VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rutherfordium

⇱ Rutherfordium – Wikipedie

Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rutherfordium
[Rn] 5f14 6d2 7s2
(265) Rf
104
↓ Periodická tabulka ↓
👁 Image
Obecné
Název, značka, číslo Rutherfordium, Rf, 104
Cizojazyčné názvy lat. Rutherfordium
Skupina, perioda, blok 4. skupina,7. perioda,blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS 53850-36-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 265,12
Atomový poloměr předpokládaný 150pm[1]
Kovalentní poloměr předpokládaný 157pm[2]
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 6d2 7s2
Oxidační čísla experimentálně ověřené IV[2], předpokládané III[1]
Ionizační energie
První předpokládaná 579,9kJ/mol[1]
Druhá předpokládaná 1389,4kJ/mol[1]
Třetí předpokládaná 2296,4kJ/mol[1]
Mechanické vlastnosti
Hustota předpokládaná 23g/cm3[1][2]
Skupenství předpokládané pevné[1][2]
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 2100°C (předpokládaná)[1][2]°C (2 373,15K)
Teplota varu 5500°C (předpokládaná)[1][2]°C (5 773,15K)
Bezpečnost
👁 Radioaktivní

Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25°C, 100kPa).
Hf
⋏
Lawrencium ≺Rf≻ Dubnium

Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12.transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle vjaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Rutherfordium doposud nebylo izolováno vdostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti. Při své poloze vperiodické tabulce by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

👁 Image
Sir Ernest Rutherford

První příprava prvku satomovým číslem104 byla ohlášena roku1964 vlaboratořích Ústavu jaderného výzkumu vDubně vbývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč zplutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova.[3]

242
94Pu + 22
10Ne → 264
104Rf

Vědci kalifornské university vBerkeley se neúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však uspěli vroce1969, když za pomoci lineárního urychlovače částic bombardovali terče zizotopů kalifornia jádry uhlíku 12C.[4]

249
98Cf + 12
6C → 257
104Rf + 4 1
0n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC vroce1997.[5]

Související informace naleznete také v článkuIzotopy rutherfordia.

Dnes je známo celkem 19izotopů rutherfordia:

IzotopRok objevuReakcePoločas přeměny
253Rf1994204Pb(50Ti,n)0,048ms
254Rf1994206Pb(50Ti,2n)0,023ms
255Rf1974? 1985207Pb(50Ti,2n)1,68s
256Rfg1974? 1985208Pb(50Ti,2n)6,67ms
256Rfm12007208Pb(50Ti,2n)0,025ms
256Rfm²2007208Pb(50Ti,2n)0,017ms
256Rfm³2007208Pb(50Ti,2n)0,027ms
257Rfg,m1969249Cf(12C,4n)4,4s
258Rf1969249Cf(13C,4n)14,7ms
259Rf1969249Cf(13C,3n)2,4s
260Rf1969248Cm(16O,4n)21ms
261Rfa1970248Cm(18O,5n)1,1min
261Rfb1996208Pb(70Zn,n)68s
262Rf1996244Pu(22Ne,4n)2,3s
263Rfa1990?248Cm(18O,3n)10min
263Rfb2004248Cm(26Mg,3n)8s
264Rfb?
265Rfb1,0min
266Rf (?)2006237Np(48Ca,3n)?
267Rf2003/2004238U(48Ca,3n)?
268Rf (?)2003243Am(48Ca,3n)?
  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 HAIRE, Richard G., 2006. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN1-4020-3555-1. Kapitola Transactinides and the future elements.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. 1 2 3 4 5 6 Chemical Data. Rutherfordium - Rf, Royal Chemical Society
  3. ↑ BARBER, R.C., Greenwood, N.N.; Hrynkiewicz, A.Z.; Jeannin, Y.P.; Lefort, M.; Sakai, M.; Ulehla, I.; Wapstra, A.P.; Wilkinson, D.H. Discovery of the transfermium elements. PartII: Introduction to discovery profiles. PartIII: Discovery profiles of the transfermium elements. Pure and Applied Chemistry. 1993, roč. 65, čís. 8, s. 1757–1814. doi:10.1351/pac199365081757.
  4. ↑ GHIORSO, A., Nurmia, M.; Harris, J.; Eskola, K.; Eskola, P. Positive Identification of Two Alpha-Particle-Emitting Isotopes of Element 104. Physical Review Letters. 1969, roč. 22, s. 1317–1320. Dostupné online. doi:10.1103/PhysRevLett.22.1317.
  5. ↑ BEMIS, C.E. C. E. Bemis, Jr., Silva, R.J.; Hensley, D.C.; Keller Jr., O.L.; Tarrant, J.R.; Hunt, L.D.; Dittner, P.F.; Hahn, R.L.; Goodman, C.D. X-Ray Identification of Element 104. Physical Review Letters. 1973, roč. 31, s. 647–650. doi:10.1103/PhysRevLett.31.647.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr.Heinrich Remy, Anorganická chemie 1.díl, 1.vydání 1961
  • N.N.Greenwood– A.Earnshaw, Chemie prvků 1.díl, 1.vydání 1993 ISBN80-85427-38-9

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Portály: Chemie
Kategorie:
Skryté kategorie: