Sliznatky (Myxini) jsou mořští živočichové stělem úhořovitého tvaru žijící při dně. Jedná se ojediné známé recentní živočichy, kteří mají lebku, avšak nemají páteř (pouze zakrnělé chrupavčité obratle). Sliznatky bývají řazeny do samostatné třídy sliznatky (Myxini) sjediným řádem sliznatkotvární (Myxiniformes).

Na rozdíl od mihulí ještě nepatří mezi obratlovce, podle některých zdrojů však ano, jejich obratle nejsou pravé aproto jsou většinou zobratlovců vyčleněny. Jsou řazeny mezi bezčelistnatce. Sliznatky nemají pravá ústa amají velmi zachovalou strunu hřbetní, která je vněkterých místech nahrazována základy obratlů. Jejich skutečné systematické řazení je stále ještě předmětem výzkumu– nemají však daleko kmihulím.

Sliznatky jsou málo prozkoumaní bentičtí živočichové (tzn.žijící udna). Obývají většinou mělká moře vchladných místech mírného pásu, ale vmenší míře také chladnější hluboká moře tropického pásu. Jde ostálé, nemigrující živočichy. Třída sliznatek zahrnuje asi 60druhů v5až 7rodech řazených obvykle do jediné čeledi sliznatkovitých. Jsou známy také fosilní rody Myxinikela aGilpichthys ze svrchního karbonu, zdoby před asi 330miliony lety.

Sliznatky mají protáhlé válcovité tělo úhořovitého tvaru, které je pokryto lysou kůží bez šupin. Nemají párové ploutve, ploutevní lem je přítomen. Typicky jsou kolem 50–100cm dlouhé.^[1] Největší sliznatkou je Eptatretus carlhubbsi, která může dorůstat až 1,4m avážit několik kilogramů.^[2]

Oporou jejich těla je struna hřbetní. Na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty umihulí). Místo pravých úst, vyskytujících se učelistnatců, mají otevřený kruhovitý disk, který je opatřen rohovitými zuby. Tato ústa se jako uvšech bezčelistnatců nedají zavřít. Kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz, vyměšujících množství lepkavého slizu. Ten vmořské vodě bobtná, čímž sliznatkám napomáhá vrychlému úniku před predátory.

Živí se mořskými měkkýši, členovci amrtvými nebo poraněnými rybami, zdravé ryby napadají sliznatky jen výjimečně.^[3]

Sliznatky zatím nemají velký hospodářský význam. Některé druhy jsou údajně lahůdkou vKoreji,^[4] kde se za tímto účelem loví do pastí. Kanadský výzkum zroku 2012 prokázal, že ze slizu, který sliznatky vylučují při obraně, je možné získat lepidlo (druh klihu), dále nylonu podobná proteinová vlákna afólie, stokrát jemnější než lidský vlas.^[5]

Je známo kolem 70 druhů sliznatek.^[1]

 _|-Hyperotreti (sliznatky)
 |-Cyclostomi--|_
 ---Vertebrata----| |-Hyperoartia (mihule)
 |-Gnathostomata (čelistnatci)

 |-Hyperotreti (sliznatky)
 ----Craniata--| |-Hyperoartia (mihule)
 |-Vertebrata-|
 |-Gnathostomata (čelistnatci)