu odehráli trojhru. Výtěžek byl zaslán lidem postiženým tímto přírodním živlem.[53]
Na ženevském Světovém ekonomickém fóru2010 byl jmenován do společenství přidružené organizace Young Global Leaders (Mladých globálních lídrů, osobností napříč obory do 40let věku), jako projev uznání jeho vedení, schopností apříspěvku společnosti.[54]
Následně zorganizoval a účastnil se dalšího charitativního zápasu „Výměna na pomoc“, konaného 16.ledna 2011 ve prospěch obětí záplav vQueenslandu na přelomu let 2010 a2011.
Vsrpnu 2013 jej časopis Forbes zařadil na 8.místo žebříčku sta nejvlivnějších světových celebrit svýdělkem 79miliónů dolarů za poslední rok.[55] Na žebříčku nejvýdělečnějších sportovců za rok 2013 mu stejný magazín přisoudil 1.místo, které sdílel s golfistou Tigerem Woodsem, když měly jejich zisky dosáhnout 46milionů dolarů. Probíhající Federerův 10letý kontrakt s firmou Nike byl odhadnut na 100milionů dolarů.[56]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]1996–1998: Juniorská kariéra
[editovat | editovat zdroj]1998: Wimbledonský double a světová jednička
[editovat | editovat zdroj]| Juniorská kariéra | |
|---|---|
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 71–20 |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (31. prosince 1998) |
| Juniorská dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | semifinále (1998) |
| French Open | 1. kolo (1998) |
| Wimbledon | vítěz (1998) |
| US Open | finále (1998) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Orange Bowl | vítěz (1998) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 38–21 |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (31. prosince 1998) |
| Juniorská čtyřhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | vítěz (1998) |
Na mezinárodním poli juniorského tenisu se Roger Federer pohyboval vletech 1996–1998. Vhlavních soutěžích turnajů odehrál devadesát jedna utkání ve dvouhře apadesát devět ve čtyřhře.[57]
Premiérovým Grand Slamem kariéry se stal Australian Open 1998. Ve dvouhře se na něm probojoval do semifinále, kde mu stopku vystavil Švéd Andreas Vinciguerra.[57] Na pařížském French Open 1998 skončil vúvodním kole po vyřazení Čechem Jaroslavem Levinským4–6, 7–5 a7–9.[57] Nejlepšího grandslamového výsledku dosáhl ve Wimbledonu1998, kde získal „double“– dva tituly. Ve finále dvouhry porazil gruzínského hráče Irákliho Labadzeho6–4, 6–4[58] avutkání odeblovou trofej přehrál po boku Belgičana Oliviera Rochuse francouzsko-izraelský pár Michaël Llodra aAndy Ram stejným poměrem6–4, 6–4.[59] Otitul si zahrál také na US Open 1998, kde podlehl argentinskému hráči Davidu Nalbandianovi vedvou setech 3–6 a5–7.[60]
Kpěti turnajovým vítězstvím zjuniorské dvouhry patří také trofej na floridském Orange Bowlu1998 kategorie 18letých vKey Biscayne, když ve finále zdolal Argentince Guillerma Coriu. [57] Tento zápas hraný 20.prosince 1998 byl posledním vjeho juniorské kariéře.[61]
Na juniorském žebříčku ITF byl vedvouhře nejvýše klasifikován vprosinci 1998 na1.místě avečtyřhře pak vtémže měsíci na7.místě. Mezinárodní tenisová federace jej vyhlásila juniorským mistrem světa ve dvouhře pro sezónu 1998.[62]
1998–2002: Počáteční období profesionální kariéry
[editovat | editovat zdroj]1998–1999: Daviscupový debut a průnik do první stovky
[editovat | editovat zdroj]Titul zwimbledonské juniorky 1998 mu zajistil start na premiérovém turnaji okruhu ATP Tour. Včervenci 1998 se tak stal profesionálem na gstaadském Swiss Open. Vúvodním kole podlehl Argentinci Lucasi Arnoldu Kerovi.[63] Během roku 1998 odehrál pouze tři události nejvyšší mužské úrovně.[64]
První plnohodnotná sezóna na okruhu ATPTour nadešla srokem 1999. Během ní obdržel osm divokých karet, včetně French Open 1999,[65] kde nastoupil k premiérové grandslamové dvouhře mezi muži. Vprvním kole nestačil na favorizovaného australského hráče Patricka Raftera večtyřech setech.[66] Vgrandslamové čtyřhře debutoval ve Wimbledonu1999, kde vpáru sAustralanem Lleytonem Hewittem došli do osmifinále. Vněm nestačili na favorizovaný pár Björkman aRafter.[67]
Nejdále se v sezóně 1999 probojoval na vídeňském turnaji CA-TennisTrophy. Vsemifinále skončil na raketě pozdějšího britského vítěze Grega Rusedskiho.[66] Ve švýcarském daviscupovém týmu debutoval 2.dubna neuchâtelským utkáním 1.kola Světové skupiny proti Itálii. Družstvu helvetského kříže pomohl k postupu páteční výhrou nad Davidem Sanguinettim.
Poprvé vkariéře pronikl do elitní světové stovky žebříčku ATP 20.září, když mu patřilo 95.místo.[20] Debutové vítězství nad hráčem elitní světové desítky dosáhl na marseillském turnaji, když zdolal pátého tenistu žebříčku Carlose Moyu, který se oměsíc později stal světovou jedničkou.
2000: První finále na okruhu ATP a olympijské semifinále
[editovat | editovat zdroj]Vsezóně se probojoval do svého prvního finále na okruhu ATP Tour. Na únorovém Open13 hraném vMarseille jej vutkání otitul porazil krajan Marc Rosset, až vtiebreaku rozhodující sady6–2, 3–6 a6–7.[68] Do přímého boje o turnajovou trofej nastoupil na říjnovém Swiss Indoors vrodné Basileji, kde neuspěl se Švédem Thomasem Enqvistem po pětisetové bitvě2–6, 6–4, 6–7, 6–1 a1–6. Na grandslamu nejdále došel na French Open, když jej vosmifinále vyřadil španělský antukář Àlex Corretja. Po prohře vúvodním kole sJevgenijem Kafelnikovem, předvedl nejhorší majorový výsledek roku ve Wimbledonu.[69]
Vzáří reprezentoval Švýcarsko na Hrách XXVII.olympiády vSydney. Výrazněji na sebe upozornil, když se probojoval až do semifinále dvouhry. Vněm podlehl německému olympionikovi Tommymu Haasovi avnásledném zápasu obronz neuspěl sFrancouzem Arnaudem di Pasqualem po vyrovnaném průběhu6–7, 7–6 a3–6.[69]
Na říjnovém basilejském turnaji si spolu sDominikem Hrbatým zahrál své premiérové finále čtyřhry na okruhu ATP Tour. Vněm však nestačili na americko-jihoafrickou dvojici Donald Johnson aPiet Norval.[70]
Vdubnu se tenista rozhodl opustit tréninkové zázemí švýcarského svazu Swiss Tennis anásledně se jeho novým osobním trenérem stal Švéd Peter Lundgren, který shráčem spolupracoval až do konce sezóny 2003. Kondičním koučem byl vprosinci jmenován Pierre Paganini.[39]
2001: Premiérové tituly ATP a vítěz Hopman Cupu
[editovat | editovat zdroj]První titul na okruhu ATP Tour si připsal během února. Na halovém turnaji Milan Indoor ve finále zdolal francouzského hráče Juliena Bouttera 6–4, 6–7 a6–4.[71] Vtémže měsíci pak po boku Jonase Björkmana vyhrál nizozemský Rotterdam Open[72] avčervenci si společně sMaratem Safinem připsal druhou deblovou trofej zgstaadského UBSOpen.[72]
Na turnajích Grand Slamu se poprvé vkariéře probojoval do čtvrtfinále. Nejdříve na French Open, kde nestačil na španělského antukáře Àlexe Corretju. Podruhé skončil mezi poslední osmičkou hráčů nawimbledonském pažitu. Jeho přemožitelem se stal Brit Tim Henman.[71] Okolo dříve sehrál na londýnské trávě památné utkání vysoké kvality proti Petu Samprasovi, které získal vesvůj prospěch po pětisetové bitvě. Duel představoval symbolické předání „wimbledonského žezla“ mezi odcházejícím anastupujícím šampiónem.
Zfinále odešel poražen poprvé na Rotterdam Open, kde jej přehrál Francouz Nicolas Escudé, apodruhé naDavidoff Swiss Indoors, když opět nezvládl zápas sTimem Henmanem.[71]
Debutový start ve švýcarském týmu na Hopmanově poháru proměnil ve vítězství. Spolu spartnerkou, světovou jedničkou Martinou Hingisovou, vyhráli všechny čtyři mezistátní utkání ave finále si poradili seSpojenými státy, hrajícími ve složení Monika Selešová a Jan-Michael Gambill.[73][74] VDavisově poháru již plnil roli švýcarské jedničky. Zástupci země helvetského kříže se probojovali do červnového čtvrtfinále Světové skupiny, vněmž skončili na raketách francouzských tenistů.
2002: Hamburská výhra v sérii Masters
[editovat | editovat zdroj]
Do profesionální sezóny vkročil lednovým finále sydneyského turnaje Adidas International, na kterém zdolal argentinského hráče Juana Ignacia Chelu 6–4, 6–7 a6–4.[75][76] Vkvětnu si po výhře nad Rusem Maratem Safinem 6–1, 6–3 a6–4 ve finále antukového Hamburg Masters připsal premiérový triumf vsérii Masters.[76] Tento titul znamenal pro Švýcara premiérový průnik do elitní světové desítky vkariéře. Třetí trofej pak slavil vříjnu na vídeňském CA-Tennis Trophy, kde přehrál českého hráče Jiřího Nováka poměrem 6–4, 6–1, 3–6, 6–4.[77] Jako poražený finalista odešel zhalového Milan Indoor amiamského Mastersu NASDAQ-100 Open, vněmž podlehl Andremu Agassimu.[76]
Na turnajích Grand Slamu se nejdále probojoval do osmifinále. Nejdříve na Australian Open, kde vypadl sNěmcem Tommym Haasem.[78] Podruhé mezi poslední šestnáctkou skončil naUSOpen po porážce od svého stabilního deblového partnera Maxe Mirného.[79][76]
Dva halové tituly ve čtyřhře získal vpáru sBělorusem Mirným. První si odvezli zúnorového Rotterdam Open, kde poprvé na okruhu ATP obhájil titul.[80] Inásledující rok 2003 se na něm probojoval do finále, ale na hattrick nedosáhl. Druhý triumf pak vybojoval naříjnovém Kremlin Cupu probíhajícím vMoskvě.[80]
Za švýcarský tým podruhé nastoupil do Hopmanova poháru, kde sživotní itýmovou partnerkou Mirkou Vavrinecovou nepostoupili ze základní skupiny. VDavisově poháru nepřevedl jako lídr týmu družstvo přes první kolo Světové skupiny, když tenisté helvetského kříže vypadli sRuskem.[76]
Debutovou účast zaznamenal na závěrečném Turnaji mistrů– Tennis Masters Cupu, kde vyhrál základní Zlatou skupinu. Vsemifinále jej však zastavila australská světová jednička Lleyton Hewitt po vyrovnaném průběhu 5–7, 7–5 a5–7.[81][76]
Na žebříčku ATP sezónu poprvé zakončil velitní světové desítce, když mu ve dvouhře patřilo 6.místo. Ve čtyřhře figuroval na 25.příčce.[20]
2003–2007: Cesta na vrchol a dominance v mužském tenisu
[editovat | editovat zdroj]2003: První trofeje z Wimbledonu a Turnaje mistrů
[editovat | editovat zdroj]V sezóně si připsal celkově sedm singlových a dva deblové tituly.[82][83] Nejvýznamnější znich se stala premiérová grandslamová trofej, kterou získal ve Wimbledonu finálovou výhrou nad Australanem Markem Philippoussisem po třísetovém průběhu 7–65, 6–2 a7–63.[82]
Zaznamenal také jediné deblové vítězství vsérii Masters během kariéry, když spolu sběloruským hráčem Maxem Mirným triumfovali na floridském Miami Masters.[83] Vtéto sérii se probojoval do jediného finále dvouhry roku– antukového Rome Masters. Vbitvě otitul jej těsným rozdílem přehrál španělský antukář Félix Mantilla až vtiebreaku třetí rozhodující sady 10:8.[82] Ve zlaté sérii zvítězil nejdříve vúnoru na arabském Dubai Tennis Championships, když si poradil sČechem Jiřím Novákem. Druhou trofej pak přidal zvídeňského CA-TennisTrophy, kde ve finále zdolal španělského hráče Carlose Moyu 6–3, 6–3 a6–3.[82]
Nejlepšího životního výsledku vDavisově poháru dosáhl postupem do semifinále Světové skupiny, když jako švýcarská jednička dovedl družstvo kvýhrám vprvním kole nad Nizozemskemve čtvrtfinále sFrancií, vždy poměrem 3:2na zápasy. Vsemifinále vyřadila zástupce helvetského tenisu Austrálie opět po výsledku2:3. Páteční dvouhru vMelbourne Parku proti Philippoussisovi vyhrál bez ztráty setu. Následně spolu sRossetem neuspěli vsobotní čtyřhře aprvní singlovou porážku vprobíhajícím ročníku utržil vneděli od Hewitta, který jej zdolal vtéto soutěži podruhé.[84]
Poslední trofej sezóny získal na Turnaji mistrů, když na něj vzávěrečném utkání nestačil zkušený Američan Andre Agassi po setech 6–3, 6–0 a6–4.[82] Rok zakončil na 2.pozici žebříčku ATP[20] za Roddickem apřed třetím Ferrerem.
2004: Zisk tří grandslamů a světová jednička
[editovat | editovat zdroj]Sezóna znamenající začátek Federerovy dominance nad mužským světovým tenisem přinesla Švýcarovi jedenáct výher zjedenácti finále na okruhu.[85] Poté, co se na konci roku 2003 rozešel po několikaleté spolupráci s trenérem Peterem Lundgrenem, odehrál celou sezónu bez kouče.[86] Světovou jedničkou na žebříčku ATP se poprvé stal 2.února,[20] když mu posun do čela zajistily body z vítězného Australian Open.
Ve finále úvodního melbournského grandslamu přehrál Marata Safina 7–6, 6–4 a6–2. Další čtyři apůl roku setrval na pozici lídra klasifikace avytvořil tím absolutní tenisový rekord vdélce trvání 237týdnů na prvním místě bez přerušení.[20] Následně triumfoval ive Wimbledonu, kde si obhajobu titulu zajistil výhrou nad Andy Roddickem 4–6, 7–5, 7–6, 6–4. Třetí major sezóny dobyl na US Open. Vrozhodujícím duelu otitul porazil Lleytona Hewitta 6–0, 7–6 a 6–0.[85] Od roku 1988 se tak stal prvním tenistou, který ovládl tři ze čtyř Grand Slamů vjediné sezóně. Naposledy před ním se tento výkon podařil švédskému hráči Matsi Wilanderovi.[87]
Vsrpnu se zúčastnil athénských Her XXVIII.olympiády.[85] Ve druhém kole mužské dvouhry jej přehrál Čech Tomáš Berdych poměrem 6–4, 5–7 a 5–7. Porážka pro Švýcara znamenala poslední singlovou prohru vsezóně. Zbylých šestnáct utkání dovedl do vítězného konce.[85]
První ze tří titulů série Masters si připsal na antuce Hamburg Masters, kde na něj nestačil Guillermo Coria. Další dva přidal na tvrdých površích vIndian Wells Masters aCanada Masters, když nejdříve vkalifornské bitvě otitul porazil Tima Henmana avTorontu pak Andyho Roddicka.[85] Vkategorii ATP International Series Gold podruhé opanoval dubajský turnaj.
Trofej také obhájil na Turnaji mistrů, kde si ve finále bez potíží poradil sHewittem 6–3 a6–2.[85]
2005: Pokračující nadvláda v podobě dvanácti titulů
[editovat | editovat zdroj]
Vsezóně se mu podařilo obhájit dva Grand Slamy, když ve finále Wimbledonu zdolal Andyho Roddicka6–2, 7–6, 6–4 avboji otitul na US Open přehrál veterána Andreho Agassiho6–3, 2–6, 7–6 a6–1. Na zbylých dvou turnajích velké čtyřky vypadl vsemifinále poté, co jej na Australian Open vyřadil ruský hráč Marat Safin ana pařížském French Open pak Španěl Rafael Nadal.[88]
Ze série Masters si připsal čtyři turnajové vavříny, ztoho jeden antukový naHamburg Masters atři zamerických betonů vIndian Wells Masters, Miami Masters aCincinnati Masters. Vrámci International Series Gold vyhrál dvě trofeje. Nejdříve na nizozemském Rotterdam Open anásledující týden na arabském Dubai Tennis Championships. Jako dvojnásobný obhájce vítězství ze závěrečného Turnaje mistrů hattrick nezískal, když ve finále nestačil na argentinského hráče Davida Nalbandiana.[88] Ve dvouhře tak ukončil sérii 24finálových výher.
Stejně jako vpředešlém ročníku zvítězil na jedenácti událostech dvouhry aktomu přidal jeden deblový titul zněmecké trávy Gerry Weber Open, kde startoval po boku krajana Yvse Allegra.[89]
Na žebříčku ATP po celý rok neopustil pozici světové jedničky.[20] Podruhé vřadě byl vyhlášen mistrem světa ITF, nejlepším hráčem okruhu ATP apoprvé také obdržel cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa.
2006: Nejlepší rok kariéry – krok od čistého Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Sezóna pro Federera znamenala hráčsky nedominantnější rok celé profesionální kariéry. Podruhé vní dosáhl na tři Grand Slamy. Během sedmnácti odehraných turnajů na okruhu ATP se na všech probojoval až do finále, svýjimkou srpnového Cincinnati Masters, advanáctkrát zbojů otitul odešel jako vítěz.
Ve finále Australian Open porazil Kypřana Marcose Baghdatise5–7, 7–5, 6–0, 6–2 anásledně obhájil další dvě vítězství. První znich ve Wimbledonu po finálové výhře nad španělským tenistou Rafaelem Nadalem 6–0, 7–6, 6–7, 6–3 adruhé na newyorském US Open, kde přehrál Američana Andyho Roddicka 6–2, 4–6, 7–5 a6–1. Čistý grandslam mu unikl prohraným finále antukového French Open, vněmž nestačil na Nadala.[90] Po Budgeovi aLaverovi se tak nestal třetím tenistou historie, který by dosáhl na tento ojedinělý výkon. Jako první muž od roku 1969 a Laverova výkonu si však zahrál finále všech čtyř majorů.
Vsérii Masters se šestkrát probojoval do finále, vnichž čtyřikrát triumfoval na tvrdém povrchu vIndian Wells, Miami, Torontu aMadridu. Ve dvou případech, vMonte Carlu aŘímě, jej porazil na antuce favorizovaný Rafael Nadal. Vrámci třetí nejvyšší kategorie Zlaté série vyhrál podzimní japonskou událost vTokiu avúrovni ATP International Series získal tři trofeje zDauhá, Halle aBasileje.[90]
Potřetí vkariéře opanoval závěrečnou událost sezóny Turnaj mistrů, když vposledním duelu roku zdolal amerického hráče Jamese Blakea.[90]
Vmužské klasifikaci neopustil po celý kalendářní rok pozici světové jedničky,[20] kterou přesvědčivě držel snáskokem několika tisíc bodů před druhým vpořadí Rafaelem Nadalem.[91] Potřetí vřadě byl vyhlášen mistrem světa ITF, nejlepším hráčem okruhu ATP apodruhé obdržel cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa.
Vprosinci 2011 označil Stephen Tignor, hlavní editor internetového média Tennis.com, Federerovu sezónu 2006 za druhou nejlepší votevřené éře, když ji zařadil hned za sezónu 1969 australské legendy Roda Lavera.[92]
2007: Tři grandslamové tituly a finále French Open
[editovat | editovat zdroj]Ve druhé sezóně za sebou zaznamenal účast ve finále všech čtyř Grand Slamů, znichž jako první tenista historie potřetí získal tři tituly.
Ve finále Australian Open porazil Chilana Fernanda Gonzáleze 7–6, 6–4,´a6–4. Ve Wimbledonu vyhrál rozhodující utkání opět nad španělským tenistou Rafaelem Nadalem 7–6, 4–6, 7–6, 2–6, 6–2 asvůj čtvrtý kariérní titul na newyorském USOpen si připsal vzápase se Srbem Novakem Djokovićem, který skončil7–6, 7–6 a6–4. Čistý grandslam mu podruhé unikl ojeden zápas, když prohrál finále antukového French Open, vněmž nenašel recept na Nadala. Výsledek čtyřsetového duelu zněl 3–6, 6–4, 3–6 a4–6.[93] Vpředchozích čtyřech sezónách tak dokázal vyhrál jedenáct zšestnácti uskutečněných grandslamů.
.jpg){kind=link}
Vsérii Masters se pětkrát probojoval do finále. Připsal si znich dva triumfy. Nejdříve obhájil titul na hamburské antuce apoté přidal výhru na tvrdém povrchu vCincinnati. Vkategorii ATP International Series Gold ovládl událost vDubaji akonečně naturnajích ATP International Series vybojoval další obhajobu zbasilejského Swiss Indoors.[93]
Počtvrté vkariéře opanoval závěrečnou událost sezóny Turnaj mistrů, když vposledním duelu zdolal španělského hráče Davida Ferrera po hladkém třísetovém průběhu.[93]
Proti Rafaelu Nadalovi odehrál 2.května exhibici „Bitva povrchů“, která proběhla na dvorci zpoloviny pokrytého antukou azdruhé části trávou. Dějištěm se stala krytá aréna vPalma de Mallorca. Španěl zvítězil těsným poměrem 7–5, 4–6 a7–6.[94] Stejný měsíc se basilejský rodák rozešel skoučem Tonym Rochem. Bez trenérského vedení zůstal až do Estoril Open 2008, než se jeho novým koučem vdubnu 2008 stal José Higueras.[95]
Na žebříčku ATP opět po celý rok neopustil pozici světové jedničky,[20] kterou držel před druhým Rafaelem Nadalem. Počtvrté vřadě byl vyhlášen mistrem světa ITF, nejlepším hráčem okruhu ATP apotřetí za sebou obdržel cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa. Na finančních odměnách vydělal 10130620dolarů,[96] nejvyšší peněžní zisk zturnajů během jednoho kalendářního roku.
Vprosinci 2011 pak hlavní editor Stephen Tignor zTennis.com vyhodnotil Federerovu sezónu 2007 za šestou nejlepší votevřené éře světového tenisu.[97] Vzhledem kvýkonům, kterými se prezentoval na dvorcích, ataké díky chování mimo ně, jej časopis Time zařadil mezi 100nejvlivnějších osobností světa. Tenisová legenda advojnásobný držitel čistého grandslamu Rod Laver na jeho adresu poznamenal: „Jedna věc je jistá: Je nejlepším hráčem své doby ajedním znejobdivuhodnějších šampiónů na světě. To je něco, zčeho se lze určitě radovat.“[98]
2008–2012: Kariérní Grand Slam, olympijský vítěz a boj o čelo žebříčku
[editovat | editovat zdroj]2008: Pátý vavřín na US Open a olympijský vítěz
[editovat | editovat zdroj]Během sezóny, vníž ztratil pozici světové jedničky, vyhrál jeden Grand Slam. Na zářijovém US Open porazil ve finále Skota Andyho Murrayho6–2, 7–5, 6–2apřipsal si pátý titul zFlushing Meadows za sebou. Dvakrát odešel zboje ograndslamový titul poražen. Vobou případech jej přehrál španělský hráč Rafael Nadal. Nejdříve mu hladce podlehl na French Open 1–6, 3–6, 0–6, apoté utrpěl první finálovou porážku ve Wimbledonu, kde vyrovnaná pětisetová bitva vyzněla ve prospěch Španěla 6–1, 6–4, 6–7, 6–7 a9–7. Výhrou tak Federerovi zmařil šanci odpoutat se od rekordní série pěti titulů, které Švýcar držel spolu sBjörnem Borgem. Na úvodním melbournském Australian Open byl nad jeho síly vsemifinále Novak Djoković,[99] jenž tak ukončil jeho šňůru deseti grandslamových finále bez přerušení. Tímto rekordem se však zapsal do historických statistik mužského tenisu.
Vsérii Masters se probojoval do finále antukových turnajů vHamburku aMonte Carlu, když mu naději na titul vobou případech zmařil Rafael Nadal. Vrámci třetí nejvyšší Zlaté série vyhrál tři události, ato na antuce vEstorilu, na trávě vHalle akonečně třetí triumf vřadě si připsal na halové basilejské události.[99]
Na pekingských Letních olympijských hrách vybojoval po boku Stanislase Wawrinky zlatou medaili vmužské čtyřhře. Ve čtyřsetovém finále Švýcaři porazili švédskou dvojicí Simon Aspelin aThomas Johansson.[100] Ve dvouhře skončil na raketě osmého nasazeného Američana Jamese Blakea mezi posledními osmi hráči.[99]
Na závěrečném Turnaji mistrů poprvé vkariéře nepostoupil ze základní skupiny, když ze tří duelů zvládl jediný proti Radku Štěpánkovi.[99] Vkonečné klasifikaci ATP tak poprvé od roku 2004 nefiguroval vjejím čele, ale patřilo mu 2.místo[20] za Nadalem.
Přesto obdržel počtvrté za sebou cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa.
2009: Zisk kariérního Grand Slamu a opět prvním hráčem
[editovat | editovat zdroj]Vsezóně si připsal dvě grandslamové trofeje. Ve finále French Open zdolal Švéda Robina Söderlinga 6–4, 7–6, 7–6 azkompletoval tak jako šestý hráč historie kariérní grandslam– vítězství ze všech čtyř majorů. Po dvou letech opět triumfoval ve Wimbledonu, vněmž po výhře nad Američanem Andym Roddickem vpěti setech 5–7, 7–6, 7–6, 3–6 a16–14,[101] slavil šestou turnajovou trofej. Titul mu zajistil návrat na pozici světové jedničky, kterou do konce roku neopustil. Wimbledonská trofej znamenala zisk rekordního 15.grandslamu kariéry, čímž na čele překonal 14titulů Peta Samprase avtomto parametru se stal nejúspěšnějším mužem historie.
Ze dvou zbylých událostí „velké čtyřky“ odešel jako poražený finalista. Na melbournském Australian Open podlehl španělskému hráči Rafaelu Nadalovi a na závěrečném US Open jeho šňůru pěti titulů v řadě ukončil Argentinec Juan Martín del Potro, až po pětisetovém dramatu.[101]
Vsérii Masters proměnil dvě finálové účasti ve vítězství. Na Madrid Open poprvé probíhajícím na antukových dvorcích si poradil sfavorizovaným Rafaelem Nadalem. Na tvrdém povrchu letního Cincinnati Masters přehrál Srba Novaka Djokoviće. Vrámci nově konstituované třetí nejvyšší kategorie okruhu ATP500Series podlehl jako trojnásobný obhájce titulu Djokovićovi ve finále Swiss Indoors.[101]
Na závěrečném Turnaji mistrů se probojoval do semifinále, vněmž skončil na raketě ruského hráče apozdějšího vítěze Nikolaje Davyděnka po třísetovém průběhu.[101] Vkonečné klasifikaci ATP se po roční pauze vrátil na 1.místo,[20] když vystřídal Rafaela Nadala.
Popáté vkariéře se stal mistrem světa ITF, stejně jako nejlepším hráčem okruhu ATP.
2010: Čtvrtá výhra na Australian Open a pátá z Turnaje mistrů
[editovat | editovat zdroj]Vsezóně dokázal dobýt jediný Grand Slam, když ve finále melbournského Australian Open zdolal Skota Andy Murrayho.[102] Federer tak zvýšil tenisový rekord na šestnáct grandslamových titulů[103] ačtvrtou trofejí zúvodního majoru se dotáhl na první místo Andreho Agassiho.
Na dalších třech majorech skončil před branami finále. Vítězství ve třetím kole French Open nad Julianem Reisterem pro něj představovalo jubilejní 700.výhru na okruhu ATP Tour a150.kariérní výhru na antuce.[104] Následná prohra ve čtvrtfinále se Švédem Robinem Söderlingem,[102] však završila jeho rekordní šňůru dvaceti tří semifinále na Grand Slamu vřadě, dosažených vuplynulých šesti letech.[105] Na absolutní rekord vpočtu týdnů strávených na čele světové klasifikace mu scházel jediný, když za Samprasovými 286týdny jich měl na kontě285.
Čtyřsetová porážka ve čtvrtfinále Wimbledonu, kde nestačil na českého hráče Tomáše Berdycha,[102] znamenala ukončení další rekordní šňůry, ato sedminásobné účasti ve wimbledonském finále za sebou. Po londýnském majoru klesl na 3.místo žebříčku– nejnižší postavení od 10.listopadu 2003, kdy mu patřila stejná příčka.[106][107]
Během série US Open na amerických betonech se včervenci stal jeho novým trenérem Paul Annacone, dlouholetý kouč Samprase,[108] který měl za cíl zlepšit jeho formu. Na USOpen Federer prošel do sedmého semifinále vřadě. Zpětisetové bitvy proti srbskému hráči Novaku Djokovićovi odešel poražen,[102] když promarnil nabídku dvou mečbolů na jeho ukončení.
Vkategorii Masters proměnil čtyři finálové účasti vjediný triumf. Počtvrté vkariéře zvítězil na Cincinnati Masters, když vposledním utkání zdolal Američana Mardyho Fishe.[102] Sedmnáctým titulem na Masters vyrovnal Agassiho výkon atouto 63.trofejí kariéry zaostával jednu turnajovou výhru za Borgem aSamprasem. Třikrát, zturnajů Madrid Open, Canada Masters aShanghai ATP Masters1000 odešel naopak ze závěrečného duelu poražen.[109] Vkategorii ATP500 Series docílil čtvrtého vítězství na Swiss Indoors vrodné Basileji.[102]
Na závěrečném Turnaji mistrů vyhrál popáté vkariéře, když ve finále zdolal Španěla Rafaela Nadala 6–3, 3–6 a6–1.[102] Vkonečné klasifikaci mu patřilo 2.místo[20] poté, co dokázal třemi tituly zpodzimní části sezóny předstihnout Novaka Djokoviće.
2011: Rekordní šestý titul na Turnaji mistrů
[editovat | editovat zdroj]Vsezóně, kdy překročil třicátý rok života, nevyhrál poprvé od roku 2002 žádný Grand Slam. Na Australian Open vyrovnal osmifinálovou výhrou nad Španělem Tommym Robredem rekord Jimmyho Connorse vpočtu 27čtvrtfinálových účastí na Grand Slamu bez přerušení. Vsemifinále jej však zastavil Srb Novak Djoković. Nejlepšího výsledku roku dosáhl na antukovém French Open, když vsemifinálové fázi ukončil 43zápasovou šňůru Djokoviće bez porážky, aby vnásledném boji otitul podlehl Rafaelu Nadalovi.[110]
Na wimbledonském pažitu zaznamenal nejhorší výsledek roku vrámci turnajů „velké čtyřky“, když vypadl ve čtvrtfinále sdevatenáctým hráčem světa Jo-Wilfriedem Tsongou.[111][112] Ze 179odehraných grandslamových duelů tak poprvé vkariéře ztratil zápas při vedení 2–0nasety.[113]
Pocitu „déjà vu“ mohl nabýt na USOpen, kde postoupil do rekordního třicátého čtvrtfinále majoru za sebou. Vsemifinále jej vpětisetové bitvě vyřadil Novak Djoković, když rozhodující dějství vyznělo ve prospěch Srba poměrem 7–5[110] abasilejský rodák opět nedokázal proměnit dva mečboly. Všechny tyto atributy mělo ivzájemné semifinále na předchozím ročníku Flushing Meadows. Federer navíc podruhé za sebou ztratil vedení 2–0na sety vgrandslamovém turnaji. Během září byla zveřejněna globální studie agentury Reputation Institute, konaná ve 25státech, podle níž byl Federer hodnocen jako druhý nejdůvěryhodnější anejuznávanější člověk světa, za prvním Nelsonem Mandelou apřed třetím Billem Gatesem.[114][115]
Vkategorii Masters získal švýcarský hráč jediný titul zpařížské haly Bercy na Paris Masters. Ve finále zůstal na jeho raketě Francouz Tsonga. Ze dvou utkání otitul vkategorii ATP500 Series si připsal rekordní páté vítězství na basilejském Swiss Indoors aúnorový Dubai Tennis Championships opustil jako poražený finalista. Triumfem pro něj skončila úvodní událost sezóny Qatar ExxonMobil Open vkatarském Dauhá, která byla součástí kategorie ATP250 Series.[110]
Zhalového turnaje Shanghai ATP Masters včínské Šanghaji se omluvil pro zranění.[116] Následkem toho neobhájil 600bodů zminulého roku ana žebříčku ATP klesl na 4.příčku. Téměř po osmi a půl letech, poprvé od červnového Wimbledonu 2003, se tak ocitl mimo nejlepší trojici světových hráčů.[117]
Závěrečnou událostí se pro něj již tradičně stal Turnaj mistrů konaný v Londýně. Ve skupiněB porazil všechny tři soupeře Jo-Wilfrieda Tsongu, debutanta Mardyho Fishe asvého velkého rivala Rafaela Nadala.[110][118][119] V semifinále přešel přes druhého ze skupiny A Davida Ferrera. Ve svém jubilejním 100.finále na okruhu ATP zdolal podruhé na turnaji Tsongu6–3, 6–7,6–3 apřipsal si celkově 70.titul kariéry.[120] Šestým triumfem na poslední události sezóny ustanovil nový rekord vpočtu výher, když se odpoutal od pěti titulů Lendla aSamprase. Současně se také dotáhl na Lendlův rekord vabsolutním počtu 39vítězných utkáních na Turnaji mistrů. Výhrou ve třiceti letech se stal nejstarším šampiónem od jeho založení vroce 1970.[121] Aktuální sérii neporazitelnosti prodloužil na 17zápasů[122] avrátil se na 3.místo světové klasifikace.[20]
2012: Posedmé wimbledonským vítězem
[editovat | editovat zdroj]Vsezóně získal dosud poslední grandslamový titul, když se jako druhý mužský tenista historie po Williamu Renshawovi probojoval do osmého finále Wimbledonu. Vněm porazil skotského hráče Andyho Murrayho poměrem4–6, 7–5, 6–3 a6–4.[123] Sedmou wimbledonskou trofejí se dotáhl na Peta Samprase asvým 17.titulem zGrand Slamu ustanovil nový historický rekord mužského tenisu.[124] Stal se také nejstarším finalistou londýnského turnaje od roku 1984, kdy do závěrečného utkání postoupil Jimmy Connors, anejstarším vítězem od titulu Arthura Ashe vroce 1975. Získané body jej katapultovaly do čela světové klasifikace. Při červencovém nástupu na „tenisový trůn“ ztrácel jediný týden na Samprasův rekord 286týdnů. Světové klasifikaci vévodil nepřetržitě dalších 16týdnů až do konce října, čímž ustanovil nový absolutní rekord vpočtu 302týdnů strávených na pozici prvního hráče světa.[125][126]
Na Australian Open postoupil jako první třicátník od dob Agassiho do semifinále, kde jej vyřadila světová dvojka Rafael Nadal. Španěl tak ukončil jeho 24zápasovou šňůru neporazitelnosti, kterou zahájil vzáří 2011.[127] Antukové French Open představovalo již 32.čtvrtfinálovou Švýcarovu účast na Grand Slamu bezpřerušení.[128] Na pařížské antuce však skončil vsemifinále na raketě Novaka Djokoviće.[129] Naposledním majoru sezóny USOpen mu pak stopku vystavil sedmý tenista světové klasifikace Tomáš Berdych ve čtvrtfinálové fázi.[130]
Necelý měsíc po Wimbledonu proběhl na travnatých dvorcích All England Clubu tenisový turnaj Her XXX.letní olympiády vLondýně. Singlovou soutěží prošel až do finále. Pošesté vprobíhající sezóně se střetl sArgentincem Juanem Martínem del Potrem, tentokrát vsemifinále. Federer utkání vyhrál až ve třetí rozhodující sadě poměrem gamů19–17. Rekordně dlouhé utkání se zapsalo do historických tabulek, když se stalo nejdelším zápasem hraným na dvě vítězné sady votevřené éře tenisu. Jeho doba trvání činila 4hodiny a26minut.[131][132][133] Vboji ozlatý olympijský kov však podlehl britskému reprezentantu Andymu Murraymu hladce2–6, 1–6 a4–6, což znamenalo zisk stříbrné medaile.[134] Po pekingském zlatu vstupoval seStanislasem Wawrinkou do soutěže mužské čtyřhry vroli obhájce titulu. Švýcarský pár skončil ve druhé fázi, když jej vyřadila dvojice izraelských deblových specialistů Jonatan Erlich aAndy Ram.[135]
Vsérii Masters basilejský rodák vybojoval tři vítězství, když jako první tenista historie vyhrál turnaj hraný na modré antuce– španělský Mutua Madrileña Madrid Open.[130] Svou účastí ve32.finále této série vytvořil nový rekord, když se odpoutal od Ivana Lendla. Vmadridském finále si poradil sTomášem Berdychem adotáhl se na rekordních dvacet Nadalových trofejí vMasters, počítaných odroku1990.[136] Další dvě trofeje si odvezl zamerických betonů. Po šestileté pauze vybojoval nejdříve naIndian Wells Masters čtvrtý turnajový triumf[137] apoté zvítězil na srpnovém Cincinnati Masters. Na tomto turnaji získal rekordní pátý titul, když vcelém jeho průběhu neztratil žádnou sadu adokonce ani jednou neprohrál své podání.[138]
Ve třetí nejvyšší kategorii ATP500 Series docílil vzimní fázi sezóny dvou výher. První přišla na nizozemském Rotterdam Open.[139] Následovalo jeho páté vítězství na arabském turnaji Dubai Tennis Championships.[140] Naopak šestou trofej zeSwiss Indoors nezískal, když jej ve finále přehrál Juan Martín del Potro až vtiebreaku rozhodující sady.[141]
Podruhé vkariéře odjížděl jako poražený finalista ze závěrečného Turnaje mistrů, kde po nezvládnutých koncovkách obou setů6–7 a5–7, nestačil vrozhodujícím duelu soutěže na světovou jedničku Novaka Djokoviće.[142] Srbský hráč tak ukončil jeho 12zápasovou neporazitelnost na závěrečné události roku.[143] Federer završil sezónu na 2.příčce světové klasifikace[20] právě za Djokovićem.
2013–2016: Kolísavá forma a herní výpadek pro zranění
[editovat | editovat zdroj]2013: Nejhorší sezóna za více než dekádu a jediný titul
[editovat | editovat zdroj]_(9410842993).jpg){kind=link}
Sezóna znamenala výsledkově nejhorší bilanci od roku 2001.[144][145][146] Švýcar dosáhl na jediný titul zhalleského Gerry Weber Open po finálové výhře nad Michailem Južným.[147][148] Tím si zdvouhry připsal 77.kariérní trofej azařadil se na 3.místo statistik otevřené éry po bok Američana Johna McEnroea.[147]
Na Grand Slamu se probojoval nejdále do čtvrtfinále French Open, vněmž nestačil na Jo-Wilfrieda Tsongu. Naopak nejkratší účinkování prožil na travnatém Wimbledonu.[148] Během tzv.„černé středy“ skončil již ve druhém kole na raketě Ukrajince Sergije Stachovského zdruhé světové stovky.[148] Poprvé od roku 2002 si tak nezahrál žádné finále na turnajích velké čtyřky. Bodová ztráta způsobila, že po srpnovém Cincinnati Masters klesl na 7.místo žebříčku ATP, nejhorší postavení za posledních jedenáct let kariéry.
Jako poražený finalista odešel zřímského Internazionali BNL d’Italia po prohře sNadalem[148] azhalového Swiss Indoors vrodné Basileji, kde nestačil na Argentince Juana Martína del Potra.[148] Přesto účast vpřímém boji otitul na basilejské události znamenala vyrovnání Villasova rekordu otevřené éry, když se Federer probojoval desetkrát do finále jediného turnaje.
Pojedenácté vřadě si zahrál semifinále Turnaje mistrů, kde jej vyřadila světová jednička avelký soupeř na okruhu Rafael Nadal.[148] Zisk 400bodů znamenal konečnou 6.příčku ve světové klasifikaci.[20]
2014: Deváté wimbledonské finále, šestý titul z Cincinnati a vítěz Davis Cupu
[editovat | editovat zdroj]Poprvé vkariéře vstoupil do sezóny účastí na Brisbane International, když tento úmysl byl zveřejněn 24.července 2013.[149] Jako turnajová jednička v soutěži dvouhry postoupil přes Francouze Jérémy Chardyho do finále. Vněm podlehl bývalému prvnímu hráči žebříčku Lleytonu Hewittovi ve třech setech. Spolu sNicolasem Mahutem si zahrál také čtyřhru, vníž došli do semifinále. Na Australian Open vstupoval z pozice šestého nasazeného. Padesátou sedmou grandslamovou účastí v řadě vytvořil nový tenisový rekord. Po čtvrtfinálové výhře nad světovou čtyřkou Andym Murraym skončil v semifinále na raketě prvního nasazeného Rafaela Nadala, bez jediného získaného setu.[150]
Na přelomu února a března odehrál Dubai Duty Free Tennis Championships. V semifinále zdolal jednoho z velkých soupeřů Novaka Djokoviće, čímž zvýšil vzájemný poměr výher a proher na 17–15. Ve finále si poradil s Tomášem Berdychem ve třech setech a odvezl si celkově šestou dubajskou trofej. Federer vybojoval 78.titul na okruhu ATP, čímž se na třetím místě otevřené éry osamostatnil od Johna McEnroea. Vyhraným turnajem ve čtrnácté sezóně bez přerušení také vyrovnal rekord Ivana Lendla.[151] Na Indian Wells Masters prohrál ve finále se Srbem Novakem Djokovićem, když o vítězi rozhodl až tiebreak závěrečné sady. Ani čtvrté finále na Monte-Carlo Masters neproměnil v titul poté, co jej v něm porazil krajan Stan Wawrinka.[152] S ním vytvořil silný švýcarský tým v Davis Cupu a po výhrách nad Srbskem a Kazachstánem, postoupili do zářijového semifinále proti Itálii, čímž vyrovnal své kariérní maximum. Na antukovém French Open zaznamenal nejhorší výsledek od sezóny 2004, když po pětisetové bitvě vypadl s Lotyšem Ernestsem Gulbisem ve čtvrtém kole.[152]
Na Gerry Weber Open se podeváté probojoval do finále dvouhry, v němž navýšil rekordní počet halleských titulů na sedm. Ve vyrovnaném průběhu proti 69.kolumbijskému hráči žebříčku Alejandru Fallovi zvládl tiebreaky obou setů.[153] Do boje o titul pronikl také ve čtyřhře po boku krajana Chiudinelliho. Ve finále však podlehli německo-rakouským deblovým specialistům Begemannovi s Knowlem.[154] Deváté wimbledonské finále si zahrál proti nejvýše nasazené světové dvojce Novaku Djokovićovi, jenž v pětisetové bitvě proměnil třetí mečbol.[155][156] Stejně jako v roce 2008 tak Švýcar odešel poražen.
Popáté v roce nezvládl přímý boj o titul na letním Canada Masters, kde jej zdolal Francouz Jo-Wilfried Tsonga. Po dvou letech si připsal titul ze série Masters, když triumfoval opět na Western & Southern Open po finálové výhře nad Davidem Ferrerem, s nímž udržel neporazitelnost. Rekordní počet titulů ze Cincinnati Masters tak navýšil na šest.[157] Vítězstvím ve druhém kole nad Vaskem Pospisilem se také stal prvním tenistou, který dosáhl na 300 výher ze série Masters. Po turnaji měl zápasovou bilanci v této kategorii 304–89.[158] Na US Open prošel poprvé od roku 2011 do semifinále, když otočil čtvrtfinále s Gaëlem Monfilsem, aby jej v semifinále vyřadil pozdější vítěz Marin Čilić.[159] Čtvrtý titul roku završil říjnovou výhrou nad Francouzem Gillesem Simonem ve finále Shanghai Masters, čímž dosáhl první trofeje na čínské půdě od roku 2007 a připsal si 23 turnajový vavřín ze série Masters.[160] Po výhře nad Belgičanem Davidem Goffinem získal šestý titul na Swiss Indoors.[161] Jedenáctým finále z této události vytvořil nový mužský rekord otevřené éry tenisu jako hráč, který se probojoval do nejvíce finále konkrétního turnaje.
Na Turnaji mistrů vytvořil třináctou účastí v řadě nový rekord. Podvanácté na něm postoupil do semifinále a podeváté do finále, čímž v obou případech vyrovnal Lendlův rekordní zápis. Před závěrečným duelem s Djokovićem však odstoupil pro potíže se zády.[162] O týden později slavil s daviscupovým týmem Švýcarska triumf ve finále Světové skupiny, vněmž porazili Francii 3:1 na zápasy. Švýcaři tak poprvé v historii zvedli nad hlavu „salátovou mísu“ pro šampiony Davisova poháru.[163]
2015: Osmá trofej na Halle Open a 1000. výhra na ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Do sezóny vkročil titulem na Brisbane International, když ve finále přehrál Raonice. Daný zápas znamenal 1000.výhru v profesionálním tenisu, čímž se zařadil po bok Connorse a Lendla, a současně se stal prvním mužem otevřené éry, jenž vyhrál trofej v15sezónách za sebou.[164]
Na Australian Open vypadl poprvé po čtrnácti letech již ve třetím kole, když překvapivě nestačil na Itala Andrease Seppiho, s nímž měl předchozí bilanci 10:0 na zápasy.[165] Rekordní sedmou trofej dobyl na Dubai Tennis Championships, když ve finále zdolal světovou jedničku Novaka Djokoviće a jako čtvrtý muž překonal hranici 9000es.[166] Na navazující březnové události Indian Wells Masters mu Srb oplatil čerstvou prohru v přímém boji o turnajovou trofej.[167]
Po třech letech vyhrál antukový turnaj, když ovládl úvodní ročník Istanbulu Open po finálové výhře nad Urugaycem Pablem Cuevasem. Turecko se pro něj stalo 19.státem, z něhož si odvezl titul.[168] Podruhé v roce odešel poražen od Djokoviće ve finále, když mu podlehl na římské antuce Internazionali BNL d’Italia.[169] Odměna 308tisíc eur znamenala, že se stal prvním tenistou historie, který vydělal více než 90milionů dolarů. Ve čtvrtfinále French Open vypadl s osmým nasazeným krajanem a pozdějším vítězem Stanem Wawrinkou, který tak snížil pasivní poměr vzájemných duelů na 3–16.[170] Rekordní osmou trofej dobyl na halleském Gerry Weber Open poté, co podruhé v roce zdolal Andrease Seppiho. Stal se tak teprve třetím mužem open éry, jenž stejný turnaj ovládl nejméně osmkrát.[171][172]
Ve Wimbledonu postoupil, ve věku 33let, do rekordního desátého finále jako nejstarší finalista od roku 1974 a tehdy 39letého Kena Rosewalla. Stejně jako vpředchozím ročníku vněm podlehl Novaku Djokovićovi po čtyřsetovém průběhu.[173] Rekordní sedmý vavřín si odvezl ze Cincinnati Masters, kde ve finále oplatil porážku Djokovićovi. Poprvé na jediném turnaji porazil světovou jedničku i dvojku v navazujících zápasech a podruhé během pěti kol neztratil žádný set ani podání.[174] V sérii bez ztracené sady pokračoval na cestě do finále US Open. Mezi poslední čtveřicí hráčů vyřadil pátého muže žebříčku Stana Wawrinku. V přímém souboji o titul však nenašel, po čtyřsetovém průběhu, recept na Novaka Djokoviće. V newyorském finále se Švýcar objevil poprvé od roku 2009, a celkově posedmé.[175][176] Ve finále Swiss Indoors se ve dvanácté sezóně za sebou potkal s Rafaelem Nadalem, jehož zdolal po třech a půl letech ašňůře pěti porážek.[177] Navýšil tak svůj rekord open éry dvanáctým finále na jediném turnaji a desátým v řadě.[178]
Rekordní čtrnáctou účast v řadě na závěrečné události roku, londýnském ATP World Tour Finals, proměnil v desátý postup do finále, z něhož odešel poražen od světové jedničky Novaka Djokoviće. Z osmi vzájemných utkání v roce jej zdolal třikrát. V základní skupině Turnaje mistrů přitom výhrou nad Srbem přerušil jeho šňůru 38zápasové neporazitelnosti na krytých dvorcích.[179] Sezónu podruhé v kariéře, stejně jako v roce 2011, zakončil na 3.místě žebříčku ATP za Novakem Djokovićem a Andym Murraym.
2016: Nejvíce vyhraných dvouher na Grand Slamu a červencový konec sezóny
[editovat | editovat zdroj]_(28136155830).jpg){kind=link}
Sezónu rozehrál jako obhájce trofeje a nejvýše nasazený na lednovém Brisbane International.[22] V repríze předchozího finále mu Kanaďan Milos Raonic oplatil rok starou porážku.[180] Na Australian Open odešel posedmé v kariéře poražen v semifinále, když nestačil na prvního hráče žebříčku Novaka Djokoviće. Srb jej zastavil na třetím majoru v řadě.[181] Den po semifinále Australian Open si při napouštění vany dětem[182] přivodil poranění kolene. Na počátku února ve Švýcarsku podstoupil artroskopický operační výkon natrženého menisku se zhruba měsíčním plánovaným výpadkem.[183] Mimo původní plán zařadil do programu dubnový Monte-Carlo Rolex Masters,[182] jímž se vrátil na okruh. Ve čtvrtfinále vypadl s Jo-Wilfried Tsongou.[184] Odstoupením z French Open pro bolest zad stanovil nový rekord otevřené éry 65účastmi v hlavních soutěžích Grand Slamu bez přerušení.[185]
Na travnatém MercedesCupu zdolal ve druhém kole Taylora Fritze, čímž se posunul na 2.místo statistik otevřené éry vpočtu vítězných zápasů. Jednalo se o jeho 1072výhru, kterou o jedno utkání překonal Ivana Lendla.[186] V semifinále skončil na raketě Dominica Thiema a podruhé tak prohrál zápas na trávě, v němž neproměnil mečbol.[187] Navazující Gerry Weber Open znamenal první porážku od teenagera po téměř deseti letech a nezvládnutém semifinále s 19letým Alexandrem Zverevem.[188] Ve Wimbledonu dokázal otočit průběh čtvrtfinále proti Čilićovi z 0–2 na sety. Celkově 307. vítězným zápasem na Grand Slamu překonal historický rekord Martiny Navrátilové v počtu výher a vyrovnal také rekordních jedenáct účastí Connorse v semifinále.[189] Premiérově však v této fázi londýnského majoru nalezl přemožitele, když jej zdolala světová sedmička Milos Raonic v pěti setech.[190]
Pro pokračující problémy s levým kolenem ukončil 26.července poprvé v kariéře předčasně sezónu, čímž vynechal i plánované olympijské hry a US Open. Plně se tak chtěl věnovat rekonvalescenci a uzdravit se, aby mohl na okruhu působit ještě několik dalších let. Završil tím rekordní šňůru otevřené éry, když v patnácti sezónách za sebou vyhrál alespoň jeden singlový titul.[191] Po více než tříměsíční neaktivitě vypadl z elitní světové desítky žebříčku ATP 7.listopadu 2016, když klesl z 9. na 16.místo. Jejím členem byl do tohoto data nepřetržitě od října 2002.[192]
2017–2019: Návrat ve velkém stylu
[editovat | editovat zdroj]2017: Pátý titul na Australian Open a rekordní osmý z Wimbledonu
[editovat | editovat zdroj]Sezónu potřetí v kariéře rozehrál na Hopmanově poháru. Vpáru sBelindou Bencicovou švýcarští reprezentanti obsadili druhé místo základní skupiny, když dvě ze tří dvouher vyhrál.[193] Na Australian Open pošesté postoupil do finále, v němž se stal jeho soupeřem Rafael Nadal. Pětisetovou výhrou získal pátý titul z Melbourne Parku, jímž navýšil rekordní zápis mužských historických statistik na 18.grandslamů a jako první muž historie triumfoval na třech různých majorech nejméně pětkrát. Poprvé také musel na jediném turnaji nastoupit ke třem pětisetovým duelům.[194][195] Ve druhém kole Dubai Tennis Championships prohrál s kvalifikantem z druhé světové stovky Jevgenijem Donským po nevyužití tří mečbolů.[196]
Jubilejní devadesátou trofej získal na BNP Paribas Open, kde ve finále podvacáté vkariéře zdolal Stana Wawrinku. Pátým titulem zIndian Wells Masters vyrovnal Djokovićův turnajový rekord a jako první si zahrál sedmé finále.[197] O dva týdny později dosáhl na třetí kariérní triumf z Miami Open, když v závěrečném duelu potřetí v sezóně zdolal Rafaela Nadala. Navázal tak na sezóny 2005 a 2006, v nichž si také odvezl tzv. „sluneční double“ v podobě dvou jarních amerických Mastersů.[198]
Po rozhodnutí vynechat Roland Garros podeváté triumfoval na Gerry Weber Open, čímž se stal po Nadalovi druhým hráčem open éry s tímto počtem titulů z jediného turnaje.[199] Ve Wimbledonu pak vybojoval devatenáctý grandslam jako nejstarší šampion otevřené éry po finálovém vítězství nad Chorvatem Marinem Čilićem. Poprvé turnaj vyhrál bez ztráty setu a stal se prvním mužem s osmi wimbledonskými trofejemi. V jeho průběhu se posunul do čela statistiky nejvyššího počtu vyhraných zápasů dvouhry na grandslamu. Po skončení jich měl na kontě 321.[200][201] Počtvrté skončil jako poražený finalista na kanadském Rogers Cupu, když mu červnovou finálovou porážku z Halle oplatil 20letý Alexander Zverev.[202] V repríze finále z roku 2009 jej ve čtvrtfinále US Open vyřadil Juan Martín del Potro, když za stavu 1–1 na sety neproměnil v tiebreaku třetí sady čtyři setboly a set i zápas ztratil.[203] Po turnaji se posunul na 2.příčku žebříčku.
