Tyrolsko či Tyroly (německyTirol) je spolková země na západě Rakouska. Metropolí a současně největším městem Tyrolska je Innsbruck, sídlo Tyrolského zemského sněmu a dalších zemských institucí. Jedná se oseverní část původně většího Tyrolska, jehož zbytek (Jižní Tyrolsko) náleží od 10. září 1919 Itálii.

Prakticky celé rozlehlé území zabírají Alpy. Země se dělí na dvě části: větší Severní Tyrolsko (německy Nordtirol) vzápadním výběžku Rakouska a menší Východní Tyrolsko (Osttirol). Tyto části jsou navzájem odděleny Salcburskem a Jižním Tyrolskem (viz mapa). Na hranicích Východního Tyrolska sKorutany ve Vysokých Taurách se nachází nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner 3798 m n. m. Osídlení se vTyrolsku soustředí především do řady údolí, vnichž je provozováno izemědělství a chov dobytka. Pro Tyrolsko je významný ituristický ruch. Široké a hluboké údolí Innu tvoří přirozenou hranici mezi vápencovými Alpami na severu a rulovými středními Alpami. Vtomto údolí také žije většina obyvatel Tyrolska, což si vyžádalo izvýšený rozvoj dopravy. Proto zde byla zavedena před více než sto lety železniční trať a vsoučasnosti dálnice A12 (E60). Řeka Inn protéká iInnsbruckem.

Nejstaršími známými obyvateli dnešního Tyrolska byli Ilyrové a Keltové. Na konci 1. století př. n. l. dobyli území Římané a začlenili jej do provincií Raetia, Noricum a Venetia. V6. – 7. století pronikli až do údolí Adige kdnešnímu Salornu Bavoři. Původní rétorománské obyvatelstvo (Ladinové) našlo tehdy útočiště vDolomitech. V11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes Brennerský průsmyk tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který si od roku 1230 říkal hrabata zTirol (podle rodového hradu Tirol uMerana). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna sfojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země). Roku 1782 připojil kTyrolsku císař Josef II. území Vorarlberska.

Do roku 1801 bylo území Tyrolska tvořeno většinou územím dnešní spolkové země Tyrolsko, dále Vorarlberskem a téměř celým tzv. Jižním Tyrolskem a některými částmi moderní italské autonomní provincie Trento.^[1] 9. března 1801 bylo kTyrolsku připojeno do té doby nezávislé biskupství Brixen a 4. února 1803 iúzemí Tridentska. Vnapoleonských dobách (1805–1814) patřilo kBavorskému království, vjehož rámci bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Innský, Eisacký a Adižský; Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno 28. února 1810 kItalskému království. Vroce 1809 vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání vjehož čele stál Andreas Hofer (vroce 1810 byl vitalské Mantově popraven). Od vídeňského kongresu 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno sTridentskem vjeden celek a znovu začleněno do Rakouska, přičemž kněmu byly připojeny některé okrajové části bývalého Salcburského arcibiskupství (Brixenské údolí, obec Matrei, údolí Zillertal). 26. února 1861 bylo od Tyrolska odděleno Vorarlbersko, jež se stalo samostatnou rakouskou korunní zemí.

Po první světové válce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektováno Itálií, která pak 10. září 1919 získala ipřevážně německojazyčné Jižní Tyrolsko. Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemí nově vzniklé Republiky Rakousko. 24. dubna 1921 pak obyvatelé Tyrolska vreferendu hlasovali pro připojení kNěmecku, což však nebylo realizováno.^[2]

Dne 12. března 1938 provedlo nacistické Německo anšlus Rakouska a Tyrolsko se vrámci Země Rakouska stalo součástí Velkoněmecké říše jako Zemské hejtmanství Tyrolsko. Pak začali nacisté provádět územní změny. Od 27. července 1938 bylo Východní Tyrolsko spravováno Zemským hejtmanstvím Korutany snímž pak bylo 15. října 1938 také spojeno a odděleno od Tyrolska.^[3] 15. října 1938 byla od Tyrolska oddělena také obec Jungholz, kterou nacisté připojili kBavorsku. 1. května 1939 pak byl zbytek Tyrolska spojen stéměř celým Vorarlberskem vříšskou župu Tyrolsko-Vorarlbersko.^[3]

