Alfred Josef Ferdinand Jodl (10. května 1890, Würzburg – 16. října 1946, Norimberk; rodným jménem Alfred Baumgärtler) byl německý důstojník zastávající funkci náčelníka operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a byl zástupcem Wilhelma Keitela.

Narodil se jako nemanželský syn Therese Baumgärtlerové a Johannese Jodla a teprve po 9 letech od jejich sňatku přijal příjmení po otci. Jeho mladším bratrem byl generál horských vojsk Ferdinand Jodl (1896–1956).^[1]

Sehrál zásadní roli v německých válečných akcích od roku 1939. Byl poradcem Adolfa Hitlera ve všech důležitých vojenských a technických záležitostech. Jako vyslanec Karla Dönitze podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa 7. května 1945 v Remeši. Poté byl zatčen a uvězněn v zajateckém táboře ve Flensburgu.

Následně byl během Norimberského procesu souzen Mezinárodním vojenským tribunálem pro válečné zločiny. Byl odsouzen za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Hlavním bodem obžaloby bylo zejména to, že distribuoval některé zločinné rozkazy, například rozkaz o komisařích. Byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest smrti byl vykonán, jeho žádost o změnu způsobu popravy na zastřelení před popravčí četou byla zamítnuta.

Jeho odsouzení vyvolalo rozporuplné reakce, protestoval proti němu např. i hlavní francouzský soudce u tribunálu Henri Donnedieu de Vabres, který označil popravu vojáka, který nebyl nacistou, za naprosté selhání spravedlnosti. Britský válečný hrdina a politik Airey Neave, který sloužil u Norimberského tribunálu, napsal ve své knize, že si zasloužil vězení, ale ne smrt.

V roce 1953 soud v Mnichově, který přezkoumával rozhodnutí Norimberského tribunálu, dospěl k závěru, že se neprovinil válečnými zločiny trestanými podle mezinárodního práva smrtí a zprostil jej 2. března 1953 kompletně viny. Na vysoký nátlak vysokého komisaře USA byl však tento rozsudek napřed zrušen a až po mimosoudní dohodě advokátů Jodlovy vdovy s americkými okupačními úřady došlo 3. září 1953 k odvolání zrušení rozsudku^{[chybí zdroj]}.

Jeho případ zůstává jedním z hlavních argumentů skupin^[kdo?] prosazujících názor, že Norimberský tribunál byl nespravedlivý a představuje typický příklad spravedlnosti vítězů. Přes všechny nedostatky však Norimberský proces zůstává přelomovou událostí v mezinárodním právu především proto, že vítězná strana iniciovala a uspořádala nezávislé soudní přelíčení proti válečným zločincům a neuplatnila spravedlnost vítězů.^{[chybí zdroj]}

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Jodl na Wikimedia Commons