V září přijel do pražské O2areny na první ročník Laver Cupu, který vymyslel. V týmu Evropy vyhrál tři zápasy, do nichž nastoupil a přispěl k jejímu vítězství nad výběrem světa 15:9. Poprvé v kariéře nastoupil do čtyřhry po boku Rafaela Nadala, v níž zdolali Američany Querreyho se Sockem.[204][205] I počtvrté v sezóně porazil Nadala, když jej přehrál ve finále říjnového Shanghai Rolex Masters v Šanghaji, z něhož si odvezl druhou trofej. V36letech a2měsících se stal nejstarším singlovým vítězem i finalistou série Masters.[206] V závěru téhož měsíce poosmé vyhrál Swiss Indoors v rodné Basileji. Devadesátým pátým titulem na okruhu ATP Tour se v otevřené éře osamostatnil na druhé příčce v pořadí, když na třetí pozici klesl Ivan Lendl. Finanční prémie jej vrátila do čela historických výdělků s částkou 109853682dolarů, a to otéměř 50tisíc dolarů před Djokoviće.[207][208]
Následně dokázal zvítězit na turnaji Masters v Šanghaji, kde ve finále porazil Rafaela Nadala ve dvou setech. Španěla tak přehrál popáté v řadě. Ve vítězném tažení pokračoval na basilejském Swiss Indoors, který vyhrál již po osmé. Sezónu zakončil na Turnaji mistrů. Vyhrál v něm základní skupinu, ale v semifinále padl s Davidem Goffinem a sezónu zakončil jako světová dvojka.
2018: 20. grandslamový titul a nejstarší světová jednička
[editovat | editovat zdroj]Federer zahájil sezónu ziskem svého druhého titulu na Hopman Cupu, tentokrát ve spolupráci s Belindou Bencicovou, poté, co předtím v roce 2001 zvítězil s Martinou Hingisovou. Federer vyhrál každý zápas, který odehrál, a ve finále společně s Bencicovou porazil německý pár Alexander Zverev a Angelique Kerberovou 2:1. Na Australian Open se Federer dostal do finále bez ztráty setu a ve finále vyzval Marina Čiliće. Federer po prvních 3 setech vedl 2:1 a ve čtvrtém setu vedl 3:1, Čilić však pěti gamy v řadě poslal zápas do páté sady. Hned v prvním gamu musel Federer odvracet brejkboly, následně však momentum otočil a rozhodující set vyhrál 6:1. Byl to Federerův šestý titul na Australian Open, čímž vyrovnal tehdejší rekord Roye Emersona a Novaka Djokoviće (Djokovič se ale osamostatnil v čele po triumfu v roce 2019). Stal se také prvním mužem, který vyhrál dvacet grandslamových titulů. Bylo to také poprvé od US Open v roce 2008, kdy Federer úspěšně obhájil grandslamový titul.
V polovině února Federer porazil Grigora Dimitrova a získal svůj třetí titul na Rotterdam Open, čímž se vrátil na 1. místo v žebříčku ATP. Ve věku 36 let a 195 dnů se stal nejstarší světovou jedničkou ATP o více než tři roky. Tento rekord platil až do roku 2024, kdy jej překonal Novak Djoković. Také překonal rekord ATP za nejdelší období mezi dvěmy obdobími na 1. místě, a to s 5 lety a 106 dny. V březnu Federer hrál v Indian Wells Masters, kde v semifinále porazil Chung Hyeona a dosáhl tak nejlepšího startu do sezóny v kariéře 17:0, čímž překonal svůj předchozí nejlepší start 16:0 z roku 2006. Federer pak měl ve finále 3 mečboly při vlastním podání, ale nakonec těsně podlehl Juanu Martin del Potrovi 4:6, 7:6, 6:7. Mnozí tuto porážku označují jako konec Federerovi renesance. Poté, co v Miami ve druhém kole prohrál s Thanasi Kokkinakisem, Federer oznámil, že podruhé za sebou vynechá antukovou sezónu, včetně French Open, což Nadalovi umožnilo se stát znovu světovou jedničkou.
V červnu se Federer vrátil na post světové jedničky na Stuttgart Open, který vyhrál po vítězství nad Milošem Raoničem ve finále. O post světové jedničky však definitivně přišel v následujícím týdnu, když neobhájil titul z Halle Open a ve finále podlehl Bornu Ćorićovi ve třech setech. Na Wimbledonu byl Federer poprvé od US Open 2012 nasazen jako první na grandslamovém turnaji, ale ve čtvrtfinále podlehl Kevinu Andersonovi v pěti setech, přestože vedl o dva sety a ve třetím měl mečbol.
Federer poté hrál v Cincinnati, kde ve finále podlehl Novaku Djokovićovi, který tímto vítězstvím zkompletoval Career Golden Masters. Tato prohra ukončila Federerovu sérii 100 po sobě jdoucích vyhraných gamů na podání a 14zápasovou vítěznou sérii v Cincinnati. Na US Open Federera ve 4. kole překvapivě zkolil John Millman s odvoláním na extrémní horko a vlhkost, které si vybraly svou daň na jeho těle. Federer poté hrál na Laver Cupu, kde úspěšně pomohl týmu Evropy obhájit titul a vyhrál obaě dvouhry proti Nicku Kyrgiosovi a Johnu Isnerovi. Poprvé v kariéře spojil síly s Djokovićem ve čtyřhře, když jejich zápas prohráli s Jackem Sockem a Kevinem Andersonem ve třech setech. V říjnu na basilejském Swiss Indoors Federer obhájil titul vítězstvím ve dvou setech nad Mariusem Copilem ve finále a získal tak svůj devátý titul na tomto turnaji a 99. titul ve dvouhře v kariéře. Na pařížském Masters Federer prohrál v semifinále s Djokovićem po tříhodinové bitvě 6:7, 7:5 a 6:7. Na Turnaji mistrů Federer prohrál v semifinále ve dvou setech s pozdějším vítězem Alexandrem Zverevem.
2019: 100. titul a 12. finále Wimbledonu
[editovat | editovat zdroj]Federer zahájil sezonu obhájením Hopmanova poháru po boku Belindy Bencicové a stal se prvním hráčem, který tento smíšený turnaj vyhrál třikrát. Ve finále znovu porazili Zvereva a Kerberovou z Německa a v rozhodujícím setu vyhráli v tie-breaku (5–4). Na Australian Open Federera ve čtyřech těsných setech překvapivě porazil Stefanos Tsitsipas. Po zápase Federer oznámil, že si poprvé od roku 2016 zahraje sezónu na antuce. Na turnaji v Dubaji Federer ve finále porazil Tsitsipase ve dvou setech a získal tak svůj 100. titul ve dvouhře v kariéře, čímž se stal teprve druhým mužem po Jimmym Connorsovi, který dosáhl tříciferné hranice v otevřené éře. Federer se poté dostal do finále turnajů v Indian Wells, kde prohrál s Dominikem Thiemem, a v Miami, kde porazil Johna Isnera.
Vzájemná soupeření
[editovat | editovat zdroj]Federer vs. Nadal
[editovat | editovat zdroj]Federer aRafael Nadal se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 ajejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého znich.[209][210][211][212][213]
Oba hráči figurovali na první adruhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17.srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[214] Švýcar aŠpaněl představují jedinou dvojici vhistorii mužského tenisu, která zakončila šest sezón vřadě na prvních dvou místech světové klasifikace, ato vobdobí 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237týdnů, což představuje rekordní období vtenise. Opět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku včervenci 2005 adržel ji 160týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, vsrpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[215]
Nadal drží aktivní bilanci vzájemných utkání vpoměru 24–16. Šestnáct zčtyřiceti duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[216] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě(3–1) ataké vhale na tvrdém povrchu(5–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích stvrdým povrchem(8–6) aantuce(14–2).[217] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází zžebříčkového postavení, utkali se oba hráči dvacetčtyřikrát až ve finále, ztoho devětkrát vboji ograndslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[218] Vletech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili vkaždém finále French Open aWimbledonu. Potkali se také vzávěrečných zápasech Australian Open2009 i2017, ana French Open2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil první dvě wimbledonská a jedno melbournské finále. Čtyři zdevíti grandslamových klání otitul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu2007 a2008 ana Australian Open2009 i 2017. Wimbledonské finále zroku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[219][220][221][222]
Třináct střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet dvanácti vzájemných finále vsérii Masters. Mezi tyto finálové boje patří idlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až vtiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.
Federer vs. Djoković
[editovat | editovat zdroj]Federer aNovak Djoković se potkali ve 45utkáních okruhu (a finále Turnaje mistrů 2014 nebylo odehráno). Srbský hráč drží mírně kladnou bilanci výher a proher 23–22.[223][224] Poměr na tvrdém povrchu je vyrovnaný 17–17na zápasy. Bilance na antuce je také paritní4–4, a na trávě vede Srb2–1, když první vzájemné utkání na zeleném pažitu Federer vyhrál vsemifinále Wimbledonu2012 a naopak poražen odešel z finále Wimbledonu2014 i 2015. Sedmnáctkrát vzájemné měření sil dospělo až do rozhodující sady.
Federer–Djoković, 6–1, 3–6, 7–5
Na Grand Slamu spolu odehráli čtrnáct zápasů. Série mírně vyznívá pro Djokoviće 8–6na utkání. Vedle Nadala zůstává srbský tenista jediným hráčem okruhu, který švýcarského hráče dokázal zdolat na dvou po sobě jdoucích turnajích „velké čtyřky“. Poté, co jej přehrál na USOpen2010, vyřadil ho také na Australian Open2011. Spolu sNadalem aMurraym jsou pak jedinými třemi tenisty, kteří dosáhli nad Federerem dvouciferného počtu vítězství. Opět Djoković sNadalem zůstávají osamoceni ve statistice grandslamových výher bez ztráty setu, když Srb stavu 3:0na sety dosáhl na Australian Open2008, Australian Open2011, French Open2012 a Australian Open 2020, Španěl jej tímto způsobem dokázal zdolat ve finále French Open2008 a semifinále French Open2019.
Federer ukončil Djokovićovu neporazitelnost vsezóně 2011, do níž Srb vstoupil šňůrou čtyřiceti jedna vítězství. Vsemifinále French Open2011 však švýcarskému tenistovi podlehl po čtyřsetovém průběhu. Tuto porážku mu však oplatil vpětisetovém semifinálovém dramatu na zářijovém US Open2011, kde ve druhém ročníku za sebou odvrátil dva Federerovy mečboly aprošel do finále.[225] Vzájemná série pokračovala vsemifinále Wimbledonu2012, kde Švýcar uštědřil čtyřsetovou porážku tehdejší světové jedničce aobhájci titulu.[226] Před finále Turnaje mistrů 2014 Švýcar odstoupil pro zádové potíže. Poprvé se tak ve 45leté historii turnaje finálový duel neodehrál.[162] Řada expertů hodnotí vzájemné soupeření obou hráčů na USOpen jako jedno znejvětších vrámci otevřené éry tenisu.[227]
Federer vs. Murray
[editovat | editovat zdroj]Federer aAndy Murray odehráli celkem 25vzájemných zápasů. Švýcarský tenista drží mírně aktivní bilanci14–11. Na tvrdém povrchu Federer vede těsně12–10, stejně tak i na trávě drží poměr2–1.[228]
cropped.jpg){kind=link}
Murray–Federer, 7–5, 7–5
Na nejvyšší grandslamové úrovni se dvojice potkala šestkrát, ztoho vprvních třech duelech vždy až ve finále. Švýcar vtěchto třech zápasech zvítězil, když soupeře zdolal bez ztráty setu na US Open2008[229] aAustralian Open2010.[230] Ve Wimbledonu2012 mu soupeř odebral pouze úvodní sadu. Tuto sérii Skot zastavil na Australian Open2013, kde po vyrovnaném pětisetovém průběhu slavil vítězství. Švýcar mu však na dalším ročníku turnaje 2014 porážku oplatil čtvrtfinálovou výhrou a další třísetové vítězství přidal v semifinále Wimbledonu2015 .
Přibližně měsíc po wimbledonském finále 2012 se oba znovu střetli na Centrálním dvorci All England Clubu vpřímém boji oolympijské zlato, když postoupili do finále turnaje na Letních olympijských hrách2012. Murray odčinil poslední vzájemnou porážku aŠvýcara zdolal bez ztráty sady, čímž mu nedovolil získat kariérní Golden Slam.
Murray také drží aktivní poměr výher aproher 6–2na událostech série Masters, ztoho 2–0ve finále. Čtyřikrát na sebe oba tenisté narazili během závěrečného Turnaje mistrů. Všanghajském duelu zroku 2008 nejdříve triumfoval Skot[231] apoté si tři výhry vletech 2009, 2010 a2012 zLondýna odvezl Federer.[232] Na Turnaji mistrů 2014 Švýcar skotského rivala deklasoval poměrem 6–1 a 6–0 a jako první člen „Velké čtyřky“ vyhrál set „kanárem“ proti všem zbylým členům. Spolu sDjokovićem aNadalem jsou jedinými, kteří jej porazili více než desetkrát.
Federer vs. Roddick
[editovat | editovat zdroj]Dlouholeté soupeření na okruhu sváděli Federer aAndy Roddick, který profesionální kariéru ukončil vzáří 2012. Právě švýcarský tenista sesadil Američana zprvního místa žebříčku ATP poté, co získal premiérový titul na Australian Open vroce 2004. Úhrnem se oba střetli ve 24zápasech, včetně čtyř finále Grand Slamu– tří wimbledonských ajednoho na USOpen. Švýcar dosáhl výrazně aktivní bilance vpoměru21–3, čímž se Roddick na okruhu ATP stal hráčem snejvyšším počtem porážek od Federera.[233]
Výjimečný zápas se odehrál ve finále Wimbledonu2009, které trvalo čtyři hodiny asedmnáct minut, ztoho poslední pátá sada 95minut,[234] čímž se stala nejdelší ve více než 130leté historii finále mužského Grand Slamu. Překonala tak počtem her idélkou pátý set finále na French Championships1927.[235] Američan během celého pětisetového utkání ztratil pouze jedno podání, ato až vúplně posledním gamu rozhodujícího setu za stavu14–15. Federer tímto triumfem získal patnáctý grandslamový titul, čímž překonal historicky rekordní zápis Peta Samprase.
Federer vs. Safin
[editovat | editovat zdroj]Federer aMarat Safin nastoupili ke dvanácti vzájemným střetnutím, vnichž měl výrazně aktivní bilanci10–2 švýcarský hráč.[236] Oba se stali profesionály vrozmezí jediného roku. Safin, jenž ukončil aktivní kariéru vlistopadu 2009, vkročil do ATP Tour vroce 1997, aFederer získal status profesionála včervenci 1998. Švýcar zaznamenal bilanci výher aproher 4–1natvrdém povrchu, 3–0na trávě a3–0na antuce, zatímco ruský tenista dosáhl lepšího poměru 1–0na koberci. Na turnajích Grand Slamu se oba utkali pětkrát, ztoho čtyřikrát slavil Švýcar vítězství.
Kvýznamným střetnutím se zařadilo finále na Hamburg Masters2002, vněmž si basilejský rodák připsal premiérový titul kariéry vsérii Masters. Dalším se stala jeho těsná semifinálová výhra na Turnaji mistrů2004 poté, co vdlouhém tiebreaku druhé sady(20–18) proměnil až osmý mečbol anásledně obhájil titul. Federer také vyhrál ve finále Australian Open2004, kde získal první trofej zmelbournském majoru. Safinovi naopak podlehl orok později vsemifinále Australian Open2005, když ve zkrácené hře čtvrté sady neproměnil mečbol aRus poté ukončil jeho 24zápasovou sérii neporazitelnosti.[237]
Herní styl
[editovat | editovat zdroj]Federerovu všestrannost shrnula bývalá světová jednička Jimmy Connors slovy: „Véře specialistů jste buď specialista na antuku, specialista na trávu nebo specialista na tvrdý povrch … anebo jste Roger Federer“.[238]
.jpg){kind=link}
Federer je na všech površích komplexním hráčem vyčnívajícím především díky své rychlosti, proměnlivému stylu hry avýjimečným úderům. Herní styl vychází zúderů praktikovaných převážně od základní čáry. Nadto využívá přechodu ahry na síti, když ztělesňuje jednoho znejlepších tenistů svolejovou technikou na okruhu. Univerzálnost doplňují prudké apřesně umístěné smeče, stejně jako velmi precizně zvládnuté obtížné prvky moderního tenisu, jakými jsou bekhendová smeč, halfvolej asmeč ve výskoku.
David Foster Wallace přirovnal jeho hrubou sílu uplatňovanou při forhendovém pohybu k„mocnému plynulému švihnutí“,[239] zatímco bývalá světová jednička John McEnroe nazvala tenistův forhend „největším úderem našeho sportu.“[240] Federer je znám také svým efektivním pohybem po dvorci avýbornou prací nohou, která mu umožňuje obíhat soupeřovy údery směřující do bekhendové poloviny kurtu anásledně odpovídat silným forhendem hraným křižně nebo po lajně. Obíhaný bekhend je jednou zhlavních Švýcarových zbraní, která mu umožňuje dostat soupeře pod tlak arychlým dobře umístěným míčem protivníka donutit kchybě.
.jpg){kind=link}
Federer používá jednoručnou variantu bekhendu, kterou může měnit styl hry. Někdy volí čopovaný míč, kterým se snaží protihráče přilákat ksíti anásledně jej prohodit. Druhou variantou je urychlení hry topspinem, který může izbekhendu znamenat vítězný bod. Při tomto úderu uplatňovaném také při prohozech využívá švihu vohebném zápěstí, díky němuž míči udělí vyšší horní rotaci.[239] Jeho podání je obtížně čitelné, protože se snaží nadhazovat míč vždy stejným způsobem, bez ohledu na druh udělené rotace aumístění do dvorce. Během tohoto pohybu směřují záda vpřed proti soupeři. Výhodou je schopnost získávat tzv.velké míče, které často rozhodují utkání, přímo ze servisu bez rizika následné výměny. Rychlost prvního podání se obvykle pohybuje okolo 200km/h,[241][242][243] ovšem míči je schopen udělit rychlost až 220km/h.[241][242] Ve svém rejstříku má také variantu stylu hry „podání avolej“.[244] Okamžitý náběh na síť po servisu využíval zejména vpočáteční fázi kariéry.[245]
Později se také zdokonalil vtechnice překvapivého zkrácení míče se skrytím jeho úmyslu před soupeřem. Při dobíhaní lobu se občas odhodlá kpoužití technicky náročného úderu mezi nohama, který vyvolává odezvu udiváků. Mezi nejznámější případy jeho zařazení do hry patří semifinále na USOpen2009, kde jím úspěšně prohodil Novaka Djokoviće avítězný bod mu přinesl tři mečboly. Dalším míčem pak zápas ukončil vpoměru setů3:0.[246]
Trenérské vedení
[editovat | editovat zdroj]Devítiletého Federera začal trénovat Australan Peter Carter, který ve Švýcarsku žil odroku 1993.[247] Zdokonalil jeho techniku hry ichování na dvorci apřivedl jej do mezinárodního tenisu. Spolupráci ukončili ve věku hráčových osmnácti let.[248] Oddeseti roků věku se na pravidelných týdenních trénincích vOld Boys Tennis Clubu podílel také soukromý kouč Adolf Kacovsky. Ten později sdělil: „Okamžitě jsem poznal, že tenhle kluk je přirozený talent. Narodil se sraketou vruce.“[249] Ve čtrnácti letech Federer vyhrál švýcarské mistrovství žactva abyl zařazen do Švýcarského národního tenisového centra vÉcublens, kde zahájil soustavný trénink.
Po rozchodu s Carterem v roce 1998 se novým trenérem 18letého Švýcara stal bývalý švédský tenista Peter Lundgren, který měl u Švýcarské tenisové federace na starost juniory. Pod jeho vedením hrál vobdobí 2000 až2003. Následně byl Federer bez kouče až do sezóny 2005, kdy v jejím úvodu navázal spolupráci na částečný úvazek se zkušeným Australanem Tonym Rochem.[250] Jednalo se ovzájemnou gentlemanskou dohodu podáním ruky. Roche byl vyplácen vtýdenních intervalech. Švýcar jej najal zopačných důvodů než kdysi Ivan Lendl, jenž usiloval o zisk wimbledonského titulu. Basilejský rodák požadoval naopak zdokonalit hru na antuce. Spolupráci ukončili k12.květnu 2007.
Po rozchodu s Rochem kontaktoval vlétě 2007 Federer nehrajícího kapitána švýcarského daviscupového týmu Severina Lüthiho.[251] Původně si jej najal na přechodnou dobu. Následně se koučování rozvinulo do dlouhodobého vztahu aLüthi doprovázel tenistu na řadě turnajů. Vroce 2012 k navázání spolupráce uvedl: „Před pěti lety mě Roger požádal, jestli bych za ním nepřijel do Paříže poté, co se rozešel sTonym Rochem“.[251] Vprvní fázi spolupráce měl za úkol studovat soupeře Federera afungovat vroli občasného sparingpartnera. Během sezón 2008 a2009 stenistou strávil přes třicet týdnů cestování po turnajích okruhu ATP Tour.[252] Protože tehdejší světové jedničce stále unikal Pohár Mušketýrů, najala si vdubnu 2008 před Estoril Open 2008 Španěla Josého Higuerase,[95] původně pouze na antukovou část sezóny. Koučování bylo prodlouženo do poloviny září 2008.[253]
V mezidobí do léta 2010 pak Švýcara dále herně připravoval Lüthi, než se po Wimbledonu 2010 stal hlavním trenérem Američan Paul Annacone. Po měsíční zkušební době podepsali smlouvu na plný úvazek s datem od 28.srpna 2010. Pod jeho vedením se Federer vrátil do čela světové klasifikace a vyhrál rekordní 17. grandslamový titul. Na trénování se podílel stále také Lüthi, jenž byl členem týmu. Po nejhorší Federerově sezóně od roku 2003, kdy Švýcar poprvé vyhrál grandslam, ukončil tenista s Annaconem spolupráci k říjnu 2013.[254] Nadále pak tenisovým trenérem zůstal Severin Lüthi. Od počátku sezóny 2014 se, dle stránek ATP Tour původně jen na 10týdenní období, druhým trenérem stala bývalá švédská světová jednička Stefan Edberg.[10] K ukončení tohoto vztahu došlo v prosinci 2015. Federer k oznámení sdělil: „Po dvou velmi úspěšných letech bych rád poděkoval mému dětskému idolu Stefanu Edbergovi za ochotu připojit se k mému týmu. Byl to splněný sen.“ Hlavním koučem zůstal Lüthi a Švédovu roli převzal od sezóny 2016 bývalý třetí hráč světa Ivan Ljubičić z Chorvatska.[22] Vroli fyzioterapeuta působí Daniel Troxler (před ním tuto pozici zastával od roku 2009 Stephane Vivie) akondiční přípravu vede Pierre Paganini.[10]
Přehled trenérů
[editovat | editovat zdroj]- Peter Carter, 1990–1998
- Peter Lundgren, 2000–2003
- Tony Roche, 2005–2007
- Severin Lüthi, od 2007
- José Higueras, 2008
- Paul Annacone, 2010–2013
- Stefan Edberg, 2014–2015
- Ivan Ljubičić, od 2016
Vybavení a oblečení
[editovat | editovat zdroj]Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Kroku 2013 hrál Roger Federer suzpůsobenou raketou značky Wilson– Pro Staff6.190BLX,[255] která je charakterizována menší úderovou plochou hlavy opovrchu 581cm2 (velikost „midsize“), váží 364gramů (kategorie „heavy“ nad 320gramů) ašířka rámu činí 17,5milimetrů. Velikost držadla dosahuje obvodu 111milimetrů, což znamená typL3.[256] Podélné struny jsou vypleteny spoužitím závaží ováze 21,5kg apříčné pak spoužitím závaží 20kg spřednapnutým vláknem 20%. Podélné struny jsou zpřírodního střeva Wilson typu16 apříčné pak umělé zpolyesteru Luxilon Big Banger ALU Power Rough16L.[256] Kmíře napnutí strun Federer prohlásil: „To závisí na tom, jaká je denní teplota, jakým druhem míčů hraji aproti komu hraji. Takže vidíte– záleží na několika okolnostech, nikoli pouze na povrchu; velmi důležitý je také můj vlastní pocit“.[257]
Oblečení
[editovat | editovat zdroj]
Tenista má uzavřenou obchodní smlouvu sfirmou Nike na oblečení aobuv, jejíž značku prezentuje.[258] Vsezóně 2013 nastupoval vtriku Nike Fall Premier RF Polo atenisové obuvi Nike Zoom Vapor 9Tour.
Pro Wimbledon 2006 mu společnost Nike navrhla speciálně střižené bílé sako serbem tří tenisových raket, jež symbolizovaly tři wimbledonské tituly získané vpředchozích letech. Vsaku pak přicházel na dvorec. Vnásledujícím ročníku 2007 mu sdalší trofejí přibyla do znaku čtvrtá raketa.[259] Vtrendu používání elegantního oděvu pokračoval veWimbledonu2008 a2009, když mu Nike připravila vestu šitou na míru.[260] Federer má také vlastní logo vzniklé propojením jeho inicál „R“a„F“. Poprvé je měl zlatě vyšité na sportovním saku ve vítězném Wimbledonu2006. Firma Nike výsadu iniciál na oblečení umožnila pouze dvěma sportovcům, ato Federerovi agolfistovi Tigeru Woodsovi.[261]
Sponzorství
[editovat | editovat zdroj]Federer je jedním znejlépe vydělávajících sportovců světa. Časopis Forbes jej k roku 2015 řadil na pátém místě žebříčku nejvýdělečnějších sportovců.[262] Ksezóně 2016 mu patřila druhá příčka vhistorickém žebříčku tenistů, kteří na turnajích získali nejvíce finančních odměn. Z čela jej v dubnu 2016 sesadil Novak Djoković. Vyjma prémií zprofesionálního okruhu měl kroku 2013 uzavřeno několik sponzorských smluv, které mu zajišťovaly celkový roční příjem 40až 50miliónů eur. Ksmluvním partnerům na prezentaci výrobků se řadí švýcarské firmy Credit Suisse, Rolex, Lindt aJura Elektroapparate. V roce 2010 automobilka Mercedes-Benz rozšířila regionální kontrakt mezi tenistou a filiálkou Mercedes-Benz China na celý svět.[263] Další sponzorské smlouvy Federer uzavřel se společnostmi Nationale Suisse, Gillette, Wilson aMoët & Chandon.[46][262][264] V roce 2018 ukončil Federer spolupráci s americkou společností Nike a následně v červenci téhož roku podepsal sponzorskou smlouvu s japonskou společností Uniqlove výši 300 milionů amerických dolarů na období deset let.
Vminulosti také propagoval produkty firem NetJets aMaurice Lacroix.[265]
Hráčské statistiky
[editovat | editovat zdroj]Roger Federer na okruhu ATP Tour vyhrál sto tři turnajů ve dvouhře a třiapadestkrát odešel jako poražený finalista. Ve čtyřhře si připsal osm trofejí a zaznamenal šest finálových proher. Spočtem dvaceti singlových titulů na Grand Slamu představuje společně s Nadalem a Djokovićem nejúspěšnějšího mužského tenistu historie.
Grand Slam
[editovat | editovat zdroj]Finále mužské dvouhry: 31 (20 výher, 11 proher)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | Grand Slam | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2003 | Wimbledon | tráva | 👁 Austrálie Philippoussis, MarkMark Philippoussis | 7–6(7–5), 6–2, 7–6(7–3) |
| Vítěz | 2004 | Australian Open | tvrdý | 👁 Rusko Safin, MaratMarat Safin | 7–6(7–3), 6–4, 6–2 |
| Vítěz | 2004 | Wimbledon (2) | tráva | 👁 USA Roddick, AndyAndy Roddick | 4–6, 7–5, 7–6(7–3), 6–4 |
| Vítěz | 2004 | US Open | tvrdý | 👁 Austrálie Hewitt, LleytonLleyton Hewitt | 6–0, 7–6(7–3), 6–0 |
| Vítěz | 2005 | Wimbledon (3) | tráva | 👁 USA Roddick, AndyAndy Roddick | 6–2, 7–6(7–2), 6–4 |
| Vítěz | 2005 | US Open (2) | tvrdý | 👁 USA Agassi, AndreAndre Agassi | 6–3, 2–6, 7–6(7–1), 6–1 |
| Vítěz | 2006 | Australian Open (2) | tvrdý | 👁 Kypr Baghdatis, MarcosMarcos Baghdatis | 5–7, 7–5, 6–0, 6–2 |
| Finalista | 2006 | French Open | antuka | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 6–1, 1–6, 4–6, 6–7(4–7) |
| Vítěz | 2006 | Wimbledon (4) | tráva | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 6–0, 7–6(7–5), 6–7(2–7), 6–3 |
| Vítěz | 2006 | US Open (3) | tvrdý | 👁 USA Roddick, AndyAndy Roddick | 6–2, 4–6, 7–5, 6–1 |
| Vítěz | 2007 | Australian Open (3) | tvrdý | 👁 Chile González, FernandoFernando González | 7–6(7–2), 6–4, 6–4 |
| Finalista | 2007 | French Open (2) | antuka | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 3–6, 6–4, 3–6, 4–6 |
| Vítěz | 2007 | Wimbledon (5) | tráva | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–3), 2–6, 6–2 |
| Vítěz | 2007 | US Open (4) | tvrdý | 👁 Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković | 7–6(7–4), 7–6(7–2), 6–4 |
| Finalista | 2008 | French Open (3) | antuka | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 1–6, 3–6, 0–6 |
| Finalista | 2008 | Wimbledon | tráva | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 4–6, 4–6, 7–6(7–5), 7–6(10–8), 7–9 |
| Vítěz | 2008 | US Open (5) | tvrdý | 👁 Spojené království Murray, AndyAndy Murray | 6–2, 7–5, 6–2 |
| Finalista | 2009 | Australian Open | tvrdý | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 5–7, 6–3, 6–7(3–7), 6–3, 2–6 |
| Vítěz | 2009 | French Open | antuka | 👁 Švédsko Söderling, RobinRobin Söderling | 6–1, 7–6(7–1), 6–4 |
| Vítěz | 2009 | Wimbledon (6) | tráva | 👁 USA Roddick, AndyAndy Roddick | 5–7, 7–6(8–6), 7–6(7–5), 3–6, 16–14 |
| Finalista | 2009 | US Open | tvrdý | 👁 Argentina del Potro, Juan MartínJuan Martín del Potro | 6–3, 6–7(5–7), 6–4, 6–7(4–7), 2–6 |
| Vítěz | 2010 | Australian Open (4) | tvrdý | 👁 Spojené království Murray, AndyAndy Murray | 6–3, 6–4, 7–6(13–11) |
| Finalista | 2011 | French Open (4) | antuka | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 5–7, 6–7(3–7), 7–5, 1–6 |
| Vítěz | 2012 | Wimbledon (7) | tráva | 👁 Spojené království Murray, AndyAndy Murray | 4–6, 7–5, 6–3, 6–4 |
| Finalista | 2014 | Wimbledon (2) | tráva | 👁 Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković | 7–6(9–7), 4–6, 6–7(4–7), 7–5, 4–6 |
| Finalista | 2015 | Wimbledon (3) | tráva | 👁 Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković | 6–7(1–7), 7–6(12–10), 4–6, 3–6 |
| Finalista | 2015 | US Open (2) | tvrdý | 👁 Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković | 4–6, 7–5, 4–6, 4–6 |
| Vítěz | 2017 | Australian Open (5) | tvrdý | 👁 Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal | 6–4, 3–6, 6–1, 3–6, 6–3 |
| Vítěz | 2017 | Wimbledon (8) | tráva | 👁 Chorvatsko Čilić, MarinMarin Čilić | 6–3, 6–1, 6–4 |
| Vítěz | 2018 | Australian Open (6) | tvrdý | 👁 Chorvatsko Marin Čilić | 6–2, 6–7(5–7), 6–3, 3–6, 6–1 |
| Finalista | 2019 | Wimbledon (4) | tráva | 👁 Srbsko Novak Djoković | 6–7(5–7), 6–1, 6–7(4–7), 6–4, 12–13(3–7) |
Chronologie výsledků mužské dvouhry
[editovat | editovat zdroj]| Turnaj / sezóna | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | SR | V–P | % výher |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Australian Open | A | Q1 | 3R | 3R | 4R | 4R | Vítěz | SF | Vítěz | Vítěz | SF | F | Vítěz | SF | SF | SF | SF | 3R | SF | Vítěz | Vítěz | 4R | SF | A | A | 6 / 21 | 102–15 | 87% |
| French Open | A | 1R | 4R | ČF | 1R | 1R | 3R | SF | F | F | F | Vítěz | ČF | F | SF | ČF | 4R | ČF | A | A | A | SF | A | 4R | A | 1 / 19 | 73–17 | 81% |
| Wimbledon | A | 1R | 1R | ČF | 1R | Vítěz | Vítěz | Vítěz | Vítěz | Vítěz | F | Vítěz | ČF | ČF | Vítěz | 2R | F | F | SF | Vítěz | ČF | F | NH | ČF | A | 8 / 22 | 105–14 | 88% |
| US Open | A | Q2 | 3R | 4R | 4R | 4R | Vítěz | Vítěz | Vítěz | Vítěz | Vítěz | F | SF | SF | ČF | 4R | SF | F | A | ČF | 4R | ČF | A | A | A | 5 / 19 | 89–14 | 86% |
| výhry–prohry | 0–0 | 0–2 | 7–4 | 13–4 | 6–4 | 13–3 | 22–1 | 24–2 | 27–1 | 26–1 | 24–3 | 26–2 | 20–3 | 20–4 | 19–3 | 13–4 | 19–4 | 18–4 | 10–2 | 18–1 | 14–2 | 18–4 | 5–1 | 7–1 | 0–0 | 20 / 81 | 369–60 | 86% |
Turnaj mistrů
[editovat | editovat zdroj]Finále dvouhry: 10 (6 výher, 4 prohry)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | místo konání | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2003 | Houston, Spojené státy | tvrdý | 👁 USA Andre Agassi | 6–3, 6–0, 6–4 |
| Vítěz | 2004 | Houston, Spojené státy | tvrdý | 👁 Austrálie Lleyton Hewitt | 6–3, 6–2 |
| Finalista | 2005 | Šanghaj, Čína | koberec (hala) | 👁 Argentina David Nalbandian | 7–6(7–4), 7–6(13–11), 2–6, 1–6, 6–7(3–7) |
| Vítěz | 2006 | Šanghaj, Čína | tvrdý (hala) | 👁 USA James Blake | 6–0, 6–3, 6–4 |
| Vítěz | 2007 | Šanghaj, Čína | tvrdý (hala) | 👁 Španělsko David Ferrer | 6–2, 6–3, 6–2 |
| Vítěz | 2010 | Londýn, Velká Británie | tvrdý (hala) | 👁 Španělsko Rafael Nadal | 6–3, 3–6, 6–1 |
| Vítěz | 2011 | Londýn, Velká Británie | tvrdý (hala) | 👁 Francie Jo-Wilfried Tsonga | 6–3, 6–7(6–8), 6–3 |
| Finalista | 2012 | Londýn, Velká Británie | tvrdý (hala) | 👁 Srbsko Novak Djoković | 6–7(6–8), 5–7 |
| Finalista | 2014 | Londýn, Velká Británie | tvrdý (hala) | 👁 Srbsko Novak Djoković | bez boje |
| Finalista | 2015 | Londýn, Velká Británie | tvrdý (hala) | 👁 Srbsko Novak Djoković | 3–6, 4–6 |
Chronologie výsledků dvouhry
[editovat | editovat zdroj]| Turnaj / sezóna | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | SR | V–P | % výher |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Turnaj mistrů | nekvalifikován | SF | Vítěz | Vítěz | F | Vítěz | Vítěz | ZS | SF | 6 / 17 | 59–17 | 78% | |||
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | ||||
| Vítěz | Vítěz | F | SF | F | F | A | SF | SF | SF | A | DNQ | ||||
| Legenda | |||
|---|---|---|---|
| SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
| NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
| Q1 / 1Q | prohra v kole kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
| ČF / QF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
| F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Utkání o olympijské medaile
[editovat | editovat zdroj]Mužská dvouhra: 2 (1 stříbro)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | místo konání | povrch | soupeř | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 4. místo | 2000 | Sydney, Austrálie | tvrdý | 👁 Francie Arnaud Di Pasquale |
6–7(5–7), 7–6(9–7), 3–6 |
| Stříbro | 2012 | Londýn, Velká Británie | tráva | 👁 Spojené království Andy Murray |
2–6, 1–6, 4–6 |
Mužská čtyřhra: 1 (1 zlato)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | 2008 | Peking, Čína | tvrdý | 👁 Švýcarsko Stanislas Wawrinka |
👁 Švédsko Simon Aspelin 👁 Švédsko Thomas Johansson |
6–3, 6–4, 6–7(4–7), 6–3 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Pořadí | 301 | ▲ 64. | ▲ 29. | ▲ 13. | ▲ 6. | ▲ 2. | ▲ 1. | ▬ 1. | ▬ 1. | ▬ 1. | ▼ 2. | ▲ 1. | ▼ 2. | ▼ 3. | ▲ 2. | ▼ 6. | ▲ 2. | ▼ 3. | ▼ 16. | ▲ 2. | ▼ 3. | ▬ 3. | ▼ 5. | ▼ 16. |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Pořadí | 165 | ▲ 32. | ▲ 65. | ▼ 25. | ▼ 34. | ▼ 163. | ▼ 179. | ▼ 373. | ▲ 246. | ▼ 581. | ▼ - | ▲ 327. | ▲ 135. | ▼ 1266. | ▲ 560. | ▲ 100. | ▼ – | – | – | – | – | – | – |
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Roger Federer obdržel během své tenisové kariéry sportovní i další ocenění.
