Adam Smith (16. června 1723 Kirkcaldy – 17. července 1790 Edinburgh) byl skotský ekonom a filozof, zakladatel moderní ekonomie a představitel skotského osvícenství.

Narodil se vKirkcaldy ve Skotsku. Jeho otec, který byl taktéž Adam Smith, byl skotský advokát, prokurátor a celník vKirkcaldy.^[4] Jeho matka Margaret rozená Douglas, si vzala Smithova otce vroce 1720. Ovdověla dva měsíce před jeho narozením.^[5] Pokřtěn byl 5. července 1723, což se často pokládá iza den jeho narození, ale pravé datum narození není známo.^[4]

V letech 1737–1740 studoval na univerzitě vGlasgow, jako předměty studia zde měl řečtinu, logiku, filozofii, matematiku a fyziku. Vtéto době se aktivně podílel na činnosti prvního ekonomického klubu na světě. Jeho učitelem morální filozofie byl Francis Hutcheson. Po završení studia od roku 1740 pokračoval ve studiích na univerzitě vOxfordu na Balliol College. Po jedenácti letech studia vOxfordu by byl připraven na kariéru duchovního. Po šesti letech ale od této myšlenky upustil a vrátil se do Skotska. Vroce 1751 byl zvolen profesorem logiky na univerzitě vGlasgow a orok později profesorem mravní filozofie. Vroce 1759 publikoval svoji první práci Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments). Vroce 1764 přijal pozvání vévody zBuccleuchu (syna Charlese Townshenda) a stal se jeho průvodcem a učitelem na jeho studijní cestě po pevnině. Tuto cestu zakončili desetiměsíčním pobytem vPaříži (do října 1766), kde se seznámil sVoltairem a francouzskými fyziokraty a jejich díly.^[6] Vletech 1767–1773 se věnoval psaní knihy Bohatství národů.^[7] Toto dílo mělo veliký úspěch již za jeho života, vyšlo vpěti vydáních a bylo přeloženo do francouzštiny a němčiny. Smith se díky tomuto dílu stal uznávanou ekonomickou autoritou vAnglii ivzahraničí.^[8] Koncem roku 1778 byl vLondýně jmenován komisařem královských cel ve Skotsku, proto se přestěhoval do Edinburghu, kde žil až do své smrti.

Smithovy přednášky na Glasgowské univerzitě měly čtyři části: první byla přirozená teologie, druhá etika, třetí nauka ospravedlnosti a čtvrtá opolitické ekonomii. Obsahem jeho přednášek bylo převážně pojednání zjeho díla Teorie mravních citů. Zachovaly se některé drobné stati, jako úvahy oprvním tvoření jazyků.^[9] Před svojí smrtí dal Adam Smith většinu svých děl spálit, ale vroce 1895 objevil profesor Edwin Cannan sešit studenta Smithových přednášek ospravedlnosti, policii, veřejných příjmech a vojenství. Vroce 1896 byly vydány pod názvem Lectures on Justice, Police, Revenue and Arms. Adam Smith je uváděn spřívlastkem národohospodář. Pro jeho hlavní dílo Bohatství národů se zapomíná na dílo Teorie mravních citů, kde Smith vychází ze skutečnosti přirozené sympatie a vysvětluje nejsložitější mravní vztahy. Tyto představy vedou kzávěru, že jednotlivci nejsou přirozeně egoističtí, že mají potřebu se spontánně sdružovat a že není potřeba vnějšího zásahu, aby vznikl společenský život. Smith chápe člověka jako společenskou bytost a klade důraz na lítost a soucit, emoce, jež pociťujeme nad neštěstím druhých, a schopnost empatie. Svou nauku oekonomické teorii naopak postavil na zájmu jednotlivce osebe sama (egoismus).

