Stalinismus byla politická teorie a praxe spjatá sJ.V.Stalinem. Z teoretického hlediska se stalinismus vyznačoval koncepcí budování socialismu vjedné zemi. Praxe stalinismu zahrnovala vytvoření totalitního policejního státu ovládaného jednou stranou, rychlou industrializaci, kolektivizaci zemědělství, zostření třídního boje, kult osobnosti a podřízení zájmů zahraničních komunistických stran zájmům Komunistické strany Sovětského svazu.

Během 30. let vSovětském svazu proběhla kolektivizace zemědělství a industrializace. Dále Stalin a jeho spolupracovníci vytvořili systém, ve kterém byla veškerá moc soustředěna vrukou vedení Komunistické strany Sovětského svazu a tajné policie. Zastánci odlišných politických koncepcí vkomunistické straně (např. Lev Davidovič Trockij, Nikolaj Bucharin, Lev Kameněv, Grigorij Zinovjev) byli fyzicky zlikvidováni. Mimostranická opozice byla zcela eliminována (její členové popraveni nebo umístěni do gulagů).

Po druhé světové válce se stalinismus rozšířil i do zemí východního bloku, měl velký vliv i vkomunistických stranách některých západoevropských zemí.

Antistalinistická levice je označení levicových směrů, které odsuzovaly Stalinův režim, patří sem převážně liberálně levicoví intelektuálové, trockisté, demokratičtí socialisté, eurokomunisté a neomarxisté.

Po XX. sjezdu KSSS a odsouzení kultu osobnosti začal proces destalinizace. Vroce 1964 byl však zastaven, protože Chruščova vystřídal Brežněv, který nastolil neostalinismus. Ten pak vSSSR přežíval až do perestrojky vdruhé polovině 80. let.

Pojem vznikl v každodenním životě v rámci kritiky teroristických metod Stalinova režimu, má tak silně negativní konotaci. Socialistické země původně tento termín příliš nevyužívaly, později jej ale využily společenské vědy, které jím označovaly Stalinův mocenský a ideologický systém a období jeho vlády. V současnosti se jako stalinismus označují směry, které tuto politiku napodobují nebo obhajují. Zvláště ve třetím světě je tento pojem často zneužíván k nálepkování politických oponentů bez větší souvislosti s podstatou pojmu.^[1]