Výběr ocenění
[editovat | editovat zdroj].JPG){kind=link}
- ATP
- nejlepší hráč desetiletí 2000–2009[266]
- evropský hráč v letech 2003, 2004
- hráč roku ve dvouhře v letech 2004, 2005, 2006, 2007, 2009
- návrat roku v roce 2017
- Cena Stefana Edberga za sportovní chování v letech 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017
- humanitář roku – Cena Arthura Ashe za lidský čin v letech 2006, 2013
- ITF
- mistr světa ve dvouhře v letech 2004, 2005, 2006, 2007, 2009
- mistr světa ve dvouhře juniorů pro rok 1998
- Laureus World Sports Awards
- nejlepší sportovec v letech 2005, 2006, 2007, 2008[267]
- Union européenne de la presse sportives (UEPS)
- Eurosport
- Sportovec Švýcarska – Crédit Suisse
- Švýcar roku (Schweizer des Jahres), 2003
- ESPY Award
- International Tennis Writers Association (ITWA)
- Reuters International – sportovec roku 2004
- L'Equipe
- „šampión šampiónů“ v letech 2005, 2006, 2007
- BBC
- zahraniční sportovní osobnost v letech 2004, 2006, 2007
Herní rekordy
[editovat | editovat zdroj]Přehledy uvádějí vybrané herní rekordy Rogera Federera dosažené aprimárně vztažené kotevřené éře světového tenisu. Přesto řada znich představuje historický rekord, nepřekonaný ani vchampionships éře před rokem 1968.
Grand Slam
[editovat | editovat zdroj]Rekordy napříč turnaji
[editovat | editovat zdroj]| Časové rozpětí | vybraný rekord Grand Slamu | spoludržitelé |
|---|---|---|
| 2003 Wimbledon 2009 French Open | kariérní Grand Slam[277][278] | Fred Perry Don Budge Roy Emerson Rod Laver Andre Agassi Rafael Nadal Novak Djoković |
| 2005 Wimbledon 2007 US Open | 10 finále v řadě[279] | zůstává sám |
| 2003 Wimbledon 2018 Australian Open | 46 semifinále[280] | zůstává sám |
| 2004 Wimbledon 2010 Australian Open | 23 semifinále v řadě[281][18] | zůstává sám |
| 2001 French Open 2021 Wimbledon | 58 čtvrtfinále[280] | zůstává sám |
| 2004 Wimbledon 2013 French Open | 36 čtvrtfinále v řadě[282] | zůstává sám |
| 2000 Australian Open 2021 Wimbledon | 81 účastí v řadě | Feliciano López |
| 2004 a 2006–2007 | 3 roky vítěz alespoň 3 titulů v sezóně | Novak Djoković |
| 2006–2007 | 2 roky v řadě vítěz 3 titulů v sezóně | zůstává sám |
| 2004–2007 | 4 roky v řadě vítěz alespoň 2 titulů v sezóně | zůstává sám |
| 2004–2011 | 8 let v řadě vítěz alespoň 20 utkání v sezóně | zůstává sám |
| 2003 Wimbledon 2017 Australian Open | alespoň 5 titulů na 3 různých grandslamech | zůstává sám |
| 2003 Wimbledon 2008 US Open | 5 titulů v řadě na 2 různých grandslamech[18] | zůstává sám |
| 2003 Wimbledon 2006 Australian Open | vítěz prvních 7 finále[283][284] | zůstává sám |
| 2008 US Open 2009 Wimbledon | současný držitel titulů z antuky, trávy a tvrdého povrchu[285] | Rafael Nadal Novak Djoković |
| 2006–2007 a 2009 | účastník všech 4 finále v jedné sezóně[286] | Rod Laver Novak Djoković |
| 2000 Australian Open 2021 Wimbledon | vítěz 369 zápasů ve dvouhře | zůstává sám |
| 1999 French Open 2021 Wimbledon | 429 odehraných zápasů ve dvouhře | zůstává sám |
| 2006 | vítěz 27 zápasů v jedné sezóně | Novak Djoković |
| 2004–2007 a 2009 | úspěšnost výher nad 90% v 5 sezónách | Björn Borg |
| 2004 French Open 2008 Wimbledon | 18krát v řadě jako první nasazený | zůstává sám |
| 2006 US Open 2007 French Open | vítěz 36 setů v řadě | zůstává sám |
| 2007 US Open | vítěz 35 míčů na podání v řadě | zůstává sám |
| 2009 Wimbledon | 50 es ve finále | zůstává sám |
Rekordy vztažené k jednotlivým turnajům
[editovat | editovat zdroj]| Grand Slam | čas. rozpětí | vybraný rekord na turnaji | spoludržitelé | zdroj |
|---|---|---|---|---|
| Australian Open | 2004–2020 | 15 semifinálových účastí | zůstává sám | |
| Australian Open | 2004–2014 | 11 semifinálových účastí v řadě | zůstává sám | [287] |
| Australian Open | 2007 | vítěz titulu bez ztráty setu | Ken Rosewall | [288] |
| Australian Open | 2006–2008 | 30 vítězných setů v řadě | zůstává sám | [289] |
| Australian Open | 2000–2020 | 102 vyhraných zápasů | zůstává sám | |
| Australian Open | 2000–2020 | 21 účastí | zůstává sám | |
| French Open | 2006–2011 | 4krát poražený finalista | Novak Djoković | [290] |
| French Open | 2006–2008 | 3krát poražený finalista v řadě | zůstává sám | |
| French Open Wimbledon | 2009 | vítěz obou turnajů v sezóně, tzv. Channel Slam | Rod Laver Björn Borg Rafael Nadal Novak Djoković | [291] |
| Wimbledon | 2003–2017 | 8 titulů | zůstává sám | [292] |
| Wimbledon | 2003–2007 | 5 titulů v řadě | Björn Borg | [293] |
| Wimbledon | 2003–2019 | 12 finálových účastí | zůstává sám | [294][295] |
| Wimbledon | 2003–2009 | 7 finálových účastí v řadě | zůstává sám | [296] |
| Wimbledon | 2003–202 | 7 semifinálových účastí v řadě | zůstává sám | |
| Wimbledon | 2003–2019 | 13 semifinálových účastí[189] | zůstává sám | |
| Wimbledon | 2001–2021 | 18 čtvrtfinálových účastí | zůstává sám | |
| Wimbledon | 2001–2021 | 105 vyhraných dvouher | zůstává sám | |
| Wimbledon | 2001–2021 | 119 odehraných dvouher | zůstává sám | |
| Wimbledon | 2001–2021 | 22 účastí | zůstává sám | |
| Wimbledon | 2017 | titul bez ztráty setu | Björn Borg (open éra) | |
| Wimbledon | 2005–2006 | vítěz 34 setů v řadě | zůstává sám | [297] |
| US Open | 2004–2008 | 5 titulů | Jimmy Connors Pete Sampras | [298] |
| US Open | 2004–2008 | 5 titulů v řadě | zůstává sám | [298] |
| US Open | 2004–2009 | vítěz 40 zápasů v řadě | zůstává sám | [299] |
Další vybrané rekordy
[editovat | editovat zdroj]| Období | vybraný rekord | spoludržitelé |
|---|---|---|
| Rekordy na Turnaji mistrů | ||
| 2003–2011 | 6 titulů[15] | Novak Djoković |
| 2002–2019 | vítěz 59 zápasů[15] | zůstává sám |
| 2003–2015 | 10 finálových účastí | zůstává sám |
| 2003–2017 | 14 semifinálových účastí[300] | zůstává sám |
| 2002–2019 | účast na 17 ročnících[301] | zůstává sám |
| 2003–2005 | vítěz 14 zápasů v řadě[302] | Ivan Lendl Novak Djoković |
| Rekordy v sérii ATP Masters 1000 | ||
| 1990–2017 | nejstarší vítěz dvouhry; v 36letech a 2měsících (Shanghai Masters) | zůstává sám |
| 2002–2011 | finalista na 9 různých turnajích | Novak Djoković Rafael Nadal |
| 2002–2007 | 4 tituly na Hamburg Masters | zůstává sám |
| 2004–2017 | 5 titulů na Indian Wells Masters[197] | Novak Djoković |
| 2005–2015 | 7 titulů na Cincinnati Masters[303] | zůstává sám |
| 2012, 2015 | vítěz turnaje bez ztráty podání a setu (Cincinnati Masters)[303] | zůstává sám |
| Další rekordy | ||
| 2004–2008 | 237 týdnů na čele žebříčku ATP v řadě[18] | zůstává sám |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roger Federer na anglické Wikipedii.
- ↑ Federer Express cruises into second round of US Open. NDTV.com [online]. 2009-09-01 [cit. 2013-12-19]. Dostupné varchivu pořízeném dne2016-03-04.
- ↑ Kdo zastaví Federer-express?. iDNES.cz [online]. 2004-06-29 [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 Federer Express Cruises To 16th Grand Slam Title, Tops Murray in Australia [online]. All Headline News [cit. 2013-12-25]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-11-05.
- ↑ COHEN, Brandon. Fed Express steamrolls Lleyton [online]. Sportal.com.au, 2010-01-25 [cit. 2013-12-25]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-01-27.
- ↑ Fed Express powers through [online]. ESPN.co.uk, 2010-02-23 [cit. 2010-02-03]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-07-21.
- 1 2 Fedex becomes the first 50 m dollar man in tennis. The Indian Express [online]. 2009-09-11 [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Maestro Federer už se třese. Berdych má úžasnou sílu, říká. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- ↑ CUJO, Greg. Shredderer [online]. 2008-05-02 [cit. 2014-04-21]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-04-22. (anglicky)
- ↑ KICHNER, Jaroslav; ŽOFKA, Zdeněk. Praha: Fragment, 2012. 184s. Dostupné online. ISBN978-80-253-1465-4. Kapitola Borga vyrovnal, Samprase nikoliv, s.53.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ATP Profile: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Credit Suisse – Roger Federer, a Basel Boy Forever [online]. Sponsorship.credit-suisse.com [cit. 2013-01-22]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-05-30.
- ↑ ČTK, VBA. Nejlépe placeným olympionikem je Roger Federer, ročně si přijde na více než miliardu [online]. 2012-07-27, rev. 2012-07-27 [cit. 2014-04-22]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-08-30.
- ↑ ČTK. Nadal poráží Federera, ekonomicky zatím ne [online]. 2010-10-08 [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.
- ↑ GARBER, Greg. Soderling rocks tennis world again [online]. ESPN [cit. 2010-06-01].
- 1 2 3 Historical Stats | Nitto ATP Finals [online]. Nitto ATP Finals, 2022 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer passes Sampras for record time at no. 1. The Times of India [online]. 2012-06-16. Dostupné online.
- ↑ Federer Reclaims No. 1, Set To Break All-Time Record After [online]. ATP World Tour, 2012-06-09 [cit. 2012-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 MACPHERSON, Paul. Roger's Records To Stand Test of Time [online]. ATP World Tour, 2010-01-12 [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Profile: Roger Federer – The greatest ever [online]. CNN, 2009-06-06 [cit. 2009-10-03]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-04-30. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Emirates ATP Rankings History: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FALBO, Marco. Coach Severin Lüthi: Roger Federer's Rock [online]. Credit Suisse, 2012-07-23 [cit. 2013-09-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-12-26. (anglicky)
- 1 2 3 ATP Staff. Federer To Begin 2016 With New-Look Team [online]. www.atpworldtour.com, 2015-12-08 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy. Sport.cz [online]. 2009-12-26 [cit. 2010-10-31]. Dostupné online.
- 1 2 Credit Suisse – Roger Federer, a Basel Boy Forever [online]. Sponsorship.credit-suisse.com [cit. 2013-01-22]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-05-30.
- ↑ South African Stamouers [online]. Stamouers.com [cit. 2012-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Huguenot Settlers [online]. Sa-passenger-list.za.net [cit. 2012-08-19]. Dostupné online.
- 1 2 René Stauffer. The Roger Federer Story: Quest for Perfection. [s.l.]: New Chapter Press, 2007. Dostupné online. ISBN0-942257-39-1. S.4.
- ↑ DWYRE, Bill. Roger Federer wants to show he can go from two to one [online]. Los Angeles Times, 12 March 2009 [cit. 2013-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Für wen schlägt Federers Fussball-Herz? Archivováno 14. 9. 2009 na Wayback Machine., Blick.ch, 11 September 2009
- ↑ Ask Roger— Official website [online]. Roger Federer Official Website [cit. 2007-03-02]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-02-25.
- ↑ Roger Federer. Ask Roger [online]. Roger Federer Official Website [cit. 2009-06-30]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-02-25.
