Bad Ischl (německy👁 zvuk
baːt ˈɪʃl̩), je lázeňské město v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy v okrese Gmunden. Nachází se v oblasti Solné komory (Salzkammergut) na soutoku řek Traun a Ischl, na rozhraní Hor Solné komory a Hornorakouského předhůří v nadmořské výšce 468 m. Žije zde přibližně 14tisíc^[2] obyvatel. Je největším městem okresu Gmunden.

Oficiální název obce byl až do roku 1906 Ischl, teprve poté bylo povoleno používat název Bad Ischl. Původ názvu je odvozen od keltského výrazu Isca, který označuje chladnou rychle tekoucí vodu.^[3] Výraz Bad pak označuje lázně.

První písemná zmínka o dnešním Bad Ischlu pochází z roku 1262 (tehdy uváděn jako Iselen,

později jako Yschl). Předpokládá se však, že oblast Bad Ischlu byla osídlena již v době halštatské a laténské. V roce 15 př. n. l.se celá oblast Noricum na půl tisíciletí stala součástí Římské říše. Přítomnost Římanů dokládají dva kameny z doby po roce 170 n. l. s votivními nápisy věnovanými Mithrovi, které obsahovaly zmínku o statio Esc(ensis) (mýtné stanici), dále římský náhrobek ze 3. / 4. století a další nálezy. V období stěhování národů v oblasti Solné komory zřejmě došlo k znatelnému poklesu populace, který byl následně kompenzován imigrací Bavorů a Slovanů. Za Karla Velikého se situace v oblasti stabilizovala, ale úpadek opět způsobily uherské nájezdy.

Kolem roku 1000 bylo území součástí bavorské marky nad Enží a pomalu se vzpamatovalo z úpadku. Počet obyvatel rostl a byla obnovena produkce soli. Svůj vliv v Travensku v prvnípolovině 12.století rozšířili Traungauerové až na území Solné komory. V roce 1192 jejich dědictví získali Babenberkové. Od té doby se sůl opět stala nejdůležitějším ekonomickým faktorem v oblasti dnes zvané Ischlland.

Z roku 1262 pochází první písemná zmínka o Ischlu.

O století později, za vlády Habsburků, když byla v Goisernu objevena nová solná hora a schválena těžba, rozhořel se spor se salcburským arcibiskupem KonrádemIV. o monopol na těžbu a prodej soli. Situaci ještě zhoršilo, když habsburský oblíbenec opat Jindřich z Admontského kláštera začal těžit sůl v nedalekém údolí Gosau a v Hallstattu. Arcibiskup se odvolával na svůj údajný monopol na těžbu a odmítal přistoupit na dělbu obchodu se solí. Tuto námitku však vévoda Albrecht.I. neuznal, načež se rozhořel konflikt. Ten byl ukončen v roce 1297, byl uzavřen trvalý smír a postupně byly vybudovány nové solné doly. Od roku 1419 je sídlem císařského správce habsburských obchodů se solí hrad Wildenstein v Ischlu.^[4]

Hlavním sídlem regionu Ischl v té době byl Lauffen (první zmínka z roku 807), dnes obec v katastru Bad Ischlu. V době po bitvě na Moravském poli v roce 1278, kdy se Solná komora dostala do habsburského držení, za krále Rudolfa I. byl V letech 1275/80 městu udělen status trhové obce a vévoda Albrecht III. v roce 1392 Ischlu udělil zvláštní práva.^[5] Za císaře FridrichaIII. Ischl v roce 1466 získal status trhového města.^[6] V roce 1656 byl v dokumentu poprvé zmíněn název „Salzkammergut“ (Solná komora) pro území kolem Bad Ischlu.

V Bad Ischlu jsou solné lázně. Největšího věhlasu dosáhly v 19. století díky pobytům císařské rodiny a tehdejší honorace. Léčí se tu potíže dýchacích cest, revmatismus a ženské choroby. Nachází se tu areál termálních koupališť a saun EurothermenResort Bad Ischl.

V lázeňském městě se na přelomu července a srpna 1951 konalo 7. Světové skautské jamboree. Tábořit sem přijelo 12 884 skautů a skautek ze 61 zemí světa. Jamboree se muselo v poválečné době vyrovnat s velkou jednoduchostí. Hlavní kemp byl rozděleny do sedmi různých dílčích menších tábořišť, přičemž každé z nich bylo pojmenováno po jiném spolkovém státu v Rakousku. Dodnes na místě tábořiště stojí pamětní kámen. ^[7]

• Císařská vila (Kaiservilla) – letní sídlo Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské (Sissi) postavené v biedermeierovském stylu
• farní kostel z roku 1783
• vila Franze Lehára – žil v Bad Ischlu od roku 1912 až do své smrti 1948
• Muzeum Franze Lehára a Lehárovo filmové divadlo
• Kongresshaus – kongresové centrum a divadlo postavené v letech 1873 – 1875
• cukrárna Zauner – v uličce Pfarrgasse, s oblibou ji navštěvoval při svých pobytech císařský pár

• 👁 Kongresové centrum a divadlo
  
  Kongresové centrum a divadlo
• 👁 Císařská vila
  
  Císařská vila

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Ischl na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Bad Ischl na Facebooku
• Bad Ischl na Instagramu
• Bad Ischl na Youtube