Těžištěm jeho díla je kniha zkráceně zvaná Bohatství národů (Wealth of Nations, plným titulem An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776; česky Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, SNTL 1958 ve dvou svazcích a Liberální institut 2001). Vní přišel steorií spontánního řádu se svobodou, konkurencí a dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti, spodobenstvím oneviditelné ruce trhu.^[10][11] Zde popisuje zvýšení efektivity práce při specializaci dělníka na jednu operaci, srovnává a popisuje výrobní náklady a zisk vporovnání sdělníkem, který musí zvládat práci na několika operacích souběžně. Rozebírá různé situace zhlediska potřeb zaměstnavatelů a zaměstnanců, odráží obraz vzniku a přínosu manufaktur. Vtomto díle rozebírá filozoficky skutečnou hodnotu zboží, převedenou na hodnotu lidské práce, porovnává různé profese mezi sebou zhlediska jejich náročnosti, podle příprav na jejich vykonávání a náročnost jejich způsobu výroby, rizika provozování, fyzické náročnosti izhlediska dlouhodobých příprav (studia) na kterékoliv náročné a zodpovědné zaměstnání. Popisuje také nemalou důležitost rozmístění jednotlivých profesí a dodávaného zboží, vzhledem kvyrovnání poptávky a nabídky vzávislosti na ceně (první ekonomický popis neviditelné ruky trhu). Popisuje také porovnání způsobu směny zboží za lidskou práci, výrobek a za peníze. Popisuje vztah zaměstnavatele kzaměstnancům, jejich konkrétní povinnosti a investice při výrobě zboží a následné výhody ztoho vyplývající pro obě strany. Smith byl toho názoru, že rozsah dělby práce, trhu a specializace funguje prostřednictvím sekvence, která zvyšuje produktivitu práce. Popisuje funkci kapitalismu, kde chudý dělník pracuje a nevytváří žádné úspory, nýbrž jeho práce slouží jen kuspokojení jeho potřeb, zatímco kapitalista vlastní kapitál a ze svých úspor tento kapitál navyšuje nekonečnými investicemi pro tvorbu produktů, kde může svojí prací uspokojit své potřeby chudý dělník. Zaměstnanost je tedy funkcí akumulace kapitálu, díky úsporám může kapitál akumulovat a zvětšovat prostředky mzdového fondu a potažmo zaměstnanosti. Mzdy se ve Smithově díle pohybují kolem existenčního minima, kde Smith uvádí velikou konkurenci dělníků vporovnání skonkurencí kapitalistů, jichž je omezený počet. Popisuje základ obchodního merkantilního systému, vurčení místa a způsobu bohatství, kde je dvojí funkce peněz jako nástroje obchodu a měřítka hodnoty. Před knihou Bohatství národů vydal rovněž významné, ale dnes méně populární dílo Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments, 1759; včeštině vyšel Liberální institut 2005), vněmž odmítl vizi omožnosti centrálního řízení společnosti. Zabýval se také paradoxem hodnoty.

Na Smithovo dílo navazovali a dále je rozvíjeli všichni další ekonomové 19. století jako např. John Stuart Mill, David Ricardo a Alfred Marshall, ovlivnil iKarla Marxe^{[poznámka 1]}; vraceli se kněmu imnozí významní ekonomové moderní doby jako např. John Maynard Keynes, Friedrich August Hayek, Ludwig von Mises či Ronald Coase.

Doktor Josef Macek oněm napsal: „Adam Smith uveřejnil svůj Blahobyt národů; a ten – díváme-li se na jeho konečné následky – jest nejdůležitější kniha, která kdy byla napsána, a jest jistě nejcennějším příspěvkem, který kdy byl podán jediným člověkem ktomuto cíli, aby byly na pevno postaveny zásady, na nichž vláda má býti založena.“

Karel Marx oněm napsal: „Na jedné straně sleduje vnitřní souvislost ekonomických kategorií čili skrytou stavbu ekonomického systému. Na druhé straně staví vedle toho souvislost, jak je zdánlivě dána vjevech konkurence a jak se tudíž jeví pozorovateli, stejně jako člověku, který je prakticky vzajetí procesu výroby a je na něm zainteresován.“

Jeho přezdívka (spíš nadávka) byla „blekota Smith“. Mimo jiné měl vadu řeči a nervový tik. Sám osobě prohlásil: „Krásný jsem pouze ve svém díle.“^[zdroj?]

Jeho dílo bylo zaměřeno na detailní rozpracování celé ekonomiky – pojednává ohodnotě výrobku, lidské práci, poptávce a nabídce, hodnotě peněz, hodnotě statků, funkci a způsobech směny zboží a materiálu, funkci toku zboží a poptávky po lidské práci. Je to komplexní filozofické zmapování celého ekonomického systému vraně kapitalistické společnosti, které dalo směr dalšího vývoje makro- a mikroekonomiky dalších generací, ujednotilo a vyvrátilo nesčetné nesmysly, které byly hromaděny po věky.

• 1737–1740 studium na Glasgowské univerzitě (matematika, geometrie, fyzika)
• 1740–1747 studium na Balliol College, Oxford
• 1751 profesor logiky na Glasgowské univerzitě
• 1751–1764 profesor morální filozofie
• 1759 vydání Teorie mravních citů
• 1764 přijetí místa tutora a průvodce syna Charlese Townshenda
• 1764–1766 pobyt vPaříži, Toulouse a Ženevě
• 1767 poradce Charlese Townshenda při vypracování návrhu zdanění
• 1776 9. března vyšlo Bohatství národů
• 1777 odchod zLondýna do Edinburghu a Kirkcaldy
• 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli