Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.

Že život ve znečištěném ovzduší lidskému zdraví neprospívá, se ví už dlouho. Popsat ale, jak konkrétně se to projevuje, je už složitější – teď to na Slovensku udělala skupina vědců z tamní Akademie věd.

Jejich výzkum zpracoval obrovské množství dat, konkrétně 935 057 úmrtí za posledních sedmnáct let. Tyto údaje propojili s údaji o žijící populaci celého současného Slovenska a znečištěním ovzduší pevnými částicemi typu PM2,5. Díky tomu dokázali najít oblasti, kde lidem hrozí největší zdravotní riziko tímto typem znečištění.

Znečištění ovzduší v průměru zkracuje očekávanou délku života na Slovensku o 1,03 roku, přičemž obce s nejvyšším znečištěním částicemi PM2,5 mají očekávanou délku života kratší o téměř dva roky ve srovnání s nejméně znečištěnými obcemi. Vztah mezi znečištěním a délkou života byl jasně postupný — čím vyšší znečištění, tím větší ztráta let života.

Podle výsledků, které teď zveřejnili, patří dopad těchto částic mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují délku života na Slovensku. „Znečištění vzduchu na Slovensku není jenom environmentální problém, ale jde o zásadní faktor veřejného zdraví,“ komentoval výsledky Imrich Berta z Inštitútu zdravotných analýz (obdoba českého ÚZIS).

„Výrazné dopady znečištění se projevují nejen ve velkých městech nebo průmyslových oblastech. Problém je často ještě výraznější v menších obcích, kde je rozšířené topení pevnými palivy, hlavně dřevem,“ popsal výsledky Jakub Linda z Inštitútu environmentálnej politiky. Právě tento typ vytápění domácností patří podle něj na Slovensku mezi hlavní zdroje jemných prachových častíc PM2,5 i karcinogenního benzo(a)pyrenu. „Riziko se dále zvyšuje při spalování nekvalitního nebo nedostatečně vysušeného dřeva,“ doplnil Linda a zdůraznil, že právě tyto látky jsou pro zdraví obzvlášť nebezpečné, protože pronikají hluboko do plic a zvyšují riziko kardiovaskulárních i respiračních nemocí.

Znečistění ovzduší patří podle Světové zdravotnické organizace mezi nejvýznamnější rizika pro zdraví a významně přispívá ke vzniku celé řady onemocnění, včetně těch spojených s nádory.

Tato studie je první, která spočítala riziko předčasného úmrtí souvisejícího se znečištěným ovzduším na Slovensku. Výsledky podle autorů potvrzují, že zlepšení kvality vzduchu může významně prodloužit délku života a snížit tak zátěž populace chronickými nemocemi.

Právě v tom je výsledek této studie velmi univerzální, protože je platný napříč všemi zeměmi světa, včetně České republiky. Rozdíly v kvalitě ovzduší totiž přímo ovlivňují každodenní život lidí, od zdraví dětí až po riziko předčasného úmrtí.

Dopady na zdraví Slováků

Studie tedy potvrzuje, že nejvýraznější dopady se koncentrují v oblastech s vyšším podílem lokálního topení pevnými palivy. Platí přitom, že tyto vyšší koncentrace tam vznikají kombinací místních emisních zdrojů a geografických podmínek, které omezují rozptyl znečištění. Mezi nejvíce zasažené oblasti patří jih středního a východního Slovenska a také menší oblasti na Oravě a Liptově.

Výsledky naznačují, že zlepšení kvality vzduchu by mohlo přinést významné zdravotní přínosy. Opatření zaměřená na modernizaci vytápění, podporu kvalitních paliv a snižování emisí z lokálních zdrojů mohou mít dopad porovnatelný s jinými klíčovými faktory ovlivňujícími zdraví, jako jsou vzdělání nebo dostupnost zdravotní péče.

Znečištění ovzduší podle autorů vysvětluje podstatnou, byť pouze částečnou, část rozdílů v očekávané délce života na Slovensku. Doporučují, na základě dat, jednu hlavní změnu: aby se politici soustředili na omezení emisí z domácího vytápění pevnými palivy.