- ↑ Roger Meets With Pope [online]. Roger Federer Official Website [cit. 2007-11-19]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-01-20.
- ↑ Fabian Muhieddine. Le Matin [online]. 13 July 2009 [cit. 2009-10-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-10-18. (French)
- ↑ USA Today: Federer to serve in Swiss civil force, not army. USA Today [online]. 06-02-2004 [cit. 25-03-2016]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer – Celebrity fans – Interviews [online]. FourFourTwo, 31 July 2009 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- 1 2 Thomas Lin. How Badminton Helped Federer’s Game. straightsets.blogs.nytimes.com. Straight Sets, 29 May 2009. Dostupné online [cit. 29 July 2011].
- ↑ Holly Brubach. The Main Characters of Tennis, and Style. NY Times. 29 August 2009. Dostupné online [cit. 16 July 2012].
- ↑ Off Court— Mr. and Mrs. Federer [online]. Roger Federer Official Website, 11 April 2010 [cit. 2009-06-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-05-20.
- 1 2 Roger Federer: History 2000 [online]. Federer's Official web [cit. 2013-07-30]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-07-31. (angličtina)
- ↑ Brian Viner. Roger Federer: A Smashing Guy. The Independent. London: 2 July 2005. Dostupné online [cit. 12 March 2009].
- ↑ Roger Federer and wife are proud parents of twins [online]. OneIndia, 24 July 2009 [cit. 2009-10-03]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-10-06.
- ↑ New addition to the team! Roger Federer and wife Mirka celebrate the holidays with news they'll be parents for a third time [online]. Mail Online, 24 December 2013 [cit. 2013-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer's wife gives birth to second set of twins. BBC News. 6 May 2014. Dostupné online [cit. 6 May 2014].
- ↑ Mirka and I are so incredibly happy to share that Leo and Lenny were born this evening! #TwinsAgain #Miracle [online]. Twitter, 6 May 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Leo and Lenny [online]. RogerFederer.com, 6 May 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-05-07.
- 1 2 3 Bloomberg: Roger Federer, Agent
- ↑ Sports Business Daly: Federer Management
- ↑ Roger Federer Foundation To Support Children And Young People in South Africa [online]. Roger Federer Official Website, 28 May 2004 [cit. 2009-10-15]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-09-27.
- ↑ Roger Federer Foundation Mission [online]. Roger Federer Foundation [cit. 2012-02-05]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-04-15.
- ↑ Off Court – Racquets Net $40,000 For Victims of Hurricane [online]. Roger Federer Official Website, 20 September 2005 [cit. 2009-10-15]. Dostupné varchivu pořízeném dne2006-10-24.
- ↑ UNICEF's newest Goodwill Ambassador, tennis star Roger Federer, hits an ace for children [online]. UNICEF, 3 April 2006 [cit. 2009-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Federer visits tsunami victims in India [online]. SwissInfo, 23 December 2006 [cit. 2009-10-15]. Dostupné varchivu pořízeném dne2020-05-26.
- ↑ Stars rally for a common cause [online]. Tennis Australia, 16 January 2010 [cit. 2010-01-16]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-02-01.
- ↑ World Economic Forum – Latest News Releases Archivováno 7. 3. 2010 na Wayback Machine.. Weforum.org (3 March 2010). Retrieved on 18 March 2010.
- ↑ The World's Most Powerful Celebrities. Forbes. Dostupné online [cit. 24 August 2013].
- ↑ Federer, Tiger Woods Are Most Financially Valuable Athletes [online]. ATP Tour, Inc., rev. 2014-07-21 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 ITF Junior Profile: Roger FEDERER / Activity / View All [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2013-07-11]. Dostupné varchivu pořízeném dne2019-06-30. (anglicky)
- ↑ AELTC. Boys' Singles honour roll [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.
- ↑ AELTC. Boys' Doubles honour roll [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.
- ↑ US Open Junior Championships. www.collegeandjuniortennis.com. Collage and Junior Tennis, 13 September 1998. Dostupné online [cit. 5 May 2010].
- ↑ A carrer comes to an end for Federer. World Tennis Magazine [online]. 2009-12-20 [cit. 2013-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF Junior. World Champions [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-03-24.
- ↑ Match Stats: Federer vs Ker, Swiss Open 1998 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roger Federer, Season ATP 1998 / Single [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roger Federer in 1999 [online]. Official Web of Roger Federer [cit. 2013-08-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-12-06. (anglicky)
- 1 2 Roger Federer's 1999 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 1999 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP. Roger Federer Playing Activity 2000 [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.
- 1 2 Roger Federer's 2000 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2000 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 Roger Federer's 2001 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Roger Federer's 2001 Doubles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hingis, Federer win Hopman Cup title over U.S.. CNN Sports Illustrated. 6 January 2001. Dostupné online [cit. 12 July 2012].
- ↑ DANIEL, Owen. Hopman Cup: Hingis ends jinx. The Daily Telegraph. Perth: 7 January 2001. Dostupné online [cit. 12 July 2012].
- ↑ Match Stats: Federer vs Chela, Adidas International 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 2002 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Match Stats: Federer vs Novak, CA-Tennis Trophy 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CNNSI.com's Marc Lancaster breaks down the stats and strategies from Tommy Haas' 7-6 (3), 4-6, 3-6, 6-4, 8-6 win over Roger Federer [online]. CNN Sports Illustrated, 2002-01-21 [cit. 2013-08-02]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-12-27. (anglicky)
- ↑ Match Stats: Federer vs Mirnyj, US Open 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 2002 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Match Stats: Federer vs Hewitt, Tennis Masters Cup 2002 [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 2003 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 2003 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Davis Cup Profile: Roger Federer [online]. Davis Cup [cit. 2013-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 2004 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-03-06. (anglicky)
- ↑ Roger Federer, Season 2005 [online]. Federer's Official web [cit. 2013-08-15]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-07-31. (anglicky)
- ↑ Greg Garber. Wilander enjoying Federer's quest [online]. ESPN, 2004-09-11 [cit. 2013-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 2005 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-07-09. (anglicky)
- ↑ 2005 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 2006 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-02-09. (anglicky)
- ↑ Caroline Cheese. Federer's Magic Numbers. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2006-11-20. Dostupné online [cit. 2007-06-21].
- ↑ http://www.tennis.com/articles/templates/features.aspx?articleid=15336&zoneid=9
- 1 2 3 2007 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nadal porazil Federera v Bitvě povrchů. isport.blesk.cz [online]. 2007-05-03 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- 1 2 Federer works with coach Higueras. BBC Sport [online]. 2008-04-14 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Prize Money 2007 [online]. stevegtennis.com [cit. 2013-08-17]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-02-06. (anglicky)
- ↑ http://www.tennis.com/articles/templates/features.aspx?articleid=15346&zoneid=9
- ↑ The Time 100. www.time.com. Time, 2007-05-03. Dostupné varchivu pořízeném dne5 May 2007.
- 1 2 3 4 2008 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2008 Doubles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 2009 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 2010 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roger Federer beats Andy Murray to win Australian Open. BBC Sport. BBC, 2010-01-31. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne31 January 2010.
- ↑ http://www.atpworldtour.com/News/Tennis/2010/05/Roland-Garros/Roland-Garros-Friday-Federer-Wins-700th-Match.aspx
- ↑ NEWBERY, Piers. Robin Soderling stuns Roger Federer at French Open. BBC Sport. BBC, 2010-06-01. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2 June 2010.
- ↑ BUDDELL, James. Tennis – ATP World Tour – The Championships – Berdych Sends Federer Spinning Out [online]. Atpworldtour.com [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Federer joins an elite club – Rediff Sports [online]. Sports.rediff.com, 21 June 2010 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Federer hires Annacone. The Daily Telegraph. London: 21 July 2010. Dostupné online [cit. 28 July 2010].
- ↑ Federer back to winning ways with fourth Cincinnati crown. ATP. 22 August 2010. Dostupné online [cit. 22 August 2010].
- 1 2 3 4 2011 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Match Stats: Federer vs Tsonga [online]. ATP World Tour, 2011-06 [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LIEW, Jonathan. Roger Federer out as Jo-Wilfried Tsonga stages remarkable quarter-final comeback. Daily Telegraph. London: 29 June 2011. Dostupné online [cit. 29 June 2011].
- ↑ FORDYCE, Tom. Murray v Lopez as it happened. BBC News. 29 June 2011. Dostupné online.
- ↑ Federer, Mandela are world's most respected & trusted [online]. ATP World Tour, 19 September 2011. Dostupné online.
- ↑ Mandela pips Federer [online]. Times LIVE South Africa, 21 September 2011. Dostupné online.
- ↑ Federer quits next month's ATP tournament in Shanghai [online]. Shanghai Daily, 23 September 2011. Dostupné online.
- ↑ Federer quits next month's ATP tournament in Shanghai – Shanghai Daily | 上海日报 – English Window to China New [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer beats Jo-Wilfried Tsonga in Tour Finals opener. BBC Sport. 20 November 2011. Dostupné online [cit. 24 November 2011].
- ↑ MITCHELL, Kevin. Roger Federer thrashes Rafael Nadal in ATP World Tour Finals. Guardian. London: 22 November 2011. Dostupné online [cit. 23 November 2011].
- ↑ Roger Federer rolls to 100th career final [online]. 26 November 2011. Dostupné online.
- ↑ Federer vybojoval rekordní šestý triumf na Turnaji mistrů [online]. Sport.cz, 2011-11-27 [cit. 2011-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer wins 6th ATP finals title [online]. 27 November 2011. Dostupné online.
- ↑ Federer wins seventh Wimbledon crown [online]. ATP World Tour, 8 July 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer Defies Tennis Old Age Becoming No. 1 With Wimbledon Win [online]. Dostupné online.
- ↑ Federer turns the beat around to No. 1 [online]. ATP World Tour, 8 July 2012. Dostupné online.
- ↑ FENDRICH, Howard. Federer beats Murray for 7th Wimbledon, 17th major. Yahoo! Sports. July 8, 2012. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-03-17.
- ↑ Nadal stops Federer in thriller [online]. 26 January 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer defeats Goffin for QF berth [online]. ATP World Tour, 3 June 2012. Dostupné online.
- ↑ Djokovic one win away from historic achievement [online]. ATP World Tour, 8 June 2012. Dostupné online.
- 1 2 2012 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer goes for gold at London Olympics after epic win [online]. ATP World Tour, 3 August 2012. Dostupné online.
- ↑ Walker, Randy. Roger Federer’s History-Making Olympic Epic Over Juan Martin del Potro [online]. World Tennis Magazine, 2012-08-03 [cit. 2012-08-04]. Dostupné varchivu pořízeném dne2018-07-25.
- ↑ Federer edges epic encounter [online]. London2012.com, 2012-08-03 [cit. 2012-08-04]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-12-09.
- ↑ Murray Wins Gold Medal [online]. ATP World Tour, 5 August 2012. Dostupné online.
- ↑ Erlich/Ram derail Federer/Wawrinka's gold medal defence [online]. ATP World Tour, 1 August 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer captures 20th Masters 1000 crown [online]. ATP World Tour, 13 May 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer renews reign in Indian Wells [online]. ATP World Tour, 18 March 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer wins record fifth Cincinnati crown; ties Nadal's Masters 1000 mark [online]. ATP World Tour, 19 August 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer rolls over Del Potro to win Rotterdam Title [online]. 19 February 2012. Dostupné online.
- ↑ Federer wins fifth Dubai crown [online]. ATP World Tour, 3 March 2012. Dostupné online.
- ↑ Del Potro fights hard to edge Basel native Federer for title [online]. ATP World Tour, 28 October 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Djokovic Defeats Federer to Win World Tour Finals [online]. 13 November 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Del Potro qualifies after three-set win over Federer; group positions on hold [online]. ATP World Tour, 10 November 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online.
- ↑ US Open 2013: Roger Federer rediscovers his love for tennis after worst season in a decade [online]. The Telegraph, 28 August 2013 [cit. 2013-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Tennis: Defiant Federer upbeat despite worst season [online]. Channel New Asia, 11 November 2013 [cit. 2013-12-24]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-12-26.
- ↑ Nedotknutelný Federer. Poražený, podrážděný, ale stále milovaný [online]. Lidovky.cz, 7 November 2013 [cit. 2013-12-24]. Dostupné online.
- 1 2 Federer rejoins winner's circle with sixth Halle title [online]. ATP World Tour, 16 June 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 2013 Singles Activity: Roger Federer [online]. ATP World Tour [cit. 2013-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roger Federer to play Brisbane International tennis tournament, The Age, 24 July 2013
- ↑ Swiss ace Roger Federer proved too good for Andy Murray cruising to a straight sets Australian Open win [online]. The Australian, 22 January 2014 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Marná snaha! Berdych v dubajském finále Federera nepřemohl, Švýcar vyrovnal Lendla [online]. Sport.cz, 2014-03-01 [cit. 2014-03-04]. Dostupné online.
- 1 2 Švýcar Wawrinka poprvé vyhrál turnaj v Monte Carlu, ve finále porazil krajana Federera. Sport.cz [online]. 2014-04-20 [cit. 2014-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Federer claims seventh Halle title; Dimitrov reigns at Queens. CNN [online]. 2014-06-15 [cit. 2014-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer vyhrál už posedmé turnaj na trávě v Halle, útok na 'double' mu nevyšel. tenisportál.cz [online]. 2014-06-15 [cit. 2014-06-17]. Dostupné online.
- ↑ NEWBERY, Piers. Novak Djokovic beats Roger Federer to win title. BBC Sport. BBC, 6 July 2014. Dostupné online [cit. 7 July 2014].
- ↑ Djokovic Returns to No. 1 with Wimbledon Victory [online]. ATP World Tour, 6 July 2014 [cit. 2014-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer beats David Ferrer to claim Cincinnati title. BBC: Sport Tennis [online]. 2014-08-17 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer First To 300 Masters 1000 Match Wins. BBC: Sport Tennis [online]. 2014-08-13 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Favorité neuspěli, finále US Open si zahrají Nišikori a Čilič. Sport.cz [online]. 2014-09-06 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Federer Gearing Up For “Many Highlights” Following Shanghai Title. ATP World Tour [online]. 2014-10-16 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer získal v rodné Basileji už šestý titul.. iDNES.cz [online]. 2014-10-26 (21:15) [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- 1 2 Djokovič získal čtvrtou trofej z Turnaje mistrů bez boje! Federer k finále nenastoupil. tenisportál.cz [online]. 2014-11-16 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Švýcarští tenisté získali Davis Cup. Federer přehrál náhradníka Gasqueta. iDNES.cz [online]. 2014-11-23 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online.
- ↑ 1000. vítězství! Federer se zařadil po bok Connorse a Lendla. Sport.cz [online]. Rev. 2015-01-11 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Federer měl v Austrálii špatné předtuchy. Napodruhé se naplnily. iDNES.c [online]. Rev. 2015-01-23 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online.
- ↑ SITA. Roger Federer sa stal štvrtým členom Klubu 9000. Webnoviny.sk [online]. 2015-03-02 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online.
- ↑ SITA. Djokovič získal jubilejní 50. titul. V Indian Wells opět vyhrál finále s Federerem. Tenisportal.cz [online]. 2015-03-23 [cit. 2015-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Federer v Turecku dobyl titul z již 19. země. Ve finále zdolal Cuevase. Tenisportal.cz [online]. 2015-03-05 [cit. 2015-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Djokovič přehrál Federera a překonal ho v počtu titulů z turnajů Masters. Tenisportal.cz [online]. 2015-05-17 [cit. 2015-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Stanislas Wawrinka knocks out Roger Federer at French Open – as it happened. The Guardian [online]. 2015-06-02 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Federer vyhrál poosmé turnaj v Halle [online]. ČT Sport, 2015-06-21 [cit. 2015-06-12]. Dostupné online.
- ↑ MCGEE, Nicholas. Roger Federer fends off Andreas Seppi for landmark win [online]. Sporting News, 2015-06-21 [cit. 2015-06-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-06-22. (anglicky)
- ↑ Djokovič obhájil wimbledonský titul, ve finále porazil opět Federera. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Federer Foils Djokovic For Seventh Cincy Crown [online]. ATP World Tour, 2015-08-23 [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Raněný, proti všem, přesto Djokovič dobyl druhý titul z US Open. iDNES.cz [online]. 2015-09-13 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online.
- ↑ GRAHAM, Bryan Armen. US Open 2015: Novak Djokovic beats Roger Federer in men's final – live!. The Guardian [online]. 2015-09-13 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Federer Denies Nadal For Seventh Basel Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2015-11-01 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.
- ↑ SWISS INDOORS BASEL: DAY 7 MEDIA NOTES [online]. ATP Tour, Inc., 2015-10-31 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Djokovič jako první vyhrál Turnaj mistrů čtvrtou sezonu po sobě!. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-22 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Federer titul v Brisbane neobhájil, v Čennaí znovu kraloval Wawrinka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Djokovič je dál suverénní. Porazil Federera a je ve finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-28 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
- 1 2 Federer znovu odkládá návrat na kurty: Je mi zle a zhoršuje se to [online]. iSport.cz, 2016-03-26 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Federer Undergoes Knee Surgery [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-02-03 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Tsonga Rallies Against Federer, Faces Monfils Next [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-04-15 [cit. 2016-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Federer To Miss Roland Garros [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-05-19 [cit. 2016-05-20]. Dostupné online.