Dne 3. května 1945 vstoupily do Innsbrucku americké vojenské jednotky a Tyrolsko vhranicích zlet 1919–1938 bylo opět celé součástí obnoveného Rakouska. Vjeho rámci se Severní Tyrolsko stalo součástí francouzské okupační zóny, zatímco Východní Tyrolsko součástí britské okupační zóny. Roku 1947 pak bylo Východní Tyrolsko navráceno Tyrolsku.

Tyrolsko je s12647,71km² třetí nejrozlehlejší zemí Rakouska. Navíc je to také spolková země snejdelšími hranicemi, které jsou dlouhé 719km. Svoje hranice sdílí Tyrolsko sNěmeckem, Itálií a zmalé části také se Švýcarskem.

Celý povrch Tyrolska zabírají Východní Alpy. Ty se zde člení do následujících horských skupin:

• Allgäuské Alpy
• Ammergauské Alpy
• Gailtalské Alpy
• Chiemgauské Alpy
• Kaisergebirge
• Karnské Alpy
• Karwendel
• Kitzbühelské Alpy
• Lechtalské Alpy
• Ötztalské Alpy
• Rofan
• Samnaunské Alpy
• Silvretta
• Steinberge
• Stubaiské Alpy
• Tuxské Alpy
• Villgratenské hory
• Verwall
• Vysoké Taury
• Wetterstein
• Mieminger Kette
• Zillertalské Alpy

• Innsbruck 132 236 obyvatel
• Kufstein 18 973 obyvatel
• Telfs 15 582 obyvatel
• Hall in Tirol 13 801 obyvatel
• Schwaz 13 606 obyvatel
• Wörgl 13 537 obyvatel
• Lienz 11 945 obyvatel
• Imst 10 371 obyvatel
• St. Johann in Tirol 9 425 obyvatel
• Rum 9 063 obyvatel
• Kitzbühel 8 341 obyvatel
• Zirl 8 134 obyvatel
• Wattens 7 870 obyvatel
• Landeck 7 764 obyvatel
• Jenbach 7 088 obyvatel

(počet obyvatel k1. 1. 2017)

Vhospodářství Tyrolska je důležitý průmysl textilní, dřevozpracující, sklářský, chemický, strojírenství a potravinářský. Na příjmech se významně podílí také cestovní ruch (ročně vprůměru 40 mil. přenocování návštěvníků). Zemědělství je omezeno hlavně na údolí Innu, ve vedlejších údolích převládá chov dobytka. Reliéf umožnil výstavbu velkých hydroelektráren (např. Prutz-Imst, Silz-Sellrain, Zillertal). Ve středověku kvetoucí hornictví (rudy stříbra, olova, sůl, měď) zcela zaniklo.

Turismus je velmi důležitou součástí ekonomiky Tyrolska. Představuje zhruba 18% regionálního hrubého domácího produktu Tyrolska a zaměstnává přes 71 000 lidí. V sezoně 2012/13 navštívilo Tyrolsko 10 203 166 turistů, z nichž pouze 51% byli Němci a 49% zahraniční turisté přicházející především z Nizozemska (10,4%), Rakouska (8,6%), Británie (3,7%) a Belgie (3,4%). Turistů z ČR bývá ročně mírně pod 2%; ve zmíněné sezoně 2012/13 to bylo cca 440 000 lidí (1,7% návštěvníků).

Zimní turistická sezona je pro zemi důležitější než letní. Zhruba 58% ubytování v hotelech a penzionech proběhne v zimní sezoně, 42% v letní.^[4]