- ↑ James Buddell. Federer Passes Lendl With 1,072 Match Wins [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-10 [cit. 2016-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Thiem Wins Fourth Title Of Year In Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ATP Staff. Zverev dethrones Federer in Halle, sets Mayer in final [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-18 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Wimbledon: Federer odvrátil 3 mečboly. Jaký překonal rekord? Postup slaví i Berdych! [online]. O2 Sport.cz, 2016-07-06 [cit. 2016-07-06]. Dostupné varchivu pořízeném dne2016-08-22.
- ↑ Luboš Zabloudil. Raonic udolal Federera a je prvním Kanaďanem ve finále grandslamu [online]. Tenisportal.cz, 2015-07-08 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Federera dál trápí koleno. Nepojede do Ria, ukončil i celou sezonu [online]. iDNES.cz, 2016-07-26 [cit. 2016-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Ravi Ubha. Roger Federer: Out of top 10 for first time in 14 years [online]. CNN, 2016-11-07 [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ AP. Roger Federer downs Richard Gasquet, but France make Hopman Cup final [online]. Perth: Stuff, 2017-01-07 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer poprvé v Melbourne zdolal Nadala a má už 18 grandslamových trofejí! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-29 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ The match that transcends tennis [online]. CNN, 2017-01-27 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Senzace v Dubaji: Federer neproměnil tři mečboly proti Donskému! [online]. Tenisportal.cz, 2017-03-01 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
- 1 2 ATP Staff. Federer Wins Fifth Indian Wells Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-03-19 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Josh Meiseles. Swiss captures 26th ATP World Tour Masters 1000 crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer smetl Zvereva a má 92. titul. V Halle vyhrál už podeváté [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-25 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Federer Stokes Battle For No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-07-16 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer získal bez ztráty setu 8. wimbledonský titul! Z grandslamů má už 19 trofejí [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-16 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev přehrál i Federera! V Montrealu slaví pátý letošní a druhý titul z turnajů Masters [online]. Tenisportal.cz, 2017-08-13 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Del Potro přehrál Federera a vyzve místo něj Nadala [online]. České noviny, 2017-09-07 [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Simon Briggs. Roger Federer and Rafael Nadal unite to win Laver Cup doubles as world of tennis stops for 81 minutes to watch. Telegraph [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Laver Cup vyhrál výběr Evropy. O těsném triumfu rozhodl až po dramatu Federer [online]. TenisPortál.cz, 2017-09-24 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ THE ASSOCIATED PRESS. Roger Federer Beats Rafael Nadal to Win His Sixth Title of the Year. The New York Times [online]. Shanghai: 201-10-15 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, Petr Pokorný. Federer zdolal Del Potra a poosmé dobyl rodnou Basilej. Už 95. titulem překonal Lendla [online]. Basilej: Tenisportal.cz, 2017-10-29 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek. Federer překonal další rekord. Ve finančním žebříčku přeskočil Djokoviče a je první [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-31 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Federer-Nadal rivalry as good as it gets. International Herald Tribune (Associated Press). 7 July 2008. Dostupné varchivu pořízeném dne23 August 2008.
- ↑ WEAVER, Paul. Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory. The Guardian. UK: 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
- ↑ FLANAGAN, Martin. Federer v Nadal as good as sport gets. The Age. Melbourne: 12 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
- ↑ BODO, Peter. Peter Bodo's Tennisworld [online]. Tennis.com, 30 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ JAGO, Richard. Murray reaches world No.2. The Observer. London: 15 August 2009. Dostupné online [cit. 16 August 2010].
- ↑ It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-10-19.
- ↑ FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Head to Head player details [online]. ATP World Tour [cit. 2013-04-13]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-05-23.
- ↑ Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ JENKINS, Bruce. The Greatest Match Ever. San Francisco Chronicle. 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
- ↑ ALLEYNE, Richard. Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
- ↑ WERTHEIM, Jon. Without a doubt, it's the greatest. Tennis Mailbag. SI.com, 9 July 2008. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-08-13.
- ↑ TIGNOR, Steve. W: Report Cards [online]. Tennis.com, 8 July 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ FedEx ATP Head2Head [online]. ATPWorldTour.com [cit. 2013-04-24]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-06-19.
- ↑ Novak & Roger: The Rivalry [online]. ATPWorldTour.com [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Djokovic Snatches Monumental Victory from Federer. Tennis Now. Dostupné online [cit. 14 September 2011].
- ↑ Wimbledon 2012: Roger Federer keeps his dream of equalling Sampras' record alive. The Times of India. 7 July 2012. Dostupné online [cit. 7 July 2012].
- ↑ Roger Federer vs. Novak Djokovic: The Best Hard Court Rivalry [online]. Bleacher Report, 28 August 2011 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Federer v Murray Head to Head [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Superb Federer ends Murray dream. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 8 September 2008. Dostupné online [cit. 27 April 2010].
- ↑ "One more equals four" australianopen.com. Retrieved 31 January 2010.
- ↑ BIERLEY, Steve. Murray beats Federer in 3 sets. The Guardian. UK: 14 November 2008. Dostupné online [cit. 27 April 2010].
- ↑ ORNSTEIN, David. Federer crushes lacklustre Murray. news.bbc.co.uk. 23 November 2010, 23 November 2010. Dostupné online.
- ↑ FEDEX ATP HEAD 2 HEAD [online]. ATP World Tour [cit. 2012-10-05]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-10-30.
- ↑ DEANS, Jason. More than 11 million watch Roger Federer win Wimbledon final on BBC. The Guardian. London: 2009-07-06. Dostupné online [cit. 2010-04-23].
- ↑ Federer triumphs in another English epic [online]. ESPN, 2009-07-05 [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.
- ↑ FEDEX ATP HEAD 2 HEAD [online]. ATP World Tour [cit. 2012-10-05]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-07-10.
- ↑ New rivalry has echoes of a golden era. www.telegraph.co.uk. The Telegraph, 1 February 2005. Dostupné online [cit. 10 September 2012].
- ↑ www.sportsfeelgoodstories.com. Roger Federer, a class act on and off the court, leads tennis revival [online]. 20 February 2009 [cit. 2010-02-16]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-03-02.
- 1 2 David Foster Wallace. Federer as Religious Experience. New York Times. 20 August 2006. Dostupné online [cit. 21 June 2007].
- ↑ Kevin Hench. Who's the best athlete in the world right now? [online]. Fox Sports, 7 May 2007 [cit. 2009-03-31]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-10-10.
- 1 2 Australianopen.com. Match Statistics: Federer vs. Murray [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-02-25.
- 1 2 Wimbledon.org. Match Statistics:Federer vs. Roddick [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-06-12.
- ↑ Ubha, Ravi. Federer's serve allowing him to manufacture easy points [online]. ESPN, 2 July 2008 [cit. 2010-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Stephen Bierley. Serve-volley dead? No one told Federer. The Guardian. London: Guardian News and Media Limited 2010, 8 July 2003. Dostupné online [cit. 19 November 2010].
- ↑ Best Serve and Volleyer in the 2010 [online]. [cit. 2010-11-19]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-05-23.
- ↑ Nima Naderi. The Tale of Two Tweeners: Federer vs. Llodra [online]. bleacherreport.com, 30 September 2009 [cit. 2013-12-25]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-12-07.
- ↑ Swiss Davis Cup coach dies in road accident. Swissinfo.ch (International Service of the Swiss Broadcasting Corporation) [online]. 2002-08-02 [cit. 2013-09-07]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2013-12-27. (anglicky)
- ↑ SWANTON, Will. Peter Carter: The coach who moulded Roger Federer. The Australian [online]. 2012-09-01 [cit. 2013-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stauffer, s. 9
- ↑ Roche previously coached Lendl, Rafter. sports.espn.go.com. Reuters, 2005-01-04. Dostupné online [cit. 2007-03-28].
- 1 2 FALBO, Marco. Coach Severin Lüthi: Roger Federer's Rock [online]. Credit Suisse, 2012-07-23 [cit. 2013-09-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-12-26.
- ↑ Roger Federer Profile [online]. ATP World Tour [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Associated Press. Higueras hired as director of coaching for elite player development. sports.espn.go.com. 2008-09-16. Dostupné online [cit. 2008-09-23].
- ↑ Roger Federer splits with coach Paul Annacone [online]. CNN, 2013-10-12 [cit. 2013-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wilson Sports [online]. Wilson Sporting Goods [cit. 2010-01-29]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-01-22.
- 1 2 Ask Roger— Equipment [online]. Roger Federer Official Website [cit. 2010-01-29]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-07-25.
- ↑ Ask Roger; Official website [online]. Roger Federer Official Website [cit. 2007-03-02]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-09-27.
- ↑ Roger Federer Sponsors [online]. Roger Federer Official Website [cit. 2012-02-05]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-02-06.
- ↑ HODGKINSON, Mark. More than a jacket for Federer. The Telegraph. London: 27 June 2006. Dostupné online [cit. 14 June 2009].
- ↑ Mark Hodgkinson. More jacket than racket for Federer. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 27 June 2006. Dostupné online [cit. 5 September 2007].
- ↑ BRUBACK, Holly. The Main Characters of Tennis, and Style. The New York Times. 29 August 2009. Dostupné online [cit. 6 February 2011].
- 1 2 Roger Federer Forbes [online]. Forbes.com, 2015 [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Mercedes-Benz Announces Global Partnership with Roger Federer. www.prnewswire.com. PRNewsWire.com, 27 May 2010. Dostupné online [cit. 6 January 2011].
- ↑ Roger Federer MOËT & CHANDON Ambassador. www.moet.com [online]. [cit. 2013-12-25]. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-12-26.
- ↑ Roger Federer Chronometer [online]. Europa Star, 2 April 2005 [cit. 2009-06-14]. Dostupné varchivu pořízeném dne2006-11-12.
- ↑ The best players of the decade [online]. ATP World Tour, 2009-12-15 [cit. 2009-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Laureus World Sportman of the Year [online]. www.laureus.com [cit. 2022-02-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-12-13.
- ↑ Button second in 2009 European sportsman poll [online]. Worldcarfans.com, 2009-12-29 [cit. 2011-08-06]. Dostupné online.
- ↑ "European Sports Journalists honor Henin and Federer", De Standaard, 2008-01-08. Retrieved on 2008-01-08.
- ↑ Eurosport.fr, 10 janvier 2010. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Federer, de la terre à la lune [online]. Eurosport, 28 décembre 2009. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Et de quatre pour Roger Federer! [online]. www.swissinfo.ch, 16 décembre 2007. Dostupné online. (francouzsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Sportif suisse de l'année 2012, http://www.sports-awards.ch
- 1 2 Past Winners ESPYS. espn.go.com. ESPN. Dostupné online [cit. 2013-11-14].
- ↑ ATP - JOUEUR DE L'ANNÉE: Laureus World Sportman of the Year [online]. www.rogerfederer.com [cit. 2006-12-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-09-27.
- ↑ ATP - JOUEUR DE L'ANNÉE: International Tennis Writers Association Awards [online]. www.rogerfederer.com [cit. 2006-12-07]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-09-27.
- ↑ Federer never doubted Paris win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 7 June 2009. Dostupné online [cit. 9 July 2012].
- ↑ CLAREY, Christopher. The Greatest? Federer’s Victory Fills Last Hole on His Résumé. The New York Times. 7 June 2009. Dostupné online [cit. 9 July 2012].
- ↑ TANDON, Kamakshi. Federer's numbers speak volumes [online]. ESPN, 9 June 2009 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.
- 1 2 Roger Federer at Grand Slams - Swiss tennis maestro in numbers. olympics.com [online]. 2022-09-16 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online.
- ↑ LILLEY, Drew. Wimbledon Legends – Roger Federer [online]. Wimbledon.com [cit. 2012-02-05]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-08-26.
- ↑ FORD, Bonnie D. Federer, again, silences the young [online]. ESPN, 21 January 2013 [cit. 2013-01-21]. Dostupné online.
- ↑ GARBER, Greg. Federer unbeatable right now. ESPN. ESPN Internet Ventures, 13 September 2004. Dostupné online [cit. 31 August 2012].
- ↑ HINDS, Richard. Federer takes new leap towards history. The Sydney Morning Herald. 30 January 2006. Dostupné online [cit. 31 August 2012].
- ↑ TANDON, Kamakshi. What's your tennis IQ? – 2009 tennis holiday quiz. sports.espn.go.com. ESPN, 24 December 2009. Dostupné online [cit. 18 June 2012].
- ↑ Tennis.com [online]. Tennis Magazine [cit. 2012-09-05]. In 2006, Federer became the first man since Rod Laver in 1969 to make all four Grand Slam finals in a calendar year, winning three of them; he repeated that feat in 2007. He also made all four finals in 2009, winning two.. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-12-26.
- ↑ WALSH, Courtney. Roger Federer forced to dig deep over five sets by Jo-Wilfried Tsonga in Australian Open. The Australian. 24 January 2013. Dostupné online [cit. 24 January 2013].
- ↑ PETKOVSKI, Suzi. Top 10: Fed's feats and streaks [online]. Australian Open, 26 January 2012 [cit. 2012-01-26]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-10-27.
- ↑ CAMBERS, Simon. Federer survives massive scare in Melbourne. www.reuters.com. Reuters, 19 January 2008. Dostupné varchivu pořízeném dne2013-03-17.
- ↑ Record Breakers [online]. RolandGarros.com [cit. 2012-04-28]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-05-10.
- ↑ TANDON, Kamakshi. Nadal eyes another Channel Slam. ESPN. ESPN Internet Ventures, 17 June 2011. Dostupné online [cit. 10 June 2012].
- ↑ Federer Wins Seventh Wimbledon Crown [online]. ATP World Tour, 8 July 2012 [cit. 2012-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Wimbledon – Championships History [online]. Wimbledon.com [cit. 2012-02-04]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-11-16.
- ↑ LEWIS, Aimee. Federer beats Djokovic to reach final [online]. BBC Sport, 6 July 2012 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online.
- ↑ GARBER, Greg. Just like old times for Roger Federer [online]. ESPN, 6 July 2012 [cit. 2012-07-07]. Dostupné online.
- ↑ ELSER, Christopher. Roddick Beats Murray for Wimbledon Final With Federer. www.bloomberg.com. Bloomberg, 3 July 2009. Dostupné online [cit. 26 August 2012].
- ↑ 2005 Wimbledon Championships on ATPWorldTour.com 2006 Wimbledon draws and results [online]. ATPWorldTour.com [cit. 2013-04-10]. Dostupné online.
- 1 2 US Open Most Championship Titles Record Book [online]. US Open [cit. 2012-08-26]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-09-13.
- ↑ US Open Singles Record Book [online]. US Open [cit. 2012-08-26]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-09-01.
- ↑ Nishikori wins, Federer advances. ESPN. ESPN Internet Ventures, 13 November 2014. Dostupné online [cit. 14 November 2014].
- ↑ Federer Set For 12th Consecutive Appearance At Barclays ATP World Tour Finals [online]. ATP World Tour, 30 October 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer Player Profile – Activity [online]. ITF Tennis [cit. 2013-01-31]. Dostupné varchivu pořízeném dne2017-10-18.
- 1 2 Federer Wins Record Fifth Cincinnati Crown; Ties Nadal's Masters 1000 Mark [online]. ATP World Tour, 19 August 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STAUFFER, Rene. The Roger Federer Story: Quest for Perfection. první. vyd. [s.l.]: New Chapter Press, 2007. 250s. Dostupné online. ISBN0942257391. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roger Federer na Wikimedia Commons - 👁 Image
Osoba Roger Federer ve Wikicitátech - Roger Federer – oficiální stránky
- Roger Federer Foundation Archivováno 27. 1. 2013 na Wayback Machine.
- Roger Federer na Facebooku
- Roger Federer naX
- Roger Federer na Instagramu
- Roger Federer – výsledky a statistiky Grand Slamu
- Roger Federer v databázi Olympedia (anglicky)
Profily
[editovat | editovat zdroj]- Roger Federer na stránkách ATP Tour(anglicky)
- Roger Federer na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Roger Federer na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Roger Federer v Internet Movie Database (anglicky)
| Roger Federer | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Osoby |
| 👁 Image | |||||||||||||
| Sezóny |
| ||||||||||||||
| Přehledy | |||||||||||||||
| Související | |||||||||||||||
| Tituly & Finále |
| ||||||||||||||
- Roger Federer
- Švýcarští tenisté
- Švýcarští olympijští vítězové
- Švýcarští stříbrní olympijští medailisté
- Olympijští vítězové v tenise
- Stříbrní olympijští medailisté v tenise
- Švýcarští olympijští vlajkonoši
- Vítězové Australian Open
- Vítězové French Open
- Vítězové Wimbledonu
- Vítězové US Open
- Držitelé světové sportovní ceny Laureus
- Švýcarští křesťané
- Narození 8. srpna
- Narození v roce 1981
- Narození v Basileji
- Švýcarští římští katolíci
- Údržba:Články s dočasně použitou šablonou
- Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje
- Monitoring:Články přeložené z enwiki
- Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
- Monitoring:Články s identifikátorem NKC
- Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS
- Monitoring:Články s identifikátorem BNE
- Monitoring:Články s identifikátorem BNF
- Monitoring:Články s identifikátorem GND
- Monitoring:Články s identifikátorem ISNI
- Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
- Monitoring:Články s identifikátorem LNB
- Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz
- Monitoring:Články s identifikátorem NDL
- Monitoring:Články s identifikátorem NLI
- Monitoring:Články s identifikátorem NLK
- Monitoring:Články s identifikátorem NLP
- Monitoring:Články s identifikátorem NSK
- Monitoring:Články s identifikátorem NTA
- Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN
- Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC
- Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
- Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
- Portál Lidé/Zapojené články
- Portál Švýcarsko/Zapojené články
- Portál Tenis/Zapojené články
- Žijící lidé
- Muži